Mravkolev alias Ťutínek
Jiří Patočka
Troufám si
tvrdit, že většina lidí nikdy neviděla dospělého mravkolva, přestože
je hojný. A pokud ano, netušila na co se dívá. Zato naprostá většina jich zná
Ťutínka, larvu mravkolva, a to díky fundamentální entomologické publikaci
Ondřeje Sekory, Knížka Ferdy Mravence.
Článek byl publikován v časopise Vesmír 85(7): 384, 2006.
Mravkolev obecný (Myrmeleon
formicarius L.) je zástupce síťokřídlého hmyzu z čeledi Myrmeleontidae (mravkolvovití) a jak
jeho latinský i český název napovídá1, je postrachem pro mravence.
Nikoliv však dospělec, ale jeho dravá larva. Zavalité larvy s velkou
hlavou a silnými ozubenými kusadly žijí v lesní hrabance nebo jemné sypké
půdě na dně nálevkovité jamky o průměru 1 až 5 cm, kde číhají na kořist.
Jamky bývají na slunných místech, často pod keři či skalními převisy, aby byly
chráněny před deštěm. Kdo navštívil některé ze skalních měst v Českém
ráji, určitě si jich všimnul. Kořistí larev je drobný hmyz, nejčastěji
mravenci. Pobíhající mravenec snadno sklouzne na sypkém podkladu do jamky, je
uchopen mohutnými kusadly, usmrcen a vysát. Když se kořist snaží z pasti
uniknout, metá po ní larva zrnečka písku, až ji znovu srazí do jamky.
Larva obvykle
dvakrát přezimuje. Druhým rokem vytvoří asi 20 mm dlouhý kokon,
v němž se zakuklí a obvykle v červenci se z něj líhne imago.
Dospělec má štíhlé tělo a dlouhá úzká křídla o rozpětí 65 až 75 mm, krátká paličkovitá
tykadla a dlouhá pysková makadla. Přes den sedí v křoví či jiném úkrytu,
z něhož vylétá teprve večer. Samička láká samečka pomocí feromonů2
a po kopulaci snáší drobná vajíčka, jednotlivě do suché půdy.
Larva mravkolva
je klasickým příkladem tvora s mimotělním trávením. Kusadla mravkolva jsou štíhlá a dlouhá, ústní otvor je však nefunkční. Potrava
je přijímána jen v tekuté podobě kanálkem, který vzniká přiložením párovitých
čelistí zespodu ke kusadlům. Aby se potrava změnila na tekutou, larva mravkolva
vstřikne do oběti velké množství slin, které obsahují pestrou směs enzymů. Ty
způsobí, že vnitřní orgány kořisti se během krátké doby přemění na tekutinu,
kterou larva vysaje. Nepoživatelný chitinový krunýř pak odhodí.
Typické nálevkovité jamky, pasti na mravence, na jejichž dně číhají na kořist dravé larvy mravkolva.
1 Rovněž i v řadě jiných jazyků.
V angličtině ant-lion,
v němčině Ameisenlöwe, v polštině mrówkolew
2 Mezi chemickými látkami, které fungují jako
sexuální feromony, byly nalezeny terpenické alkoholy nerol a nostrenol (Insect
Biochem 10, 1, 1980).
