Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2116 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Ing. Milena Patočková


Fotografie dne






  Články vlastní: Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 22.02. 2021 - 11:15:59 (186581 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5371 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů

Jiří Patočka

      Violka rolní neboli maceška rolní (Viola arvensis) je jednoletá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky asi 10-20 cm. Lodyhy jsou na jaře krátce chlupaté, později většinou olysávají, listy jsou řapíkaté. Čepele listů jsou okrouhle vejčité až kopinaté a na okraji vroubkovaně pilovité. Na bázi listů jsou palisty. Květy nevoní a jsou většinou světle až sytě žluté, někdy jsou na nich různé skvrny nejčastěji modré barvy. Kvete nejčastěji od dubna do září a plodem je tobolka.

Foto: Roman Szpuk

 

  Články vlastní: Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 18.02. 2021 - 08:55:22 (210487 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4856 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae), je jarní květina, která roste v listnatých humózních lesích, na úpatích lesních svahů, v křovinách, uzavřených údolích a roklinách, všude tam, kde je vlhká půda a stín. Je to 15–25 cm vysoká trvalka s přízemními listy s dlouhým řapíkem a 2x trojčetnou čepelí. Kvete v březnu až dubnu jednoduchými bílými, výjimečně slabě nafialovělými pěti až šestičetnými květy, které vyrůstají jednotlivě na koncích květních stopek. Plodem jsou eliptické, silně zploštělé měchýřky.

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Foto: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

 

 

  Články vlastní: Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 16.02. 2021 - 11:08:48 (217899 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7660 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus

Jiří Patočka

    Elephantopus je rod vytrvalých rostlin z čeledi Asteraceae (Clonts, 1972). Rod je rozšířený ve velké části Afriky, jižní Asie, Austrálie a Ameriky. Několik druhů pochází z jihovýchodních Spojených států, z Indie a Himalájí. Některé rostliny tohoto rodu jsou součástí tradiční lidové  medicíny, jako např. Elephantopus scaber  (Poli et al., 1992), E. mollis (Tabopda et al., 2007)  nebo E. carolinianus  (Lee et al., 1975). 

Elephantopus scaber

    

 

  Články vlastní: Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 08.02. 2021 - 11:25:18 (248860 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7331 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?

Jiří Patočka

     Tasmánský ďábel, známý také jako ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), je národním zvířetem Tasmánie a největším žijícím masožravým vačnatcem. Zvíře se stalo legendou pro své rudé uši, impozantní chrup a svou hlučnost a zuřivost, s jakou vede divoké rvačky se svými soukmenovci. Ještě začátkem 90. let 20. století žilo v přírodě odhadem až 150 000 ďáblů, ale od té doby jejich počet neustále klesá. Příčinou je přenosná nemoc známá jako „devil facial tumor disease“ (DFTD), rakovina obličeje, která se od roku 1996 jako lavina šíří Tasmánií a zatím proti ní neexistuje lék (McCallum et al., 2009). 

 

  Články vlastní: Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Autor: Prof. Patocka - Středa, 03.02. 2021 - 11:10:13 (268256 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4095 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Biologické účinky cyklických derivátů pavoučího peptidu gomesinu

Jiří Patočka

     Gomesin je antimikrobiální peptid bohatý na disulfidy, produkovaný brazilským pavoukem Acanthoscurria gomesiana. Jed byl izolován z jeho hemocytů (Abreu et al., 2017) a je cytotoxický a účinný proti bakteriím, (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1110) houbám a kvasinkám a má selektivní protirakovinné účinky proti rakovinným buňkám melanomu (Silva et al., 2000; Lorenzini et al., 2003; Tanner et al., 2018). 

     

 

  Články vlastní: Ascomylactam A
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 19.12. 2020 - 10:50:04 (462508 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4644 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Ascomylactam A

Jiří Patočka

     Ascomylactam A (AsA) je 13-členný makrocyklický alkaloid, izolovaný v roce 2019 jako sekundární metabolit  endofytické houby Didymella sp. CYSK-4, rostoucí na mangrovech v Jihočínkém moři. Sekundární metabolity z mangrovových endofytických hub se ukázaly jako zajímavý a významný zdroj pro objevování nových léčiv, které mají vždy strukturální novost a významnou biologickou aktivitu (Zhang et al., 2006). Takovou látkou je i AsA.

     

 

  Články vlastní: Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 03.11. 2020 - 10:49:32 (651782 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6839 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet rodu Crinipellis (špička)

Jiří Patočka

     Crinipellis (špička) je rod makromycet z čeledi Marasmiaceae. Rod je široce rozšířen po celém světě, zahrnuje asi 65 druhů a do mykologické literatury jej uvedl v roce 1889 francouzský mykolog Narcisse Théophile Patouillard.

     Crinipelliny, o nichž tento článek pojednává, byly nalezeny zejména v druhu špička drsná, Crinipellis scabella (Alb. & Schwein.) Murrill 1915, což je drobná nejedlá houba, rostoucí i v ČR.  

     Špička drsná má klobouk široký 3–18 mm, který je v raném mládí téměř kulovitý, později polokulovitý nebo vyklenutý, v dospělosti plochý nebo mírně prohloubený, obvykle s drobným středovým hrbolkem. Zprvu je rezavě hnědý nebo okrový, pokrytý žlutohnědými nebo červenohnědými paprsčitě uspořádanými chloupky sdruženými do šupin, které na povrchu klobouku vytváří kruhový vzor. V dospělosti chloupky řídnou a klobouk od okraje bledne, jen střed zůstává tmavší. Starší plodnice mohou mít povrch klobouku radiálně zvlněný. Lupeny jsou řídké, bílé, v dospělosti krémové, ke třeni úzce připojené až volné, prostřídané kratšími lupeny. Třeň je 10–40 mm dlouhý, válcovitý, o průměru kolem 1 mm, okrový, pokrytý rezavě hnědými chloupky. Ve spodní části je někdy téměř černý. Dužnina je tenká, bez výrazné vůně a chuti. Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou široce eliptické nebo kapkovité, 6,5–9 x 4,5–6 µm, neamyloidní (Holec et al., 2012).

     

 

  Články vlastní: Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 10.10. 2020 - 17:24:59 (753094 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3810 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?

Jiří Patočka

     Sinice produkují obrovské množství jedinečných lineárních a cyklických peptidů (cyanopeptidy), z nichž mnohé vykazují vysokou toxicitu pro savce. Dobře známé jsou na příklad hepatotoxické microcystiny. Samostatnou skupinu lineámích cyanopeptidů tvoří microgniny. V současné době jich je známo více než 50 (Zervou et al., 2020). Microgininy mají délku od čtyř do šesti aminokyselin s molekulovou hmotností v rozmezí od 574 do 930 Da a charakteristická je pro ně přítomnost atypické aminokyseliny: 3-amino-2-hydroxydekanové (Ahda). Na C-konci peptidového řetězce mikrocystinů bývají dva tyrosinové zbytky, ostatní aminokyseliny jsou dosti variabilní. Prvý microginin byl izolován ze sinice Microcystis aeruginosa, ale tyto peptidy jsou produkovány i jinými rody sinic, jako jsou Planktothrix, Oscillatoria a Nostoc.

     Microgininy jsou silnými inhibitory řady enzymů, z niž nejvýznamnější jsou proteázy s aktivitou proti angiotenzin-konvertujícímu enzymu (ACE), leucinaminopeptidáza, aminopeptidáza M, hovězí aminopeptidáza N a trypsin. Pro inhibici ACE jsou důležité oba tyrosiny a Ahda. Inhibitory ACE jsou jednou z nejúčinnějších chemoterapií proti hypertenzi a městnavému srdečnímu selhání, díky nimž je microginin potenciálním kandidátem na vývoj nových antihypertenziv.  

Struktura microgininů MG756 (R = H) a MG770 (R = CH3). Převzato z práce Carneiro et al. 2012. 1 -  kyselina 3-amino-2-hydroxydekanová, 2 – valin, 3 – leucin, 4 – homotyrosin, 5 - tyrosin.

 

  Články vlastní: Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 17.09. 2020 - 09:41:23 (834089 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5955 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) je mohutná, až 100 cm vysoká rostlina, považovaná za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě. V České republice roste od nížin až do podhůří, na vlhkých loukách, pastvinách i na polích, na rumištích a úhorech. Vyhledává půdy bohaté na živiny. Kvete od června do srpna. Je považován za obtížný plevel, především ve víceletých pícninách, kde snižuje hodnotu píce. Ve světě je znám jako léčivka s širokým použitím. Dříve byl používán v lidové medicíně  také v Evropě, dnes je spíše součástí homeopatických léků (Pareek a Kumar, 2014). V tradiční medicíně východních zemí má však stále své místo (Dehdari et al., 2016; Prakash Mishra et al., 2018; Eom et al., 2020).

     

 

  Články vlastní: Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 14.09. 2020 - 08:50:56 (844364 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3885 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrusé

Jiří Patočka

     Penízečka drobnovýtrusá (Marasmius conigenus sensu Rea 1922), syn. penízečka šišková (Baeospora myosura Fr. Singer 1938) je drobná houbička rostoucí na podzim na popadaných šiškách jehličnanů (Hagara et al., 2011). Z této houby byly již dříve izolovány dva mutagenní seskviterpenoidy: kyselina marasmová a merulidial (Kavanagh et al. 1949).

 
1067 článků (107 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3336

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 22.02.
· Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Čtvrtek, 18.02.
· Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)
Úterý, 16.02.
· Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus
Pondělí, 08.02.
· Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?
Středa, 03.02.
· Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Sobota, 19.12.
· Ascomylactam A
Úterý, 03.11.
· Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
Sobota, 10.10.
· Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
Čtvrtek, 17.09.
· Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Pondělí, 14.09.
· Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
Čtvrtek, 10.09.
· Tectorigenin
Středa, 02.09.
· Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
Neděle, 30.08.
· Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé
Čtvrtek, 13.08.
· Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
Pondělí, 10.08.
· Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Úterý, 14.07.
· Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
Čtvrtek, 02.07.
· Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně
Čtvrtek, 04.06.
· Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka
Neděle, 29.03.
· Chrpy a jejich bioaktivní látky
Neděle, 22.03.
· Oliginol: polyfenol z liči
Čtvrtek, 13.02.
· Pámelník bílý: bioaktivní látky
Úterý, 04.02.
· Blennion: zelený pigment ryzce zeleného
Sobota, 01.02.
· Skimmianin - furochinolinový alkaloid
Čtvrtek, 23.01.
· Bohyška jitrocelová: bioaktivní látky
Čtvrtek, 16.01.
· Gomesin: antimikrobiálně účinný peptid
Sobota, 28.12.
· Pomiferin – isoflavon z plodů Maclura pomifera
Neděle, 01.12.
· Oleandrin: jedovatý srdeční glykosid
Středa, 13.11.
· Ophiobolin A: plísňový toxin
Neděle, 03.11.
· Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová
Pondělí, 14.10.
· Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.17 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace