Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 28780 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Nanaomyciny: chinonová antibiotika
Autor: Prof. Patocka - Středa, 24.08. 2022 - 14:53:34 (199836 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3805 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Nanaomyciny: chinonová antibiotika

Jiří Patočka

     Nanaomyciny (NNM) jsou chinonová antibiotika, která byla objevena a izolována při hledání látek  účinných proti bakterii Mycoplasma gallisepticum z kultivační půdy kmene aktinomycet OS-3966 (Tanaka et al., 1975). M. gallisepticum je původcem chronického respiračního onemocnění (CRD) u kuřat a infekční sinusitidy u krůt, kuřat, pernaté zvěře, holubů a mnoha pěvců (Mercia, 2001) a způsobuje v chovech značné ztráty (Hennigana et al., 2011). Odhaduje se, že M. gallisepticum způsobuje v celosvětovém drůbežářském průmyslu každoroční ztráty větší než 780 milionů dolarů. Infekce často vede k utracení celého hejna, aby se zabránilo dalšímu šíření.

     NNM jsou účinné hlavně proti mykoplazmatům, plísním a gram-pozitivním bakteriím. Při studiu nanaomycinu A (NNM-A) na gram-pozitivní bakterie bylo zjištěno že NNM-A inhibuje biosyntézu proteinů, DNA, RNA a stavbu buněčné stěny a interferuje s funkcí bakteriální buněčné membrány. Tato antibiotika také inhibují dehydrogenázy gram-negativní mořské bakterie Vibrio alginolyticus  a mají silnou inhibiční aktivitu vůči tomuto mikroorganismu (Hayashi et al., 1982), který je patogenem také u lidí způsobuje infekce oka, uší a ran (Longo et al., 2011).

 

Nanaomycin A

 

  Články vlastní: Sírovec žlutooranžový: zdroj nových potravinářských barviv
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 21.08. 2022 - 19:13:09 (225296 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 11528 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sírovec žlutooranžový: zdroj nových potravinářských barviv

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus (Bull.: Fr.) Murr.) je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých, rostoucí na několika druzích stromů, která vytváří masité plodnice vějířovitého až půlkruhovitého tvaru růžovo-oranžové barvy, s výjimkou masitého okraje, který je jasně žlutý. Plodnice bokem přirůstají ke dřevu a zpravidla jich vyrůstá větší počet těsně nad sebou, takže na kmeni tvoří i přes metr velké a velmi nápadné trsy. Mladé plodnice jsou jedlé a jsou považovány za funkční potravinu (Zhao et al., 2017).

 

Mladé plodnice sírovce žlutooranžového. Foto: Ing. Milena Patočková

 

  Články vlastní: Chrpa žlutokvětá: nadějný zdroj antibakteriálně a antioxidačně účinných látek
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 15.08. 2022 - 11:28:24 (255414 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3735 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Chrpa žlutokvětá: nadějný zdroj antibakteriálně a antioxidačně účinných látek

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala (Puschkarew ex Willdenow, 1803)) je vytrvalá, žlutě kvetoucí rostlina hojně rozšířeného rodu chrpa (Centaurea) z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rostlina pochází ze Zakavkazska, kde roste volně na subalpínských loukách nebo v otevřených horských lesích v různých bylinných společenstvech. Odtud byla rozšířena jako okrasná květina do zahrad mnoha zemí Evropy a do Severní Ameriky, kde se často stává invazivní rostlinou (Frey, 2017). V České republice pěstována v zahradách jen velmi zřídka (Petrželová et al., 2017).

 

 

  Články vlastní: Kandík psí zub má kromě člověka ještě jednoho nepřítele: jmenuje se Uromyces ery
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 13.08. 2022 - 09:26:28 (263540 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7579 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kandík psí zub má kromě člověka ještě jednoho nepřítele: jmenuje se Uromyces erythronii

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Milada Mičánková, Radoslav Patočka

     Kandík psí zub (Erythronium dens-canis L.) je vytrvalá jednoděložná rostlina z čeledi liliovitých (Liliaceae), která kvete brzy zjara růžovofialovými květy. Rostlina má zpravidla jeden jediný květ a obvykle pouze dva vejčité až široce kopinaté fialovo-zeleně mramorované listy, které vyrůstají na spodní části tenké a lysé lodyhy rudofialové barvy. Plodem je tobolka se semeny. Kandík psí zub má malou, v zemi ponořenou bílou cibulku podlouhlého tvaru, která dala rostlině druhové jméno – vypadá totiž jako psí zub (Guitán et al., 1999). Domovem kandíku je oblast kolem Středozemního moře. U nás roste jen vzácně a rostlina je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a je zařazena do kategorie "kriticky ohrožený druh". Z Červeného seznamu ohrožených druhů však byl kandík jako nepůvodní rostlina vyřazen.

Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

 

  Články vlastní: Fusidová kyselina
Autor: Prof. Patocka - Středa, 10.08. 2022 - 20:39:08 (261939 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3233 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fusidová kyselina

 Jiří Patočka

     Kyselina fusidová je antibiotikum z rodiny tetracyklických triterpenoidních antibiotik. Vykazuje silnou antibakteriální aktivitu proti četným grampozitivním mikrobům. Kyselina fusidová je antibiotikum produkované kmeny Fusidium coccineum nebo Isaria kogana, má steroidní strukturu a je podobná cefalosporinu.

 

  Články vlastní: Hořec žlutý: prospívá trávení
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 07.08. 2022 - 09:27:11 (288049 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9919 bytů | Hodnocení: 4.80)
prof Patočka

Hořec žlutý: prospívá trávení

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Hořec žlutý (Gentiana lutea L.) (Gentianaceae) je druh hořce se žlutými květy, který se vyskytuje v horách střední a jižní Evropy. Je to statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou s nápadnými listy, vejčitého tvaru. Listy jsou až 30 cm dlouhé. Lodyha je tlustá a dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé a mají výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky do tvaru trubičky. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá (Prakash et al., 2017).

Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Není bez zajímavosti, že z osmi druhů rodu hořec, které rostou na území ČR, mají květy zbarveny jinak než modře či modrofialově pouze dva. Kromě hořce žlutého je to ještě jeden, extrémně vzácný, horský druh - hořec tečkovaný (Gentiana punctata L.) - patřící k nejvzácnějším rostlinám české květeny.

 

  Články vlastní: Fumitremorginy
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 04.08. 2022 - 17:52:03 (289068 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2845 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fumitremorginy

 Jiří Patočka

     Fumitremorginy jsou sekundární metabolity plísní rodu Aspergillus a Penicillium (Gallagher a  Latch, 1977), které patří do skupiny  přirozeně se vyskytujících 2,5-diketopiperazinových alkaloidů (Borthwick, 2012). Základními látkami této skupiny alkaloidů jsou fumitremorginy A, B a C, které obsahují ve své molekule také indolové jádro (Li, 2011). Nejsou to pouze zajímavé chemické struktury, ale vykazují také zajímavé biologické a farmakologické aktivity. Tyto látky vyvolávají u pokusných zvířat silný třes a křeče (Yamazaki et al., 1980).

   

     Protože plísně podukující fumitremorginy často kontaminují potravinářské suroviny (obilí), dostávají se do lidské stravy a ohrožují tak zdraví lidí (Frac et al., 2015; Pertile et al., 2020). Mikrobiální toxikózy představují vážné ohrožení veřejného zdraví klasifikované většinou jako otravy jídlem, se kterými se často setkáváme jak v rozvojových, tak ve vyspělých zemích (Pribela a Šinková, 2018).

 

  Články vlastní: Fytochemie vachty trojlisté
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 02.08. 2022 - 08:49:23 (299761 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5063 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fytochemie vachty trojlisté

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata L.) je fylogeneticky starý druh kvetoucí rostliny z čeledi vachtovité, jediný zástupce tohoto rodu. Díky hořké chuti a listům, které tvarem připomínají jetel, je známa pod lidovým názvem hořký jetel. Dorůstá výšky 15–30 cm a v ČR patří mezi ohrožené rostlin (C3). Vachta trojlistá je světlomilná rostlina žijící na bahnitých půdách, často i přemokřených, většinou chudých na živiny. Nejčastěji to jsou rašelinné louky, okolí pramenů, vodní příkopy a okraje tůní. Preferuje kyselé substráty a dobře snáší i plné oslunění. Bílé květy uspořádané v hroznech mají pětičetný kalich s krátkou kališní trubkou a pětičetnou široce nálevkovitou korunu. Korunní cípy mají na vnitřní straně dlouhé, husté a měkké brvité třásně, vně jsou růžové a uvnitř bílé. Kvete v květnu až červnu. Plodem je široce elipsoidní až vejcovitá jednopouzdrá tobolka dlouhá 8–12 mm. Tobolky mají dvě chlopně a nepravidelně pukají. Semena jsou zploštělá, elipsoidní až čočkovitá, hladká, světle hnědá a mají 2,5 mm v průměru. Semena dobře klíčí, a to i po projití trávicím traktem živočichů. Mohou dlouhodobě plovat na vodní hladině. Kromě toho se rozmnožuje vegetativně pomocí oddenků (Hewett, 1964; Slavík, 2000).

 

  Články vlastní: Galagania fragrantissima: složení éterického oleje a jeho bioaktivní účinky
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 30.07. 2022 - 09:49:08 (308994 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3698 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Galagania fragrantissima: složení éterického oleje a jeho bioaktivní účinky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Galagania fragrantissima Lipsky je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae) vysoká cca 100 cm. Rostliny mají listy členěné v jemné úkrojky a žluté květy uspořádané ve složených okolících, plodem je dvojnažka. Pochází ze Střední Asie, kde roste na travnatých horských svazích. Mladé listy G. fragrantissima se používají jako koření do polévek i dalších pokrmů. Éterický olej této rostliny má příjemnou kořenitou vůni a dodává pokrmům zajímavé aroma. Listy a plody se v tradiční medicíně používají k léčbě zažívacích potíží, směs plodů a lodyh k léčbě nádorových onemocnění (Boboev et al., 2020).

     Přestože rostlina byla popsána již v roce 1900, mimo oblast svého výskytu je prakticky neznámá. Nebyla ani fytochemicky zkoumána a o jejích bioaktivních složkách nebylo donedávna nic známo. Situace se začíná měnit až v posledních letech, protože rostliny stále představují zajímavou oblast vědy, neboť obsahují komplexní směsi biologicky aktivních sekundárních metabolitů s mnoha medicinálními účinky a ve většině případů nízkou toxicitou. (Sharopov a Setzer, 2018).

     Fytochemická analýza éterického oleje G. fragrantissima prokázala, že jeho hlavními složkami jsou vyšší alifatické alkoholy a aldehydy, zejména (2E)-dodecenal (84 %), (2E)-dodecenol (8 %), (2E)-tetradecenal (3 %) and dodecanal (2 %) (Sharopov et al., 2015b). 

 

  Články vlastní: Co víme o kopru?
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 28.07. 2022 - 09:09:57 (326285 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4048 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Co víme o kopru?

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Radoslav Patočka

    Všichni víme, že kopr je nezbytnou surovinou pro přípravu bílé koprové omáčky z másla a smetany, důvěrně známé jako „koprovka“, a hodí se i do dalších jídel. Ne všichni ale vědí, že kopr je velmi staré koření používané již ve starověkém Egyptě. Kopr byl nalezen v hrobce egyptského faraona Amenhotepa II., datované do doby kolem roku 1400 před naším letopočtem (Nunn, 2002), a zmínku o kopru lze najít ve spisech mnoha slavných filosofů starověku (Sturtevant, 1886).

 
1032 článků (104 stránek, 10 článků na stránku)
[ 2 | 3 | 4 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3401

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Neděle, 11.09.
· Marasmin v jedlé houbě, špičce cibulové
Sobota, 10.09.
· Hennoxazoly: mořské 1,3-oxazolové alkaloidy
Pátek, 09.09.
· Gizzerosin: toxický derivát histaminu
Středa, 07.09.
· Jihoamerická rosnička imbabura a její bioaktivní peptidy
Pondělí, 05.09.
· Špička kolovitá, biologický zdroj významného biokatalyzátoru
Sobota, 03.09.
· Modré houby v Česku
Středa, 31.08.
· Oman vznešený a isoseskviterpenické laktony
Pondělí, 29.08.
· Outkovka rumělková: může pomoci při zpracování lignocelulózové biomasy na biopal
Neděle, 28.08.
· Těkavé látky mořské hnědé řasy Dictyopteris prolifera
Pátek, 26.08.
· Helosis ruficeps
Středa, 24.08.
· Nanaomyciny: chinonová antibiotika
Neděle, 21.08.
· Sírovec žlutooranžový: zdroj nových potravinářských barviv
Pondělí, 15.08.
· Chrpa žlutokvětá: nadějný zdroj antibakteriálně a antioxidačně účinných látek
Sobota, 13.08.
· Kandík psí zub má kromě člověka ještě jednoho nepřítele: jmenuje se Uromyces ery
Středa, 10.08.
· Fusidová kyselina
Neděle, 07.08.
· Hořec žlutý: prospívá trávení
Čtvrtek, 04.08.
· Fumitremorginy
Úterý, 02.08.
· Fytochemie vachty trojlisté
Sobota, 30.07.
· Galagania fragrantissima: složení éterického oleje a jeho bioaktivní účinky
Čtvrtek, 28.07.
· Co víme o kopru?
Neděle, 24.07.
· Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivýc
Čtvrtek, 21.07.
· Hnědák Schweinitzův a jeho antioxidační látky hispidinového typu
Sobota, 16.07.
· Boldovník vonný: může být potenciálním zdrojem léků proti Alzhaimerově nemoci?
Úterý, 12.07.
· Juka vláknitá: vznešený cizinec na českých zahrádkách
Neděle, 10.07.
· Fialové houby zbarvením zaujmou
Pondělí, 04.07.
· Kdoulovec japonský a jeho protizánětlivě účinné sekundární metabolity
Pátek, 01.07.
· VČELA MEDONOSNÁ. Je existence lidstva závislá na existenci včel?
Úterý, 28.06.
· Landomyciny a urdamyciny – oligosacharidová antibiotika
Sobota, 25.06.
· COVID-19 a zinek: systematický přehled a meta-analýza
Čtvrtek, 23.06.
· Plamének východní: triterpenoidní saponiny

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.22 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace