Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny

Jiří Patočka

     Buddleja je rod dvouděložných rostlin řazený v současné taxonomii do čeledi krtičníkovité. V češtině jsou tyto rostliny známy pod názvem komule. Komule jsou zpravidla keře se vstřícnými listy a čtyřčetnými květy v bohatých květenstvích různých barev – od bílé až po fialovou. V České republice je jako okrasný keř pěstována v četných kultivarech zejména komule Davidova. Je bohatým zdrojem nektaru vyhledávaného především motýly, proto je mezi zahrádkáři známá jako motýlí keř (Koblížek, 2006).

Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Bombax ceiba L. je asijský tropický opadavý strom s rovným kmenem, který dorůstá do výšky 20 metrů, ale ve vlhkých tropických oblastech jsou stromy vysoké až 60 metrů. Má červené květy s pěti okvětními lístky, které se objevují na jaře, ještě dříve než vyraší nové listy. Ty jsou střídavé, 5–7četné, s až 29 cm dlouhými řapíky. Plodem je tobolka, která po vyzrání obsahuje bílá vlákna podobná bavlně (Brown, 2018). Strom se v angličtině nazývá red silk-cotton tree nebo jen red cotton tree a to zcela opodstatněně – koncem léta a na podzim zem pod stromem zavalí chuchvalce připomínající bavlnu. Strom má i české jméno, cejba čihovitá, které mu dal v roce 1846 jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století, Jan Svatopluk Presl (https://acer1.webnode.cz/products/cejba-cihovita-bombax-ceiba-l-/).

      Cejba čihovitá pochází z jihovýchodní Asie a její přirozený areál se táhne od Pákistánu přes Indický poloostrov a Srí Lanku, zahrnuje Bangladéš, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu a Vietnam a zasahuje až na jih Číny a na Tchaj-wan. Volně roste také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách až do nadmořské výšky 1400 m. Je to důležitý druh, který má ekonomický a ekologický význam. V mnoha dalších zemích se pěstuje, tak např. ve Střední Americe, na Antilách či v Brazílii.  Roste na územích se subtropickým nebo tropickým klimatem, především na výslunných skalnatých svazích, v říčních údolích a ve stromové savaně. Dává přednost vápnitým půdám.  Stromy jsou často vysazovány v parcích a ulicích, které zdobí v březnu a dubnu krásnými červenými květy. Květy produkují velké množství pylu a nektaru a přitahují mnoho hmyzu, včetně včely medonosné.

Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého

Jiří Patočka

     Jedním z nejnaléhavějších požadavků moderní medicíny se stává potřeba nových antimikrobiálních látek. Důležitým zdrojem potenciálních antimikrobiálně účinných látek se stávají peptidy různého původu. Peptidy díky své silné antimikrobiální aktivitě a nízké míře nežádoucích účinků, jsou proto v poslední době předmětem velké pozornosti mnoha výzkumů. 

Nové mořské depsipeptidy z Pipestela candelabra

Jiří Patočka

      Z nedávno objevené tichomořské houby Pipestela candelabra byly izolovány zajímavé látky cyklické struktury nazvané pipestelidy (Sorres et al., 2012).  Houba Pipestela candelabra Alvarez, Hooper & van Soest, 2008 vytváří svícnovité struktury ostře žluté barvy (Alvarez et al., 2008) na korálových útesech Indického oceánu v hloubkách 30 až 40 metrů (Laxmilantha et al., 2019).   

Kadmium a čokoláda

Jiří Patočka

     Kadmium (Cd) je všudypřítomný toxický kov, který se do životního prostředí dostává nejčastěji v důsledku spalování fosilních paliv, ze zpracování rud či z umělých hnojiv kontaminovaných Cd, díky nímž se do potravin dostává zvýšené množství tohoto kovu. Cd je v malém množství součástí mnoha našich potravin rostlinného i živočišného původu. Z potravinových zdrojů je významným zdrojem Cd listová zelenina, ořechy, semena, kakao nebo volně rostoucí houby. Z živočišných produktů jsou významným zdrojem Cd játra a ledviny, z mořských živočichů měkkýši a korýši (Orisakwe et al., 2012).

Terčovník pohledný: kolik těch terčovníků vlastně je?

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Je jich hodně, ale rozhodně nebudeme informovat o všech. Nebojte se. Ale o tomhle musíte vědět! Je malý, pohledný, jmenuje se Xanthoria elegans a najdete jej skoro všude. Na skalách, na betonových plotech i sloupech veřejného osvětlení, a pokud zrovna svítí slunce, jeho drobné kulaté terčíky jasně oranžové barvy svítí do dálky.  A také se už podíval do vesmíru.

Terčovník(y) ještě jednou

RP

Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …

Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.

Ještě jednou terčovník zední

Jiří Patočka

     Článek o terčovníku zedním na tomto serveru (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1119) a zájem čtenářů o informace v něm obsažené mne vedly ke zjištění, že informací o lišejnících mezi milovníky přírody zrovna moc není. Rozhodně ne takových, které by zaujaly a dokázaly přimět houbaře, aby se o lišejníky trochu víc zajímali. Vždyť s lišejníky se houbař setkává téměř na každém kroku, v kteroukoliv roční dobu, nejen v době houbařské sezóny. A i když pro většinu lidí nemají takový význam jako jedlé hřiby, rozhodně stojí za to, abychom se o nich něco dověděli. Náš zájem o přírodu přece nepramení jen z toho, zda je to jedlé! Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem.

Myricitrin:  Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)

Jiří Patočka

     Voskovník pravý (Myrica  cerbera) je neopadavý keřík nebo malý strom, jehož dlouhé listy mají kožovitou texturu a ozubenou  čepel.  Rostlina je dvoudomá, pro tvorbu plodů a semen je zapotřebí samčí a samičí rostliny. Květy v samčích jehnědách mají tři nebo čtyři tyčinky a jsou obklopeny krátkými listeny. Samičí květy se vyvinou do plodů, které jsou kulovité a obklopené přírodním voskovým povlakem. Kvete od pozdní zimy do jara a plody zrají na konci léta nebo na podzim. Voskovník pravý je původní v lesích na jihovýchodě Spojených států v mokřadech a v blízkosti řek a potoků, ale roste i na mnoha dalších místech celé Ameriky a je oblíbený jako dekorativní rostlina zejména v USA, v Evropě je takřka neznámý.  

Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která zahájila novou éru protinádorových léčiv

Jiří Patočka

     Když byl v 50. letech minulého století zahájen farmaceutický průzkum mořských přírodních produktů s farmaceutickým potenciálem, byly to zejména mořské houby, které se staly zdrojem mnoha zajímavých látek. Takovou látkou byl i acetylovaný nukleosid spongouridin, izolovaný  americkým organickým chemikem Wernerem Bergmannem a jeho spolupracovníky v roce 1945 z karibské mořské houby Cryptotethia krypta, nověji Tectitethya crypta (Bergmann a Burke, 1955). Kromě spongouridinu byly z této mořské houby izolovány i další biologicky aktivní nukleosidy (spogosin, deoxyspongosin a spongothymidin), souhrnně nazývané, "spongonukleosidy" (Bertin et al., 2015).