Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7267 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých
Publikováno: Pátek, 01.10. 2021 - 16:02:21 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), dříve známý také jako hořec brvitý či hořeček brvitý, je rostlina z čeledi hořcovitých a je jediným zástupcem rodu Gentianopsis, který roste na území České republiky. Jeho výskyt je vázán na výslunné travnaté svahy, meze, stráně a opuštěné lomy a v posledních letech silně ubývá. V Česku patří mezi silně ohrožené druhy a je řazen do kategorie C3 (Skalická et al., 2012). Trličník brvitý popsal již v roce 1753 Carl Linné a zařadil jej do rodu Gentiana (hořec). V roce 1951 jej japonský botanik Yu Chuan Ma oddělil od rodu Gentiana na základě určitých znaků a vytvořil pro něj samostatný rod Gentianopsis. Gentiana je velký rod tvořený heterogenním souborem morfologicky různorodých skupin rostlin (Iltis, 1965) a morfologický a chemotaxonomický průzkum prokázal oprávněnost samostatného rodu Gentianopsis (Massias et al., 1982; Jensen a Schripsema, 2002). 

Foto: Hana Juříčková



      Protože trličník brvitý upřednostňuje vápencový podklad (kalcifilní druh), bývá často nacházen na krajnicích, v příkopech a náspech lesních cest zpevněných vápencem. Naše fotografie byla pořízena v opuštěném vápencovém lomu v Lažánkách (okres Brno-venkov), laskavostí paní Hany Juřičkové. Autorka fotografie již několik let pozoruje, jak se počet jedinců na dané lokalitě každoročně mění. Letos byl výskyt trličníku na této lokalitě mimořádně velký. Podobné poznatky nám sdělil i doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. z Přírodovědecké fakulty MU Brno.  Uvedl, že na jedné lokalitě, kde už možná více než 10 let nevykvetla ani jedna rostlina, letos jich našel 16. V botanických příručkách je trličník popisován či zobrazován jako rostlina s jedním květem, výjimečně několika. Podle doc. Grulicha byl letošní průběh počasí pro růst velmi příznivý, což se na některých lokalitách projevilo tak, že se objevily rostliny s mnoha květy. 

Bellidifolin

     Fytochemická analýza rostlinného materiálu prokázala, že hlavními sekundárními metabolity trličníku brvitého jsou xanthony, flavonové C-glukosidy a sekoiridoidy (Krstiæ-Miloševiæ et al., 2015). Jako příklad zajímavé bioaktivní látky uvádíme bellidifolin, xantin se silným antioxidačním, protizánětlivým, hepatoprotektivním a protinádorovým účinkem, který byl nalezen také jako anti-diabeticky účinná látka čínské léčivé rostliny Swertia punicea (Tian et al., 2010).

Literatura

Iltis HH. The genus Gentianopsis (Gentianaceae): Transfers and phytogeographic comments. SIDA, Contributions to Botany. 1965; 2(2): 129-153.

Jensen SR, Schripsema J. Chemotaxonomy and pharmacology of Gentianaceae. In: Struwe L, Albert V. (Eds.). Gentianaceae – Systematics and Natural History. Cambridege university Press. 2002.

Krstiæ-Miloševiæ D., Vinterhalter B., Jankoviæ T., Vinterhalter D. Biotechnology and Phytochemistry of Gentianella Species from the Central Regions of the Balkan Peninsula. In: Rybczyñski J., Davey M., Miku³a A. (eds) The Gentianaceae - Volume 2: Biotechnology and Applications. Springer, Berlin, Heidelberg 2015.  https://doi.org/10.1007/978-3-642-54102-5_4

Massias M, Carbonnier J, Molho D. Chemotaxonomy of Gentianopsis: Xanthones, C-glycosylflavonoids and carbohydrates. Biochem System Ecol. 1982; 10(4): 319-327. https://doi.org/10.1016/0305-1978(82)90006-0.

Skalická A, Větvička V, Zelený V. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

Tian LY, Bai X. Chen XH, Fang JB, Liu SH, Che JC. Anti-diabetic effect of methylswertianin and bellidifolin from Swertia punicea Hemsl. and its potential mechanism. Phytomedicine 2010; 17(7): 533-539.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.93
Účastníků: 16

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace