 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 3614 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY
Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.
Welcome to my own TOXICOLOGY server.
Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.
My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
|
|
|
|
|
|
|
Fotografie dne

Foto: Ing. Milena Patočková
|
|
|
|
|
|
|
Fotografie dne

|
|
|
|
|
|
|
 |
Články vlastní: Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny
|
 |
 |
Rostliny
rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny
Jiří
Patočka Buddleja je rod dvouděložných rostlin řazený v současné taxonomii do čeledi krtičníkovité. V češtině jsou tyto rostliny známy pod názvem komule. Komule jsou zpravidla keře se vstřícnými listy a čtyřčetnými květy v bohatých květenstvích různých barev – od bílé až po fialovou. V České republice je jako okrasný keř pěstována v četných kultivarech zejména komule Davidova. Je bohatým zdrojem nektaru vyhledávaného především motýly, proto je mezi zahrádkáři známá jako motýlí keř (Koblížek, 2006). 
|
|
 |
|
|
 |
Bombax
ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně
Jiří
Patočka, Jan Kadlec Bombax ceiba L. je asijský tropický opadavý strom s rovným kmenem, který dorůstá do výšky 20 metrů, ale ve vlhkých tropických oblastech jsou stromy vysoké až 60 metrů. Má červené květy s pěti okvětními lístky, které se objevují na jaře, ještě dříve než vyraší nové listy. Ty jsou střídavé, 5–7četné, s až 29 cm dlouhými řapíky. Plodem je tobolka, která po vyzrání obsahuje bílá vlákna podobná bavlně (Brown, 2018). Strom se v angličtině nazývá red silk-cotton tree nebo jen red cotton tree a to zcela opodstatněně – koncem léta a na podzim zem pod stromem zavalí chuchvalce připomínající bavlnu. Strom má i české jméno, cejba čihovitá, které mu dal v roce 1846 jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století, Jan Svatopluk Presl (https://acer1.webnode.cz/products/cejba-cihovita-bombax-ceiba-l-/). Cejba čihovitá pochází z jihovýchodní Asie a její přirozený areál se táhne od Pákistánu přes Indický poloostrov a Srí Lanku, zahrnuje Bangladéš, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu a Vietnam a zasahuje až na jih Číny a na Tchaj-wan. Volně roste také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách až do nadmořské výšky 1400 m. Je to důležitý druh, který má ekonomický a ekologický význam. V mnoha dalších zemích se pěstuje, tak např. ve Střední Americe, na Antilách či v Brazílii. Roste na územích se subtropickým nebo tropickým klimatem, především na výslunných skalnatých svazích, v říčních údolích a ve stromové savaně. Dává přednost vápnitým půdám. Stromy jsou často vysazovány v parcích a ulicích, které zdobí v březnu a dubnu krásnými červenými květy. Květy produkují velké množství pylu a nektaru a přitahují mnoho hmyzu, včetně včely medonosné. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého
|
 |
 |
Spiniferin:
antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého
Jiří
Patočka Jedním z nejnaléhavějších požadavků moderní medicíny se stává potřeba nových antimikrobiálních látek. Důležitým zdrojem potenciálních antimikrobiálně účinných látek se stávají peptidy různého původu. Peptidy díky své silné antimikrobiální aktivitě a nízké míře nežádoucích účinků, jsou proto v poslední době předmětem velké pozornosti mnoha výzkumů. 
|
|
 |
|
|
 |
Nové mořské depsipeptidy z Pipestela candelabra
Jiří Patočka Z nedávno objevené tichomořské houby Pipestela candelabra byly izolovány zajímavé látky cyklické struktury nazvané pipestelidy (Sorres et al., 2012). Houba Pipestela candelabra Alvarez, Hooper & van Soest, 2008 vytváří svícnovité struktury ostře žluté barvy (Alvarez et al., 2008) na korálových útesech Indického oceánu v hloubkách 30 až 40 metrů (Laxmilantha et al., 2019). 
|
|
 |
|
|
 |
Kadmium
a čokoláda
Jiří
Patočka Kadmium (Cd) je všudypřítomný toxický kov, který se do životního prostředí dostává nejčastěji v důsledku spalování fosilních paliv, ze zpracování rud či z umělých hnojiv kontaminovaných Cd, díky nímž se do potravin dostává zvýšené množství tohoto kovu. Cd je v malém množství součástí mnoha našich potravin rostlinného i živočišného původu. Z potravinových zdrojů je významným zdrojem Cd listová zelenina, ořechy, semena, kakao nebo volně rostoucí houby. Z živočišných produktů jsou významným zdrojem Cd játra a ledviny, z mořských živočichů měkkýši a korýši (Orisakwe et al., 2012). 
|
|
 |
|
|
 |
Terčovník
pohledný: kolik těch terčovníků vlastně je?
Jiří Patočka, Radoslav Patočka Je jich hodně, ale rozhodně nebudeme informovat o všech. Nebojte se. Ale o tomhle musíte vědět! Je malý, pohledný, jmenuje se Xanthoria elegans a najdete jej skoro všude. Na skalách, na betonových plotech i sloupech veřejného osvětlení, a pokud zrovna svítí slunce, jeho drobné kulaté terčíky jasně oranžové barvy svítí do dálky. A také se už podíval do vesmíru. 
|
|
 |
|
|
 |
Terčovník(y)
ještě jednou
RP Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč … Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá. 
|
|
 |
|
|
 |
Ještě jednou terčovník zední
Jiří Patočka Článek o terčovníku zedním na tomto serveru (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1119) a zájem čtenářů o informace v něm obsažené mne vedly ke zjištění, že informací o lišejnících mezi milovníky přírody zrovna moc není. Rozhodně ne takových, které by zaujaly a dokázaly přimět houbaře, aby se o lišejníky trochu víc zajímali. Vždyť s lišejníky se houbař setkává téměř na každém kroku, v kteroukoliv roční dobu, nejen v době houbařské sezóny. A i když pro většinu lidí nemají takový význam jako jedlé hřiby, rozhodně stojí za to, abychom se o nich něco dověděli. Náš zájem o přírodu přece nepramení jen z toho, zda je to jedlé! Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Myricitrin: Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)
|
 |
 |
Myricitrin:
Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)
Jiří
Patočka Voskovník pravý (Myrica cerbera) je neopadavý keřík nebo malý strom, jehož dlouhé listy mají kožovitou texturu a ozubenou čepel. Rostlina je dvoudomá, pro tvorbu plodů a semen je zapotřebí samčí a samičí rostliny. Květy v samčích jehnědách mají tři nebo čtyři tyčinky a jsou obklopeny krátkými listeny. Samičí květy se vyvinou do plodů, které jsou kulovité a obklopené přírodním voskovým povlakem. Kvete od pozdní zimy do jara a plody zrají na konci léta nebo na podzim. Voskovník pravý je původní v lesích na jihovýchodě Spojených států v mokřadech a v blízkosti řek a potoků, ale roste i na mnoha dalších místech celé Ameriky a je oblíbený jako dekorativní rostlina zejména v USA, v Evropě je takřka neznámý. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která zahájila novou éru protinádo
|
 |
 |
Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která
zahájila novou éru protinádorových léčiv
Jiří Patočka Když byl v 50. letech minulého století zahájen farmaceutický průzkum mořských přírodních produktů s farmaceutickým potenciálem, byly to zejména mořské houby, které se staly zdrojem mnoha zajímavých látek. Takovou látkou byl i acetylovaný nukleosid spongouridin, izolovaný americkým organickým chemikem Wernerem Bergmannem a jeho spolupracovníky v roce 1945 z karibské mořské houby Cryptotethia krypta, nověji Tectitethya crypta (Bergmann a Burke, 1955). Kromě spongouridinu byly z této mořské houby izolovány i další biologicky aktivní nukleosidy (spogosin, deoxyspongosin a spongothymidin), souhrnně nazývané, "spongonukleosidy" (Bertin et al., 2015). 
|
|
 |
|
|
1067 článků (107 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
Pondělí, 22.02. | · | Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů |
Čtvrtek, 18.02. | · | Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides) |
Úterý, 16.02. | · | Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus |
Pondělí, 08.02. | · | Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla? |
Středa, 03.02. | · | Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu |
Sobota, 19.12. | · | Ascomylactam A |
Úterý, 03.11. | · | Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro |
Sobota, 10.10. | · | Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga? |
Čtvrtek, 17.09. | · | Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky |
Pondělí, 14.09. | · | Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus |
Čtvrtek, 10.09. | · | Tectorigenin |
Středa, 02.09. | · | Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek |
Neděle, 30.08. | · | Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé |
Čtvrtek, 13.08. | · | Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého |
Pondělí, 10.08. | · | Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí? |
Úterý, 14.07. | · | Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního |
Čtvrtek, 02.07. | · | Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně |
Čtvrtek, 04.06. | · | Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka |
Neděle, 29.03. | · | Chrpy a jejich bioaktivní látky |
Neděle, 22.03. | · | Oliginol: polyfenol z liči |
Čtvrtek, 13.02. | · | Pámelník bílý: bioaktivní látky |
Úterý, 04.02. | · | Blennion: zelený pigment ryzce zeleného |
Sobota, 01.02. | · | Skimmianin - furochinolinový alkaloid |
Čtvrtek, 23.01. | · | Bohyška jitrocelová: bioaktivní látky |
Čtvrtek, 16.01. | · | Gomesin: antimikrobiálně účinný peptid |
Sobota, 28.12. | · | Pomiferin – isoflavon z plodů Maclura pomifera |
Neděle, 01.12. | · | Oleandrin: jedovatý srdeční glykosid |
Středa, 13.11. | · | Ophiobolin A: plísňový toxin |
Neděle, 03.11. | · | Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová |
Pondělí, 14.10. | · | Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|