Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4902 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 10.04. 2021 - 15:47:27 (3224 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7753 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny

Jiří Patočka

     Buddleja je rod dvouděložných rostlin řazený v současné taxonomii do čeledi krtičníkovité. V češtině jsou tyto rostliny známy pod názvem komule. Komule jsou zpravidla keře se vstřícnými listy a čtyřčetnými květy v bohatých květenstvích různých barev – od bílé až po fialovou. V České republice je jako okrasný keř pěstována v četných kultivarech zejména komule Davidova. Je bohatým zdrojem nektaru vyhledávaného především motýly, proto je mezi zahrádkáři známá jako motýlí keř (Koblížek, 2006).

 

  Články vlastní: Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 06.04. 2021 - 11:20:40 (30189 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7414 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Bombax ceiba L. je asijský tropický opadavý strom s rovným kmenem, který dorůstá do výšky 20 metrů, ale ve vlhkých tropických oblastech jsou stromy vysoké až 60 metrů. Má červené květy s pěti okvětními lístky, které se objevují na jaře, ještě dříve než vyraší nové listy. Ty jsou střídavé, 5–7četné, s až 29 cm dlouhými řapíky. Plodem je tobolka, která po vyzrání obsahuje bílá vlákna podobná bavlně (Brown, 2018). Strom se v angličtině nazývá red silk-cotton tree nebo jen red cotton tree a to zcela opodstatněně – koncem léta a na podzim zem pod stromem zavalí chuchvalce připomínající bavlnu. Strom má i české jméno, cejba čihovitá, které mu dal v roce 1846 jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století, Jan Svatopluk Presl (https://acer1.webnode.cz/products/cejba-cihovita-bombax-ceiba-l-/).

      Cejba čihovitá pochází z jihovýchodní Asie a její přirozený areál se táhne od Pákistánu přes Indický poloostrov a Srí Lanku, zahrnuje Bangladéš, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu a Vietnam a zasahuje až na jih Číny a na Tchaj-wan. Volně roste také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách až do nadmořské výšky 1400 m. Je to důležitý druh, který má ekonomický a ekologický význam. V mnoha dalších zemích se pěstuje, tak např. ve Střední Americe, na Antilách či v Brazílii.  Roste na územích se subtropickým nebo tropickým klimatem, především na výslunných skalnatých svazích, v říčních údolích a ve stromové savaně. Dává přednost vápnitým půdám.  Stromy jsou často vysazovány v parcích a ulicích, které zdobí v březnu a dubnu krásnými červenými květy. Květy produkují velké množství pylu a nektaru a přitahují mnoho hmyzu, včetně včely medonosné.

 

  Články vlastní: Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 03.04. 2021 - 09:37:00 (37526 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3650 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého

Jiří Patočka

     Jedním z nejnaléhavějších požadavků moderní medicíny se stává potřeba nových antimikrobiálních látek. Důležitým zdrojem potenciálních antimikrobiálně účinných látek se stávají peptidy různého původu. Peptidy díky své silné antimikrobiální aktivitě a nízké míře nežádoucích účinků, jsou proto v poslední době předmětem velké pozornosti mnoha výzkumů. 

 

  Články vlastní: Nové mořské depsipeptidy z Pipestela candelabra
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 23.03. 2021 - 15:25:13 (82198 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2997 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Nové mořské depsipeptidy z Pipestela candelabra

Jiří Patočka

      Z nedávno objevené tichomořské houby Pipestela candelabra byly izolovány zajímavé látky cyklické struktury nazvané pipestelidy (Sorres et al., 2012).  Houba Pipestela candelabra Alvarez, Hooper & van Soest, 2008 vytváří svícnovité struktury ostře žluté barvy (Alvarez et al., 2008) na korálových útesech Indického oceánu v hloubkách 30 až 40 metrů (Laxmilantha et al., 2019).   

 

  Články vlastní: Kadmium a čokoláda
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 20.03. 2021 - 17:33:13 (91478 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6532 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kadmium a čokoláda

Jiří Patočka

     Kadmium (Cd) je všudypřítomný toxický kov, který se do životního prostředí dostává nejčastěji v důsledku spalování fosilních paliv, ze zpracování rud či z umělých hnojiv kontaminovaných Cd, díky nímž se do potravin dostává zvýšené množství tohoto kovu. Cd je v malém množství součástí mnoha našich potravin rostlinného i živočišného původu. Z potravinových zdrojů je významným zdrojem Cd listová zelenina, ořechy, semena, kakao nebo volně rostoucí houby. Z živočišných produktů jsou významným zdrojem Cd játra a ledviny, z mořských živočichů měkkýši a korýši (Orisakwe et al., 2012).

 

  Články vlastní: Terčovník pohledný: kolik těch terčovníků vlastně je?
Autor: Prof. Patocka - Středa, 17.03. 2021 - 14:22:35 (102948 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5179 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Terčovník pohledný: kolik těch terčovníků vlastně je?

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Je jich hodně, ale rozhodně nebudeme informovat o všech. Nebojte se. Ale o tomhle musíte vědět! Je malý, pohledný, jmenuje se Xanthoria elegans a najdete jej skoro všude. Na skalách, na betonových plotech i sloupech veřejného osvětlení, a pokud zrovna svítí slunce, jeho drobné kulaté terčíky jasně oranžové barvy svítí do dálky.  A také se už podíval do vesmíru.

 

  Články mých kolegů: Terčovník(y) ještě jednou
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 11.03. 2021 - 14:51:31 (126432 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2951 bytů | Články mých kolegů | Hodnocení: 5)

Terčovník(y) ještě jednou

RP

Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …

Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.

 

  Články vlastní: Ještě jednou terčovník zední
Autor: Prof. Patocka - Středa, 10.03. 2021 - 17:41:44 (129822 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7270 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Ještě jednou terčovník zední

Jiří Patočka

     Článek o terčovníku zedním na tomto serveru (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1119) a zájem čtenářů o informace v něm obsažené mne vedly ke zjištění, že informací o lišejnících mezi milovníky přírody zrovna moc není. Rozhodně ne takových, které by zaujaly a dokázaly přimět houbaře, aby se o lišejníky trochu víc zajímali. Vždyť s lišejníky se houbař setkává téměř na každém kroku, v kteroukoliv roční dobu, nejen v době houbařské sezóny. A i když pro většinu lidí nemají takový význam jako jedlé hřiby, rozhodně stojí za to, abychom se o nich něco dověděli. Náš zájem o přírodu přece nepramení jen z toho, zda je to jedlé! Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem.

 

  Články vlastní: Myricitrin: Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)
Autor: Prof. Patocka - Středa, 03.03. 2021 - 08:57:41 (150696 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6577 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Myricitrin:  Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)

Jiří Patočka

     Voskovník pravý (Myrica  cerbera) je neopadavý keřík nebo malý strom, jehož dlouhé listy mají kožovitou texturu a ozubenou  čepel.  Rostlina je dvoudomá, pro tvorbu plodů a semen je zapotřebí samčí a samičí rostliny. Květy v samčích jehnědách mají tři nebo čtyři tyčinky a jsou obklopeny krátkými listeny. Samičí květy se vyvinou do plodů, které jsou kulovité a obklopené přírodním voskovým povlakem. Kvete od pozdní zimy do jara a plody zrají na konci léta nebo na podzim. Voskovník pravý je původní v lesích na jihovýchodě Spojených států v mokřadech a v blízkosti řek a potoků, ale roste i na mnoha dalších místech celé Ameriky a je oblíbený jako dekorativní rostlina zejména v USA, v Evropě je takřka neznámý.  

 

  Články vlastní: Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která zahájila novou éru protinádo
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 26.02. 2021 - 15:37:30 (169894 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4499 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která zahájila novou éru protinádorových léčiv

Jiří Patočka

     Když byl v 50. letech minulého století zahájen farmaceutický průzkum mořských přírodních produktů s farmaceutickým potenciálem, byly to zejména mořské houby, které se staly zdrojem mnoha zajímavých látek. Takovou látkou byl i acetylovaný nukleosid spongouridin, izolovaný  americkým organickým chemikem Wernerem Bergmannem a jeho spolupracovníky v roce 1945 z karibské mořské houby Cryptotethia krypta, nověji Tectitethya crypta (Bergmann a Burke, 1955). Kromě spongouridinu byly z této mořské houby izolovány i další biologicky aktivní nukleosidy (spogosin, deoxyspongosin a spongothymidin), souhrnně nazývané, "spongonukleosidy" (Bertin et al., 2015).

 
1067 článků (107 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3336

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 22.02.
· Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Čtvrtek, 18.02.
· Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)
Úterý, 16.02.
· Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus
Pondělí, 08.02.
· Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?
Středa, 03.02.
· Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Sobota, 19.12.
· Ascomylactam A
Úterý, 03.11.
· Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
Sobota, 10.10.
· Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
Čtvrtek, 17.09.
· Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Pondělí, 14.09.
· Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
Čtvrtek, 10.09.
· Tectorigenin
Středa, 02.09.
· Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
Neděle, 30.08.
· Forsythosidy, bioaktivní polyfenoly zlatice převislé
Čtvrtek, 13.08.
· Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
Pondělí, 10.08.
· Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Úterý, 14.07.
· Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
Čtvrtek, 02.07.
· Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně
Čtvrtek, 04.06.
· Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka
Neděle, 29.03.
· Chrpy a jejich bioaktivní látky
Neděle, 22.03.
· Oliginol: polyfenol z liči
Čtvrtek, 13.02.
· Pámelník bílý: bioaktivní látky
Úterý, 04.02.
· Blennion: zelený pigment ryzce zeleného
Sobota, 01.02.
· Skimmianin - furochinolinový alkaloid
Čtvrtek, 23.01.
· Bohyška jitrocelová: bioaktivní látky
Čtvrtek, 16.01.
· Gomesin: antimikrobiálně účinný peptid
Sobota, 28.12.
· Pomiferin – isoflavon z plodů Maclura pomifera
Neděle, 01.12.
· Oleandrin: jedovatý srdeční glykosid
Středa, 13.11.
· Ophiobolin A: plísňový toxin
Neděle, 03.11.
· Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová
Pondělí, 14.10.
· Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace