Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?

Jiří Patočka

     Mollugogenol A (3β, 6α, 16β, 22-tetrahydroxyisohopan) je triterpenoidní saponin nalezený v tropické rostlině Mollugo pentaphylla Linn. rostouci na Malajském poloostrově, Fidži, Cejlonu, Číně, Japonsku, Indii a Pákistánu. Rostlina je využívána v tradiční lidové medicíně pro své protizánětlivé a antipyretické účinky při léčení arthritidy (Valarmathi  et al., 2010, Sahu et al., 2011, Lee et al., 2019) a také pro své antifungální účinky (Hamburger et al., 1989). Její využití je opravdu velmi rozmanité. Na Tchajwanu se používá jako diuretikum a lék proti rakovině. V Malajsii se používají listy při bolácích na nohou, na Jávě se používá odvar k dezinfekci úst a v Indii se celá rostlina používá jako mírné projímadlo a antiseptikum. V Číně se z rostliny dělá polévka na podporu chuti k jídlu a odvar z kořenů se používá k léčbě očních chorob. V Thajsku se celá rostlina používá jako antipyretikum a na Šalamounových ostrovech se rostlina pálí, aby se vytvořil kouř odpuzující komáry. 

Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného

Jiří Patočka

     O fytochemických, farmakologických nebo toxikologických vlastnostech kosatce různobarevného (Iris variegata L.) se toho ví jen velice málo, ale je známo, že příbuzné druhy jsou jedovaté. Z těchto důvodů se používání kosatce různobarevného k medicinálním účelům nedoporučuje (Kostić et al., 2019). Tento druh kosatce roste na paloucích a okrajích světlých lesů a v nízkých teplomilných trávnicích na mělkých a vysychavých půdách. Hlavním místem výskytu tohoto kosatce je panonská oblast Střední Evropy, odkud severním okrajem zasahuje na jižní Moravu a Slovensko. V ČR byl mimo svůj přirozený výskyt na Moravě uměle vysazen do volné přírody v Českém krasu a Českém středohoří. Častěji než ve volné přírodě se setkáváme s kosatcem různobarevným na zahradách jako s oblíbenou mrazuvzdornou trvalkou.

Elesclomol a Menkesova choroba

 Jiří Patočka

      Elesclomol (bis[2-methyl-2-(phenylthioxomethyl)hydrazide)je syntetická látka poprvé připravená v Shinogi BioResearch v Lexingtonu (USA). Elesclomol indukuje oxidační stres tím, že vyvolává hromadění reaktivních forem kyslíku v rakovinných buňkách (Kirshner et al., 2008). Ke svému fungování vyžaduje aktivní kovový iont. Nejúčinnější je jeho komplex s Cu⁺⁺ (Yadav et al., 2013). Elesclomol indukuje reakci rakovinotvorných buněk na oxidační stres indukcí proteinu 70 tepelného šoku (Hsp70), čímž indukuje apoptózu a zvyšuje aktivitu určitých protirakovinných činidel, jako je paclitaxel (O'Day et al., 2013)

Butein: přírodní látka s antiadipogenním účinkem

Jiří Patočka

    Butein (2',3,4,4'-tetrahydroxychalkon, CAS 487-52-5), je přírodní látka typu chalkonu, která se vyskytuje v mnoha nesouvisejících rodech rostlin. Butein vykazuje širokou škálu farmakologických účinků (Padmavathi et al., 2016, Song et al., 2016), jako je antioxidační a protizánětlivý účinek (Seo et al., 2015, Liu et al., 2020) a působí jako silný inhibitor proteinové tyrosinkinázy (Yang et al., 1998, 2001; Wright et al., 2006) a jako cytotoxická látka (Yang et al., 2015). 

Helmovka rýhonohá: bioaktivní látky

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Helmovka rýhonohá (Mycena polygramma (Bull.) Gray 1821), syn. Agaricus cynophallus Batsch 1786, Agaricus polygrammus Bull. 1789) je nejedlá houba rostoucí od srpna až do října poměrně hojně na rozkládajících se pařezech a kmenech listnáčů i jehličnanů (Thoen et al., 2020). Houba má drobný, 20–50 mm široký klobouk, který je v mládí zvoncovitý nebo kuželovitý, později rozložený a obvykle se středovým hrbolkem. V dospělosti má klobouk často zvednutý okraj světle až šedohnědé barvy, který je prosvítavě rýhovaný a za vlhka lepkavý. Lupeny jsou krátce připojené, bělavé až našedlé. Třeň je až 100 mm vysoký, po celé délce jemně rýhovaný a celý nebo na vrcholu ojíněný (Smith, 1935).  Helmovka rýhonohá má slabě ředkvovou vůni i chuť a proto je snadno zaměnitelná s dosti podobnou a stejně vonící helmovkou  ředkvičkovou (Mycena pura).

Terpeny akácie nilské (Acacia nilotica L.)

Jiří Patočka, Uday Kumar Killi

     Akácie nilská, zvaná též arabská (Acacia nilotica L.), je až 12 metrů vysoký listnatý strom, rostoucí na většině území Arábie a Afriky. Roste na savanách a v buši s mírnými srážkami, na písčitých až těžkých jílovitých půdách. Snáší i delší období sucha tím, že ztrácí část listí. Větve mají párové trny a dvakrát zpeřené listy. V létě má strom kulovitá květenství žlutých vonných květů a po nich následují dlouhé korálkovité lusky. Pro člověka má tento trnitý strom široké možnosti využití (Rehman et al.,2011; Singh et al., 2009; Saha et al., 2018). Z jeho houževnatého dřeva se vyrábí násady k nářadí, sloupky plotů a slouží i jako palivové dříví. Z kůry se získává pryskyřice, která je jedním ze zdrojů komerčně vyráběné arabské gumy, používané při výrobě léčiv, tiskařské barvy a lepidel. Kůra a lusky se používají k vydělávání kůže a z taninu se vyrábí inkoust. 

Bedla zelenolupenná (Chlorophyllum molybdites): proč je jedovatá? 

Jiří Patočka

     Tento druh bedly patří do rodu Chlorophyllum, který v současné době zahrnuje 6 taxonů. Čtyři druhy byly objeveny v Evropě a dva další rostou v Austrálii nebo v jiných částech světa. V ČR roste bedla červenající (Chlorophyllum rachodes) a bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri). Bedla zelenolupenná (Chlorophyllum molybdites, též Lepiota morganii) byla v Evropě nalezena pouze ve Skotsku.

Helmovka měnlivá a strobiluriny

Jiří Patočka

     Helmovka měnlivá (Mycena vitilis (Fr.) Quél. je drobná a nejedlá, saprotrofní houbička rostoucí v Evropě a Severní Americe. Má kuželovitý až zvoncovitý klobouk o průměru 5 - 20 mm, který je za vlhka lepkavý. Klobouk má průsvitně bílou barvu s drobným šedohnědým rýhováním a výrazným středovým hrbolkem. Lupeny jsou bělavé až světle šedé. Třeň je 50 –100 mm dlouhý, ale jen 1 – 2 mm tlustý. Je pružný, často zprohýbaný, šedobílý, na bázi vláknitě chlupatý.  Dužnina má jen slabou vůni a mírnou chuť. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, 9–12 × 5–7 µm velké (Прилуцький, 2013).

Polycyklické triterpenoidy gedunin a nimbin, dva noví kandidáti na léčivo COVID-19

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Mohd Kashif

Pandemie COVID-19 je závažné akutní respirační onemocnění způsobené virem SARS CoV-2 (Li et al., 2020), které postihlo více než 170 milionů lidí na celém světě, z toho 3,5 milionu dosud přišli o život. Vakcíny proti této pandemii sice s nemocí úspěšně bojují, ale jich dlouhodobý účinek je stále nejasný a navíc vyvolávají řadu kontroverzních otázek. Specifické antivirové léky pro COVID-19  však stále nejsou k dispozici. Z tohoto důvodu hledá mnoho výzkumných skupin přírodní sloučeniny s antivirovými účinky.

Andrographolidy: bioaktivní látky právenky latnaté (Andrographis paniculata)

Jiří Patočka, Uday Kumar Killi

     Právenka latnatá (Andrographis paniculata), známá též jako měkkýn latnatý, je rostlina z čeledi Acanthaceae, původem z Indie a Srí Lanky. V jižní a jihovýchodní Asii se tradičně používá pro léčbu bakteriálních infekcí a některých nemocí (Purushothaman et al., 2020; Kumar et al., 2021). K těmto účelům se většinou používaly listy a kořeny. Právenka roste na vlhkých a stinných stanovištích, kde dorůstá do výšky 30–110 cm. Má štíhlou tmavězelenou lodyhu čtvercového průřezu s podélnými rýhami, listy o rozměrech až 8 cm na délku a 2,5 cm na šířku a malé narůžovělé květy. Plodem je tobolka dlouhá asi 2 cm a široká několik milimetrů, v které je velké množství drobných žlutohnědých semen. Právenka latnatá kvete od září do prosince.