Lucie
Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 535 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY. Přihlašte se prosím, zpřístupní se Vám další funkce.

Welcome to my own TOXICOLOGY server. Please register for more functions to be displayed.

Pozor: vzhledem k aktuálním problémům s mým Google e-mailovým účtem pište prosím na toxicology@toxicology.cz.
Původní e-mailová adresa není v tuto chvíli funkční. Pokud z ní dostanete zprávu, budte si jisti, že není ode mne, a ignorujte ji. Děkuji za pochopení.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne





Fotografie dne



Foto: Josef Frynta



  Články vlastní: Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 29.08. 2014 - 06:57:34 (57 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7562 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology

Jiří Patočka, Josef Frynta

     Otakárek fenyklový (Papilio machaon L.) patří mezi naše nejkrásnější a největší denní motýly. Dosahuje velikosti až 7 cm.  Obývá rozsáhlé oblasti Evropy, Asie i Severní Ameriky. Otakárek fenyklový obývá přírodní biotopy i kulturní krajinu. Dospělci jsou vynikajícími letci a vyhledávají dominantní výškové body v krajině. Často sají na květech bodláků, pcháčů, hvozdíků a dalších rostlin produkujících nektar, v horkých dnech usedají na vlhkou půdu a v blízkosti kaluží, kde sají vodu. Motýl se nejčastěji vyskytuje na loukách a lesních světlinách, ale můžeme ho však spatřit i na zahradách. Hostitelskou rostlinou jsou rostliny z čeledi miříkovitých (mrkev, fenykl, kopr, bedrník, kmín) (Wiklund, 1974). Díky potravní vazbě na miříkovité rostliny je v bezlesé krajině prakticky všudypřítomný, především v nížinách. Přesto patří mezi ohrožené druhy motýlů ČR.

 

  Články vlastní: Protizánětlivé terpeny z Casearia sylvestris
Autor: Prof. Patocka - Středa, 27.08. 2014 - 10:27:31 (1176 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 15986 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Protizánětlivé terpeny z Casearia sylvestris

Jiří Patočka

     Casearia sylvestris je stálezelená tropická rostlina, jeden z asi 180 druhů rodu Casearia z čeledi vrbovitých (Cavallari et al., 2010). Rostlina roste ve Střední a Jižní Americe a téměř v celém Karibiku. Na typ půdy není vybíravá a v oblasti Orinoka ve Venezuele je jedním z nejrozšířenějších stromů. Nejčastěji roste jako keř nebo 2 až 3 m vysoký strom z hrubou zkorkovatělou kůrou. Větve mají hladkou a tenkou šedou kůru.  Dřevo má tvrdé a těžké. Běl dřeva je světle hnědá, jádro je tlusté a tmavě hnědé. Dřevo se používá pro výrobu zemědělských a tesařských nástrojů a je vhodné i jako palivo. Větvičky jsou dlouhé a štíhlé, často převislé. Střídavě vyrůstající listy mají řapíky až 8 mm dlouhé, listové čepele jsou obvykle vejčité až kopinaté. Mají délku 5 až 15 a šířku 3 až 7 cm. Jejich okraje jsou lehce zoubkované a vlnité, u báze klínovité a zakončeny ostrou špičkou.

 

  Články vlastní: Jak si spolu rajčata povídají a jak si pomáhají v nesnázích
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 21.08. 2014 - 09:06:18 (5717 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6265 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jak si spolu rajčata povídají a jak si pomáhají v nesnázích

Jiří Patočka

    Tým japonských biologů pod vedením prof. Junjiho Takabayashiho z Kyotské univerzity studoval biochemickou reakci rostlin rajčat (Solanum lycopersicum L), jejichž listy ožíraly housenky můry Spodoptera litura z čeledi můrovitých (Noctuidae). Jakmile se housenky pustily do rajčete, změnil se charakter těkavých organických sloučenin, které rostlina uvolňovala do okolního prostředí. Kromě jiných sloučenin to byl zejména šestiuhlíkový nenasycený alkohol, cis-3-hexenol. Biologové zjistili, že okolní rostliny rajčat cis-3-hexenol pohlcují a přeměňují jej na glykosid – cis-3-hexenylvicianosid. Ten je pro housenky jedovatý, takže housenky si na takových rajčatech nepochutnají, špatně prospívají a raději si hledají obživu jinde. Skutečnost, že rostlina přijímanou informaci transformuje do svého obranného systému, je fascinující. Nevíme, zda se stejným způsobem chovají i jiné rostliny, ale vědci připouštějí, že je to nejen možné, ale i velice pravděpodobné. Tento objev je překvapující, ale dobře zapadá do našich dosavadních znalostí o vztahu mezi organismy stejného či odlišného druhu, např. mezi kořistí a predátorem (Sugimoto et al., 2014).

   

 

  Články vlastní: Thyrsiferol a jemu podobné cytotoxické látky
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 17.08. 2014 - 09:39:27 (2049 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4018 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Thyrsiferol a jemu podobné cytotoxické látky

Jiří Patočka

      Thyrsiferol je derivát skvalenu, který byl izolován v roce 1978 z červené mořské řasy Laurencia thyrsifera jako nový druh triterpenického polyetheru (Blunt et al., 1978). V roce 1987 isoloval Kurosawa se svými spolupracovníky z Laurencia obtusa řadu dalších derivátů thyrsiferolu, které také vykazovaly cytotoxicitu. Po chemické stránce to jsou terpeny a v jejich molekule je přítomen atom bromu (Ji et al., 2008).

 

  Články doktorandů: Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 09.08. 2014 - 08:47:20 (3130 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5409 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Ocimum sanctum L. (bazalka posvátná) je jednoletá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Rostliny mají vzpřímenou větvenou lodyhu, podlouhlé vstřícné listy a drobné růžové květy. Pochází z Indie, kde se také hojně pěstuje, nazývána je zde Tulsi. Z rostliny se používají listy, kořeny i semena (Khare, 2007).

 

  Články vlastní: Chokoly, fungitoxické metabolity plísně Epichloe typhina
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 07.08. 2014 - 09:25:59 (1655 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3588 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Chokoly, fungitoxické metabolity plísně Epichloe typhina

Jiří Patočka

      Epichloë typhina (Pers.) Tul. & C. Tul., obalka stéblová, známá též jako dusivá plíseň (slov. dusivec trávový), je fytopatogenní houba z čeledi Clavicipitaceae, parazizující na stéblech trav. Plodnice tvoří 2-3 cm velká prstencovitá stromata bělavé až nažloutlé barvy. Vyskytuje se od června do srpna a u napadených trav zamezuje tvorbě semen.

        
 

  Články vlastní: Polyozellin a další bioaktivní látky houby Polyozellus multiplex
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 02.08. 2014 - 09:53:17 (1290 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6860 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Polyozellin a další bioaktivní látky houby Polyozellus multiplex

Jiří Patočka

     Houba Polyozellus multiplex je jediným zástupcem rodu Polyozellus z čeledi Thelephoraceae. Byla poprvé popsána v roce 1899 americkým botanikem Lucienem Marcusem Underwoodem a ve světě je známa jako „modrá liška“ resp. na Aljašce jako „černá liška“. Houba roste na území Severní Ameriky a východní Asie, obvykle v jehličnatých lesích pod smrky nebo jedlemi. Jedná se o jedlý druh, který je sklízen také ke komerčním účelům. P. multiuplex tvoří plodnice tvaru nálevky, které mají tmavě-fialovou až téměř černou barvu a silně připomínají stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides), který roste, dnes už vzácně, také v našich lesích (Patočka a Burle, 2012).

 

  Články doktorandů: Žindava evropská – nenápadná bylina s antivirovým účinkem
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 29.07. 2014 - 10:35:09 (1297 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3927 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Žindava evropská – nenápadná bylina s antivirovým účinkem

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Žindava evropská (Sanicula europaea L.) je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Rostliny mají jednoduchou lodyhu, okrouhlé dlanitosečné listy a terminální vrcholičnatě větvené květenství složené z jednoduchých okolíků. Plodem je šedohnědá dvojnažka. Žindava roste na vlhčích půdách ve smíšených lesích. V ČR roste roztroušeně na většině území; celkové rozšíření zahrnuje Evropu, Kavkaz, severní Írán, západní Sibiř, severní Afriku a Malou Asii (Tomšovic, 1997).

 

  Články vlastní: Spirolidy – makrocyklické mořské biotoxiny
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 26.07. 2014 - 08:36:01 (1833 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4857 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Spirolidy – makrocyklické mořské biotoxiny

Jiří Patočka

      Spirolidy jsou makrocyklické mořské toxiny, izolované z trávicích žláz slávky jedlé (Mytilus edulis), z oblasti východního pobřeží Nové Scotie a Kanady, kontaminované jedovatým planktonem – dinoflagelata Alexandrium ostenfeldii (Cembella  et al., 2010; Rundberget et al., 2011). Klíčovým strukturálním rysem spirolidů je azaspiro [5,6] dodekadienový kruhový systém (Sleno et al., 2004).
      V současné době jsou známy čtyři spirolidy, označované písmeny A, B, C a D, které se liší přítomností či nepřítomností dvojné vazby mezi uhlíky 2 a 3 a přítomností vodíku nebo methylu na uhlících 13 a 31 (Ciminiello et al., 2006) a další dva spirolidy E a F. které jsou biologicky inaktivní (Hu et al., 1996) a četné substituované deriváty, z nichž mnohé byly připraveny synteticky.

 

  Články vlastní: Jedovaté látky pierisu japonského
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 22.07. 2014 - 17:45:47 (2422 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6315 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jedovaté látky pierisu japonského

Radek Svoboda, Jiří Patočka

      Botanický rod Pieris má jen sedm druhů. Jsou to byliny až keře, hustě olistěné tuhými, oválnými, sytě zelenými listy. Najdeme však mezi nimi i stromovitý Pieris formosa. Všechny druhy pierisů bohatě kvetou v odstínech bílé a růžové. Mají již od brzkého jara zvonkovité květy v hustých dlouhých hroznech, které jsou velmi dekorativní. Všechny pierisy jsou jedovaté a toxickými principy jsou zejména terpenoidy (Kondo a Takemoto, 1963), podobně jako je tomu u azalek a rododendronů. Všechny totiž patří do velké čeledě vřesovcovitých rostlin (Ericaceae). Zvláštností těchto rostlin jsou výrazně barevné čerstvě rašící listy. Ať už jde o odrůdy zelené či pestrolisté, nové výhony mají vždy nápadně svítivě červenou až oranžovou barvu.
     Divoce, ve volné přírodě, rostou pierisy v lesích Východní Asie, Severní Ameriky a Kuby. Známým a na zahradách často pěstovaným pierisem je pieris japonský (Pieris japonica L.) a jeho  četné odrůdy. Naše fotografie pierisu byla pořízena v Botanické zahradě v Praze začátkem dubna tohoto roku (Foto © Radek Svoboda).

 
624 článků (63 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 2359

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Nejčtenějším článkem dnes je:

Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology

  Starší články
Pátek, 18.07.
· Aburatubolactam A: inhitor produkce superoxidového radikálu
Pondělí, 14.07.
· To, co dělá z mořských sasanek a korálových ryb přátele, je aminokyselina zvaná
Středa, 09.07.
· Housenky lyšaje Manduca sexta se brání před útokem pradátorů jedovatými výpary
Pondělí, 30.06.
· Zmijovec titánský: jeho obrovský květ páchne a hřeje
Středa, 25.06.
· Telazol, zdravotní rizika zneužívání drogy
Neděle, 22.06.
· Živočišné jedy - medůzovci
Úterý, 17.06.
· Alkohol a energetické nápoje
· Šalvěj muškátová - účinky na nervový systém
Neděle, 15.06.
· Krásnoporka kozí noha: houba co ráda mlsá selen
Pátek, 13.06.
· Mambalginy, analgeticky účinné peptidy v jedu mamby černé
Pondělí, 09.06.
· Urdamycin A: angucyklinové antibiotikum
Středa, 04.06.
· Monomoriny, značkovací feromony mravence faraona
Pondělí, 02.06.
· Kyselina 3-amino-isomáselná, nová signální molekula a prostředek na hubnutí
Úterý, 27.05.
· Cryptopleurin a kopřiva Boehmeria cylindrica
Neděle, 25.05.
· Halichlorin: inhibitor adheze buněk
Pondělí, 19.05.
· Historie jedů a vznik toxikologie
Čtvrtek, 15.05.
· Cerulenin
Úterý, 13.05.
· Vanilka a vanilin
Pátek, 09.05.
· Anabolické steroidy: zdravotní rizika
Úterý, 06.05.
· Houby rodu Anthracophyllum a jejich sekundární metabolity
Sobota, 03.05.
· Culmorin – málo známý fusariový mykotoxin
Čtvrtek, 01.05.
· Zlato, kofein a G kvartet
Pondělí, 28.04.
· Gigantol, protizánětlivý 1,2-diarylethan z orchideje Cymbidium giganteum
Pondělí, 21.04.
· Grayanatoxin - vysoce toxický rostlinný toxin
Pátek, 18.04.
· Styraxosidy, bioaktivní terpeny sturače japonského
Středa, 16.04.
· Stromovitá kopřiva ongaonga (Urtica xerox)
Neděle, 13.04.
· Leptospermon: přírodní herbicid
Středa, 09.04.
· Nobiletin a 5-O-demethylnobiletin, bioaktivní flavonoidy mandarinky
Neděle, 06.04.
· Maitotoxin, smrtící molekula
Neděle, 30.03.
· Dehydrokorybulbin, nové přírodní analgetikum

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace