Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2581 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Ing. Milena Patočková


Fotografie dne



Foto: Daniel Kružík



  Články vlastní: Lilacinon: červený pigment ryzce lilákového
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 10.09. 2018 - 10:49:58 (361960 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2432 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lilacinon: červený pigment ryzce lilákového

Jiří Patočka

     Ryzec lilákový (Lactarius lilacinus (Lasch) Fr. 1838) je relativně vzácná houba, která roste na silně podmáčených půdách pod olšemi, s kterými tvoří mykorhizu (Rochet et al., 2011). Má nízce vyklenutý, jemně plstnatý světle růžový až nafialovělý klobouk o průměru až 8 cm, uprostřed vmáčklý. Lupeny jsou řídké, široce připojené až krátce sbíhavé, často se zoubkem, krémově okrové s růžovým nádechem. Třeň je válcovitý  (3–15 × 15–70 mm), pleťově až oranžově okrový, suchý a hladký. U dospělých plodnic je dutý. Dužnina je křehká, bledě krémová, která voní po ovoci. Výtrusný prach je  bělavý (Holec et al., 2012). Houba je jedlá, ale její chuť je nevalná. Dužnina roní bílé, vodnaté mléko, nahořklé až mírně palčivé chuti.

 

  Články vlastní: Lenthionin, organosirná bioaktivní látka houževnatce jedlého
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 27.08. 2018 - 15:23:05 (412042 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6471 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lenthionin, organosirná bioaktivní látka houževnatce jedlého

Jiří Patočka

     V roce 1967 publikovali japonští autoři Morita a Kobayashi nález látky z houževnatce jedlého (Lentinus edodes, syn. Lentinula edodes), známé v Japonsku pod názvem "šii-take". Tato jedlá houba původem z východní Asie je ve světě značně oblíbená pro své využití v kuchyni, hlavně v čínské (Muszyñska et al., 2017). Číňané jí říkají xiānggū (voňavá houba) nebo dōnggū (zimní houba). Dnes je již ve velkém úspěšně pěstována i mimo východní Asii a postupně se stává oblíbenou houbou i v dalších orientálních kuchyních. Převážná část houby pochází z umělé výsadby (Chang, 1999).

 

  Články vlastní: Cyklolithistid A: depsipeptid mořské houby Theonella swinhoei
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 27.07. 2018 - 10:12:17 (530337 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2224 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Cyklolithistid A: depsipeptid mořské houby Theonella swinhoei

Jiří Patočka

     Cyklolithistid A je cyklický depsipeptid, který byl izolován z hlubinné mořské houby Theonella swinhoei. Struktura cyklolithistidu A, která obsahuje unikátní aminokyseliny (kyselinu 4-amino-3,5-dihydroxyhexanovou, formylleucin a chlorisoleucin, byla objasněna kombinací spektroskopických technik (Clark et al., 1998) GC-MS s chirální fází, kombinovaná s Marfeyovou analýzou, poukázala na absolutní konfigurace tří aminokyselin a vedla k revizi struktury cyklolithistidu (Tajima et al., 2014).

     

 

  Články vlastní: Helmovka louhová a její chemická obranná strategie
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 10.07. 2018 - 13:52:57 (593112 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2773 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Helmovka louhová a její chemická obranná strategie

Jiří Patočka

     Houby vyvinuly řadu obranných strategií, kterými se brání před predátory. Na rozdíl od rostlin je však málo známo o chemické ekologii vyšších hub, zejména o obranných mechanismech, které jsou indukovány poraněním plodnic. Takové poranění, např. ohryz slimákem nebo zvěří, je doprovázeno řadou fyziologických a chemických reakcí houby, které mají za úkol znechutit pojídání plodnice nebo mu zcela zabránit (Spiteller, 2008).

     Při studiu obranných mechanismů helmovky louhové (Mycena alcalina) bylo zjištěno, že jako chemický prostředek na obranu před predátory používá směs chlorovaných fenolů, jejichž struktury byly stanoveny hmotnostní spektrometrií a 1D a 2D NMR experimenty. Látky byly izolovány nikoliv z plodnic, ale z myceliárních kultur houby M. alcalina. Není bez zajímavosti, že prosté přidání bromidu do média vedlo k produkci odpovídajících bromovaných fenolů. Místo alcaliphenolu A (3-methoxy-4-chlor-5-methyl-katechol) tak bylo možné izolovta alcalinaphenol D (3-methoxy-4-brom-5-methyl-katechol) (Peters a Spiteller, 2006).

See also: http://burle.blog.cz/1807/jak-se-brani-helmovky-pred-nepritelem

 

  Články vlastní: Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivýc
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 24.06. 2018 - 07:44:24 (646042 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3468 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivých cytokinů

Jiří Patočka

     Dunaimyciny tvoří skupinu sloučenin, které byly objeveny ve fermentačních kapalinách bakterií Streptomyces diastatochromogenes AB1691Q-321 a AB1711J-452. Tyto sloučeniny byly objeveny při screeningu přírodních látek s fungicidní aktivitou. Bylo zjištěno, že dunaimyciny jsou 24-členné makrolidy (Burres et al., 1991; Hochlowski et al., 1991) a jejich další testování ukázalo, že mají významné imunosupresivní účinky (Burres et al., 1991; Karwowski et al., 1991). 

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky lilie bělostné (Lilium candidum)
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 18.06. 2018 - 06:43:51 (688995 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4415 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky lilie bělostné (Lilium candidum)

Jiří Patočka

     Lilie bělostná (Lilium candidum) je vytrvalá rostlina z čeledi liliovitých (Liliaceae), jejíž bílé květy se staly symbolem čistoty a nevinnosti. Tento druh lilie roste volně v Malé Asii a ve Středomoří, ale téměř ve všech zemích světa se pěstuje uměle pro svou nenáročnost a krásný květ.  Patří mezi cibuloviny. Kopinaté listy vyrůstají z přízemní růžice. Lodyha má přímou, hustě zarostlou listy a dorůstá výšky 70-150 cm.. Květy jsou až 10 centimetrů velké, jasně bílé a výrazně voní. Na jednom stonku vyrůstá až 15 květů uspořádaných do hroznu. Kvete v období června a července. Plodem jsou tobolky. 

 

  Články vlastní: Stigmurin: jedovatý peptid štíra Tityus stigmurus
Autor: Prof. Patocka - Středa, 13.06. 2018 - 07:15:17 (710729 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5395 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stigmurin: jedovatý peptid štíra Tityus stigmurus

Jiří Patočka

     Tityus stigmurus (štír jedovatý) je jedním z nejjedovatějších štírů početného rodu Tityus. Tito štíři mají úzká klepeta, velice křehké tělo a velmi účinný jed. jejich bodnutí proto bývá často smrtelné. T. stigmurus dorůstá do velikosti 4 až 6 cm, má nažloutlou barvu a přes přední část zadečku se táhne tmavý pruh. Vyskytuje se na velké části Brazílie a bodnutí jsou častá (Lourenço, 2002). Bodnutí je velmi bolestivé a je doprovázeno bolestmi hlavy, dávením a zvracením. Při aplikaci antiséra je však jen malý počet bodnutí smrtelných (Lira-da-Silva et al., 2000). V ohrožení života jsou zejména děti (Albuquerque et al., 2013). Jed štíra T. stigmurus má významnou toxicitu, LD50 pro myš je 0,773 mg/kg (Wagber et al., 2003).

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky mořských hub: stevensin
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 07.06. 2018 - 17:43:16 (729520 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2987 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky mořských hub: stevensin

 Jiří Patočka

     Mořské houby jsou nevyčerpatelným zdrojem zajímavých  biologicky aktivních molekul (Higa et al., 1994). Takovou látkou je také brompyrrolový alkaloid stevensin (Albizati a Faulkner, 1985), který spolu s hymeninem a hymenialdisinem je řazen do skupiny přírodních látek, které obsahují kondenzovaný pyrrolo [2,3-c] azepin-8-onový kruhový systém buď s napojením na 2-aminoimidazol  nebo glykokyamidin (Xu et al., 1997). Stevensin je produkován houbami Axinella corrugata (Duckworth et al., 2003), Stylissa caribica (Mohammed et al., 2006) nebo Teichaxinella morchella (Andrade et al., 1999), spolu s mnoha dalšími bioaktivními metabolity.

 

  Články vlastní: JAK SE SBALUJÍ PROTEINY
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 04.06. 2018 - 08:40:53 (754672 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 547 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.57)
prof Patočka

JAK SE SBALUJÍ PROTEINY  PREZENTACE

Jiří Patočka

Prezentováno na konferenci PRŮMYSLOVÁ TOXIKOLOGIE A EKOTOXIKOLOGIE 2018,

Kouty nad Desnou 29.-31. května 2018

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

 

  Články vlastní: Mimosifoliol a mimosifolenon, bioaktivní látky akácie bělavé (Acacia dealbata)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 02.06. 2018 - 10:07:36 (760376 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4084 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Mimosifoliol a mimosifolenon, bioaktivní látky akácie bělavé (Acacia dealbata)

Jiří Patočka

     Akácie (Acacia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře, stromy nebo i dřevité liány. Akácie jsou rozšířeny v tropech a subtropech po celém světě v počtu více než 1200 druhů, zejména však na jižní polokouli. Centrum druhové diverzity je v australské oblasti, kde roste celkem asi 900 druhů akácií. Akácie je v tomto regionu druhově nejbohatší rod cévnatých rostlin. Největší druhová pestrost je v semiaridních oblastech jihozápadní Austrálie a ve východní Austrálii. Z Ameriky je uváděno asi 270 druhů akácií, z Afriky asi 130, z Madagaskaru asi 100 a z Asie asi 55 druhů. Některé druhy jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny a lze se s nimi setkat i ve Středomoří. Akácie mají využití v medicíně, některé druhy poskytují trvanlivé dřevo, nebo jsou zdrojem klovatiny (arabské gumy), tříslovin nebo silice.

 
1007 článků (101 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3278

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 10.09.
· Lilacinon: červený pigment ryzce lilákového
Pondělí, 27.08.
· Lenthionin, organosirná bioaktivní látka houževnatce jedlého
Pátek, 27.07.
· Cyklolithistid A: depsipeptid mořské houby Theonella swinhoei
Úterý, 10.07.
· Helmovka louhová a její chemická obranná strategie
Neděle, 24.06.
· Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivýc
Pondělí, 18.06.
· Bioaktivní látky lilie bělostné (Lilium candidum)
Středa, 13.06.
· Stigmurin: jedovatý peptid štíra Tityus stigmurus
Čtvrtek, 07.06.
· Bioaktivní látky mořských hub: stevensin
Pondělí, 04.06.
· JAK SE SBALUJÍ PROTEINY
Sobota, 02.06.
· Mimosifoliol a mimosifolenon, bioaktivní látky akácie bělavé (Acacia dealbata)
Čtvrtek, 24.05.
· Diazachinomyciny: pomohou v boji s rezistentními kmeny Mycobacterium tuberculosi
Pondělí, 21.05.
· Diosponginy: bioaktivní látky čínského smldince Dioscorea spongiosa
Pátek, 11.05.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: korormicin
Úterý, 08.05.
· Pitipeptolidy: cyklodepsipeptidy mořské cyanobakterie Lybgbya majuscula
Pondělí, 30.04.
· Retipolidy: sekundární metabolity hub rodu Retiboletus
Neděle, 22.04.
· Bioaktivní látky mayské medicinální rostliny Aeschynomene fascicularis
Pondělí, 16.04.
· Taspin: alkaloid dračí krve
Středa, 11.04.
· Psammaplyseny: Neuroprotektivní metabolity mořské houby
Pátek, 06.04.
· Kyselina ustalová: toxin čirůvky osmahlé.
Středa, 04.04.
· Biologicky aktivní sekundární metabolity mořských hub: Naamidin A
Neděle, 01.04.
· Bioaktivní látky houby Galiella rufa: Galiellalacton
Pátek, 30.03.
· Planktocyclin: cyanotoxin sladkovodní sinice Planktothrix rubescens
Neděle, 25.03.
· Ritteraziny: cytotoxické bis-steroidní pyraziny
Pátek, 23.03.
· Bioaktivní látky mořských hub: Renieramyciny
Pondělí, 19.03.
· Bioaktivní látky bedly vysoké (Macrolepiota procera): Macrocypiny
Sobota, 17.03.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Lipoxazolidinony
Neděle, 11.03.
· Lomaiviticiny: cytotoxiny s nezvyklým mechanismem účinku
Pondělí, 05.03.
· Bioaktivní látky vyšších hub: Helmovka pařezová
Sobota, 03.03.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Ayamycin
Úterý, 27.02.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Zafrin

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.34 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace