Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4063 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Epoxomicin a jiné epoxyketonové peptidy, přírodní inhibitory proteazomu
Publikováno: Neděle, 15.03. 2009 - 18:45:57 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Epoxomicin a jiné epoxyketonové peptidy, přírodní inhibitory proteazomu

Jiří Patočka

 

     Proteazom je bílkovinný komplex v cytosolu buněk, který selektivně degraduje nepotřebné nebo poškozené bílkovinné molekuly. Proces likvidace nepotřebných a pro buňku nežádoucích bílkovin je nezbytný při dělení buňky, opravě DNA, imunitní reakci, při chorobách a mnoha dalších biologických činnostech ovlivňovaných bílkovinami. Neprobíhá-li tento proces správně, může to způsobit řadu problémů, včetně nádorového bujení. Proteazom funguje v buňce jako "popelnice" resp. jako "drtič odpadků", v němž dochází k "ekologické" likvidaci buněčného odpadu. Jedná se o velmi dokonalý, přesně řízený proces, kde není nic ponecháno náhodě (Herrmann et al. 2007). K nežádoucímu proteinu se v buňce naváže molekula proteinu zvaného ubikvitin, který slouží jako molekulární značka. Takto označené proteiny jsou proteazomovými enzymy "rozstříhány" na malé, nefunkční části. Molekuly ubikvitinu se poté od rozloženého proteinu odpoutají a jsou uloženy do zásoby pro označování dalších nežádoucích proteinů.



       Chemické substance, které jsou schopny blokovat funkci proteazomu, mohou významným způsobem zasáhnout do osudu buňky. Souhrnně jsou označovány jako "inhibitory proteazomu" a předpokládá se, že by mohly pomoci nemocné buňce zničit nebezpečné bílkoviny nebo naopak zbrzdit odstraňování žádoucích proteinů a buňku vyléčit (Ishii et al. 2007). Prvním inhibitorem proteazomu používaným v klinické praxi je Bortezomib (Chaudan et al. 2005). Jeho účinnost byla prokázána v řadě preklinických studií. Bortezomib byl účinný u buněčných linií myelomu, nonhodgkinských maligních lymfomů, nádorů pankreatu, prostaty, ovarií, hlavy a krku či chronické lymfatické leukémie. Kromě vysoké účinnosti a možnosti kombinace s konvenčními léky má příznivý bezpečnostní profil a také rychlý nástup účinku. V současné době je jeho hlavní indikací mnohočetný myelom.
        Zvláštní skupinu inhibitorů proteazomu tvoří látky nalezené v přírodě. Z těch významnějších je to např. laktacystin nebo gliotoxin. Další velkou skupinou přírodních inhibitorů proteazomu jsou malé peptidy, pro něž je charakteristická přítomnost α′,β′-epoxyketonového uspořádání, které hraje úlohu farmakoforu. Tyto peptidy jsou sekundárními metabolity některých plísní, můžeme je tedy považovat stejně tak za mykotoxiny, jako za antibiotika. Takovou látkou je např. epoxomycin, izolovaný z aktinomycety kmen No. Q996-17 (Hanada et al. 1992), eponemycin produkovaný plísní Streptomyces hygroscopicus No. P247-71(ATCC 53709) (Sugawara et al. 1990) nebo epopromyciny A a B ze Streptomycet sp. NK04000 (Tsuchiya et al. 1997). Všechny tyto oligopeptidy mají ve své molekule α′,β′-epoxyketonové uspořádání a všechny fungují jako specifické inhibitory proteazomu.

Literatura
Hanada M, Sugawara K, Kaneta K, Toda S, Nishiyama Y, Tomita K, Yamamoto H, Konishi M, Oki T. Epoxomicin, a new antitumor agent of microbial origin. J Antibiot (Tokyo). 1992; 45: 1746-1752.
Herrmann J, Lerman LO, Lerman A. Ubiquitin and ubiquitin-like proteins in protein regulation. Circ. Res. 2007; 100: 1276-1291.
Chaudan D, Hideshima T, Mitsiades C et al: Proteasome inhibitor therapy in multiple myeloma. Mol Cancer Ther 2005; 4: 686- 692.
Ishii Y, Waxman S, Germain D. Targeting the ubiquitin-proteasome pathway in cancer therapy. Anticancer Agents Med Chem. 2007; 7: 359-365.
Sugawara K, Hatori M, Nishiyama Y, Tomita K, Kamei H, Konishi M, Oki T. Eponemycin, a new antibiotic active against B16 melanoma. I. Production, isolation, structure and biological activity. J Antibiot (Tokyo). 1990; 43: 8-18.
Tsuchiya K, Kobayashi S, Nishikiori T, Nakagawa T, Tatsuta K. Epopromycins, novel cell wall synthesis inhibitors of plant protoplast produced by Streptomyces sp. NK04000. J Antibiot (Tokyo). 1997; 50: 261-263.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace