Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 9203 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Kozí brada luční
Publikováno: Úterý, 21.10. 2014 - 08:16:48 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Kozí brada luční

Jiří Patočka

     Kozí brada luční (Tragopogon pratensis) je jednou ze tří druhů kozích brad rostoucích na našem území. Rod kozí brada (čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité) má asi 45 navzájem si podobných druhů. Na území ČR roste ještě kozí brada východní (T.  orientalis) a porolistá nebo též fialová (T.  porrifolius). Taxonomie druhu Tragopogon je poněkud komplikovaná a má řadu problémů, které možná vyjasní genomická a proteomická analýza (Soltis et al., 2004; Zhu et al., 2012; Mitic et al., 2014).



     Kozí brada luční je dvouletá bylina s lysou, asi půl metru vysokou, jednoduchou nebo vidličnatě větvenou lodyhou a čárkovitými, celokrajnými listy. Úbory mají bezplevné lůžko a každý úbor obsahuje 20 až 50 kvítků se žlutými jazykovitými korunami. Plodem jsou protáhlé nažky, opatřené chmýrem. Rostlina kvete v květnu až v červnu zářivě žlutými květy, ale abychom zastihli květy kozí brady rozvinuté, musíme přijít za slunného počasí a v určitou denní dobu. Květy se totiž rozvíjejí někdy kolem 8. hodiny ranní, ale už mezi 10. až 11. hodinou se zase zavírají (van Doorn a Kamdee, 2014). Pokud nezastihnete kozí bradu luční v květu, poznáte ji po odkvětu podle semínek s jemným chmýřím, která se podobají známé pampelišce a poměrně dlouho na rostlině zůstávají.

     Kozí brada luční roste na travnatých okrajích cest, na mezích, loukách, pastvinách, na náspech i rumištích po celé Evropě, od Španělska přes střední Evropu dále na východ do Pobaltí, Běloruska a středního Ruska, severního Íránu, severní Indie a její areál zasahuje až na Altaj a k Bajkalu. Zplanělý druh je uváděn ze Severní i Jižní Ameriky a Nového Zélandu. U nás roste od nížin až do podhoří. Zatímco v západní polovině Čech roste dosti hojně, jinde v Čechách je vzácnější. Poměrně vzácná je na jižní, jihovýchodní a východní Moravě.

     Vřetenovitý kořen, zevně hnědý a uvnitř bílý, který podobně jako celá rostlina roní hořké mléko, byl využíván v lidové medicíně. V současné době je vděčnou surovinou pro přípravu homeopatických preparátů.  Terapeutické spektrum kozí brady je podobné jako u čekanky, čemuž napovídá i botanické začlenění do stejné čeledi. Lze ji použít jako pomocný lék při onemocněních jater, žlučníku, při zánětech močových cest. Čerstvé výhonky byliny byly používány jako potravní a salátová rostlina. V posledních letech se stala kozí brada předmětem zájmu farmaceutických chemiků (Kucekova et al., 2011; Farzaei et al., 2013; Farzaei et al., 2014) a zdá se, že nabízí řadu zajímavých biologicky aktivních látek (Wegiera et al., 2012).

Literatura
Farzaei MH, Khazaei M, Abbasabadei Z, Feyzmahdavi M, Mohseni GR. Protective Effect of Tragopogon Graminifolius DC Against Ethanol Induced Gastric Ulcer. Iran Red Crescent Med J. 2013; 15(9): 813-816.
Farzaei MH, Rahimi R, Attar F, Siavoshi F, Saniee P, Hajimahmoodi M, Mirnezami T, Khanavi M. Chemical composition, antioxidant and antimicrobial activity of essential oil and extracts of Tragopogon graminifolius, a medicinal herb from Iran. Nat Prod Commun. 2014; 9(1): 121-124.
Kucekova Z, Mlcek J, Humpolicek P, Rop O, Valasek P, Saha P. Phenolic compounds from Allium schoenoprasum, Tragopogon pratensis and Rumex acetosa and their antiproliferative effects. Molecules. 2011;16(11): 9207-9217.
Mitic VD, Stankov-Jovanovic VP, Ilic MD, Vasiljevic PJ, Zabar AL, Stojanovic G S. The antioxidant, hemolytic and cholinesterase inhibition properties of Galium verum L. and Tragopogon pratensis subsp. pratensis. Bulgarian Chem Commun. 2014; 46(2): 269-276.
Soltis DE, Soltis PS, Pires JC, Kovarik A, Tate JA, Mavrodiev E. Recent and recurrent polyploidy in Tragopogon (Asteraceae): cytogenetic, genomic and genetic comparisons. Biol J Linnean Soc 2004; 82: 485-501.
van Doorn WG, Kamdee C. Flower opening and closure: an update. J Exp Botany 2014; eru327.
Wegiera M, Smolarz HD, Jedruch M, Korczak M, Koproñ K. Cytotoxic effect of some medicinal plants from Asteraceae family on J-45.01 leukemic cell line - pilot study. Acta Pol Pharm. 2012; 69(2): 263-268.
Zhu N, Soltis PS, Soltis DE, Chen S, Koh J. Proteomics and Mass Spectrometry of Tragopogon Polyploid Evolution. J Biomol Techniques: JBT 2012; 23(Suppl): S50.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace