Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 269 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Fomannoxin, fytotoxin houby kořenovníku vrstevnatého
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 31.03. 2017 - 20:51:35 (30081 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3914 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fomannoxin, fytotoxin houby kořenovníku vrstevnatého

Jiří Patočka

     Fomannoxin [(+/-) - 5-formyl-2-isopropenyl-2,3-dihydrobenzofuran] je fytotoxický sekundární metabolit, biologicky aktivní benzohydrofuran, produkovaný patogenní kloboukatou houbou Heterobasidion annosum (kořenovník vrstevnatý), která parazituje na jehličnanech, nejčastěji na smrcích. Tato nejedlá houba je jedním z nejnebezpečnějších parazitů smrkových monokultur. Její mycélium z napadených stromů prorůstá půdou a infikuje kořenový systém zdravých smrků. Infikované stromy roní pryskyřici na bázi kmene a na kořenových nábězích a rozkládající se dřevo se zbarvuje do červena. Choroba stromů, kterou kořenovník vrstevnatý způsobuje, je označována jako "červená hniloba". Hniloba proniká od kořenů do kmene, šíří se ze středu kmene k obvodu, dřevo se mineralizuje, dochází k oddělování letokruhů a mezi nimi se objevuje bílé podhoubí. Hnilobou napadané dřevo je křehké a snadno se láme.

 

  Články vlastní: Lyngbya majuscula: mořská jedovatá sinice a její toxiny
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 28.03. 2017 - 08:28:38 (20332 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 12384 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lyngbya majuscula: mořská jedovatá sinice a její toxiny

Jiří Patočka

     Lyngbya majuscula je mořská vláknitá sinice (cyanobakterie), která se v posledních letech stále častěji přemnožuje v tropických a subtropických oblastech celého světa (Johnson et al., 2010). Sinice je součástí bentické zóny až do hloubek okolo 30 m a produkuje řadu toxických látek s významnými biologickými účinky na lidský organismus (Osborne et al., 2001). Neméně významný je však také účinek jejich toxinů na mořské živočichy. O jedovatosti této mořské sinice se vědělo již v římských dobách (Halstead, 1965), ale k prvému poznávání a charakterizaci jejich toxinů došlo až v roce 1915 (Flury, 1915).

 

  Články vlastní: Petasiny, významné bioaktivní látky devětsilu
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 26.03. 2017 - 13:37:41 (21020 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5399 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Petasiny, významné bioaktivní látky devětsilu

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je pozapomenutou léčivou bylinou, která po staletí pomáhala lidem po celém světě při léčbě mnoha zdravotních problémů (Aydin et al., 2013). Rostlina, známější pod jménem lopuch, má však nepříjemný zápach (Tys et al., 2015) a to je možná jeden z důvodů, proč jako léčivka upadl v zapomnění. Dříve byl lopuch používán při tlumení dráždivého kašle, při léčbě astmatu nebo při horečce. Droga také působí mírně močopudně a uvolňuje křeče průdušek, žaludku nebo žlučníku (Brune et al., 1993). Zevně lze nálev použít na špatně se hojící rány nebo křečové žíly (Kälin, 2003).

 

  Články vlastní: Stachysetin, flavonoid čistce egyptského
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 25.03. 2017 - 09:47:40 (18747 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3242 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stachysetin, flavonoid čistce egyptského

Jiří Patočka

     Čistec egyptský (Stachys aegyptiaca) je zdrojem četných terpenických látek (Mohamed a Mohamed, 2014) a mnoha v přírodě rozšířených i jedinečných flavonoidů a jejich glykosidů (např. apigenin, luteolin, apigenin a luteolin 7-glukosidy a 7-diglukosidy, chrysoeriol 7-glukosid, chrysoeriol, xanthomicrol, 5,4′-dihydroxy-6,7,8,3′-tetramethoxyflavon, 5-hydroxy-6,7,8,3′,4′-pentamethoxyflavon, calycopterin, chrysosplenetin, 5-hydroxy-3,6,7,8,4′-pentamethoxyflavon, 5,3′,4′-trihydroxy-3,6,7,8-tetramethoxyflavon, 5,4′-dihydroxy-3,6,7,8,3′-pentamethoxyflavon,  vicenin-2, lueenin-2,  isoscutellarin 7-allosyl(1→2)glukosid, isoscutellarin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)glukosid, hypolaetin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)-3″-acetylglukosid], apigenin 7-[6‴-acetylallosyl(1→2) glukoside] a luteolin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)gluckosid]) (El-Ansari et al., 1991; Halim et al., 1991).

 

  Články vlastní: Sekundární metabolity hlenek: brefelamid
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 20.03. 2017 - 18:11:33 (26021 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 11184 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sekundární metabolity hlenek: brefelamid

Jiří Patočka

     Hlenky čili slizovky (Mycetozoa) patří k nejpodivnějším organismům na Zemi. Jsou to eukaryotické amébovité organismy, které v sobě spojují vlastnosti buněk rostlinné a živočišné říše, přestože nejsou blízkými příbuznými organismů ani jedné z těchto dvou říší. Nejsou to ani živočichové, ani rostliny a nejsou to ani houby, kam byly dlouho řazeny. Nedají se pořádně zařadit vůbec nikam (Cavalier-Smith, 1998). Jsou jako z jiného světa a pro biology jsou stále záhadou. Prodělávají složitý životní cyklus. V jedné ze svých životních fází, kde tráví většinu života, to jsou jednobuněčné mikroorganismy o velikosti asi 10 μm. Za určitých okolností však buňky některých hlenek splývají do mnohojaderných makroskopických útvarů, které jsou dokonce schopny pohybu. Množí se pohlavním způsobem tak, že vytváří mnohobuněčné makrocysty, nebo nepohlavně tak, že vytvoří plodnice nesoucí spóry. Existuje však i třetí způsob, kterým je vytvoření jednobuněčné mikrocysty (Baldauf a Doolittle, 1997). Hlenky žijí na vlhkých místech, např. v půdě, a živí se bakteriemi, které konzumují pomocí fagocytózy. Za zdrojem potravy se aktivně přesouvají rychlostí až 1 cm/hod a projevují při tom jistou "inteligenci". Vědci na celém světě testují zvláštní schopnosti těchto primitivních organismů a zjišťují, že hlenky mají paměť a primitivní kognitivní funkce: když mají možnost vybrat si z několika zdrojů potravy, zvolí ten nejbližší a dokonce bez problémů k němu projdou tou nejpřímější cestou i bludištěm (Nakagaki  et al., 2000; Ueda, 2006; Adamatzky, 2017).

 

  Články vlastní: Vortioxetin, antidepresivum s neuroplastickými účinky
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 11.03. 2017 - 19:23:22 (25763 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6898 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Vortioxetin, antidepresivum s neuroplastickými účinky

Jiří Patočka

     Deprese je závažné psychické onemocnění, které je jednou z hlavních příčin zdravotního postižení v rozvinutém i rozvojovém světě. Průměrný věk objevení se první depresivní epizody je okolo 29 let a celoživotní prevalence dosahuje téměř 20 %. Podle WHO se během příštích deseti let stane deprese druhou nejčastější příčinou invalidity na celém světě. Hledání nových antidepresiv, která budou nejen účinná, ale i dobře tolerovatelná, je proto trvalým úkolem psychofarmakologie.

 

  Články vlastní: Periconianony, eremofilanové seskviterpeny endofytických hub Periconia sp.
Autor: Prof. Patocka - Středa, 08.03. 2017 - 08:29:34 (19269 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3853 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Periconianony, eremofilanové seskviterpeny endofytických hub Periconia sp.

Jiří Patočka

     Nadzemní části rostlin hostí mnoho takových druhů hub, které rostliny nijak nepoškozují a mnohdy jsou pro ně dokonce užitečné (symbionti). Takové houby označujeme jako endofytické.  Endofyty kolonizují zdravé rostlinné tkáně, aniž by to vyvolalo nějaké zjevné poškození hostitele.  Endofytické houby žijí po celou dobu nebo alespoň část svého života v rostlině,  v jejich buňkách i v mezibuněčných prostorách různých rostlinných částí. Prakticky všechny rostliny okolo nás hostí ve svých pletivech různé druhy hub, které je nepoškozují a žijí s nimi ve vzájemně výhodném soužití. Endofytické houby pomáhají rostlině přežít i tam, kde na rostliny negativně působí abiotické prostředí, různí herbivoři, parazitické houby a bakterie. Jsou totiž schopné syntetizovat četné bioaktivní látky, které rostlině pomáhají v boji s různými škůdci a patogeny (Shin et al., 2005).

 

  Články vlastní: Leporiziny, epithiodiketopiperazinové mykotoxiny
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 06.03. 2017 - 12:24:59 (21910 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3500 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Leporiziny, epithiodiketopiperazinové mykotoxiny

Jiří Patočka

     Leporiziny, které bylay izolovány z nespecifikovaného kmene plísně Aspergillus sp., jsou deriváty epithiodiketopiperazinu (Reategui et al., 2013). V současné době jsou známy tři leporiziny,  A, B a C. Strukturně jsou podobné síru obsahujícímu mykotoxinu gliotoxinu z Aspergillus fumigatus  (Waring a Chai, 2015), který je zodpovědný za vysokou virulenci této pro člověka patogenní houby (Kwon-Chung a Sugui 2008) či epicorazinu, sekundárnímu metabolitu podivuhodné pouštní houby Podaxis pistillaris (nožník paličovitý) (Al-Fatimi et al., 2006).

 

  Články vlastní: Carpesium faberi a carpedilaktony A-D
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 03.03. 2017 - 09:19:24 (23638 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4067 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Carpesium faberi a carpedilaktony A-D

Jiří Patočka

     Carpesium je rod kvetoucích rostlin čeledi Asteraceae, rozšířených v Evropě a Asii. Nejvíce druhů se vyskytuje v Číně a mnohé z nich jsou endemity. Jedná se převážně o vy trvalé byliny, jen několik druhů je jednoletých. Rostliny mají střídavě uspořádané listy, které mají hladké nebo ozubené hrany. Květy se objevují na koncích větví nebo v úžlabí listů. Plodem je hladká, zobákovitá nažka. Několik druhů, včetně C. abrotanoides, C. divaricatum a C. rosulatum, jsou používány v tradiční medicíně v Číně a Koreji (Zhang et al., 2015).

 

  Články vlastní: Dodin a guazatin: bioaktivní alkyl-deriváty guanidinu
Autor: Prof. Patocka - Středa, 01.03. 2017 - 12:19:46 (24298 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6367 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Dodin a guazatin: bioaktivní alkyl-deriváty guanidinu

Jiří Patočka

     Deriváty guanidinu jsou často nacházeny jako přírodní látky s biologickou aktivitou (Satake et al., 2015; Wrignt et al., 2017). Jsou mezi nimi i velmi účinné přírodní jedy (O'Neill  et al., 2016; Pratheepa a Vasconcelos , 2016; Selwood et al., 2017). Přítomnost guanidinové skupiny v molekule látky jí často propůjčuje zajímavou bioaktivitu a proto byly v laboratořích syntetizovány tisíce takových látek.  Takovými deriváty jsou i látky, na jejichž jednu z aminoskupin guanidinu je navázán delší alkylový řetězec, jako je tomu např. u dodinu nebo guazatinu.

 
721 článků (73 stránek, 10 článků na stránku)
[ 2 | 3 | 4 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3192

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 06.06.
· Bioaktivní p-terfenylové bioaktivní látky plesňákovitých hub: Thelephora vialis
Čtvrtek, 25.05.
· Eudistidiny, mořské alkaloidy pláštěnců Eudistoma sp.
Pátek, 19.05.
· Daphniphyllové alkaloidy: logeracemin A
Sobota, 06.05.
· Alkaloidy polničky topolové
Středa, 03.05.
· Nannocystin A: Inhibitor elongačního faktoru 1
Pondělí, 01.05.
· Vibsatin, diterpenoid kaliny modroplodé
Čtvrtek, 27.04.
· Biologicky aktivní metabolity mořského pobřežního lišejníku Lichina pygmaea
Neděle, 23.04.
· Stichoneuriny, alkaloidy rostliny Stichoneuron caudatum (Stemonaceae)
Středa, 19.04.
· Sekundární metabolity hlenek: lindbladion a jeho deriváty
Úterý, 04.04.
· Bioaktivní látky kapraďovek
Pátek, 31.03.
· Fomannoxin, fytotoxin houby kořenovníku vrstevnatého
Úterý, 28.03.
· Lyngbya majuscula: mořská jedovatá sinice a její toxiny
Neděle, 26.03.
· Petasiny, významné bioaktivní látky devětsilu
Sobota, 25.03.
· Stachysetin, flavonoid čistce egyptského
Pondělí, 20.03.
· Sekundární metabolity hlenek: brefelamid
Sobota, 11.03.
· Vortioxetin, antidepresivum s neuroplastickými účinky
Středa, 08.03.
· Periconianony, eremofilanové seskviterpeny endofytických hub Periconia sp.
Pondělí, 06.03.
· Leporiziny, epithiodiketopiperazinové mykotoxiny
Pátek, 03.03.
· Carpesium faberi a carpedilaktony A-D
Středa, 01.03.
· Dodin a guazatin: bioaktivní alkyl-deriváty guanidinu
Sobota, 25.02.
· Corallociny, nové bioaktivní látky korálovce bukového
Úterý, 21.02.
· Tavola: Jedovatý nebo léčivý strom?
· Gurmar: Gymnema sylvestre
Pátek, 17.02.
· Cribrostatiny - cytostatické naftochinony z mořských hub rodu Cribrochalina
Neděle, 12.02.
· Vinifenol A: Nový derivát resveratrolu
Sobota, 04.02.
· Monoterpenické indolové alkaloidy tropického stromu Alstonia scholaris
Neděle, 29.01.
· Stylotellin, jedovatý terpen nahožábrého plže Phyllidiella pustulosa
Sobota, 21.01.
· Ptilocaulin a isoptilocaulin, toxické guanidinové alkaloidy mořských hub Monanch
Neděle, 15.01.
· Acuminolid A, bioaktivní makrolid obrněnky Dinophysis acuminata
Čtvrtek, 12.01.
· Chrysophaentin A, nový typ antibakteriálně účinného metabolitu mořské řasy Cryso

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace