Lucie
Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 289 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY. Přihlašte se prosím, zpřístupní se Vám další funkce.

Welcome to my own TOXICOLOGY server. Please register for more functions to be displayed.

Pozor: vzhledem k aktuálním problémům s mým Google e-mailovým účtem pište prosím na toxicology@toxicology.cz.
Původní e-mailová adresa není v tuto chvíli funkční. Pokud z ní dostanete zprávu, budte si jisti, že není ode mne, a ignorujte ji. Děkuji za pochopení.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne





Fotografie dne



Foto: Josef Frynta



  Články vlastní: Kozí brada luční
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 21.10. 2014 - 08:16:48 (1037 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5839 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kozí brada luční

Jiří Patočka

     Kozí brada luční (Tragopogon pratensis) je jednou ze tří druhů kozích brad rostoucích na našem území. Rod kozí brada (čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité) má asi 45 navzájem si podobných druhů. Na území ČR roste ještě kozí brada východní (T.  orientalis) a porolistá nebo též fialová (T.  porrifolius). Taxonomie druhu Tragopogon je poněkud komplikovaná a má řadu problémů, které možná vyjasní genomická a proteomická analýza (Soltis et al., 2004; Zhu et al., 2012; Mitic et al., 2014).

 

  Články vlastní: Marinopyrroly, nevšední bispyrrolová antibiotika
Autor: Prof. Patocka - Středa, 15.10. 2014 - 07:13:13 (1537 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4513 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Marinopyrroly, nevšední bispyrrolová antibiotika

Jiří Patočka

     Marinopyrroly jsou halogenované deriváty bispyrrolu, izolované z mořské Streptomycety CNQ-418, která byla získána ze vzorku sedimentu vyzvednutého z moře v Kalifornii blízko La Jolly, z hloubky 51 metrů (Hughes et al., 2008). Kultivací tohoto kmene mořské aktinomycety v laboratoři bylo nalezeno celkem 6 látek podobné struktury, které jsou označovány jako marinopyrroly A až F (Hughes et al., 2010).

 

  Články vlastní: Azaphilony, biologický aktivní metabolity hub
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 12.10. 2014 - 09:44:02 (2620 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9413 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Azaphilony, biologicky aktivní metabolity hub

Jiří Patočka

     Houby (Fungi), zejména ty mikroskopické (Mikromyceta), jsou producenty obrovského množství chemických substancí. Naprostá většina z nich vykazuje významné biologické aktivity, z nichž některé jsou již dlouho využívány v lidové medicíně afrických a asijských zemí. Ani moderní medicína se už bez některých látek přírodního původu neobejde a člověk vynakládá mnoho prostředku na to, aby z přírodních zdrojů izoloval a identifikoval nové typy molekul a v laboratorních testech pak prověřil jejich biologickou aktivitu.

 

  Články doktorandů: Chrastice rákosovitá: všestranně použitelná rostlina
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 06.10. 2014 - 15:38:13 (2042 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7336 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Chrastice rákosovitá: všestranně použitelná rostlina

Zdeňka Navrátilová,  Jiří Patočka

     Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je statná vytrvalá bylina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Latinské jméno Phalaris pochází z řeckého slova falaros = lesklý, podle lesklých obilek. Tato vytrvalá tráva s mohutnými, až 3 m vysokými lesklými přímými stébly je původní druh v Evropě, v Asii a v Severní Americe; zavlečena byla do mnoha dalších částí světa, kde se může invazně šířit. Invazně se šíří i v Severní Americe, tedy v části původního areálu, na čemž se zřejmě podílejí genotypy zavlečené z Evropy. Roste hojně okolo vodních toků a nádrží, na zamokřených loukách, v lužních lesích a v mělkých vodách od nížin do hor. Stébla vyrůstají z mohutného, hlubokého kořenového systému s dlouhými, podpovrchově plazivými šupinatými oddenky. Plodná stébla jsou zakončena 10 až 20 cm dlouhou jednostrannou podlouhlou bledě zelenou nebo načervenalou latou, která se skládá z jednokvětých 5 mm dlouhých klásků, nahloučených na koncích větví. Chrastice kvete v červnu a červenci, opylení zajišťuje vítr a její pyl může vyvolávat alergické reakce. Lesklá obilka je barvy hnědé až žlutohnědé, délky 1,7 mm a šířky 1,2 mm. Jeden gram obsahuje asi 1300 ks obilek. Jako okrasná rostlina se pěstuje P. arundinacea var. picta s podélně bíle pruhovanými listy, která může místy zplaňovat.

 

  Články vlastní: Avokádo ještě jednou: Persin, jedovatá látka avokáda
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 26.09. 2014 - 10:05:51 (4216 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6380 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Avokádo ještě jednou: Persin, jedovatá látka avokáda

Jiří Patočka

     Avokádo je jedlý plod tropického stromu Persea americana Mill., jehož český název je hruškovec přelahodný. Celý strom je však jedovatý a způsobuje otravy, zejména skotu krmeného listím z avokádových stromů, Jed, způsobující otravy u zvířat, nebyl dlouho znám. Teprve nedávno byl z listů izolován derivát mastných kyselin nazvaný persin a v současné době jsou toxické účinky avokáda připisovány právě persinu. Při pokusech s podáváním izolovaného persinu vykazovala pokusná zvířata stejné příznaky, jako ta, která byla krmena jedovatými částmi rostliny, zejména listy, kůrou, peckami nebo slupkou z plodu avokáda (Oelrichs et al., 1995). V našem předchozím článku o avokádu jsme slíbili, že se k persinu brzy vrátíme.

 

  Články vlastní: Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rost
Autor: Prof. Patocka - Středa, 17.09. 2014 - 08:31:48 (2559 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9141 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rostlina

Jiří Patočka

     Šťavel růžkatý (Oxalis corniculata L.) je druh drobného žlutě kvetoucího šťavele, původem pravděpodobně z jihovýchodní Asie. V současné době je však rozšířen téměř po celém světě. Lze jej nalézt v západní Asii, Evropě, Severní i Jižní Americe a také v Africe. V České republice se vyskytuje především v klimaticky teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny, a přechodně se dostává se zahradním substrátem i do vyšších poloh. Většina lokalit je antropogenního původu. Je to druh rostoucí na opakovaně narušovaných půdách a zejména zahrádkáři s ním stále více bojují. Čím více půdu na zahradě okopáváme, tím více tento plevel roste. Objevuje se v záhonech na zahradách, ve sklenících, v trávnících, na hřbitovech, na rumištích i skládkách hlušiny, a k uchycení mu stačí i spára mezi dlaždicemi či na zdi. Od ostatních plevelných žlutokvětých šťavelů, zejména od šťavele evropského (Oxalis fontana) a šťavele prérijního (Oxalis dillenii), se liší poléhavým vzrůstem, uťatými palisty a růžkatě zakončenými tobolkami.

 

  Články vlastní: Kněžice páskovaná – ploštice ve fotbalovém dresu AC Milán
Autor: Prof. Patocka - Středa, 10.09. 2014 - 12:47:42 (3637 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5760 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kněžice páskovaná – ploštice ve fotbalovém dresu AC Milán

Jiří Patočka

     Kněžice páskovaná (Graphosoma lineatum, Linnaeus, 1758) je velká a nápadná ploštice, která svým podélným červeno-černým pruhováním připomíná dres fotbalistů slavného italského klubu AC Milan. Nápadné barevné páskování slouží k upozornění nepřátel, že není chutným soustem. Zda je tomu tak i u fotbalistů Milána, není známo.

 

  Články vlastní: Kokořík vonný
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 09.09. 2014 - 09:38:12 (3221 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4913 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kokořík vonný

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

    Kokořík vonný (Polygonatum odoratum), též kokořík lékařský (Polygonatum officinale), je středně vysoká, vytrvalá rostlina, rostoucí v teplejších oblastech, od nížin do úrovně pahorkatin. Má ráda okraje světlých lesů a křovinaté a kamenité stráně.

 

  Články vlastní: K čemu je (nebo by mohla být) dobrá pecka z avokáda
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 06.09. 2014 - 22:16:18 (5891 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 16833 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

K čemu je (nebo by mohla být) dobrá pecka z avokáda

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Ještě před pár lety u nás znali avokádo jen botanici, dnes je znají už téměř všichni, i když většinou jen jako exotické ovoce ze supermarketu. Málokdo však ví, odkud avokádo pochází a na čem vlastně roste. Avokádo je ovoce hruškovitého tvaru, plod tropického stromu Persea americana Mill., jehož český název je hruškovec přelahodný. Hruškovec pochází ze Střední Ameriky, ale dnes se pěstuje uměle na plantážích v mnoha subtropických a tropických oblastech celého světa (Chanderbali et al., 2008). Bylo vyšlechtěno několik desítek hybridních odrůd avokáda, jehož plody se liší barvou, velikostí i chutí. Je to až 20 m vysoký strom s velkými listy, na němž každoročně dozrává až 120 plodů. Důvod, proč píšeme o avokádu na toxikologickém serveru je ten, že celá rostlina je jedovatá! Pak ovšem je na místě otázka, proč je jedovaté ovoce prodáváno v naších obchodech a proč je lidé kupují a konzumují. Odpověď je taková, že výrazně jedovaté jsou jen některé části rostliny a že existují velké rozdíly v toxicitě pro různé tvory. U lidí, kteří konzumovali jen dužinu avokáda, nebyly zaznamenány žádné zdravotní potíže, s výjimkou alergických reakcí.

Vlevo pecka z avokáda, vpravo slepičí  vejce. Foto © Ing. Milena Patočková
 

  Roketa setá, ostře sledovaná rostlina
Autor: Prof. Patocka - Středa, 03.09. 2014 - 13:14:20 (2749 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8893 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Roketa setá, ostře sledovaná rostlina

Josef Frynta, Jiří Patočka

     Roketa setá (Eruca sativa) je rostlina, která se stále častěji objevuje jako součást zdravých receptů. Ačkoliv k nám přišla teprve nedávno, dnes se celkem běžně používá jako hlavní složka zeleninových salátů i různých italských či řeckých pokrmů.
     Patří do čeledi brukvovité, tudíž se jedná o blízkou příbuznou všem dobře známé řepky, hořčice, zelí, kapusty a řady dalších pro člověka významných rostlin. Roketa je rostlina s poměrně krátkou vegetační dobou. Chuťově nejlepší mladé rostlinky lze sklízet již po několika týdnech. U starších rostlin, které dorůstají do výšky až 60 cm, se sklízejí mladé lístky. Ačkoliv pěstování je poměrně snadné, roketa si zatím nezískala příliš velkou oblibu na našich zahrádkách. Její nahořklá chuť a štiplavé aroma je způsobeno přítomností thioglykosidů zvaných glukosinoláty (Gmelin R, Schlüter, 1970; Cataldi et al., 2007), jejichž biosyntéza vychází se sirné aminokyseliny methioninu (Graser et al., 2000). Tato reakce zahrnuje prodlužování řetězce methioninu vkládáním methylenových skupin do postranního řetězce této aminokyseliny, na čemž se podílí specifický enzym ze skupiny elongáz (Falk et al., 2004).  Hlavním glukosinolátem rokety je 4-merkaptobutyl-glukosinolát (Bennett et al., 2002), přesněji řečeno 4-(beta-D-glukopyranosyldisulfanyl)butyl- glukosinolát  unikátní struktury (Kim et al., 2004).

   
 
635 článků (64 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 2371

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 01.09.
· Obsahové látky dřevin rodu Skimmia
Pátek, 29.08.
· Otakárek fenyklový: co na něm zajímá biology a co chemické ekology
Středa, 27.08.
· Protizánětlivé terpeny z Casearia sylvestris
Čtvrtek, 21.08.
· Jak si spolu rajčata povídají a jak si pomáhají v nesnázích
Neděle, 17.08.
· Thyrsiferol a jemu podobné cytotoxické látky
Sobota, 09.08.
· Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína
Čtvrtek, 07.08.
· Chokoly, fungitoxické metabolity plísně Epichloe typhina
Sobota, 02.08.
· Polyozellin a další bioaktivní látky houby Polyozellus multiplex
Úterý, 29.07.
· Žindava evropská – nenápadná bylina s antivirovým účinkem
Sobota, 26.07.
· Spirolidy – makrocyklické mořské biotoxiny
Úterý, 22.07.
· Jedovaté látky pierisu japonského
Pátek, 18.07.
· Aburatubolactam A: inhitor produkce superoxidového radikálu
Pondělí, 14.07.
· To, co dělá z mořských sasanek a korálových ryb přátele, je aminokyselina zvaná
Středa, 09.07.
· Housenky lyšaje Manduca sexta se brání před útokem pradátorů jedovatými výpary
Pondělí, 30.06.
· Zmijovec titánský: jeho obrovský květ páchne a hřeje
Středa, 25.06.
· Telazol, zdravotní rizika zneužívání drogy
Neděle, 22.06.
· Živočišné jedy - medůzovci
Úterý, 17.06.
· Alkohol a energetické nápoje
· Šalvěj muškátová - účinky na nervový systém
Neděle, 15.06.
· Krásnoporka kozí noha: houba co ráda mlsá selen
Pátek, 13.06.
· Mambalginy, analgeticky účinné peptidy v jedu mamby černé
Pondělí, 09.06.
· Urdamycin A: angucyklinové antibiotikum
Středa, 04.06.
· Monomoriny, značkovací feromony mravence faraona
Pondělí, 02.06.
· Kyselina 3-amino-isomáselná, nová signální molekula a prostředek na hubnutí
Úterý, 27.05.
· Cryptopleurin a kopřiva Boehmeria cylindrica
Neděle, 25.05.
· Halichlorin: inhibitor adheze buněk
Pondělí, 19.05.
· Historie jedů a vznik toxikologie
Čtvrtek, 15.05.
· Cerulenin
Úterý, 13.05.
· Vanilka a vanilin
Pátek, 09.05.
· Anabolické steroidy: zdravotní rizika

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace