Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2981 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Rehmannia glutinosa a rehmaglutiny
Publikováno: Pondělí, 01.12. 2014 - 00:00:00 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Rehmannia glutinosa a rehmaglutiny

Jiří Patočka

      Rehmannia glutinosa je kvetoucí trvalka původem z východní Asie, v Česku známější pod názvem čínský náprstník. Od dubna do června kvete růžovo-červenými květy, které svým tvarem připomínajícími zvonky. Právě díky svým květům byla rostlina jako dekorační prvek zahrádek a parků rozšířena do celého světa. Je to nízká rostlina (do 30 cm) s tlustým stonkem a přízemní růžicí zelených vykrajovaných listů, pokrytých stříbrnými chloupky (Zhang et al., 2008).



     Zatímco ve světě je dnes rostlina známa jako okrasná květina, v Číně odpradávna patřila k významným medicinálním rostlinám a pod názvem Sheng Di Huang byla nedílnou součástí lidové medicíny (Tang a Eisenbrand, 1992; Li et al., 2004). Její hlavní využití bylo při léčbě cukrovky (Jia et al., 2003). Farmakologicky nejcennější je tmavě hnědý členitý kořen, který se sbírá na podzim, kdy obsahuje nejvíce obsahových látek, a opatrně se suší (Morota et al., 1989). Z farmakologicky účinných látek obsahuje kořen především: vitamíny A, B a C, aminokyseliny, fenethylalkohol, glykosidy, monoterpenické cyklopentanoidy a norkarotenoidy (Chung et al., 2006). Nově byly v rostlině objeveny iridoidy nového typu, které byly nazvány rehmaglutiny (Anh et al., 2003). V současné době jsou známy čtyři (A,B, C a D) a o rozluštění jejich struktury a určení absolutní stereokonfigurace se zasloužila skupina japonských chemiků (Yoshikava et al., 1986; Chung et al., 2006). O jejich farmakologii existuje jen málo informací, ale rehmaglutin B inhibuje produkci NO a není cytotoxický (Ochi et al., 2012).

Literatura
Anh NTH, Sung TV, Franke K, Wessjohann LA. Phytochemical studies of Rehmannia glutinosa rhizomes. Die Pharmazie - Int J Pharmac Sci. 2003; 58(8): 593-595.
Chung IM, Kim JJ, Lim JD, Yu CY, Kim SH, Hahn SJ. Comparison of resveratrol, SOD activity, phenolic compounds and free amino acids in Rehmannia glutinosa under temperature and water stress. Environment Exp Botany 2006; 56(1): 44-53.
Jia W, Gao W, Tang L. Antidiabetic herbal drugs officially approved in China. Phytother Res. 2003; 17(10): 1127-1134.
Kitagawa I, Fukuda Y, Taniyama T, Yoshikawa M. Absolute stereostructures of rehmaglutins A, B, and D three new iridoids isolated from Chinese Rehmanniae Radix. Chem  Pharmac Bull. 1986; 34(3): 1399-1402.
Li WL, Zheng HC, Bukuru J, De Kimpe N. Natural medicines used in the traditional Chinese medical system for therapy of diabetes mellitus. J Ethnopharmacol. 2004; 92(1): 1-21.
Morota T, Nishimura H, Sasaki H, Sugama K, Katsuhara T, Mitsuhashi H. Five cyclopentanoid monoterpenes from< i> Rehmannia glutinosa. Phytochemistry (1989); 28(9): 2385-2391.
Ochi M, Matsunami K, Otsuka H, Takeda Y. A new iridoid glycoside and NO production inhibitory activity of compounds isolated from Russelia equisetiformis. J Nat Med. 2012; 66(1): 227-232.
Tang W, Eisenbrand G. Rehmannia glutinosa Libosch. In Chinese Drugs of Plant Origin (pp. 849-854). Springer Berlin Heidelberg, 1992.
Yoshikawa M, Fukuda Y, Taniyama T, Kitagawa I. Absolute stereostructures of rehmaglutin C and glutinoside a new iridoid lactone and a new chlorinated iridoid glucoside from Chinese rehmanniae radix. Chem Pharmac Bull. 1986; 34(3): 1403-1406.
Zhang RX, Li MX, Jia ZP. Rehmannia glutinosa: Review of botany, chemistry and pharmacology. J Ethnopharmacol. 2008; 117(2): 199-214.


 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 10

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.24 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace