Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 10502 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne

JP




Foto: Ing. Milena Patočková



  Články vlastní: Lakovka ametystová a její bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Středa, 26.01. 2022 - 14:41:53 (15860 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5358 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lakovka ametystová a její bioaktivní látky

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Lakovka ametystová (Laccaria amethystina Cooke) je jedlá houba z čeledi lanýžovcovitých. Roste hojně v listnatých lesích od července do listopadu a téměř každý ji zná, ale málokdo sbírá. Jejím hlavním poznávacím znakem je výrazná fialová barva, která mnohé houbaře odrazuje. Přitom je to dobrá a chutná houba, která nachází v kuchyni četná uplatnění. Pro svou neobvyklou barevnost je vhodná pro ozvláštnění smaženice, omáček i polévek, především bramboračky. Jako ozdoba se uplatní na obložených chlebech a různých salátech. 

Lakovka ametystová L.

 

  Články vlastní: Fomoxanthony: antimalarika mikrobiálního původu
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 22.01. 2022 - 00:00:00 (32476 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5546 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Fomoxanthony: antimalarika mikrobiálního původu

Jiří Patočka

Endofytické mikroorganismy (interagující bakterie a houby) kolonizující vnitřní prostory vyšších organismů mají zásadní vliv na existenci a fungování svých hostitelů. Mohou fungovat jako jejich patogeny, ale mohou také zlepšovat jejich schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám vývoje ekosystému. V poslední době jsou endofytické organismy předmětem intenzivního studia a zdrojem četných bioaktivních látek (Beltran-Garcia et al., 2021).

     Ze skupiny endofytických hub Phomopsis sp. bylo izolováno několik toxických látek (Singh et al., 2011; Rakshith et al., 2013; Tan et al., 2017). Nejvíce prozkoumanými jsou látky nazvané fomoxanthon A a fomoxanthon B (Isaka et al.  2001). Fomoxanthony jsou dimery tetrahydroxanthonů a skládají ze dvou podjednotek xanthonoidů, z nichž každá má čtyři hydroxylové skupiny. Dvě podjednotky fomoxanthonů jsou navzájem kovalentně spojeny. 

 

  Články vlastní: Jensenon: může se stát novým lékem na COVID-19?
Autor: Prof. Patocka - Středa, 19.01. 2022 - 11:01:27 (45805 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3991 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jensenon: může se stát novým lékem na COVID-19?

Jiří Patočka

     Pandemie virové choroby COVID-19 je způsobená koronavirem SARS-CoV-2, který byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Světová zdravotnická organizace vyhlásila propuknutí globálního stavu zdravotní nouze v lednu 2020 a pandemie v březnu 2020. Do 16. ledna 2022 bylo ve 196 zemích potvrzeno celkem 330,49 milionů případů, z toho 5,55 milionů úmrtí, připisovaných COVID-19. Ke stejnému dni bylo v boji s nemocí použito 9,68 miliard dávek očkování, ale zřejmě vzhledem k rychlé mutaci viru se zdá, že očkování není příliš účinné. Virus se šíří hlavně vzdušným přenosem, ale může se šířit také kontaminovaným povrchem. Lidé zůstávají nakažliví až dva týdny a mohou šířit virus, i když nevykazují žádné příznaky. Příznaky COVID-19 jsou velmi různorodé - od bezpříznakového stavu, až po velmi závažné onemocnění končící smrtí.

                                                                                                 Jensenon

 

  Antibakteriální účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 18.01. 2022 - 09:09:34 (48458 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3988 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka Anonymní napsal "

Antibakteriální účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu

Jiří Patočka

     Gomesin je antimikrobiální peptid, produkovaný brazilským pavoukem Acanthoscurria gomesiana, který byl izolován z jeho hemocytů (Abreu et al., 2017). (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1110). Je účinný proti bakteriím, houbám a kvasinkám a má selektivní protirakovinné účinky proti melanomovým buňkám (Silva et al., 2000; Lorenzini et al., 2003). 

"
 

  
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 15.01. 2022 - 16:15:44 (62098 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4437 bytů | Hodnocení: 5)

Muchomůrka šafránová: zdroj užitečných antioxidantů

Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka, Patrik Olekšák

     Muchomůrka šafránová  (Amanita crocea (Quél.) Singer, syn. Amanita vaginata var. crocea) (Tulloss, 2000) je houba z čeledi muchomůrkovité (Amanitaceae), která roste v celém mírném pásu, u nás je častější v podhorských oblastech. Objevuje se zejména ve smrkových porostech v období od června do listopadu. Často roste i mimo les, v parcích, zahradách, především pod břízami, na kyselých půdách, ale málokdy hojně.

 

Muchomůrka šafránová. Foto: Radoslav Patočka.
 

  Články vlastní: Aegelin, alkaloid oslizáku líbezného (Aegle marmelos)
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 09.01. 2022 - 18:48:17 (78698 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9230 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Aegelin, alkaloid oslizáku líbezného (Aegle marmelos)

Jiří Patočka, Mohd Kashif

     Aegelin je aromatický hydroxyamid, extrahovaný z oslizáku líbezného (Aegle marmelos), stromu, který má dlouhou historii použití v ajurvédské medicíně. Oslizák líbezný (anglicky bael) je léčivý a posvátný strom, původem z Indie (Manandhar et al., 2018). Dnes je naturalizovaný v Jihovýchodní Asii, v jižním Nepálu, na Srí Lance, v Myanmaru (Barmě), Pákistánu, Bangladéši, Vietnamu, Laosu, Kambodži a Thajsku. Pěstuje se také v Malajsii, na Filipínách, Jávě a Fidži. Oslizák poskytuje ovoce citrusového typu. Jedná se o velice odolný druh, který snáší nízké i vysoké teploty, rozdílné typy půdy, a pro svou odolnost je používán jako pionýrská dřevina.

 

  Články vlastní: Enfumafungin: přírodní antimykotikum a modelová látka pro nová syntetická antimy
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 08.01. 2022 - 18:24:49 (81326 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4804 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Enfumafungin: přírodní antimykotikum a modelová látka pro nová syntetická antimykotika

Jiří Patočka

     Enfumafungin je hemiacetalový triterpenoidní saponin, který byl izolován z endofytických hub čeledi Hormonema sp. Inhibuje syntézu glukanu v buňkách a má protiplísňové účinky.  Je proto zajímavý, jako potenciální antimykotikum.

 

  Články vlastní: Mojavensin A: protiplísňový lipopeptid
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 04.01. 2022 - 18:04:05 (98490 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3038 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Mojavensin A: protiplísňový lipopeptid

Jiří Patočka

      Mojavensin A je cyklický lipopeptid, který byl izolován z mikroorganismu Bacillus mojavensis (typový kmen RO-H-1) z oblasti Mohavské pouště. Řada kmenů Bacillus izolovaných ze vzorků pouštní půdy dříve patřila k neidentifikovanému druhu, pro který byl navržen název Bacillus mojavensis (Robert set al., 1994.  Na základě údajů z restrikčního štěpení je B. mojavensis nejblíže příbuzným Bacillus amyloliquefaciens, Bacillus atrophaeus a Bacillus subtilis. Totožný cyklický lipoprotein však byl izolován také z mořského měkkýše Pinctada martensii z jihočínského moře, známého také jako perlorodka Akoya (Fang t al., 2021).

 

  
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 01.01. 2022 - 17:29:39 (116195 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9028 bytů | Hodnocení: 5)

Pukléřka islandská: Botanika, fytofarmakologie a fytochemie

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     V poslední době se těší mimořádné oblibě různé přípravky a doplňky stravy obsahující „islandský lišejník“. Mnohé internetové zdroje (kromě Wikipedie), časopisy i jiná media přináší o tomto lišejníku spoustu informací, bohužel ne zcela validních. Začněme u názvu „islandského lišejníku“, uváděného také jako „islandský mech“ (!), „plicní lišejník“, či dokonce „plicník“ (!!). Posledně uvedený název je naprosto zavádějící, neboť plicník je rodový název oblíbené jarní rostliny. Správný název lišejníku je Cetraria islandica (L.) Ach. , česky pukléřka islandská. Švédský botanik, zakladatel taxonomie lišejníků Erik Acharius by se divil, jak jeho cetrarii přiřadili Češi k cévnatým rostlinám. Článkům v časopisech s titulky typu „Zázračná rostlina ze severské tajgy“, „Mech z lesů tajemného Islandu“, „Severní královna“ či „Tajemný severský mech uzdravuje“ lze ještě omluvit, ovšem neustálé podsouvání informace, že „léčivý mech“ roste jen v oblastech s drsným severským klimatem nikoliv. 

 

  Články vlastní: Ryzec lilákový a jeho červený pigment lilacinon
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 31.12. 2021 - 10:40:27 (114625 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2708 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Ryzec lilákový a jeho červený pigment lilacinon

Jiří Patočka, Radoslav Patočka     

     Ryzec lilákový (Lactarius lilacinus (Lasch) Fr. 1838) je známý jako vzácná houba, která roste na silně podmáčených půdách pod olšemi, s kterými tvoří mykorhizu (Rochet et al., 2011). Má nízce vyklenutý, jemně plstnatý klobouk světle růžové až nafialovělé barvy o průměru až 8 cm, který je uprostřed vmáčknutý. Krémově okrové lupeny s růžovým nádechem jsou řídké, široce připojené až krátce sbíhavé, často se zoubkem. Třeň je válcovitý (3–15 × 15–70 mm), pleťově až oranžově okrový, suchý a hladký. U dospělých plodnic bývá dutý. Ryzec lilákový má křehkou dužninu bledě krémové barvy, která voní po ovoci. Výtrusný prach je bělavý (Holec et al., 2012). Houba je uváděna jako jedlá, ale její chuť je nevalná. Dužnina roní bílé, vodnaté mléko, nahořklé až mírně palčivé chuti.

 
1149 článků (115 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3365

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 28.12.
· Smil písečný: botanika, fytochemie a fytofarmakologie
Neděle, 26.12.
· Lízat ropuchy není dobrý nápad
Středa, 22.12.
· Latarciny: Pavoučí cytolytické peptidy
Pondělí, 20.12.
· Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Středa, 15.12.
· Syntetické kannabinoidy na drogové scéně
Pondělí, 13.12.
· Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny
Neděle, 12.12.
· Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové
Úterý, 07.12.
· Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas
Sobota, 04.12.
· Jilmy a ethnomedicína
Středa, 01.12.
· Hlíva ústřičná
Pondělí, 29.11.
· Filippinský mech Calyptothecium ramosii a jeho bioaktivní látky
Pátek, 26.11.
·
Čtvrtek, 25.11.
· Kačenka česká a profesor Krombholz
Sobota, 20.11.
· Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy
Pátek, 19.11.
· Šafrán: v kuchyni a lékárně
Sobota, 06.11.
· Strmělka nálevkovitá: regulace krevní srážlivosti
Čtvrtek, 04.11.
· 70 let antibiotika vankomycinu
Pondělí, 01.11.
· Aloisie trojlistá v gastronomii
Neděle, 31.10.
· Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Úterý, 26.10.
· Cryptocandin a cryptocin: antimykotika endofytické houby Cryptosporiopsis cf. qu
Sobota, 23.10.
· Fytochemie a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)
Neděle, 17.10.
· Kruhatka Matthioliho
Pátek, 15.10.
· Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů
Sobota, 09.10.
· Victoriny: Toxické peptidy plísně ovesné (Cochliobolus victoriae)
Středa, 06.10.
· Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) a azosloučeniny
Pátek, 01.10.
· Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých
Středa, 29.09.
· Apicidiny – jedovaté peptidy Fusarií a potenciální léky na rakovinu
Neděle, 26.09.
· Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky
Úterý, 21.09.
· Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?
Čtvrtek, 16.09.
· Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.17 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace