Biologicky aktivní metabolity myxobakterií: rhizopodin a deriváty

Jiří Patočka

     Myxobakterie jsou ve většině případů půdní bakterie, z nichž mnohé druhy dokážou koordinovat chování jednotlivých buněk ve prospěch celé komunity. Samostatné bakterie nejsou zdánlivě ničím výjimečné, ale jakmile se rozmnoží do většího počtu, prudce změní své chování. Mění se zejména jejich stravovací návyky a z mírumilovných rozkladačů zbytků se stávají obávaní lovci. Obklopí svou kořist a svými enzymy ji rychle rozloží na výživný bujon. Takové dravé chování je mezi bakteriemi velkou výjimkou a posouvá myxobakterie na samý vrchol mikroskopické potravní pyramidy. Při nedostatku potravy se některé bakterie přemění na spory, což jsou velice odolná spící stádia bakterie, schopná přežívat v tomto stavu velmi dlouho dobu. Ve stadiu spor jsou schopna  s pomocí větru nebo vody cestovat na velké vzdálenosti a rozšiřovat tak teritorium svého působení. Myxobakterie také produkují mnoho průmyslově i medicínsky významných chemických látek a jejich výzkum přináší nové poznatky o chemicky i biologicky zajímavých přírodních látkách.

Endokrinní disruptory 

Bc. Tereza Havlová Tymichová, Bc. Veronika Háková

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Bioaktivní látky mořských mikroorganismů: padanamidy

Jiří Patočka

     Mikroorganismy žijící ve světových oceánech představují obrovský a zatím převážně neprobádaný svět plný biologické rozmanitosti, který může přinést nové látky ze skupiny bioaktivních sekundárních metabolitů. Ty by mohly být nasazeny v náročném klinickém boji proti rezistenci na antibiotika. V rámci probíhajících programů zaměřených na objevování nových přírodních produktů produkovaných izolovanými mikroorganismy, byly v laboratorních kulturách Streptomycet nalezených v mořských sedimentech (isolát RJA2928) Padana Nahua  na Papui Nové Guinei, nalezeny dva nové nezvyklé peptidy.

Bioaktivní p-terfenylové bioaktivní látky plesňákovitých hub: Thelephora vialis

Jiří Patočka

     Čeleď hub Thelephoraceae (pleasňákovité) zahrnuje 14 rodů vyšších stopkovýtrusých hub, z nichž rod plesňák (Thelephora) je zajímavý zejména tvarem svých plodnic. Z plesňáků rostoucích v našich lesích je to např. plesňák zemní (T. terrestris), karafiátový (T. caryophyllea) nebo zápašný (T. palmata). Plesňáky rostou v červnu až listopadu ve všech typech lesů na pařezech, větvičkách, hrabance, v mechu i na holé zemi a svým vzhledem se často podobají lišejníkům (Hagara et al.,2010). Rozhodně se však nepodobají známým jedlým houbám.

Aditiva a kosmetické prostředky   PREZENTACE

Bc. Tereza Zimová, Bc. Jana Čurdová

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Eudistidiny, mořské alkaloidy pláštěnců Eudistoma sp.

Jiří Patočka

     Eudistidiny jsou heterocyklické alkaloidy, které byly izolovány z extraktu pláštěnců Eudistoma sp. (Chan et al., 2015). Tito pláštnci svou barvou, tvarem a strukturou připomínají jahody, odtud jejich anglický název "strawberry tunicate". Až dosud jsou známy tři eudistidiny: A, B a C (Chan et al., 2015, 2016). Všechny také byly připraveny synteticky (Chan et al., 2015). Alkaloidy s tímto heterocyklickým skeletem nebyly až dosud nikde v přírodě nalezeny a představují tak unikátní skupinu nových bioaktivních látek. Jak ukázaly výzkumy posledních let, tito pláštěnci jsou zdrojem řady zajímavých látek, jako je např. eudistominy, norsegolin nebo eilatin.

Sója−zdravá potravina?

 Bc. Alena Sovová, Bc. Michaela Pospíšilová

Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

Úvod

S rostoucí popularitou zdravé výživy hledá stále více příznivců vyvážené stravy pravdivé informace o potravinách, které mohou zlepšit jejich zdravotní stav.  Díky tomu je za uplynulá léta sója předmětem intenzivního zkoumání, zdali má blahodárný vliv na zdraví nebo naopak, a to zejména kvůli jejímu vysokému obsahu izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které mohou mít hypoteticky protektivní vliv pro ženy, které může ohrozit karcinom prsu. Tyto fytoestrogeny však mohou mít i inhibiční účinek při podpůrné léčbě při karcinomu prsu pomocí tamoxifenu a další negativní vlivy na zdraví lidí. Což pochopitelně vede k otázce, zda lze řadit sóju mezi zdravou či nezdravou potravinu. V dřívějších dobách byla sója označována jako takzvaná superpotravina, dnes tomu však již není.

Ročně je vydáno nespočet článků a studií, které buď nabádají ke konzumaci sóji jako zdravé potraviny nebo naopak její konzumaci nedoporučují pro její neblahý vliv na zdraví. Poslední studie ukazují, že konzumace sóji je bezpečná, dokonce i dokáže zlepšit prognózu žen nemocných karcinomem prsu až o 21 %. 

Navíc v současné době je výhoda, či snad nevýhoda, získávání nových informací rychle a levně, promocí různých článků v časopisech, novinách, avšak zejména na běžně dostupném internetu. Často se tak stává, že internetové stránky, které jsou určeny většinou ženám, podávají nepodložené a zkreslené informace. Na takových stránkách se čtenář dozví v podstatě to, co „slyšet“ chce. Nespočet stránek podporuje sóju, píše o ní jako o zdravé potravině, jiné internetové stránky sóju haní a označují ji jako nezdravou, aniž by autoři měli přesně podloženo, jak k závěru došli. Tím se společnost rozděluje na dva tábory. Jedni sóju opěvují jako zdravou potravinu, dokonce ji používají jako plnohodnotnou náhradu živočišných bílkovin, jiní varují před jejím vlivem na hormonální soustavu člověka.

ZDROJ: Health News, 2017

Daphniphyllové alkaloidy: logeracemin A

Jiří Patočka

     Rostliny čeledi Daphniphyllum (lýkovcovník) jsou stálezelené keře nebo stromy, se střídavými listy,  nahloučenými obvykle na konci větví. Listy jsou obvykle dlouze řapíkaté, celokrajné a jednoduché, někdy podvinuté. Květy jsou jednopohlavné, dvoudomé, v hroznatém úžlabním květenství. Plodem je jednosemenná, vejcovitá nebo elipsovitá peckovice, s 1–2 semeny. Je známo asi 25–30 druhů lýkovcovníků z jihovýchodní Asie, od Číny po Japonsko až Indočínu a Indomalajsii. Lýkovcovníky jsou bohaté na alkaloidy (Kobayashi a  Morita, 2003;  Kobayashi a  Kubota, 2009).

Residua v pitné vodě

Bc. Petra Jiráňová, Bc. Ladislav Dvořák

Obsah

1 Psychoaktivní látky 3

1.1 „zfetované“ ryby více žerou 3

1.2 Zatím zabíjíme jenom ryby 4

2 Výskyt a zdravotní rizika zbytků humánních léčiv v pitných vodách 5

2.1 Zdroje léčiv v pitné vodě 5

2.2 Léky zaplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat 6

3 Použitá literatura 10

Alkaloidy polničky topolové

Jiří Patočka

Polnička topolová (Agrocybe aegerita, syn. Agrocybe cylindracea nebo Pholiota aegerita) je dřevokazná houba z rodu Agrocybe. Roste v chomáčích na topolech a dalších listnáčích. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Houba je jedlá a chutná. Již od dob starého Řecka a Říma se pěstuje uměle. Dnes jsou jejími největšími producenty Korea, Japonsko, Čína a Austrálie.