Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1601 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Grayanatoxin - vysoce toxický rostlinný toxin
Publikováno: Pondělí, 21.04. 2014 - 09:48:40 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Grayanotoxin  - vysoce toxický rostlinný toxin

Bc. Radek Svoboda

Grayanotoxin patří mezi diterpeny, ve vodě rozpustné látky. Jsou tzv. „srdeční“ glykosidy s afinitou k myokardu savců. [1] Jejich toxicita je interpretována jako specifické narušení membránové permeability pro sodíkový iont. Mechanismem účinku těchto látek je blokáda sodíkových kanálů buněčných membrán a následné ovlivnění přenosu nervového vzruchu mezi neurony, či mezi nervy a svaly (nervosvalová ploténka). Po navázání toxinu na příslušné receptory jsou nervové a svalové buňky neúměrně dlouho udržovány v excitovaném stavu (fáze depolarizace), čímž je negativně ovlivněna zejména činnost srdce, kosterních svalů a centrálního nervového systému. V současné době již známe 18 různých forem této toxické látky, ale nejčastěji se vyskytuji pouze tři z nicxh.

Grayanotoxin I-III, vlevo strukturní vzorec, vpravo 3D model
převzato z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3404272/figure/Fig1/


Grayanotoxin je toxin, který se nachází v rododendronech, azalkách a pierisech a jiných rostlinách z čeledi Ericaceae (vřesovcovité).[2]

Peris Japanica - vlastní foto

    Nejčastější intoxikací pro člověka je tzv. „otrava medem“. Do medu se grayanotoxin (andromedotoxin), dostává z nektaru sbíraného včelami. V odborné literatuře je často označován jako „mad honey“ (šílený med). Také turecké pojmenování „deli bal“ má podobný význam. Příznaky otravy se odvíjí od pozřené dávky, (též od koncentrace v medu), otravu způsobuje již velmi malé množství medu. Dle Studie A.C. JAUHARI 2009  při otravě skupiny studentů medicíny došlo k prvním příznakům postižení  již při dvou pozřených lžičkách, po deseti pozřených lžičkách se naplno projevily příznaky všech symptomů [3].

     Typickými příznaky je postižení  trávicího traktu, pálení v krku a  zvracení. U očí se projevuje rozmazaným, někdy dvojitým viděním, rozšířenými zornicemi, pomalou reakcí na světlo. U kardiovaskulárního systému dochází k snížení tlaku a silnému bušení srdce. Centrální nervový systém je často postižen bezvědomím, halucinacemi, tzv. black outem, dochází k poruchám dýchání a „lapání“ po dechu.
      První příznaky se projevují 20 minut až tři hodiny po požití. Pokud postižený intoxikaci přežije, obvykle nebývají příznaky delší než 24 hodin. [2] Otravy lidí nejsou příliš časté, nejvíce jich je z Turecka, Řecka a okolí Černého moře. Odtud také pochází první popis otravy (Xenophon (427−355 př. n.l.)) [4]
     
     Otravy grayanotoxiny nesouvisí pouze s požitím otráveného medu, jsou známy i další případy otrav. K otravě muže (76 let) došlo po pozření květů, stejně tak jako muže z Korei, který snědl 50 květů, aby zahnal žízeň. Je popsána i otrava ženy (28 let) z ostrova blízkého Madagaskaru a muže (78 let) z USA, kteří použili rostliny z této čeledi jako čaj. [5] V Korei dokonce došlo k úmrtí devíti dětí po snědení košíku květů, které chtěly zahnat hlad. [6]
     Daleko četnější jsou otravy u domácích zvířat a dobytka. The Animal Poison Control Center (APCC), uvádí 188 případů od ledna 2001 do prosince 2003. Jsou například známy otravy koz, kterým soused naházel přes plot odřezky Pieris japanica, nebo koz v Riverbanks ZOO v Nubii, které „nakrmili“ návštěvníci stejnou rostlinou. (Tato otrava byla potvrzena laboratorním rozborem.) Minimální toxická dávka graynatoxinu pro skot je  0,4% BW, u koz 0,4% a u ovcí  0,35% [5]
     Velmi zajímavý případ popsal veterinář Dr. Gary Landsberg z North Toronto Animal Clinic. Pes  JayJay, pětiletý, třicet čtyři kilogramový kříženec shepherda s bíglem se otrávil vodou z misky, do které napadaly květy azalky. Jeho léčba stála 4300 dolarů. [7]
     Jako první pomoc je doporučeno vyvolání zvracení (pokud to je možné), podávání živočišného uhlí. Pro podporu srdečního oběhu se intravenózně podává atropin a fyziologický roztok. [8]

Citace a zdroje:
1
PATOČKA, Jiří. Základy toxikologie (Kapitoly IV až VI): Kapitola IV. Mechanismy toxického účinku. In: Toxicology.cz: Prof. RNDR. Jiří Patočka Drsc. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=11
2
DEMIR, Hasan, Arzu DENIZBASI a Ozge ONUR. Mad Honey Intoxication: A Case Series of 21 Patients. ISRN Toxicology. 2011, vol. 2011, s. 1-3. DOI: 10.5402/2011/526426. Dostupné z: http://www.hindawi.com/journals/isrn/2011/526426/
3
JAUHARI A C , JOHOREY A C , BANERJEE I , SHRESTHA P , SINGHAL K C . NEARLY FATAL WILD HONEY INTOXICATION A CASE REPORT OF SEVEN CASES . Journal of Clinical and Diagnostic Research [serial online] 2009 August [cited: 2014 Apr 15 ]; 3:1685-1689. Dostupné z:
http://www.jcdr.net/back_issues.asp?issn=0973-709x&year=2009&month=August&volume=3&issue=4&page=1685-1689&id=562
4
HARISSIS, H.V. a G. MAVROFRIDIS. “Mad honey” in medicine from antiquity to the present day. Department of Surgery, School of Medicine, University of Ioannina, Ioannina, Greece, 2013. ISBN 11-05-3992.
5
JANSEN, Suze A., Iris KLEEREKOOPER, Zonne L. M. HOFMAN, Isabelle F. P. M. KAPPEN, Anna STARY-WEINZINGER a Marcel A. G. HEYDEN. Grayanotoxin Poisoning: ‘Mad Honey Disease’ and Beyond. Cardiovascular Toxicology. 2012, vol. 12, issue 3, s. 208-215. DOI: 10.1007/s12012-012-9162-2. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s12012-012-9162-2
6
North Korea Today No. 154 Jun 2008. In: ReliefWeb: Informing humanitarians worldwide [online]. 2008 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://reliefweb.int/report/democratic-peoples-republic-korea/north-korea-today-no-154-jun-2008
7
Is my dog going to live after grayanotoxin poisoning?. In: JustAnswerDog Veterinary: Ask a Dog Veterinary Question, Get an Answer ASAP! [online]. 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.justanswer.com/dog-health/7u6tx-dog-going-live-grayanotoxin-poisoning-75.html
8
OGUZTURK, H., CIFTCI, M.G. TURTAY a S. YUMRUTEPE. Complete atrioventricular block caused by mad honey intoxication. European Review for Medical and Pharmacological Sciences. 2012, roč. 2012, č. 16, s. 1748-1750. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2720281/
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace