Mezi takové mastné kyseliny patří i kyselina cibarová, která byla spolu s kyselinou 10-hydroxy-8-decenovou nalezena v plodnicích lišky obecné (Cantharellus cibarius) a lišky nálevkovité (Cantharellus tubaeformis) (Anke et al., 1996). Tato mastná kyselina má 18 uhlíků, tři dvojné vazby, dvě hydroxylové skupiny a jednu ketoskupinu. Patří tedy do zajímavé skupiny biologicky aktivních oxygenovaných nenasycených mastných kyselin (Tolstikov a Tolstikov, 1996).
     Úloha těchto dvou mastných kyselin v houbách není známa. Obě mají slabé antimikrobiální účinky a nízkou cytotoxickou aktivitu (Santoyo et al., 2009). Protože se v houbě objevují jako reakce na poranění (Pang a Sterner, 1991), lze předpokládat, že se jedná o obranné látky, které mají houbu chránit před predátory (Stadler a Sterner, 1998). Tomu by odpovídal i nález nematocidní aktivity kyseliny cibarové, který by mohl chránit houbu před parazitickými háďátky (Anke a Sterner, 1997; Ghisalberti, 2002).
     Kyslina cibarová je látka termolabilní, takže při kuchyňském zpracování lišky obecné či nálevkovité (obě jsou jedlé), se během tepelné úpravy rozloží (Pang a Sterner, 1991). Liška obecná patří celosvětově mezi nejoblíbenější druhy jedlých hub (Danell, 1999). Liška nálevkovitá je také jedlá, ale méně známá a hlavně, poměrně vzácná.