Meridin a ascididemin: stabilizátory G-kvadruplexů a inhibitory telomerázy

Jiří Patočka

     Základním a nejznámějším typem sekundární struktury nukleových kyselin jsou šroubovice a vlásenky. Existují však i další typy sekundární struktury nukleových kyselin, mezi které patří G-kvadruplexy, které se vyskytují v DNA i RNA v oblastech bohatých na purinovou bázi guanin. Spojením čtyř guaninových bází tzv. Hoogstenovým párováním vznikne planární G-kvartet. Každý guanin v tomto G-kvartetu  je akceptorem a donorem dvou vodíkových vazeb. Uspořádáním několika takových G-kvartetů nad sebou vznikne G-kvadruplex. Struktura G-kvadruplexu je stabilizována pomocí jednomocných kationtů,  nejčastěji K⁺ (Kwok a Merrick, 2017).

Bioaktivní metabolity mořských řas: dehydrothyrsiferol

Jiří Patočka

     Dehydrothyrsiferol (DHT) je mořský terpenoid, který byl izolován z kanárské červené řasy Laurencia viridis sp. nov (Ceramiales, Rhodomelaceae), spolu s velkým množství  strukturálně velmi podobných látek, které lze souhrnně charakterizovat jako polyetherické triterpenoidy nebo oxaskvalenoidy (Cen-Pachecoet al., 2010; 2011). Testování jejich biologické aktivity prokázalo, že látky jsou zejména cytotoxické (Cen-Pacheco et al., 2011, 2015; Pacheco et al., 2011).

Eilatin - nové poznatky

Jiří Patočka

     Eilatin je symetrický heptacyklický alkaloid, který byl izolován v roce 1988 z mořského pláštěnce Eudistoma sp. Svou chemickou strukturou patří eilatin do rozsáhlé skupiny pyridoakridinů, mezi nimiž je velké množství významných bioaktivních přírodních látek (Sharma et al., 2015). Studium eilatinu přineslo zajímavé poznatky o mechanismu jeho cytotoxického účinku (Lishner  et al., 1995; Bouffier at al., 2009). Významným bylo zjištění, že eilatin tvoří s některými kovy oktaedrální koordinační komplexy zajímavých vlastností (Gut et al., 2002, 2003; Bergman et al., 2005).

Otravy houbami v Japonsku

Jiří Patočka

     Otravy houbami sice nepatří k těm nejčastějším, ale jejich počet na celém světě rozhodně není zanedbatelný.  Žádné přesné statistiky však nejsou dostupné a občas se objevující práce s tímto zaměřením jsou obvykle zaměřeny na určitou zemi či zeměpisnou oblast a nepříliš široký časový úsek (Alinejad et al., 2017). V tomto roce vyšla práce japonských autorů (Nomura et al., 2017), která mimo jiné umožňuje nahlédnout do situace v Japonsku. Každoročně zde dochází k několika desítkám otrav, z nichž několik je vždy smrtelných. V roce 2015 bylo takových otrav 38 a na otravách se podílely tyto houby:  

Fipronil a slepičí vejce

Jiří Patočka

      Potraviny jsou nedílnou součástí lidské výživy. Organismus je potřebuje k získání energie, k růstu a obnově buněk, tkání a orgánů. Potraviny dodávají energii prostřednictvím svého obsahu – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody. Potraviny jsou ale také zdrojem mnoha mikronutrintů a dalších pro tělo důležitých látek. Potravina pro lidskou spotřebu musí být také bezpečná (food safety), tedy hygienicky a zdravotně nezávadná. Hygienicky nezávadná potravina je vyrobena za dodržování schválených postupů a hygienických norem, které určují její vlastnosti. Zdravotně nezávadná potravina splňuje chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost, které jsou stanoveny právními přepisy, nebo jsou uváděny do oběhu s příslušným souhlasem Ministerstva zdravotnictví, jako je tomu např. u doplňků stravy. Bezpečná potravina je vhodná pro lidskou spotřebu a nepoškozuje zdraví člověka za předpokladu, že je připravena a konzumována dle návodu k použití. Ze zákona o potravinách jednoznačně vyplývá, že do prodeje může být uveden jen takový výrobek, který tuto podmínku splňuje. Tedy všechny potraviny na trhu by měly být bezpečné.

Incarvillatein, analgeticky účinný alkaloid nemorfinového typu z Incarvillea sinensis

Jiří Patočka

    Incarvillea sinensis LAM (Bignoniaceae) (Chen et al., 2005) je rostlina používaná v tradiční čínské medicíně  k léčbě revmatismu a k ulehčení od bolesti. Rostlina pochází z Asie, roste na náhorní planině v Tibetu, má růžové květy a pojmenována byla po francouzském misionáři v Číně, Pierre d'Incarville. V rostlině byla objevena řada biologicky aktivních látek, mimo jiné i množství nových, farmakologicky účinných monoterpenických alkaloidů, např. incarviny A a C, delavayiny B a C (Nakamura et al., 2000), incarvillin nebo incarvillatein (Chi et al., 2005a), vykazující silnou antinociceptivní aktivitu (Nakamura et al., 1999) a další (Chi et al., 2007). Obsah incarvillateinu mírně kolísá u rostlin z různých lokalit a jeho nejvyšší koncentrace (cca 4,7 mg/g suché drogy) byly nalezeny v listech (Chi et al., 2005b). Látka už je přístupná i synteticky (Huang et al., 2016).

Entomopatogenní houba Akanthomyces novoguineensis a její bioaktivní metabolity

Jiří Patočka

     Akanthomyces novoguineensis Samson & Brady je entomopatogení houba, která parazituje na pavoucích. Vytváří na nich světle žluté mycelium vyrůstající ze všech částí pavoučího těla (Hywel-Jones, 1996). Houba byla poprvé popsána v roce 1982 (Samson a Brady, 1982). U hub rodu Akanthomyces byla prokázána přítomnost sekundárních metabolitů s antimikrobiální aktivitou (Kuephadungphan et al., 2014). V poslední době pak další biologicky aktivní látky, často s unikátní chemickou strukturou.

Amphimedin: cytotoxický mořský alkaloid

Jiří Patočka

     Amphimedin je mořský alkaloid, izolovaný z pacifické mořské houby Amphimedon sp., sbírané v hloubce 3 m na pobřeží ostrova Guam (Schmitz et al., 1983). Tato heteroaromatická látka se strukturou  pyridoakridinu má cytotoxické účinky a byla též mnohokrát připravena synteticky (Labarca et al., 1987; Echavarren a Stille, 1988; Kubo a Najahara, 1988; Bracher a Pepke, 1996; Nakahara et al., 1996; Melzer et al., 2014; Khalil et al., 2016), aby bylo možné studovat její biologické účinky. Synteticky byly připraveny  i četné analogy této látky (Brahic et al., 2002), které jsou také cytotoxické a byla u nich prokázána významná protinádorová aktivita (Thale et al., 2002; Sharma et al., 2016; Plodek a Bracher, 2016).

Syndrom nezdravých budov 

Bc. Jiří Nimanský, Bc. Kristýna Daňová

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Sandramycin: bis-interkalátor DNA

Jiří Patočka

     Sandramycin je protinádorové antibiotikum, objevené Matsonem a Bushem (1989) jako metabolit produkčního organismu Nocardioides sp. (ATCC39419), který byl izolován z odebraného vzorku půdy v Mexiku. Sandramycin je dekacyklický depsipeptid (Matson et al., 1993), strukturně blízký depsipeptidúm luzopeptinům A, B, C a D (Taevernier et al., 2017).