Drmek
obecný: Bioaktivní látky a léčivé účinky
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová
Drmek obecný (Vitex agnus-castus L.) je stálezelený subtropický keř z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), který dorůstá výšky až několika metrů, pocházející z jižní Evropy a západní Asie. Má dlanitě složené listy a nápadné květy fialové, růžové nebo bílé barvy. Plody této rostliny jsou malé, černé peckovice. Je to rostlina s dlouhou historií používání v lidovém léčitelství a tradiční medicíně. Tato rostlina pochází z oblastí Středomoří a Asie, kde je dodnes ceněna pro své léčivé vlastnosti. V posledních letech získává drmek obecný stále větší pozornost také v moderní medicíně pro svůj široký potenciál. V současnosti se výtažek z jeho plodů (Agni casti fructus) používán k regulaci menstruačního cyklu a zmírnění symptomů spojených s premenstruačním syndromem (PMS) a menopauzou (Verkaiket et al., 2017) a také k prevenci samovolného potratu u pacientek s nízkou hladinou ženských hormonů (Berger et al., 2000; Van Die et al., 2009; Depypere a Comhaire, 2014; Naseri et al., 2019; Kenda et al., 2021). V SRN i v ČR je schváleno použití drmku pro léčení nepravidelnosti menstruačního cyklu, pro premenstruační poruchy a mastodynii, k dispozici jsou léčivé přípravky s obsahem extraktu z plodů drmku (Daniele et al., 2005). I přes svou dlouhou historii používání v tradiční medicíně výzkum drmku obecného teprve nedávno začal objasňovat jeho účinky a mechanismy působení.
V drmku obecném byly objeveny antibakteriálně a cytotoxicky účinné flavonoidy, terpenoidy, cukry a steroidy (Hirobe et al., 1997; Kuruüzüm-Uz et al., 2003; Hajdú et al., 2007; Arokiyaraj et al., 2009; Zahid et al., 2016). Z plodů drmku bylo izolováno velké množství flavonoidů, terpenoidů, fenolů a neolignanů (Chen et al., 2011). Zajímavými látkami jsou četné diterpenoidy labdanového a halimanaového typu nazvané viteagnusiny (Ono et al., 2008, 2009, Chen et al., 2011) u nichž byly objeveny cytotoxické, protizánětlivé, antimikrobiální a antiangiogenní aktivity a schopnost regulovat hladiny hormonů (Ban et al., 2020). Drmek obecný je v každém případě zajímavou léčivou rostlinou s dlouhou historií používání v tradiční medicíně.
Nejsou to však jediné zajímavé bioaktivní látky, které drmek produkuje. Fytochemický výzkum různých druhů Vitex vyústil v izolaci asi 556 chemických složek, které patří do různých chemických kategorií, např. iridoidy, diterpenoidy, triterpenoidy, flavonoidy, lignany, seskviterpenoidy, monoterpenoidy, ekdysteroidy a další (Berrani et al., 2021; Das et al., 2022; Drioua et al., 2024).
Většina publikovaných prací se zaměřuje na využití drmku obecného k léčbě PMS nebo neplodnosti (Ooi et al., 2020. Díky svému působení na D2R by však drmek mohl hrát roli v léčbě mírné hyperprolaktinemie, zejména u pacientů s idiopatickou hyperprolaktinemií, mikroprolaktinomem, hyperprolaktinemií vyvolanou léky nebo syndromem polycystických ovarií (Puglia a Tamagno, 2023).
Literatura
Arokiyaraj S, Perinbam K, Agastian P, Mohan Kuma, R. Phytochemical analysis and antibacterial activity of Vitex agnus-castus. Internat J Green Pharmacy, 2009; 3(2): 162.
Ban Y, Xia T, Jing R, Guo Y, Geng Y, Ye Q, Zheng C. Vitex diterpenoids: structural diversity and pharmacological activity. Curr Pharm Design, 2020; 26(1): 138-159.
Berger D, Schaffner W, Schrader E, Meier B, Brattström A. Efficacy of Vitex agnus castus L. extract Ze 440 in patients with pre-menstrual syndrome (PMS). Arch Gynexcol Obstetrics, 2000; 264(3): 150-153.
Berrani A, Marmouzi I, Bouyahya A, Kharbach M, El Hamdani M, El Jemli M et al. Phenolic compound analysis and pharmacological screening of vitex agnus-castus functional parts. BioMed Research International, 2021; 21: 6695311.
Daniele C, Coon JT, Pittler MH, Ernst E. Vitex agnus castus. Drug Safety, 2005; 28(4): 319-332.
Das N, Salgueiro AC, Choudhury DR, Mandal SK, Logesh R, Hassan MM, Devkota HP. Traditional uses, phytochemistry, and pharmacology of genus Vitex (Lamiaceae). Phytotherapy Research, 2022; 36(2): 571-671.
Depypere HT, Comhaire FH. Herbal preparations for the menopause: beyond isoflavones and black cohosh. Maturitas. 2014; 77(2): 191-194. doi: 10.1016/j.maturitas.2013.11.001.
Drioua S, Azalmad H, El-Guourrami O, Ameggouz M, Benkhouili FZ, Assouguem A et al. Phytochemical screening and antioxidant activity of Vitex agnus-castus L. Open Chemistry, 2024; 22(1): 20230190.
Hajdú Z, Hohmann J, Forgo P et al. Diterpenoids and flavonoids from the fruits of Vitex agnus‐castus and antioxidant activity of the fruit extracts and their constituents. Phytotherapy Research. Int J Devoted Pharm Toxicol Eval Nat Prod Derivatives, 2007; 21(4): 391-394.
Hirobe C, Qiao ZS, Takeya K, Itokawa H. Cytotoxic flavonoids from Vitex agnus-castus. Phytochemistry, 1997; 46(3): 521-524.
Chen SN, Friesen JB, Webster D, Nikolic D, van Breemen RB et al. Phytoconstituents from Vitex agnus-castus fruits. Fitoterapia, 2011; 82(4): 528-533.
Kenda M, Glavač NK, Nagy M, Sollner Dolenc M, On Behalf Of The Oemonom. Herbal Products Used in Menopause and for Gynecological Disorders. Molecules. 2021; 26(24):7421.
Kuruüzüm-Uz A, Ströch K, Demirezer LÖ, Zeeck A. Glucosides from Vitex agnus-castus. Phytochemistry, 2003; 63(8): 959-964.
Naseri R, Farnia V, Yazdchi K, Alikhani M, Basanj B, Salemi S. Comparison of Vitex agnus-castus Extracts with Placebo in Reducing Menopausal Symptoms: A Randomized Double-Blind Study. Korean J Fam Med. 2019; 40(6): 362-367.
Ono M, Nagasawa Y, Ikeda T, Tsuchihashi R, Okawa M, Kinjo J et al. Three new diterpenoids from the fruit of Vitex agnus-castus. Chem Pharm Bull. 2009; 57(10): 1132-1135.
Ono M, Yamasaki T, Konoshita M, Ikeda T, Okawa M, Kinjo I,, Yoshimitsu H, Nohara T. Five New Diterpenoids, Viteagnusins A—E, from the Fruit of Vitex agnus-castus. Chem Pharm Bull 2008; 56(11): 1621-1624.
Ooi SL, Watts S, McClean R, Pak SC. Vitex agnus-castus for the treatment of cyclic mastalgia: A systematic review and meta-analysis. J Women's Health, 2020; 29(2): 262-278.
Puglia LT, Tamagno G. Vitex agnus castus effects on hyperprolactinaemia. Front Endocrinology,2023; 14: 1269781.
van Die MD, Burger HG, Teede HJ, Bone KM. Vitex agnus-castus (Chaste-Tree/Berry) in the treatment of menopause-related complaints. J Altern Complement Med. 2009; 15(8): 853-862.
Verkaik S, Kamperman AM, van Westrhenen R, Schulte PFJ. The treatment of premenstrual syndrome with preparations of Vitex agnus castus: a systematic review and meta-analysis. Am J Obstet Gynecol. 2017; 217(2): 150-166.
Zahid H, Rizwani GH, Ishaqe S. Phytopharmacological review on Vitex agnus-castus: a potential medicinal plant. Chinese Herbal Med. 2016; 8(1): 24-29.
