Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 10670 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne

JP




Foto: Ing. Milena Patočková



  Články vlastní: Smil písečný: botanika, fytochemie a fytofarmakologie
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 28.12. 2021 - 10:15:18 (121382 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 23281 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.42)
prof Patočka

Smil písečný: botanika, fytochemie a fytofarmakologie

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Smil písečný (Helichrysum arenarium (L.) Moench) je vytrvalá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), původem z Evropy, Střední Asie a Číny. Je blízce příbuzný smilu italskému (H. italicum (Roth) G. Don), který je široce používán pro extrakci éterického oleje a známý je také jako tzv. maggi či kari bylinka. Květy smilu písečného  mají v evropské etnomedicíně dlouhou tradici jako cholagogum, choleretikum, hepatoprotektivum a detoxikační rostlinná droga. Květiny jsou bohaté na fenolické sloučeniny včetně flavonoidů, chalkonů, fenolových kyselin, kumarinů a pyronů. Kromě polyfenolů byly ze smilu písečného  izolovány i další sloučeniny, jako jsou steroly, lignany a glykosidy aromatických sloučenin (Czinner et al., 1999). Nejvýznamnější skupinou látek odpovědných za biologickou aktivitu smilu jsou flavonoidy. Přestože je H. arenarium ve fytoterapii dobře známý pro svůj potenciál v léčbě onemocnění žlučníku, neexistují téměř žádné klinické údaje, které by to potvrzovaly. V řadě evropských zemí včetně České republiky je smil písečný klasifikován jako ohrožený druh. Informací o fytochemii a farmakologii smilu písečného v odborné literatuře je však velké množství a rozhodně nejsou nezajímavé.

 

  Články vlastní: Lízat ropuchy není dobrý nápad
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 26.12. 2021 - 15:33:17 (126739 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9818 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lízat ropuchy není dobrý nápad.

Bohumír Plucar, Jiří Patočka

Trochu pohádkový úvod

     Žáby vystupují v pohádkách často, mnohem častěji než třeba žížaly. Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč tomu tak je? A proč je žába představována většinou v podobě ohyzdné ropuchy, která se mění v prince poté, co hlavní hrdinka přemůže psychický odpor a žábu políbí? A nepoložili jste si otázku, zda to, co taková hrdinná dívka po odvážném polibku uzří, je opravdový princ nebo jen přelud? Vždyť i pohádkové ropuchy vylučují svými žlázami hlenovitý sekret, který obsahuje mimo jiné halucinogenní bufotenin. A protože halucinogeny jsou drogy, které vyvolávají změněné vnímání reality, docela dobře si lze představit, že člověk, který políbí ropuchu, přestane pod vlivem jejího jedu vnímat žábu a představí si třeba prince nebo princeznu.

Posedlost halucinogeny

           Ropuchy jako zdroj halucinogenního bufoteninu nejsou žádnou novinkou, v 80. letech minulého století se ve Spojených státech rozšířilo kouření cigaret s obsahem usušené ropuší kůže. Novinkou ale je olizování živých žab, které je spojeno nejen s konzumací drogy, ale i nutností překonat odpor k tomuto nevábně vyhlížejícímu tvorovi.

     "Lysohlávky jsou dobrý, ale tohle je prostě něco jinýho. Jednou jsem měl pocit, že lítám," popisuje účinky žabího "tripu", dvacetiletý student biologie na Jihočeské univerzitě Martin.    Někteří ze studentů, kteří vaří z lysohlávek třeba guláš, začali chovat žáby právě kvůli jejich drogovému potenciálu. Předmětem jejich zájmu však by měla být ta správná žába.  Je to buď ropucha obecná (Bufo bufo) nebo zelená (B. viridis). Ve světě je k tomuto účelu využívána nejčastěji ropucha coloradská (B. alvarius). Několik potenciálních „psychonautů“ se již otrávilo, když místo ropuchy coloradské olizovali ropuchu velkou (B.  marinus), protože v jejím hlenovitém výměšku jsou obsaženy steroidní glykosidy, které však působí jako silné srdeční jedy.

 

  Články vlastní: Latarciny: Pavoučí cytolytické peptidy
Autor: Prof. Patocka - Středa, 22.12. 2021 - 10:38:38 (136217 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3820 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Latarciny: Pavoučí cytolytické peptidy

Jiří Patočka

     Latarciny jsou krátké antimikrobiální peptidy z jedu z pavouka Lachesana tarabaevi z čeledi Zodariidae. Z jedu tohoto pavouka bylo izolováno celkem sedm nových krátkých lineárních peptidů, o nichž bylo zjištěno, že mají lytické účinky na buňky různého původu (grampozitivní a gramnegativní bakterie, erytrocyty a kvasinky) v mikromolárních koncentracích. Kromě účinků cytolytických mají také účinky antimikrobiální (Idiong et al., 2010). Jed pavouka Lachesana tarabaevi obsahuje širokou škálu antimikrobiálních peptidů. Mezi nimi zvláštní místo patří cyto-insektotoxinům, třídě cytolytických molekul vykazujících stejně silné antimikrobiální a insekticidní účinky (Polina et al., 2012).

 

  Články vlastní: Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 20.12. 2021 - 10:18:15 (145807 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6982 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.66)
prof Patočka

Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového

Jiří Patočka, Radoslav Patočka 

     Hnojník paprskový (Coprinellus radians (Desm.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson 2001, syn. Coprinus radians), je druh kloboukaté houby z čeledi Psathyrellaceae. Poprvé byl tento hnojník popsán mykologem Johnem Baptistem Henri Josephem Desmazièresem v roce 1828 pod jménem Agaricus radians, kde vydržel až do roku 2001, kdy byl převeden do rodu Coprinellus a získal své současně platné jméno Coprinellus radians (Redhead et al., 2001, https://atrium.lib.uoguelph.ca/xmlui/handle/10214/4460?show=full). 

 

  Články vlastní: Syntetické kannabinoidy na drogové scéně
Autor: Prof. Patocka - Středa, 15.12. 2021 - 10:14:42 (159125 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 26770 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Syntetické kannabinoidy na drogové scéně

Jiří Patočka, Bohumír Plucar

     Slovo „kannabinoid“ označuje každou chemickou látku, bez ohledu na strukturu nebo původ, která se v těle váže na kannabinoidní receptory a která má podobné účinky jako ty látky, které produkuje konopí. Podle zdroje produkce, kannabinoidy rozdělujeme na endokannabinoidy, fytokannabinoidy a syntetické kannabinoidy. Zatím co dříve byly jako droga zneužívány zejména fytokannabinoidy, dnes to jsou stále častěji kannabinoidy připravené nelegálně v laboratoři (Fattore et al., 2011). Protože jejich výroba je relativně snadná a počet účinných látek neskutečně velký, syntetické kannabinoidy zaplavují trh s drogami (Patočka a Kuča, 2011, 2012).

 

  Články vlastní: Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 13.12. 2021 - 17:23:59 (163542 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7317 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny 

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

          Tulipán pozdní (Tulipa urumiensis, syn. T. tarda) je tulipán pocházející z Íránu, Kazachstánu a Kirgizstánu. Má krátkou lodyhu (výška 5–13 cm), která nese 1–8 květů na krátkých stopkách, které vykvétají během dubna. Květ má tvar hvězdy, dříve se rozlišoval druh Tulipa urumiensis s květy čistě žlutými a druh Tulipa tarda s květy bíložlutými. V současné době se  oba tyto typy řadí k jednomu druhu. Plodem je trojpouzdrá tobolka. Cibule je středně velká, vejcovitá, s tenkou žlutou slupkou. Mezi zahrádkáři je tulipán pozdní velmi oblíbený. Je totiž velmi otužilý a lze jej pěstovat jako vytrvalou rostlinu bez nutnosti vyndávat cibulky na zimu z půdy a díky svému vzrůstu je obzvlášť vhodný na skalky

 

  Články vlastní: Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 12.12. 2021 - 10:17:34 (165856 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4330 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Annamária Halečková

     Kyselina cajaninstilbenová (CSA) je hlavní bioaktivní stilben izolovaný z listů kajanu indického (Cajanus cajan), známého též jako holubí hrách. Tato víceletá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae) má trojčetné listy a žluté květy uspořádané v hroznech, plodem je lusk obsahující 2–6 semen. Nezralá semena se pojídají jako zelenina, zralá slouží k přípravě pokrmů. Především v Indii je kajan důležitým zdrojem proteinů. Kromě toho obsahuje řadu bioaktivních látek, jako jsou stilbeny, flavonoidy, saponiny, taniny, terpenoidy, steroly a další (Valíček, 2002; Yang, 2020).

     CSA prokázala v nedávných experimentálních studiích významné neuroprotektivní účinky (Liu et al., 2015; Xu et al., 2020). Na myším modelu raného stadia Alzheimerovy nemoci (AD) indukované bilaterální injekcí oligomerů Aβ1–42 do hipokampálních oblastí CA1 (100 pmol/myš) bylo prokázáno, že p.o. podání CSA (7,5, 15 a 30 mg/kg) zlepšilo poruchy učení a paměti indukované oligomery Aβ1–42 a zabránilo mikrogliální aktivaci a reaktivitě astrocytů v hipokampu modelových myší. Snížila se také vysoká hladina glukosy a zvýšily se nízké hladiny GABA v mozku. Kromě toho CSA inhibovala nadměrnou expresi NMDAR obsahujících GluN2B a vedla downregulaci signální dráhu PKA/CREB/BDNF/TrkB. Tyto výsledky naznačují, že CSA by mohla být potenciální terapeutickou látkou v časném stadiu AD (Wang et al., 2019).

 

  Články vlastní: Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 07.12. 2021 - 10:06:34 (182695 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6298 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.8)
prof Patočka

Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas.

Jiří Patočka

     Pseudomonas je rod gramnegativních proteobakterií, které byly izolovány z půdy, ze sladkých vod i z moře. Tento rod se skládá z mnoha druhů, které jsou geneticky velice různorodé (Kersters et al., 1996). Na základě analýzy a podobnosti rRNA jsou konány pokusy o jejich roztřídění (Moore et al., 1996; Anzai, 2000), ale jich systematika je stále nedokončená, vykazuje obrovskou dynamiku a pravděpodobně dozná v budoucnosti mnohé zněny (Marín et al., 2021).

 

  Články vlastní: Jilmy a ethnomedicína
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 04.12. 2021 - 11:08:05 (193531 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5256 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jilmy a ethnomedicína

Jiří Patočka

    Jilm (Ulmus), starší název břest, je rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromů nebo keřů z čeledi jilmovité (Ulmaceae). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu Evropy, Asie a Ameriky.

     Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský zvaný též drsný (Ulmus glabra). Jilmy v minulosti tvořily významnou surovinu pro řadu přípravků lidového léčitelstí všude tam, kde tyto stromy rostly (Lans, 2019). V evropském prostředí již Theofrastos dosvědčuje, že kolem roku 111 před naším letopočtem se jilm využíval jako prostředek k hojení a mírnění bolestí při otevřených ranách a při kožních nemocech. Dioskorides doporučoval používání jilmu na léčbu kožních nemocí a Galenos si cenil adstrigentního účinku jilmových listů. Jilm byl také považován za užitečný při léčbě bahenní zimnice, revmatických bolestí, léčbě zánětů lymfatických uzlin, rakoviny a některých nervových onemocnění. Odvar z kůry kořene byl doporučován k léčení nervových záchvatů.

     Jilm horský je opadavý, až 40 m vysoký strom s šedohnědou borkou. Ta je v mládí hladká, ve stáří rozpraskaná.  Jilmové dřevo je pevné a trvanlivé, užívá se ve stavebnictví a k výrobě nábytku. Jilm horský má střídavé, krátce řapíkaté, drsně chlupaté a na okraji zubaté listy. Květy vyrůstají v květenstvích po 15 až 30, jsou krátce stopkaté, 4 až 5četné, okvětní lístky na okraji jsou rezavě brvité. Tyčinky výrazně vyčnívají z květu. Plodem je křídlatá nažka se semenem umístěným přibližně ve středu. Kvete ještě před rašením listů v březnu až květnu. Jilm horský roste na vlhkých, humózních a výživných půdách. Vyhovují mu spíše stinná stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí (Bussmann, 2020). Jilm horský se dožívá věku 400 až 500 let.

Jilm horský z Jeseníků (údolí potoka Malá Morava). Foto: Jiří Patočka

 

  Články vlastní: Hlíva ústřičná
Autor: Prof. Patocka - Středa, 01.12. 2021 - 14:20:04 (206704 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7991 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Hlíva ústřičná

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Hana Juříčková

     Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.

Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.

 
1149 článků (115 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3365

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 28.12.
· Smil písečný: botanika, fytochemie a fytofarmakologie
Neděle, 26.12.
· Lízat ropuchy není dobrý nápad
Středa, 22.12.
· Latarciny: Pavoučí cytolytické peptidy
Pondělí, 20.12.
· Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Středa, 15.12.
· Syntetické kannabinoidy na drogové scéně
Pondělí, 13.12.
· Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny
Neděle, 12.12.
· Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové
Úterý, 07.12.
· Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas
Sobota, 04.12.
· Jilmy a ethnomedicína
Středa, 01.12.
· Hlíva ústřičná
Pondělí, 29.11.
· Filippinský mech Calyptothecium ramosii a jeho bioaktivní látky
Pátek, 26.11.
·
Čtvrtek, 25.11.
· Kačenka česká a profesor Krombholz
Sobota, 20.11.
· Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy
Pátek, 19.11.
· Šafrán: v kuchyni a lékárně
Sobota, 06.11.
· Strmělka nálevkovitá: regulace krevní srážlivosti
Čtvrtek, 04.11.
· 70 let antibiotika vankomycinu
Pondělí, 01.11.
· Aloisie trojlistá v gastronomii
Neděle, 31.10.
· Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Úterý, 26.10.
· Cryptocandin a cryptocin: antimykotika endofytické houby Cryptosporiopsis cf. qu
Sobota, 23.10.
· Fytochemie a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)
Neděle, 17.10.
· Kruhatka Matthioliho
Pátek, 15.10.
· Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů
Sobota, 09.10.
· Victoriny: Toxické peptidy plísně ovesné (Cochliobolus victoriae)
Středa, 06.10.
· Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) a azosloučeniny
Pátek, 01.10.
· Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých
Středa, 29.09.
· Apicidiny – jedovaté peptidy Fusarií a potenciální léky na rakovinu
Neděle, 26.09.
· Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky
Úterý, 21.09.
· Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?
Čtvrtek, 16.09.
· Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.15 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace