Alkaloidy mořské houby Hyrtios reticulatus z Papui-Nové Guiney

Jiří Patočka

     Mořská houba Hyrtios reticulatus byla poprvé popsána v roce 1899 Johannesem Thielem (1860-1935), německým zoologem , který se specializoval na měkkýše (Thiele, 1899). Houba se nachází v indopacifické oblasti (Bergquist , 1995; de Voogd et al., 2007) a v několika posledních letech se stala předmětem zájmu chemiků, kteří v ní našli řadu jedovatých alkaloidů (Salmoun et al., 2002; Inman et al., 2010; Yamanokuchi et al., 2012). Jsou to zejména alkaloidy indolového a β-karbolinového typu (Putra, 2014).

Coriarin – toxický terpen kožařky japonské (Coriaria japonica)

Jiří Patočka

     Kožařka (Coriaria) je jediný rod čeledi kožařkovité (Coriariaceae), vyšších dvouděložných rostlin rozšířených porůznu v jižní Evropě, Asii, na Novém Zélandu a v horách tropické Ameriky. Kožařky jsou keře se vstřícnými jednoduchými listy a drobnými květy, které jsou často pěstovány jako okrasné rostliny. Kožařka japonská (Coriaria japonica) je mrazuvzdorná a vzácně je pěstována i v ČR (Koblížek, 2006). Japonští autoři (Kinoshita et al., 2005) z tohoto jedovatého keře izolovali seskviterpenický lakton, který nazvali coriarin. Coriarin spolu s coriamyrtinem jsou hlavními toxickými principy kožařek a jsou zodpovědné za jedovatost těchto rostlin (de Haro et al., 2005).  

Biologicky aktivní látky terčenek (Mollisia)

Jiří Patočka

     Terčenka (Mollisia) je rod drobných vřeckovýtrusých nelupenatých hub. V současné době zahrnuje rod Mollisia 58 druhů, které jsou si navzájem velmi podobné. Terčenky mají miskovité plodnice jen několik milimetrů velké, většinou tenké, někdy pokryté chloupky. Plodnice terčenek postrádají třeň a k substrátu jsou přirostlé pouze v jednom bodě.

Hippolachnin A, přírodní molekula z mořské houby na mytí

Jiří Patočka

     Hippolachnin A je tricyklická sloučenina ze skupiny polyketidů s dvěma pětičlennými a jedním čtyřčlenným kruhem. Byla izolována z mořské houby Hippospongia lachne, která se již po staletí používá jako houba na mytí.

Amaroxocany: sulfatované dimerní steroidy mořského původu

Jiří Patočka

     Dva zajímavé steroidy, amaroxocany A a B, byly izolovány z mořské houby Phorbas amaranthus z oblasti Karibiku (Hooper a Van Soest 2002), která vytváří jasně červené povlaky na korálových útesech (Duchassaing et al., 1864; Van Soest, 1984). Amaroxocany mají ve své molekule dvě sulfatovaná sterolová jádra, propojená můstkem ve kterém je zabudován oxacykloheptan.

Berbamin a tetrandrin: bisbenzylisochinolinové alkaloidy s protizánětlivým a  protinádorovým účinkem

Jiří Patočka

Berbamin a tetrandrin jsou chemicky blízce příbuzné benzylisochinolinové rostlinné alkaloidy, které vykazují řadu významných biologických aktivit (Wong et al., 1991). Berbamin byl izolován z plodů dřišťálu Berberis amurensis, keře rostoucího v Japonsku, Koreji, Dálném východě Ruska a  některých oblastech Číny. Jeho druhové jméno je odvozeno od řeky Amur, která tvoří hranici mezi Ruskem a Čínou. Alkaloid tetrandrin je sekundárním metabolitem čínské rostliny Stephania tetrandra, jejíž kořen hraje významnou úlohu v tradiční čínské medicíně jako protizánětlivý lék u neuralgií a artritidy. Tento až 4 m vysoký keř zvaný Han Fang Ji poskytuje lék, který zmírňuje bolestivost kloubů a otoky při artritidě a revmatismu. 

Carabron, seskviterpen s fungicidním a protinádorovým účinkem

Jiří Patočka

     Carabron (CAS Number 1748-81-8) je jedním z četných seskviterpenických laktonů, které byly izolovány z nadzemních částí rostliny Carpesium abrotanoides L. čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) (Lee et al., 2002). Carabron však byl nalezen také ve Flourensia campestris Wedd. (Uriburu et al., 2004), Arnica longifolia (Passreiter et al., 1999) nebo Inula viscosa (L.) Aiton. (Fontana et al., 2007).

Echeveria gibbiflora – sukulent s antikoncepčním účinkem

Mgr. Zdeňka Navrátilová

    Echeveria gibbiflora je sukulentní rostlina z čeledi Crassulaceae (tlusticovité). Rostliny mají růžici dužnatých, až 15 cm dlouhých listů a růžové květy uspořádané v květenstvích; rostlina pochází z Mexika. Echeveria gibbiflora a její kultivary, zejména E. gibbiflora ´Metallica´, se pěstují v sukulentních sbírkách jako okrasné rostliny (Pilbeam, 2008).

Steganacin, antileukemicky účinný lignan z „mrkvového stromu“ Steganotaenia araliacea

Jiří Patočka

     Steganotaenia araliacea  je rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), rostoucí v západní Africe, kde je pro svou silnou mrkvovou vůni nazývána mrkvovým stromem (Carrot tree). V místních jazycích je rostlina nazývána nejčastěji kinulangombe, kimulyangimbe nebo morobolo (Chhabra et al., 1993). Jedná se o řídce větvený opadavý keř nebo malý listnatý stromek (2-7 m) se žlutozelenou až šedou kůrou, z níž se odlupují proužky podobné voskovanému papíru. Listy jsou zpeřené, asi 10 cm dlouhé. Malé zelenobílé květy jsou uspořádány do okolíku o průměru 8 cm (Oskolski et al., 2010). Odvar z kůry má diuretickou aktivitu (Agunu et al., 2005) a používá se v lidové medicíně také při průjmech a jako dezinfekce povrchových zranění (Lino a Deogracious, 2006).

Heptan-2-on, významná přírodní molekula

Jiří Patočka

     Heptan-2-on (2-heptanon, amyl-methyl-keton, butyl-aceton, CAS Number 110-43-0) je jedním ze tří isomerů n-heptanonu, sedmiuhlíkového lineárního ketonu. V přírodě se tato jednoduchá organická sloučenina objevuje na mnoha místech a člověk se s ní setkává nejčastěji při konzumaci některých sýrů. Heptan-2-on je při pokojové teplotě bezbarvá kapalina nerozpustná ve vodě, s b.t. -35.5°C a b.v. 151°C. V laboratoři se vyrábí oxidací heptan-2-olu a průmyslově z kyseliny kaprylové, nasycené mastné kyseliny s molekulou s osmi atomy uhlíku (systematický název kyselina oktanová), která se přirozeně vyskytuje v kokosovém oleji. Synteticky připravený heptan-2-on se používá jako aditivum v potravinářském průmyslu.