Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová

Jiří Patočka

    Garcinia indica, běžně známá jako kokum, je ovocný strom původem ze západní Indie, jehož plody mají kulinářské, farmaceutické a průmyslové využití (Asinelli et al., 2011). Vypadají jako jablka, ale obsahují velká olejnatá semena. Z ovoce se připravuje lahodný, růžový a sladce vonící nápoj (šrbet), který se nabízí jako uvítací nápoj hotelovým hostům, kteří tráví svou dovolenou na nekonečných písčitých plážích nejmenšího indického státu Goa. Ze šťávy kokumu se za přidání dalších ingrediencií připravuje také zvláštní kořenící přípravek agul a ze slupek koku sušených na slunci jiný kořenící přípravek zvaný aamsul. Ty dávají pokrmům zvláštní a nezaměnitelnou chuť a tmavě červenou barvu. Semena obsahují 23–26% tuku, který zůstává i při pokojové teplotě v tuhém stavu a používá se při přípravě čokolády a cukrovinek (Atha a Nasir, 2005). Své místo má také v kosmetickém průmyslu. 

Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny

Jiří Patočka

      Cesmíny (Illex) jsou stálezelené nebo opadavé keře a stromy, rostoucí na všech kontinentech. Některé druhy a jejich kultivary jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. Rod zahrnuje asi 500 až 600 druhů a je zastoupen na všech kontinentech, zejména tropických oblastech. Největší druhové zastoupení je v tropické Americe (asi 300 druhů) a v jihovýchodní a východní Asii (asi 200 druhů). V Evropě rostou 2 blízce příbuzné druhy: cesmína ostrolistá (Illex aquifolium) a cesmína kolchická (Illex colchica). V ČR žádný druh cesmíny přirozeně neroste ani nezplaňuje (Slavík, 1997). V parcích a zahradách je často vysazována cesmína ostrolistá (Koblížek, 2006).

Antimikrobiálně účinné sekundární metabolity čechratky černohuňaté

Jiří Patočka

     Čechratka černohuňatá (Tapinella atrotomentosa (Batsch) Šutara) je houba způsobující hnilobu dřeva, patřící do čeledi Tapinellaceae. Má celosvětové rozšíření a je docela běžným druhem v Evropě, Asii a Severní Americe. Roste velmi hojně od července do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích na pařezech nebo ležících kmenech jehličnanů, nejčastěji smrků a borovic. Ačkoliv se uvádí, že se v některých oblastech východní Evropy konzumuje, tento druh je nyní kvůli své hořké chuti a četným látkám s dosud neznámými účinky považován za nepoživatelný.

Další informace na

 http://burle.blog.cz/1910/cechratka-cernohunata-tapinella-atrotomentosa-batsch-sutara-cechracka-tmavohlubikova

Křídlatka japonská: levný zdroj surovin pro farmaceutický průmysl

Jiří Patočka

          Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) je na seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUC) mezi stovkou nejhorších invazivních druhů na světě, ale je také již po celá staletí nedílnou součástí tradiční čínské medicíny. Její fytochemický průzkum prokázal, že může být levným a zajímavým zdrojem mnoha bioaktivních chemikálií pro farmaceutický průmysl (Božín et al., 2017). Chemické substance izolované z různých částí rostliny představují širokou škálu látek různých struktur (polyfenoly, fenolické kyseliny, flavonoidy) a farmakologických účinků. Tato zjištění ukazují, že existuje možnost využití křídlatky pro izolaci biologicky aktivních sloučenin používaných ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu (Nawrot-Hadzik et al., 2018; Borovaya et al., 2019; Kim et al., 2019). Materiál zbylý po extrakci látek lze zpracovat na palety použitelné ke spalování (Jezerska et al., 2018). Křídlatka může být levným zdrojem řady zajímavých surovin (Patočka, 2005;  2016).

See: https://www.researchgate.net/publication/314658816_Biologically_Active_Compounds_of_Knotweed_Reynoutria_spp

Hydnelliny: pigmenty lošákovce libovonného

Jiří Patočka

      Lošákovec libovonný (Hydnellum suaveolens) je houba, která má výraznou sladkou vůni po anýzu. Je to mykorhizní symbiont smrku, který roste v horských smrčinách na neutrálních a slabě kyselých půdách. Dříve poměrně hojná, dnes velmi vzácná houba. Plodnice často vytváří malé skupiny srostlých klobouků připomínajících „lívance“, v nichž bývají zarostlé okolní rostliny, např. borůvčí. Povrch plodnic je bělavý, často s modravým nádechem a nápadně plstnatý.

Bioaktivní látky sasanky hupejské

Jiří Patočka

     Sasanka hupejská (Anemone hupehensis) pochází z Číny a Japonska a je oblíbenou okrasnou rostlinou, která existuje v mnoha kultivarech a odrůdách a zdobí zahrady celého světa. Je to jedna z prvních podzimních sasanek, která začíná kvést již v polovině prázdnin a pokračuje až do posledních slunečných dnů podzimu. Její květy jsou jemně růžové s okvětními plátky nestejné velikosti. Nestejné je i jejich vybarvení: některé plátky jsou tmavší než ostatní. Střed květů zdobí věnec sytě žlutých tyčinek. Opadavé listy jsou dlanité, vyrůstají při zemi a mají středně zelenou barvu. Jedná se o odrůdu s množstvím stonků, které produkují množství květů najednou po dlouhé období (http://burle.blog.cz/1908/zahradni-sasanky). 

Echimidin – jedovatý princip hadince jitrocelového

Jiří Patočka

        Echimidin je pyrolizidinový  alkaloid nalezený v listech, stoncích, květech a semenech hadince jitrocelového (Echium plantagineum), rostliny čeledi brutnákovité (Boraginaceae) . Rostlina pochází ze Středozemí, ale byla zavlečena do Severní i Jižní Ameriky, kde se stala obávanou invazní rostlinou. Roste na loukách, kde se pase dobytek, a pro něj je jedovatá. U přežvýkavců způsobuje megalocytózu jater a pro koně je smrtelně jedovatá. 

Deriváty juglonu v kořenech křídlatky japonské

Jiří Patočka

     Juglon, 5-hydroxy-1,4-naftochinon, je přírodní látka, která se vyskytuje v listech, kořenech, slupkách a plodech (epikarpu) rostlin z čeledi Juglandaceae. Juglon je účinným herbicidem (allelopathická látka) (Soderquist, 1973) pro mnoho rostlin (není proto divu, že v blízkosti ořešáku málo co anebo jen špatně roste) (Massey, 1928), ale také barvivem pro tkaniny, potraviny či kosmetiku. Vyrábí se z něj i inkousty a kdo někdy dobýval jádra čerstvých vlašských ořechů (Juglans regia) s ještě zelenými slupkami, a nevzal si rukavice, mohl se o kvalitě a odolnosti tohoto barviva sám přesvědčit. I při častém mytí rukou mu mohlo trvat i týden, než se zabarvení zbavil.

Síťkovec dubový: bioaktivní látky

Jiří Patočka

    Síťkovec dubový (Daedalea quercina) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých (Fomitopsidaceae), která se vyskytuje na živém i mrtvém dřevě dubů a výjimečně i jiných listnáčů. Jedná se o nebezpečného škůdce dubového dřeva, ve kterém způsobuje rychle postupující červenou hnilobu. Mimo les jej lze nalézt všude tam, kde se používá jako stavební materiál dubové dřevo. Na příklad i v dolech.

Kyselina chlorogenová v přípravcích na hubnutí

Jiří Patočka

     Těm, které trápí nadváha a chtěli by zhubnout, jistě neušla zpráva, že přípravky z nepražené kávy jsou tím pravým, ba přímo zázračným, přípravkem na hubnutí. Tou účinnou látkou, která je obsažená v zelených kávových zrnech a která má způsobovat hubnutí, je kyselina chlorogenová. Na národní konferenci Americké chemické společnosti v New Orleansu to na základě studií svého týmu potvrdil Joe Vinson z University of Scranton v Pennsylvanii (Vinson et al., 2012). Ve své přednášce uvedl, že kyselina chlorogenová funguje jako inhibitor enzymu glukózo-6-fosfatázy. Když je tento enzym inhibován, dochází k poklesu hladiny krevního cukru a tělo kompenzuje jeho nedostatek odbouráváním tuků (Naveed et al., 2018). Aby se ale odbourávaly tukové zásoby, je třeba v průběhu odtučňovací kůry držet dietu. Ani zázračný lektvar z nepražené kávy nebude fungovat, budeme-li se i nadále přejídat.