Lucie
Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 753 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY. Přihlašte se prosím, zpřístupní se Vám další funkce.

Welcome to my own TOXICOLOGY server. Please register for more functions to be displayed.

Pozor: vzhledem k aktuálním problémům s mým Google e-mailovým účtem pište prosím na toxicology@toxicology.cz.
Původní e-mailová adresa není v tuto chvíli funkční. Pokud z ní dostanete zprávu, budte si jisti, že není ode mne, a ignorujte ji. Děkuji za pochopení.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Josef Frynta


Fotografie dne






  Články vlastní: Stromovitá kopřiva ongaonga (Urtica xerox)
Autor: Prof. Patocka - Středa, 16.04. 2014 - 08:24:36 (731 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5650 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stromovitá kopřiva ongaonga (Urtica xerox)

Jiří Patočka

     Většina z nás se důvěrně seznámila s kopřivou (Urtica dioica) tak, že se jí požahala - „spálila“. U většiny z nás toto seznámení proběhlo mnohem dříve, než jsme se o kopřivě učili ve škole. Kopřivy jsou na listech a  lodyhách vyzbrojeny jemnými ostrými chloupky (trichomy), které lze přirovnat k miniaturním podkožním jehlám. Při dotyku se špička chloupku odlomí, ostré okraje propíchnou kůži a do ranky pronikne tekutá náplň chloupku. Ta je tvořena směsí mnoha látek, v nichž byla mimo jiné identifikována kyselina mravenčí a směs histaminu a neuromediátorů acetylcholinu a serotoninu. Tento koktejl pak způsobí místní zánět, projevující se zarudnutím a svěděním. A o to právě kopřivě jde, abychom si pamatovali, že ji máme příště nechat na pokoji.

 

  Články vlastní: Leptospermon: přírodní herbicid
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 13.04. 2014 - 10:28:56 (1371 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6310 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Leptospermon: přírodní herbicid

Jiří Patočka

     Leptospermon je přírodní cyklický β-triketon, který byl izolován ze silice balmínu metlatého (Leptospermum scoparium) (Briggs et al., 1938, 1945). Balmín metlatý pochází z Nového Zélandu a jihovýchodní Austrálie. Dorůstá výšky 2 – 5 m (výjimečně i 15 m). Má bohatě členité větve, kopinaté až eliptické, stálezelené listy, dorůstající délky 7 – 20 mm a šířky 2 – 6 mm. Kvete bílými květy o průměru 8 - 15 mm s pěti okvětními lístky. Silice rostliny obsahuje řadu bioaktivních látek a má baktericidní účinky (Porter a Wilkins, 1999). Baktericidní účinky má zejména leptospermon a také některé jeho synteticky připravené deriváty (Jeong et al., 2009).

 

  Články vlastní: Nobiletin a 5-O-demethylnobiletin, bioaktivní flavonoidy mandarinky
Autor: Prof. Patocka - Středa, 09.04. 2014 - 09:14:47 (1509 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 11301 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Nobiletin a 5-O-demethylnobiletin, bioaktivní flavonoidy mandarinky

Jiří Patočka

     Mandarinka, citrusový plod rostliny Citrus reticulata (mandarinka obecná), je nejen chutným ovocem a bohatým zdrojem vitaminu C, ale také potenciálním zdrojem biologicky aktivních látek. Ty by mohly být izolovány jako vedlejší produkt při průmyslovém zpracovávání mandarinek. Vedle mandarinkového oleje, použitelného jak v kosmetice tak v medicíně (Gao et al., 2012; Zhou et al., 2012; Tao et al., 2014), mohly by se tyto citrusové plody stát i zdrojem dalších prakticky využitelných přírodních látek. Ostatně v tradiční čínské medicíně se mandarinky využívají již dávno (Xu et al., 2014).
     Takovou skupinou látek jsou např. polyfenolické sloučeniny, zejména flavonoidy (Liu et al., 2913). Mají např. schopnost ničit promyelocytické leukemické buňky (Sugiyama et al., 1993) a mají protizánětlivé účinky (Ho et al., 2009).

     

 

  Články vlastní: Maitotoxin, smrtící molekula
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 06.04. 2014 - 07:44:59 (1220 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3915 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Maitotoxin, smrtící molekula

Jiří Patočka

     Maitotoxin je jed, který zaujímá mimořádné postavení mezi přírodními  chemickými substancemi. Je jednou z nejtoxičtějších nízkomolekulárních, tedy nepeptidových látek. Ve srovnání s jinými nízkomolekulárními jedy je však jeho molekula relativně velká a jeho struktura úměrně tomu složitá. Elegantní molekulární struktura maitotoxinu představuje největší a nejkomplexnější sekundární metabolit, který byl kdy izolován z přírodního zdroje. V molekule maitotoxinu je 32 šestičlenných a sedmičlenných kyslíkatých heterocyklů, 98 stereogenních center a jedna dvojná vazba s možností cis/trans isomerie - takže teoretický počet  stereoisomerů je obrovský.

 

  Články vlastní: Dehydrokorybulbin, nové přírodní analgetikum
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 30.03. 2014 - 10:28:50 (412 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2976 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Dehydrokorybulbin, nové přírodní analgetikum

Jiří Patočka

     Dymnivka Corydalis yanhusuo z čeledi makovitých (Papaveraceae), která roste v severní Číně, na Sibiři a v Japonsku, byla předmětem zájmu Oliviera Civelliho a jeho kolegů z University of California v Irvine. Spolu s čínskými kolegy izolovali z kořenů této rostliny, která je používaná ve východní lidové medicíně, korydalový alkaloid dehydrokorybulbin (Gadamer, 1903). Pokusy na laboratorních potkanech prokázaly, že dehydrokorybulbin má výrazné analgetické účinky. Tlumí jak bolest vyvolanou mechanickým poškozením tkání při úrazech, tak bolest zánětlivého původu (Zhang et al., 2014).

 

  Články doktorandů: Wedelia calendulacea: asijská léčivka v centru pozornosti západní medicíny
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 23.03. 2014 - 09:20:45 (669 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5008 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Wedelia calendulacea: asijská léčivka v centru pozornosti západní medicíny

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Wedelia calendulacea (L.) Less. (syn. Wedelia chinensis (Osbeck) Merr.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rostliny mají poléhavé, na koncích vystoupavé lodyhy, přisedlé vejčité listy a žluté květy uspořádané v úborech. Plodem je nažka. Rostlina má slabou kafrovou vůni, roste na travnatých vlhkých místech, okrajích rýžových polí a v pobřežních oblastech. Areál rozšíření zahrnuje Čínu, Japonsko, Taiwan, Indii, Indonésii, Vietnam, Filipíny a Srí Lanku (Zhengyi, 2011).

Obsahové látky
Hlavními obsahovými látkami jsou kumestany wedelolakton (7-methoxy-5,11,12-trihydroxy-kumestan) a demethylwedelolakton (Prakash et al., 2008). Dále rostlina obsahuje saponiny, isoflavony a diterpeny ent-kaurenového typu (Mottakin et al., 2004). Největší pozornost budí wedelolakton, majoritní kumestanová složka wedelií. Potlačuje zánětlivé procesy a má potenciál stát se novým protizánětlivým lékem zacíleným na signální dráhu NF -kB (Yuan et al., 2013).

 

  Články vlastní: Ircinaminy
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 21.03. 2014 - 08:52:33 (849 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3932 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Ircinaminy

Jiří Patočka

     Ircinamin je sekundární metabolit mořské houby rodu Ircinia, který byl izolován v roce 2002 japonskými autory (Kuramoto et al., 2002). Tento cytotoxicky účinný alkaloid je biologicky aktivní thioester, v jehož molekule je obsažen pyrrolinový kruh (Kuramoto et al., 2004).

 

  Články vlastní: Kryptofyciny, cytotoxické cyklické depsipeptidy sinic rodu Nostoc
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 15.03. 2014 - 18:56:11 (689 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 12267 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kryptofyciny, cytotoxické cyklické depsipeptidy sinic rodu Nostoc

Jiří Patočka

     Kryptofyciny představují skupinu makrocyklických depsipeptidů, tvořených vždy dvěmi aminokyselinami a dvěmi hydroxykyselinami. Kryptofyciny byly poprve popsány v roce 1990  skupinou pracovníků vedenou R.E. Schwartzem z farmaceutické společnosti Merck, kteří je izolovali ze sinic rodu Nostoc. (Schwartz et al., 1990). Protože tyto látky měly smrtící účinek na kvasinky rodu Cryptococcus, nazval je kryptofyciny (cryptophycins). Zájem o tyto přírodní látky se zvýšil, když byla zjištěna jejich chemická struktura (Moore, 1996) a bylo zjištěno, že jsou účinnými inhibitory mikrotubulů (Smith et al., 1994; Kerksiek et al., 1995; Bai et al., 1996) a když byla v preklinických testech prokázána jejich protinádorová aktivita (Corbett et al., 1996).

 

  Články vlastní: Jingzhaotoxiny – toxické peptidy jedu čínského pavouka Chilobrachys jingzh
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 11.03. 2014 - 08:52:15 (1677 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7510 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jingzhaotoxiny – toxické peptidy jedu čínského pavouka Chilobrachys jingzhao

Jiří Patočka

    Čínský sklípkan, Chilobrachys jingzhao je jedním z nejjedovatějších pavouků v jižní Číně. Jeho jed produkovaný jedovou žlázou (Chen et al., 2008b) je směsí různých sloučenin, převážně peptidů, s diverzifikovanou biologickou aktivitou. Proteom jedu tohoto pavouka byl analyzován proteomickými technikami. Proteiny s molekulární hmotností nad 10 kDa byly získány gelovou filtrací a technikou SDS-PAGE a analyzovány pomocí 2-DE a MALDI-TOF/TOF a LC / ESI-Q-TOF MS. V jedu bylo tímto způsobem identifikováno více než 90 proteinů. Peptidy s molekulární hmotností nižší než 10 kDa byly odděleny pomocí HPLC a identifikovány MALDI-TOF MS a Edmanovým odbouráváním. Tímto způsobem bylo nalezeno asi 120 peptidů, z nichž 60 bylo zcela nebo částečně sekvenováno. Tyto výsledky ukázaly, že peptidy s molekulovou hmotností nižší než 10 kDa tvoří hlavní složku surového jedu pavouka C. jingzhao (Liao et al., 2007). Jsou také hlavními nositeli jeho toxicity a působí jako neurotoxiny. Byly nazvány jingzhaotoxiny a mechanismus jejich toxického účinku spočívá v interakci s různými typy neuronálních iontových kanálů (Xiao  et al., 2004; Wang et al., 2008a; Deng et al., 2009; Cai et al., 2010; Yuan et al., 2012). Jednotlivé jingzhaotoxiny vykazují selektivitu k různým subtypům neuronálních iontových kanálů (Rong et al., 2011). V nativním stavu jsou jingzhaotoxiny přítomny ve formě svých prekurzorů, peptidů o 63 (Wang et al., 2008b) resp. 87 aminokyselinách (Chen et al., 2009).

 

  Články vlastní: Mravenec Crematogaster striatula používá v boji s termity chemickou zbraň
Autor: Prof. Patocka - Středa, 05.03. 2014 - 11:11:14 (838 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3395 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Mravenec Crematogaster striatula používá v boji s termity chemickou zbraň

Jiří Patočka

     Mravenci Crematogaster striatula žijící v rovníkové Africe, bojují proti termitům pomocí chemické zbraně. Tento několik milimetrů velký tmavě červenohnědý stromový mravenec, je zapřisáhlým nepřítelem termitů (Majer, 1976). Dělnice tohoto druhu má na svém zadečku zabudováno zařízení, tzv. Dufourovu žlázu, které je schopno během okamžiku vytvořit jedovatý sprej a na dálku zasáhnout oběť. Když kapičky tohoto spreje zasáhnou nepřítele, rychle jej ochromí a vyřadí z boje. Po několika minutách oběť umírá. Jiní mravenci se tomuto spreji úzkostlivě vyhýbají, ale termiti, kteří jsou hlavní potravou tohoto mravence, se neohroženě staví na odpor. I když jsou v převaze, rychle účinku této mravenčí chemické zbraně podléhají (Rifflet et al., 2011).


Obrázek převzat z: http://vorotila.ru/Item130427/Muravi--ubijci-Crematogaster-striatula

 
589 článků (59 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 2300

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 25.02.
· Léčivé účinky tamarindu indického
Neděle, 23.02.
· Pederin, jed obranného sekretu drabčíků rodu Paederus
Neděle, 16.02.
· Methoxsalen, rostlinný fototoxin
Čtvrtek, 13.02.
· Apiculareny – inhibitory V-ATPázy
Pondělí, 10.02.
· Houba Ceriporiopsis subvermispora je producentem ceriporových kyselin
Pondělí, 03.02.
· UP302: přírodní látka s depigmentačním účinkem
Sobota, 01.02.
· Pteriatoxiny, extrémě jedovaté makrocyklické iminy mořského původu
Pondělí, 27.01.
· Pervilleiny, tropanové alkaloidy
Pondělí, 20.01.
· Obří jedovatá medúza ečizen
Čtvrtek, 16.01.
· Madangaminy - polycyklické piperidinové alkaloidy
Pondělí, 13.01.
· Cyklopeptidy fengicinového typu – nová skupina fungitoxických biomolekul
Pátek, 10.01.
· Claviriny a claviridiny, oxilipiny a prostaglandiny z korálu Clavularia viridis
Úterý, 07.01.
· Ivorenolid A: nový přírodní imunosupresor z afrického mahagonu Acajou
Pátek, 03.01.
· Kdouloň podlouhlá: ovoce s léčivými účinky
Středa, 01.01.
· Jaká chemická substance se ukrývá pod označením OZ277?
Pondělí, 30.12.
· Grifolin, biologicky aktivní sekundární metabolit hub rodu Albatrellus (krásnopo
Sobota, 28.12.
· Kyselina maslinová – užitečný odpad při výrobě olivového oleje
Pátek, 27.12.
· Peptidové jedy australských pavouků rodu Atrax
Sobota, 21.12.
· Nocardiony
Středa, 18.12.
· Juglomyciny, naftochinonová antibiotika
Středa, 11.12.
· Kyselina itakonová – mozkové antibiotikum?
Sobota, 07.12.
· Naringin, lidskému zdraví prospěšný flavonoid
Úterý, 03.12.
· Hanasanagin, pseudo-dipeptid z jedlé entomopatogenní houby Isaria japonica
Středa, 27.11.
· Validamycin
Sobota, 23.11.
· Jedovatý motýl – tropický bělásek Hebomoia glaucippe
Neděle, 17.11.
· Karbazochinocin C, inhibitor peroxidace lipidů
Neděle, 10.11.
· Eryngiolid A – cytotoxický makrocyklický diterpenoid
Středa, 06.11.
· Límcovka modrá
Úterý, 05.11.
· Obsahové látky gardénie jasmínovité a jejich biologická aktivita
Neděle, 03.11.
· Taxodion a 14-deoxycoleon U: antifungálně účinné diterpeny tisovce dvouřadého

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace