Silenka nadmutá a její bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Silenka nadmutá je hojně rozšířenou rostlinou, kterou najdeme na lukách, pastvinách, mezích a na krajích světlých lesů v celé Eurasii a druhotně i v Severní Americe. Kolonizuje i další oblasti, kde se stává běžným plevelem, ale neexistují žádné důkazy o přímém spojení mezi neolitickou expanzí zemědělství a současnými genetickými rozmanitostmi Silene vulgaris v Evropě (Rivera et al., 2005; Sebasky et al., 2016). V ČR roste na celém území od nížin po horské oblastí. Silenka je velmi proměnlivý druh, v literatuře najdeme několik poddruhů, které se liší velikostí listu, typicky nafouklého květního kalichu a barvou květu, který může být bílý až růžový. Na našem území se vyskytují dva poddruhy. Kromě hojného nominátního poddruhu je to ještě silenka nadmutá obrovská (Silene vulgaris subsp. antelopum), která roste roztroušeně až vzácně na jižní Moravě a některých teplých oblastech Čech.

Bioaktivní látky mořských bakterií: Lynamiciny

Jiří Patočka

     Nová mořská aktinomyceta, NPS12745, byla nedávno izolována a popsána z mořského sedimentu, který byl odebrán na pobřeží San Diega v Kalifornii. Analýza sekvence 16S rRNA ukázala, že NPS12745 je novým kmenem teprve nedávno popsaného mořského druhu Actinomycete Marinispora  (Lam, 2006).

Bioaktivní látky mořských bakterií: Tauramamid

Jiří Patočka

     Mořské bakterie a mořské houby mají ohromný význam jako nové zdroje obrovského množství biologicky aktivních látek. Některé z těchto mořských organismů žijí ve stresujícím prostředí: v chladných vodách, bez dostatku světla a kyslíku, v prostředí kde panuje vysoký tlak apod. I za takových podmínek žije v moři překvapivě velké množství druhů s vysokou rozmanitostí a vytvářejí fascinující a strukturálně složité přírodní produkty (Saleem a Iqbal, 2015). Až dosud bylo pro bioaktivní metabolity zkoumáno pouze malé množství mikroorganismů, ale bylo již izolováno obrovské množství účinných látek, z nichž některé mají unikátní strukturu (Debbab et al., 2010). 

Hirsutellid A: depsipeptid entomopatogenní houby Hirsutella kobayasii

Jiří Patočka

     Nový cyklohexadepsipeptid nazvaný hirsutellid A byl izolován z buněčného extraktu entomopatogenní houby Hirsutella kobayasii BCC 1660 (Vongvanich et al., 2002). Struktura látky byla objasněna analýzami spektroskopických dat a její absolutní stereochemie byla řešena použitím Marfeyho metody (Xu et al., 2007). Látka byla také připravena synteticky (Xu et al., 2005). Hirsutellid A vykazoval antimykobakteriální a antimalarickou aktivitu, ale byl inaktivní vůči buněčné linii Vero buněk (při 50 µg/ml) (Kittakoop et al., 2002; Fotie a Morgan, 2008).

Elmenoly: bioaktivní látky aktinomycet.

Jiří Patočka      

     Aktinomycety sou významným přírodním zdrojem sekundárních metabolitů s mnoha biologickými aktivitami (Takahashi a Omura, 2003). Aktinomycety (Actinobacteria) představují významný kmen grampozitivních bakterií. Patří k nejběžnějším zástupcům mikrobiálního života v půdě. Protože hrají důležitou roli v rozkladu organických látek jsou nedílnou součástí koloběhu uhlíku v přírodě a tvorby humusu. Jsou ale také producentem velkého množství dosud prakticky neznámých biochemikálií, proto je v posledních letech věnována velká pozornost jejich screeninku (Salimi et al., 2018).

Bioaktivní látky bakterií: Staurosporin

Jiří Patočka

     Staurosporin  je alkaloid bis-indolové struktury, který byl v roce 1977 izolován z bakterie Streptomyces staurosporeus (Omura et al., 1977). Chemická struktura staurosporinu byla objasněna rentgenovou analýzou monokrystalu a jeho absolutní stereochemická konfigurace byla objasněna v roce 1994 (Funato et al., 1994). Bylo zjištěno, že staurosporin má četné biologické aktivity, od antifungálních až po antihypertenzní.  

Bioaktivní látky šupinovky kostrbaté: deriváty kyseliny tetramové

Jiří Patočka 

     Přírodní látky, obsahující ve své molekule motiv kyseliny tetramové (2,4-pyrrolidin-dion), představují důležitou třídu bioaktivních látek, z nichž většina byla izolována z mořských nebo terestriálních hub (Royles, 1995). Z těch nejvýznamnějších to jsou např. aurantosidy (Sata et al. 1999, militarinony (Schmidt et al., 2002), erythroskyrin (Shoji t al., 1965), trichosetin (Marfori et al., 2003) a další, které vykazují řadu biologických aktivit (Mo et al., 2014).

Bioaktivní metabolity koprofilních hub: seskviterpenoidy z Hypocopra rostrata

Jiří Patočka

     Koprofilní houby jsou houby, které rostou na exkrementech živočichů, zejména býložravců (Wicklow a Carroll, 1992; Richardson a Watling, 1997; Krug et al., 2004). Zájmem vědců je zaměřen na studium jejich biologie, jejich chemického složení a zejména na jejich biologicky aktivní metabolity (Hansen et al., 2001). 

     Z koprofilní houby Hypocopra rostrata byla izolována skupina seskviterpenoidních látek, které byly nazvány hypocopriny A, B a C (Jayanetti et al., 2015). Houby rodu Hypocopra tvoří skupinu asi 25 druhů askomycet z čeledi Xylariaceae (dřevnatkovité) přizpůsobených  růstu v exkrementech býložravců (Wendt et al., 2017). Druh Hypocopra rostrata, rostoucí v koňském hnoji, byl popsán v roce 1901 Griffithsem (Krug a Cain, 1974).

Scytoscalarol, terpenický cyanotoxin s guanidinovou skupinou

Jiří Patočka

     Cyanobakterie (sinice) jsou slibným, ale dosud málo využívaným zdrojem biologicky aktivních látek (Tan, 2007; Williams, 2009). V cyanobakteriích bylo nalezeno mnoho biologicky aktivních přírodních produktů, včetně alkaloidů, polyketidů a lineárních i cyklických peptidů (Van Wagoner et al., 2007; Williams, 2009). Zatím však existuje pouze několik zpráv o cyanobakteriálních terpentech (Jaki et al., 1999, 2000a,b).

     V roce 2009 byl publikován článek (Mo et al., 2009) o biologicky aktivním terpenu, který byl izolován ze sladkovodní sinice Scytonema sp., který ve své molekule obsahuje guanidinovou skupinu. Tato látka byla nazvána scytoscalarol a má skelet sesterterpenu,  který se běžně vyskytuje u různých druhů mořských hub z řádu Dictyoceratida (Liu et al., 2007). Scytoscalarol je prvním sesterterpenem nalezeným v cyanobakteriích a prvním přírodním sesterterpenem, který v molekule obsahuje guanidin. Protože sesterterpeny vykazují signifikantní cytotoxicitu u lidských nádorových buněčných liniích (Liu et al., 2001; Wei et al., 2009) a antimikrobiální aktivitu proti různým mikroorganismům (Sonh et al., 2008), předpokládalo se, že podobné biologické účinky by mohl mít také scytoscalarol.

Kuanoniaminy: biologicky aktivní metabolity mořských hub Oceanapia sp.

Jiří Patočka

    Mořské houby Oceanapia sp. jsou zdrojem četných pyridoakridinových alkaloidů s významnou biologickou aktivitou (Ding et al., 1999). Jednou z významných skupin pyridinoakridinových alkaloidů jsou také kuanoniaminy (Eder et al., 1998).