Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2321 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Ing. Milena Patočková


Fotografie dne






  Články vlastní: Tectorigenin
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 10.09. 2020 - 20:04:45 (859525 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4822 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Tectorigenin

Jiří Patočka

     Tectorigenin, O-methylovaný isoflavon (5,7-dihydroxy-3-(4-hydroxyfenyl)-6-methoxychromen-4-on), který byl izolován z anginovníku čínského (Iris domestica , syn. Belamcanda chinensis), (Ito et al., 2001), je jednou z nevýznamnějších bioaktivních látek této rostliny.  

 

  Články vlastní: Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
Autor: Prof. Patocka - Středa, 02.09. 2020 - 15:53:36 (901225 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4870 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek

Jiří Patočka

     Číšenky jsou drobné stopkovýtrusé houby, jejichž v mládí blankou uzavřené vejčité až kulovité plodnice se ve stáří otevírají do nálevkovitého tvaru. Venkovní strana je lysá nebo chlupatá, uvnitř s drobnými pecičkami, nazývanými peridioly, které připomínají drobná vajíčka. Peridioly jsou ke dnu nálevek připevněny složitě utvářeným přívěskem a jsou naplněná drobnými výtrusy. Peridioly se rozpadají při dešti a kapky vody z nich uvolňují výtrusy. Číšenky nejsou jedlé houby.

     

 

  Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 30.08. 2020 - 16:24:10 (917473 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9583 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé

Jiří Patočka

     Zlatice převislá (Forsythia suspensa) je opadavý keř z čeledi olivovníkovitých. Zlatice převislá pochází z Číny, kde roste na rozsáhlém území ve střední a východní Číně, na travnatých pláních horských svahů v nadmořských výškách až 2200 metrů. V Evropě byla poprvé vysazena v roce 1833 v Holandsku a od té doby je pěstována jako okrasný keř v celé Evropě. Keř je ceněný zejména pro žluté čtyřčetné květy, které rozkvétají na jaře, ještě před olistěním a jsou tak barevnou okrasou mnoha zahrad. Kvete velmi bohatě a je tak často označován jako „zlatý déšť“. Postupem doby byla vyšlechtěna řada kultivarů a dnes už je v ČR jen málo míst, na nichž by zlatice chyběla.

     

 

  Články vlastní: Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 13.08. 2020 - 13:40:50 (1030359 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5712 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého

Jiří Patočka

     Hojník řasnatý (Coprinus plicatilis, syn. Parasola plicatilis) je malá saprotrofní houba s křehkým koboučkem o průměru do 35 mm. Jedná se o široce rozšířený druh v Evropě a Severní Americe. Tento druh hnojníku roste hojně v travnatých oblastech, samostatně, rozptýlených nebo v malých skupinách. Plodnice vyrostou v noci po dešti a jakmile rozptýlí své spory po okolí, samy rozloží. Je to jedlý druh.

 

  Články vlastní: Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 10.08. 2020 - 14:09:53 (1012494 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7114 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?

Jiří Patočka

Slovo „kannabinoid“ označuje každou chemickou látku, bez ohledu na strukturu nebo původ, která se v těle váže na kannabinoidní receptory a která má podobné účinky jako ty látky, které produkuje konopí. Podle zdroje produkce, kannabinoidy rozdělujeme na endokannabinoidy, fytokannabinoidy a syntetické kannabinoidy. Zatím co dříve byly jako droga zneužívány zejména fytokannabinoidy, dnes to jsou stále častěji kannabinoidy připravené nelegálně v laboratoři (Fattore et al., 2011). Protože jejich výroba je relativně snadná a levná a počet účinných látek neskutečně velký, syntetické kannabinoidy zaplavují trh s drogami (Patočka a Kuča, 2011, 2012).

 

  Články vlastní: Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 14.07. 2020 - 14:22:55 (1136543 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3779 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního

Jiří Patočka

Terčovník zední (Xanthoria parietina) je hojný, krásně žlutý nitrofilní lišejník. Má celosvětové rozšíření, setkat se s ním můžeme na zahradě v ČR, stejně jako v celé Evropě, ale i Austrálii, Africe, Asii, nebo Severní Americe. Roste opravdu všude. Na skalách, na zdech, střechách, kůře stromů a keřů a na široké škále antropogenních substrátů. Častý je na stromech a keřích s plody, kterými se živí ptáci. Ti svým trusem obohacují substrát o dusík a vytváří tak optimální podmínky pro jeho růst. (http://burle.blog.cz/2002/tercovnik-zedni-lisejnik-ktery-miluje-dusik). Terčovník zední je častou součástí mnoha bylinných medicinálních prostředků v mnoha zemích světa (Felczykowska et al., 2017).

    Žluté zbarvení lišejníku Xanthoria parietina je způsobeno jeho hlavním sekundárním metabolitem, parietinem (2-methoxy-4,5,7-trihydroxyanthrachinon), antrachinonovou sloučeninou s oranžovo-nažloutlou barvou (Solhaug a Gauslaa, 1996). Parietin je syntetizován mycobiontem a chrání lišejník před poškozením nadměrným slunečním zářením (Vannini et al., 2018). Parietin je jednou z látek, která se vyskytuje nejen v lišejnících, ale také v mikromycetách, jako je Aspergillus nebo Penicillium, jakož i v některých rodech cévnatých rostlin Rheum, Rumex a Ventilago (Engstrom et al., 1980).

    

 

  Články vlastní: Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 02.07. 2020 - 11:16:43 (1177740 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9093 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně

Jiří Patočka

     Vernonia je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi hvězdicovité (Asteraceae).  Rod byl pojmenován podle anglického botanika Williama Vernona. Jsou to většinou keře, rostoucí na všech kontinentech.  Je známo kolem tisícovky druhů vernonií, z nichž některé druhy představují nepříjemný plevel, jiné jsou jedlé a mají ekonomický význam.  Několik druhů, např. V. calvoana, V. colorata nebo V. amygdalina, se konzumuje jako listová zelenina. 

      Africký druh Vernonia amygdalina má hořké listy a je součástí jídelníčku v řadě západoafrických a středoafrických zemí.  Mezi nejznámější pochoutky, pro něž je tato surovina klíčová, patří nigerijská polévka Ofe Onugbu nebo dušený pokrm Ndolé, který je často označován jako národní jídlo Kamerunu. V. amygdalina se používá také v tradiční bylinné medicíně.  Sušené listy tohoto keře jsou vyváženy několika africkými zeměmi a lze je zakoupit v obchodech s potravinami. U mnoha afrických etnických skupin je tato rostlina také používána při léčbě malárie, schistosomiázy, úplavice a několika střevních parazitů. V Ghaně se mladé listy používají při léčbě zánětlivých onemocnění. V Nigérii se zase větvičky z této rostliny používají jako žvýkací tyčinky pro dentální hygienu. Rostlinu také vyhledávají šimpanzi, když se potřebují zbavit střevních parazitů (Huffman a Seifu, 1989).

    

 

  Články vlastní: Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 04.06. 2020 - 14:04:05 (1281094 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6038 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka

Jiří Patočka

     Sambaba obecná (Parthenium hysterophorus) je druh kvetoucí rostliny z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), která je domácí v amerických tropech. Je to invazivní druh, který je dnes běžný také v Indii, Austrálii a některých oblastech Afriky (Haseler, 1976). Napadá pastviny a zemědělskou půdu a způsobuje často katastrofální ztrátu výnosu. V některých oblastech existují velká množství této rostliny, která ovlivňují živočišnou a rostlinnou výrobu a lidské zdraví (Adkins a Shabbir, 2014). Rostlina produkuje alopatické chemikálie, které potlačují růst jiných rostlin, a produkuje také alergeny, které významně ovlivňují život lidi a hospodářských zvířat (Adkins a Sowerby, 1996). Kontakt s rostlinou způsobuje u lidí dermatitidu a respirační poruchu, u skotu a domácích zvířat dermatitidu (Handa et al., 2001). Hlavní látkou odpovědnou za tyto účinky je parthenin, který je nebezpečnou přírodní toxickou látkou. Parthenin je také zodpovědný za hořkou chuť mléka hospodářských zvířat, když je jejich krmivo znečištěno listy sambaby (Herz a Watanabe, 1959).

   

 

  Články vlastní: Chrpy a jejich bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 29.03. 2020 - 12:01:52 (1522634 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6302 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Chrpy a jejich bioaktivní látky

Jiří Patočka

    Chrpa (Centaurea) je rod kvetoucích rostlin čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).  Jsou to robustní plevelné rostliny, jejichž listy jsou u některých druhů ostnaté a obvykle hluboce rozdělené do protáhlých lalůčků. Květenství jsou různorodé barvy, od intenzivní modré, červené a žluté, až po jakoukoli směs těchto barev, až po bílou. Chrpy se vyskytují pouze na sever od rovníku, většinou ve východní polokouli. Druhově bohaté jsou zejména na Blízkém východě a okolních regionech (Fond et al., 2009). 

 

  Články vlastní: Oliginol: polyfenol z liči
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 22.03. 2020 - 13:39:27 (1547648 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5046 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Oliginol: polyfenol z liči

Jiří Patočka

     Oligonol je polyfenol s nízkou molekulovou hmotností, získaný z ovoce liči. Liči je plodem stálezeleného stromu původem z Číny, jehož latinský název je Litchi chinensis. Je to majestátní strom, dorůstající 15-20 m, který se dožívá i více 200 let (http://burle.blog.cz/en/2001/znate-lici). Jedlý plod liči má řadu biologických účinků, např. působí protizánětlivě při různých chorobných stavech, ale má také protinádorové účinky a je to prostředek, který zpomaluje stárnutí. Strom a jeho plody jsou proto v posledních letech intenzivně studovány západní medínou. Jednou ze zajímavých látek, které byly z liči izolovány a u nichž byla studována biologická aktivita, je oligonol. Oligonol není toxický a nemá mutagenní účinky a je proto doporučován jako doplněk stravy a pro použití jako doplňková látka ve farmaceutických a kosmetických aplikacích (Fujii et al., 2007).

    

 
1067 článků (107 stránek, 10 článků na stránku)
[ 2 | 3 | 4 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3336

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 22.02.
· Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Čtvrtek, 18.02.
· Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)
Úterý, 16.02.
· Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus
Pondělí, 08.02.
· Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?
Středa, 03.02.
· Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Sobota, 19.12.
· Ascomylactam A
Úterý, 03.11.
· Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
Sobota, 10.10.
· Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
Čtvrtek, 17.09.
· Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Pondělí, 14.09.
· Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
Čtvrtek, 10.09.
· Tectorigenin
Středa, 02.09.
· Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
Neděle, 30.08.
· Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé
Čtvrtek, 13.08.
· Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
Pondělí, 10.08.
· Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Úterý, 14.07.
· Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
Čtvrtek, 02.07.
· Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně
Čtvrtek, 04.06.
· Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka
Neděle, 29.03.
· Chrpy a jejich bioaktivní látky
Neděle, 22.03.
· Oliginol: polyfenol z liči
Čtvrtek, 13.02.
· Pámelník bílý: bioaktivní látky
Úterý, 04.02.
· Blennion: zelený pigment ryzce zeleného
Sobota, 01.02.
· Skimmianin - furochinolinový alkaloid
Čtvrtek, 23.01.
· Bohyška jitrocelová: bioaktivní látky
Čtvrtek, 16.01.
· Gomesin: antimikrobiálně účinný peptid
Sobota, 28.12.
· Pomiferin – isoflavon z plodů Maclura pomifera
Neděle, 01.12.
· Oleandrin: jedovatý srdeční glykosid
Středa, 13.11.
· Ophiobolin A: plísňový toxin
Neděle, 03.11.
· Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová
Pondělí, 14.10.
· Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.21 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace