Lucie
Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 427 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY. Přihlašte se prosím, zpřístupní se Vám další funkce.

Welcome to my own TOXICOLOGY server. Please register for more functions to be displayed.

Pozor: vzhledem k aktuálním problémům s mým Google e-mailovým účtem pište prosím na toxicology@toxicology.cz.
Původní e-mailová adresa není v tuto chvíli funkční. Pokud z ní dostanete zprávu, budte si jisti, že není ode mne, a ignorujte ji. Děkuji za pochopení.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne





Fotografie dne



Foto: Josef Frynta



  Články vlastní: Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rost
Autor: Prof. Patocka - Středa, 17.09. 2014 - 08:31:48 (1405 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9141 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rostlina

Jiří Patočka

     Šťavel růžkatý (Oxalis corniculata L.) je druh drobného žlutě kvetoucího šťavele, původem pravděpodobně z jihovýchodní Asie. V současné době je však rozšířen téměř po celém světě. Lze jej nalézt v západní Asii, Evropě, Severní i Jižní Americe a také v Africe. V České republice se vyskytuje především v klimaticky teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny, a přechodně se dostává se zahradním substrátem i do vyšších poloh. Většina lokalit je antropogenního původu. Je to druh rostoucí na opakovaně narušovaných půdách a zejména zahrádkáři s ním stále více bojují. Čím více půdu na zahradě okopáváme, tím více tento plevel roste. Objevuje se v záhonech na zahradách, ve sklenících, v trávnících, na hřbitovech, na rumištích i skládkách hlušiny, a k uchycení mu stačí i spára mezi dlaždicemi či na zdi. Od ostatních plevelných žlutokvětých šťavelů, zejména od šťavele evropského (Oxalis fontana) a šťavele prérijního (Oxalis dillenii), se liší poléhavým vzrůstem, uťatými palisty a růžkatě zakončenými tobolkami.

 

  Články vlastní: Kněžice páskovaná – ploštice ve fotbalovém dresu AC Milán
Autor: Prof. Patocka - Středa, 10.09. 2014 - 12:47:42 (3280 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5760 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kněžice páskovaná – ploštice ve fotbalovém dresu AC Milán

Jiří Patočka

     Kněžice páskovaná (Graphosoma lineatum, Linnaeus, 1758) je velká a nápadná ploštice, která svým podélným červeno-černým pruhováním připomíná dres fotbalistů slavného italského klubu AC Milan. Nápadné barevné páskování slouží k upozornění nepřátel, že není chutným soustem. Zda je tomu tak i u fotbalistů Milána, není známo.

 

  Články vlastní: Kokořík vonný
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 09.09. 2014 - 09:38:12 (3069 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4913 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kokořík vonný

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

    Kokořík vonný (Polygonatum odoratum), též kokořík lékařský (Polygonatum officinale), je středně vysoká, vytrvalá rostlina, rostoucí v teplejších oblastech, od nížin do úrovně pahorkatin. Má ráda okraje světlých lesů a křovinaté a kamenité stráně.

 

  Články vlastní: K čemu je (nebo by mohla být) dobrá pecka z avokáda
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 06.09. 2014 - 22:16:18 (5343 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 16833 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

K čemu je (nebo by mohla být) dobrá pecka z avokáda

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Ještě před pár lety u nás znali avokádo jen botanici, dnes je znají už téměř všichni, i když většinou jen jako exotické ovoce ze supermarketu. Málokdo však ví, odkud avokádo pochází a na čem vlastně roste. Avokádo je ovoce hruškovitého tvaru, plod tropického stromu Persea americana Mill., jehož český název je hruškovec přelahodný. Hruškovec pochází ze Střední Ameriky, ale dnes se pěstuje uměle na plantážích v mnoha subtropických a tropických oblastech celého světa (Chanderbali et al., 2008). Bylo vyšlechtěno několik desítek hybridních odrůd avokáda, jehož plody se liší barvou, velikostí i chutí. Je to až 20 m vysoký strom s velkými listy, na němž každoročně dozrává až 120 plodů. Důvod, proč píšeme o avokádu na toxikologickém serveru je ten, že celá rostlina je jedovatá! Pak ovšem je na místě otázka, proč je jedovaté ovoce prodáváno v naších obchodech a proč je lidé kupují a konzumují. Odpověď je taková, že výrazně jedovaté jsou jen některé části rostliny a že existují velké rozdíly v toxicitě pro různé tvory. U lidí, kteří konzumovali jen dužinu avokáda, nebyly zaznamenány žádné zdravotní potíže, s výjimkou alergických reakcí.

Vlevo pecka z avokáda, vpravo slepičí  vejce. Foto © Ing. Milena Patočková
 

  Roketa setá, ostře sledovaná rostlina
Autor: Prof. Patocka - Středa, 03.09. 2014 - 13:14:20 (2547 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8893 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Roketa setá, ostře sledovaná rostlina

Josef Frynta, Jiří Patočka

     Roketa setá (Eruca sativa) je rostlina, která se stále častěji objevuje jako součást zdravých receptů. Ačkoliv k nám přišla teprve nedávno, dnes se celkem běžně používá jako hlavní složka zeleninových salátů i různých italských či řeckých pokrmů.
     Patří do čeledi brukvovité, tudíž se jedná o blízkou příbuznou všem dobře známé řepky, hořčice, zelí, kapusty a řady dalších pro člověka významných rostlin. Roketa je rostlina s poměrně krátkou vegetační dobou. Chuťově nejlepší mladé rostlinky lze sklízet již po několika týdnech. U starších rostlin, které dorůstají do výšky až 60 cm, se sklízejí mladé lístky. Ačkoliv pěstování je poměrně snadné, roketa si zatím nezískala příliš velkou oblibu na našich zahrádkách. Její nahořklá chuť a štiplavé aroma je způsobeno přítomností thioglykosidů zvaných glukosinoláty (Gmelin R, Schlüter, 1970; Cataldi et al., 2007), jejichž biosyntéza vychází se sirné aminokyseliny methioninu (Graser et al., 2000). Tato reakce zahrnuje prodlužování řetězce methioninu vkládáním methylenových skupin do postranního řetězce této aminokyseliny, na čemž se podílí specifický enzym ze skupiny elongáz (Falk et al., 2004).  Hlavním glukosinolátem rokety je 4-merkaptobutyl-glukosinolát (Bennett et al., 2002), přesněji řečeno 4-(beta-D-glukopyranosyldisulfanyl)butyl- glukosinolát  unikátní struktury (Kim et al., 2004).

   
 

  Články doktorandů: Obsahové látky dřevin rodu Skimmia
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 01.09. 2014 - 08:21:15 (1772 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4743 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Obsahové látky dřevin rodu Skimmia

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Skimie (Skimmia Thunb.) jsou stálezelené keře z čeledi routovitých (Rutaceae). Rostliny mají střídavé listy a drobné květy uspořádané v květenstvích. K nejznámějším druhům patří Skimmia japonica a Skimmia laureola. Skimie se pěstují jako okrasné keře, využití má navíc jejich silice, které obsahují velké množství, podobně jako další zástupci čeledi Rutaceae (např. citrusy). Většina druhů skimií pochází z východní Asie (Zhengyi, 2009).

 

  Články vlastní: Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 29.08. 2014 - 06:57:34 (1504 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7562 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology

Jiří Patočka, Josef Frynta

     Otakárek fenyklový (Papilio machaon L.) patří mezi naše nejkrásnější a největší denní motýly. Dosahuje velikosti až 7 cm.  Obývá rozsáhlé oblasti Evropy, Asie i Severní Ameriky. Otakárek fenyklový obývá přírodní biotopy i kulturní krajinu. Dospělci jsou vynikajícími letci a vyhledávají dominantní výškové body v krajině. Často sají na květech bodláků, pcháčů, hvozdíků a dalších rostlin produkujících nektar, v horkých dnech usedají na vlhkou půdu a v blízkosti kaluží, kde sají vodu. Motýl se nejčastěji vyskytuje na loukách a lesních světlinách, ale můžeme ho však spatřit i na zahradách. Hostitelskou rostlinou jsou rostliny z čeledi miříkovitých (mrkev, fenykl, kopr, bedrník, kmín) (Wiklund, 1974). Díky potravní vazbě na miříkovité rostliny je v bezlesé krajině prakticky všudypřítomný, především v nížinách. Přesto patří mezi ohrožené druhy motýlů ČR.

 

  Články vlastní: Protizánětlivé terpeny z Casearia sylvestris
Autor: Prof. Patocka - Středa, 27.08. 2014 - 10:27:31 (1580 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 15986 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Protizánětlivé terpeny z Casearia sylvestris

Jiří Patočka

     Casearia sylvestris je stálezelená tropická rostlina, jeden z asi 180 druhů rodu Casearia z čeledi vrbovitých (Cavallari et al., 2010). Rostlina roste ve Střední a Jižní Americe a téměř v celém Karibiku. Na typ půdy není vybíravá a v oblasti Orinoka ve Venezuele je jedním z nejrozšířenějších stromů. Nejčastěji roste jako keř nebo 2 až 3 m vysoký strom z hrubou zkorkovatělou kůrou. Větve mají hladkou a tenkou šedou kůru.  Dřevo má tvrdé a těžké. Běl dřeva je světle hnědá, jádro je tlusté a tmavě hnědé. Dřevo se používá pro výrobu zemědělských a tesařských nástrojů a je vhodné i jako palivo. Větvičky jsou dlouhé a štíhlé, často převislé. Střídavě vyrůstající listy mají řapíky až 8 mm dlouhé, listové čepele jsou obvykle vejčité až kopinaté. Mají délku 5 až 15 a šířku 3 až 7 cm. Jejich okraje jsou lehce zoubkované a vlnité, u báze klínovité a zakončeny ostrou špičkou.

 

  Články vlastní: Jak si spolu rajčata povídají a jak si pomáhají v nesnázích
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 21.08. 2014 - 09:06:18 (7420 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6265 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jak si spolu rajčata povídají a jak si pomáhají v nesnázích

Jiří Patočka

    Tým japonských biologů pod vedením prof. Junjiho Takabayashiho z Kyotské univerzity studoval biochemickou reakci rostlin rajčat (Solanum lycopersicum L), jejichž listy ožíraly housenky můry Spodoptera litura z čeledi můrovitých (Noctuidae). Jakmile se housenky pustily do rajčete, změnil se charakter těkavých organických sloučenin, které rostlina uvolňovala do okolního prostředí. Kromě jiných sloučenin to byl zejména šestiuhlíkový nenasycený alkohol, cis-3-hexenol. Biologové zjistili, že okolní rostliny rajčat cis-3-hexenol pohlcují a přeměňují jej na glykosid – cis-3-hexenylvicianosid. Ten je pro housenky jedovatý, takže housenky si na takových rajčatech nepochutnají, špatně prospívají a raději si hledají obživu jinde. Skutečnost, že rostlina přijímanou informaci transformuje do svého obranného systému, je fascinující. Nevíme, zda se stejným způsobem chovají i jiné rostliny, ale vědci připouštějí, že je to nejen možné, ale i velice pravděpodobné. Tento objev je překvapující, ale dobře zapadá do našich dosavadních znalostí o vztahu mezi organismy stejného či odlišného druhu, např. mezi kořistí a predátorem (Sugimoto et al., 2014).

   

 

  Články vlastní: Thyrsiferol a jemu podobné cytotoxické látky
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 17.08. 2014 - 09:39:27 (2122 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4045 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Thyrsiferol a jemu podobné cytotoxické látky

Jiří Patočka

      Thyrsiferol je derivát skvalenu, který byl izolován v roce 1978 z červené mořské řasy Laurencia thyrsifera jako nový druh triterpenického polyetheru s cytotoxickym ucinkem (Blunt et al., 1978). V roce 1987 isoloval Kurosawa se svými spolupracovníky z Laurencia obtusa řadu dalších derivátů thyrsiferolu, které také vykazovaly cytotoxicitu. Po chemické stránce to jsou terpeny a v jejich molekule je přítomen atom bromu (Ji et al., 2008).

 
630 článků (63 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 2369

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Sobota, 09.08.
· Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína
Čtvrtek, 07.08.
· Chokoly, fungitoxické metabolity plísně Epichloe typhina
Sobota, 02.08.
· Polyozellin a další bioaktivní látky houby Polyozellus multiplex
Úterý, 29.07.
· Žindava evropská – nenápadná bylina s antivirovým účinkem
Sobota, 26.07.
· Spirolidy – makrocyklické mořské biotoxiny
Úterý, 22.07.
· Jedovaté látky pierisu japonského
Pátek, 18.07.
· Aburatubolactam A: inhitor produkce superoxidového radikálu
Pondělí, 14.07.
· To, co dělá z mořských sasanek a korálových ryb přátele, je aminokyselina zvaná
Středa, 09.07.
· Housenky lyšaje Manduca sexta se brání před útokem pradátorů jedovatými výpary
Pondělí, 30.06.
· Zmijovec titánský: jeho obrovský květ páchne a hřeje
Středa, 25.06.
· Telazol, zdravotní rizika zneužívání drogy
Neděle, 22.06.
· Živočišné jedy - medůzovci
Úterý, 17.06.
· Alkohol a energetické nápoje
· Šalvěj muškátová - účinky na nervový systém
Neděle, 15.06.
· Krásnoporka kozí noha: houba co ráda mlsá selen
Pátek, 13.06.
· Mambalginy, analgeticky účinné peptidy v jedu mamby černé
Pondělí, 09.06.
· Urdamycin A: angucyklinové antibiotikum
Středa, 04.06.
· Monomoriny, značkovací feromony mravence faraona
Pondělí, 02.06.
· Kyselina 3-amino-isomáselná, nová signální molekula a prostředek na hubnutí
Úterý, 27.05.
· Cryptopleurin a kopřiva Boehmeria cylindrica
Neděle, 25.05.
· Halichlorin: inhibitor adheze buněk
Pondělí, 19.05.
· Historie jedů a vznik toxikologie
Čtvrtek, 15.05.
· Cerulenin
Úterý, 13.05.
· Vanilka a vanilin
Pátek, 09.05.
· Anabolické steroidy: zdravotní rizika
Úterý, 06.05.
· Houby rodu Anthracophyllum a jejich sekundární metabolity
Sobota, 03.05.
· Culmorin – málo známý fusariový mykotoxin
Čtvrtek, 01.05.
· Zlato, kofein a G kvartet
Pondělí, 28.04.
· Gigantol, protizánětlivý 1,2-diarylethan z orchideje Cymbidium giganteum
Pondělí, 21.04.
· Grayanatoxin - vysoce toxický rostlinný toxin

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.31 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace