Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4401 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Chemické látky v kosmetických přípravcích
Publikováno: Úterý, 01.12. 2015 - 11:22:21 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Chemické látky v kosmetických přípravcích

Bc. Radka Brůžková

1. Úvod
    Kosmetické prostředky se staly neoddělitelnou součástí dnešní civilizované společnosti. Téměř každý člověk denně používá alespoň jeden z nich. Nutno podotknout, že mnozí z nás si s jedním nevystačí a používají jich daleko větší množství. Počínaje ranním čištěním zubů pastou a mytím rukou mýdlem, přes různé denní krémy, make – up, řasenky, stíny, tělová mléka, antiperspiranty až po večerní odličovací mléka a noční krémy. Bez těchto produktů bychom si už nejspíše ani nedokázali náš každodenní život představit. Uvědomujeme si, ale, jaké je chemické složení těchto výrobků? Dáváme do souvislosti pojmy krása a zdraví?



2. Definice kosmetického přípravku
    Definice kosmetického přípravku dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích, je: „kosmetickým přípravkem je jakákoli látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů.“

3. Dělení kosmetických prostředků

    Není kosmetika jako kosmetika. Kosmetické prostředky lze dělit na dvě skupiny. První z nich tvoří kosmetika dekorativní, která je pouze dekorativní záležitostí založenou na zkrášlování. Druhou nazýváme kosmetická péče. Ta je, na rozdíl od dekorativní, záležitostí osobní hygieny, prevencí před kožními defekty či ochrany před nepříznivými účinky životního prostředí [1].
    Z pohledu chemického jsou kosmetické přípravky emulze, roztoky a suspenze daných látek. Základními surovinami jsou směsi tuhých a kapalných parafinických uhlovodíků, oleje, tuky a mastné kyseliny. Přísad, přidávaných do těchto základních surovin je celá řada. Pro obarvení se používají minerální barviva, stearany, nebo organická barviva. Dalšími přídavky jsou emulgátory, konzervační činidla, aromatické látky, rostlinné výtažky, antioxidanty a další [1].

4. Přísady

    Kosmetické výrobky v sobě obsahují řadu přísad, které mohou působit škodlivě na lidský organismus. Zvláštní pozornost by těmto přísadám měli věnovat nejen jedinci se zdravotními problémy, jako jsou ekzémy, chronické venózní insuficience provázené ulceracemi či dermatitidy, ale i všichni ostatní [2].
4.1 Konzervanty
    S ohledem na ochranu zdraví spotřebitele je nutnost zabránit přítomnosti mikroorganismů v kosmetických prostředcích a dosáhnout stability výrobků, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Z tohoto důvodu se do kosmetických výrobků přidávají konzervanty. Látek, používaných ke konzervaci je obrovské množství, které může být rozděleno do několika skupin dle funkční skupiny jejich molekulárních struktur. Pro konzervaci se používají alkoholy (fenoxyetanol, fenoxyisopropanol, dichlorobenzyl alkohol, benzyl alkohol, chlorobutanol), formaldehydové a aldehydové konzervanty (xymetylen nebo formalin), organické kyseliny, jejich soli a estery (kyselina sorbo-vá, salicylová, propionová, jejich soli a také kyselina benzoová, její soli a estery) [3].
4.2 UV filtry
    Další přísadou jsou UV filtry. Jako UV filtry jsou označovány látky, chránící lidskou kůži před aktinickým poškozením. Nejvíce používanou látkou chránící před působení UV záření je trans2-ethylhexyl-4 methoxycinnamate (trans EHMC). Aktivní látky v solární kosmetice jsou dány množstvím a charakterem UV-filtrů, absorbujících paprsky ve sféře UVA nebo v UVB. Absorbéry UV se dělí na fyzikální a chemické. Chemické absorbéry fungují na principu pohlcování UV-záření. Absorbovanou energii dokáží měnit na teplo či ji předávají do svých vazebných struktur.  Tímto mění svou vlastní molekulu, což vede nejen k poklesu jejich absorpčních vlastností, ale i ztrátě fotoprotekce. Změněná struktura může také napomáhat ke zvýšení fotoalergizujících schopností chemického filtru, jež jsou hlavní příčinou fotoalergické kontaktní dermatitidy. [4]
    UV – filtry, jež jsou obsažené v kosmetických výrobcích, musí splňovat několik podmínek. Patří mezi ně absorbovat UV bez chemického selhání, vedoucího k nežádoucím účinkům, snadná prostupnost kůží, odolnost vůči vodě a potu, nevyžadovat příliš častou aplikaci k tomu, aby daný přípravek byl účinný, vysoká efektivita v nízkých koncentracích, netoxické a bez možnosti způsobit podrážděnost či přecitlivění [4].
4.3 Polymery
    V kosmetických výrobcích mají poměrně velké zastoupení také polymery. Tyto látky jsou zde využívány jako filmotvorné látky ve fixačních přípravcích (laky na vlasy, řasenky, laky na nehty), zahušťovadla, modifikátory reologických vlastností, gelotvorné látky, stabilizátory emulzí, emulgátory mlék či barviv na vlasy, vlasové kondicionéry, dispergátory pigmentů, látky, které zajišťují voděodolnost či jako matrix pro kontrolování uvolňování a absorpci olejů. Příkladem jsou Polyvinylalkohol, nitrocelulóza, Polydimethylsiloxan, Polyquaternium 10, xanthanová guma, kyselina hyaluronová či chitosan [5].
4.4 Další (vonné složky, barviva)
    Pro dokonalejší vzhled se do kosmetických přípravků přidávají mnohá barviva, mezi která můžeme zařadit mastek, kaolín, uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, kovová mýdla či slídu. Takovéto látky podléhají hygienickým požadavkům stejným jako potraviny. Patří mezi ně nezávadnost a chemická čistota a nulová reakce s kůží [6].
    Kromě barviv je přidáváno také velké množství vonných látek. Jsou známi až tisíce vonných látek používaných v parfumérském průmyslu.  Rozeznáváme vonné látky rostlinného (silice), živočišného (ambra, cibet, kastoreum, mošus) a syntetického původu. Hlavními složkami pro výrobu syntetických složek jsou ropné produkty a surovin získávaných při chemickém zpracování uhlí [7].
5. Vliv na organismus
    Toxické látky v kosmetických výrobcích působí na tělo škodlivě, jelikož mohou poškodit celý organismus či některé vybrané orgány, tkáně nebo buňky [8].
    Přidávání chemických látek do kosmetických výrobků je ukotveno v legislativě, kde je stanoveno, které látky se mohou a nemohou přidávat, popř. v jakém množství [9].
    Pokud se zaměříme na negativní účinky složek kosmetických výrobků, zjistíme, že se jedná o účinky nezanedbatelné. Řadíme sem iritační a alergické účinky, ale i závažnější vlivy, jako mutagenní, teratogenní, karcinogenní nebo systémové účinky na játra, ledviny či jiné orgány. [8]
    Dalšími negativy jsou ekotoxikologické účinky, které dokáží měnit struktury či chování biosystému, imunotoxicita, poškozující imunitní systém či neurotoxicita, která může vést k poškození mozku a nervového systému. Dále je potřeba vzít v úvahu látky zvané endokrinní disruptory, jelikož právě oni jsou schopné vyvést z rovnováhy hormonální systém a tím determinovat k poruchám plodnosti či některým typům rakoviny [1].
     Jako hormonální disruptory působí DDT, ftaláty, bisfenol A, polychlorované bifenyly dioxiny a další. Tyto vyjmenované látky jsou regulované či přímo zakázané, avšak najdou se i takové, které nejsou dostatečně prozkoumány a nadále se používají [10].
    V souvislosti s kosmetickými prostředky jsou hormonální disruptory často skloňovány. Dle dTestu, který zkoumal právě látky narušující hormonální rovnováhu, bylo zjištěno, že kosmetické výrobky, které oplachujeme, mají pouze zanedbatelný vliv na hormonální systém. Tento fakt je zapříčiněn krátkou dobou styku chemické látky s kůží a pouze malé množství konzervantů, obsažených v daném přípravku. Nesmíme však opomenout, že hormonální systém je sice neohrožen, avšak chemické látky končí v odpadní vodě a dostávají se do životního prostředí. Naproti tomu make-up a líčidla už riziko hormonálního narušení nesou, avšak pouze omezené. Na pomyslném žebříčku jsou, co se týče nejhorších výrobků v této problematice tělové krémy, mléka a deodoranty, jelikož jsou určeny k dlouhodobějšímu setrvání na kůži a dochází k jejich vstřebávání. Problémem jsou obsažené siloxany, ethylhexyl methocinnamát či propylparabeny [10].
6. Legislativa a hygienický dozor
    K výrobě kosmetických výrobků lze použít jen látky, které vedou bezpečnému kosmetickému prostředku. Pozornost je zaměřena jak na vlastnosti daných látek, tak i jejich použité koncentrace [9].
    I přes mnohá opatření se však i na dnešním trhu můžeme setkat s látkami, které bychom neměli na pokožku nanášet. Mezi takové látky patří parabeny, ftaláty, povrchově aktivní látky SLS a SLES, akrylamid, propylen glykol, formaldehyd, toluen či dioxan [11].
    V České republice se problematikou kosmetických prostředků zabývá obor hygieny výživy a předmětů běžného používání (PBU) dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. U kosmetických výrobků je prováděn státní zdravotní dozor u výrobců, dovozců a distributorů, vedoucí k zajištění jejich zdravotní nezávadnosti. Dozor kontroluje označení výrobků, uvedení informací pro spotřebitele, což zahrnuje uvedení povinného varování a podmínek použití výrobků v českém jazyce, identifikaci výrobce či dovozce, uvedení zakázaných složek a dodržování data minimální trvanlivosti [1].
7. Závěr
    Kosmetické prostředky v sobě obsahují chemické látky, které dokáží negativně působit na lidský organismus. Nicméně u některých z nich však jejich negativní působení může být zanedbatelné oproti jevům, které by nastaly jejich eliminací. Lidé by však jejich aplikaci měli omezit, zejména jedná – li se o kosmetiku dekorativní. Důležité je věnovat pozornost hygienické kontrole kosmetických výrobků, aby se do rukou spotřebitele nedostal výrobek značně škodlivý.

8. Použité zdroje

[1] MICHÁLKOVÁ, Dominika. Problematika bezpečnosti volně prodejných kosmetických prostředků. 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta zdravotnických studií.
[2] DASTYCHOVÁ, Eliška. Konzervační látky přípravků farmaceutických a kosmetických z dermatoalergologického pohledu. Česká dermatovenerologie, Praha: Mladá fronta, 2015, roč. 5, č. 1, s. 23 -27. ISSN 1805 -0611.
 [3] BEDNAŘÍKOVÁ, Andrea. Konzervační přísay v kosmetice [online]. 2013 [17. 11. 2015]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24570/bedna%20%EDkov%E1_2013_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická.
[4] JOCHIMOVÁ, Eva. Aktivní látky v solární kosmetice [online]. Brno, 2008 [17. 11. 2015]. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/10547/Bakalarska_prace_Jochimova.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta technologická.
[5] BRYCHTOVÁ, Michaela. Polymery v kosmetických přípravcích [online]. Zlín, 2012 [16. 11. 2015]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/23126/brychtov%C3%A1_2012_bp.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická.
[6] KOLOMAZNÍKOVÁ, Ivana. Dekorativní kosmetika [online]. Zlín. 2012 [15. 11. 2015]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/22951/kolomazn%C3%ADkov%C3%A1_2012_bp.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická.
[7] NOVOTNÁ, Petra. Stanovení vybraných vonných látek v kosmetických prostředcích [online]. Brno. 2011 [17. 11.2015]. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/3028/Diplomov%C3%A1%20pr%C3%A1ce.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická.
[8] BŮŽKOVÁ, Monika. Iritanty a alergeny v kosmetice [online]. Zlín, 24. 5. 2013 [16. 11. 2015]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24529/b%20%20kov%E1_2013_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická.
[9] ČESKO. Vyhláška č. 448 ze dne 10. 12. 2009. o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 2. Dostupný také z: http://www.khshk.cz/khsdata/hv/pbu/vyhlaska_%20448_2009.pdf. ISSN 1211-1244.
[10] dTest, o.p.s. Chemické látky v kosmetice aneb koktejlový efekt. D Test: časopis pro spotřebitele. [online]. Praha: Eurostudio, 2013, 22(7), [12. 11. 2015]. ISSN 1210-731. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2966/chemicke-latky-v-kosmetice-aneb-koktejlovy-efekt.
[11] STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2012, 2 sv. (295, 367 s.). ISBN 978-80-7387-469-8.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace