Citrinin,
hepato-nefrotoxický mykotoxin
Jiří
Patočka
Citrinin je mykotoxin, který je produktem některých plísní (Gu et al., 2021). Poprvé byl izolován z vláknité houby Penicillium citrinum (Hetherington & Raistrick, 1931). Produkují ho však také další druhy Penicillium (Ei-Banna et al., 1987), Aspergillus (Kurata, 1990) a Monascus (Blanc et al., 1995, Li & Wang, 2003).
Tyto plísně mohou být přítomny ve vlhkém nebo špatně skladovaném obilí, obilovinách, kávě, koření a dalších potravinách. Citrinin jako produkt těchto plísní může být nalezen také v některých doplňcích stravy, jako jsou například produkty z fermentované rýže nebo kvašených sójových výrobků. Tento mykotoxin je považován za potenciálně nebezpečný pro zdraví, a to zejména kvůli svým možným toxickým účinkům (Flajs & Peraica, 2009). Citrinin je spojován s různými zdravotními problémy, včetně poškození ledvin a jaterní, poškození DNA a dokonce i rakovinou (Salah et al., 2017; Rašić et al., 2019). Koncem roku 1991 byl proto zařazen na seznam toxinů, které by měly být zkoumány podvýbory pro přírodní toxiny Mezinárodního institutu pro živé vědy (Frank, 1992). Tento mykotoxin je hepato-nefrotoxický a podílí se na onemocnění zvířat i lidí. Pro jeho detekci a kvantifikaci byly vyvinuty některé analytické systémy.
Organizace jako Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) sledují výskyt citrininu v potravinách a stanovují přípustné limity, aby minimalizovaly riziko expozice lidí tomuto toxickému látku. Prevence spočívá v dodržování správných postupů skladování a zpracování potravin, aby se množství citrininu minimalizovalo. To zahrnuje udržování správné vlhkosti a teploty při skladování potravin a také pravidelnou kontrolu kvality potravin, zejména těch, které jsou náchylné k plísním.
Citrinin se obvykle vyskytuje společně s dalším nefrotoxickým mykotoxinem, ochratoxinem A. Předpokládá se, že tyto dva mykotoxiny se podílejí na etiologii endemické nefropatie. Kromě nefrotoxicity je citrinin také embryocidní a fetotoxický. Mechanismus jeho toxicity není plně objasněn, zejména se neví, zda je jeho toxicita a genotoxicita důsledkem oxidačního stresu nebo zvýšené permeability mitochondriálních membrán (Flajs & Peraica, 2009). Ve srovnání s jinými mykotoxiny je kontaminace potravin a krmiv citrininem spíše vzácná. Je však rozumné se domnívat, že lidé jsou vystaveni účinkům tohoto mykotoxinu mnohem častěji, než je obecně přijímáno, protože je produkován stejnými plísněmi jako ochratoxinA, což je běžný kontaminant lidské potravy po celém světě (Abramson, 2020). Jedním z možných mechanismů toxického účinku citrininu je zřejmě jeho schopnost inhibovat téměř všechny enzymy spojené s dýchacím řetězcem a narušit mitochondriální elektronový transportní systém (Chagas et al., 1992).
Literatura
Abramson D. Toxicants of the genus Penicillium. Handbook of Plant and Fungal Toxicants, 2020; 303-317.
Blanc P, Laussac JP, Le Bars J, Le Bars P, Loret MO, Pareilleux A et al. Characterization of monascidin A from Monascus as citrinin. Int J Food Microbiol. 1995; 27(2-3): 201-213.
El-Banna AA, Pitt JI, Leistner L. Production of mycotoxins by Penicillium species. Syst Appl Microbiol. 1987; 10(1): 42-46.
Flajs D, Peraica M. Toxicological properties of citrinin. Arch Industr Hygiene Toxicol.2009; 60(4): 457-464.
Frank HK. Citrinin. Zeitschrift für Ernährungswissenschaft, 1992; 31: 164-177.
Gu S, Chen Z, Wang F, Wang X. Characterization and inhibition of four fungi producing citrinin in various culture media. Biotechnol Letters, 2021; 43: 701-710.
Hetherington AC, Raistrick H. On the production and chemical constitution of a new yellow colouring matter, citrinin, produced from glucose by Penicillium citrinum Thom. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Containing Papers of a Biological Character, 1931; 220: 269-295.
Chagas GM, Campello AP, Klüppel MLW. Mechanism of citrinin‐induced dysfunction of mitochondria. I. Effects on respiration, enzyme activities and membrane potential of renal cortical mitochondria. J Appl Toxicol. 1992; 12(2): 123-129.
Li CS, Wang YC. Surface germicidal effects of ozone for microorganisms. Aiha Journal, 2003; 64(4): 533-537.
Rašić D, Želježić D, Kopjar N, Kifer D, Klarić MŠ, Peraica M. DNA damage in rat kidneys and liver upon subchronic exposure to single and combined ochratoxin A and citrinin. World Mycotoxin Journal, 2019; 12(2): 163-172.
Salah A, Bouaziz C, Prola A, Pires Da Silva J, Bacha H, Abid-Essefi S, Lemaire C. Citrinin induces apoptosis in human HCT116 colon cancer cells through endoplasmic reticulum stress. J Toxicol Environ Health, Part A, 2017; 80(23-24): 1230-1241.
