Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 8484 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jak vnímáme vůně a čím voní vstavač trojzubý?
Publikováno: Středa, 28.04. 2021 - 15:30:56 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jak vnímáme vůně a čím voní vstavač trojzubý?

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Vůně neboli pach je čichový vjem, který získáváme pomocí čichových receptorů na povrchu olfaktorických neuronů v čichovém epitelu.  Čichový epitel je specializovaná tkáň a oblast sliznice na stropu nosní dutiny, která je součástí čichového systému a je přímo odpovědná za detekci pachů. Čichové receptory fungují tak, že se na ně váží plynné nebo těkavé látky či aerosol, čímž dochází k jejich aktivaci a následnému sledu složitých biochemických reakcí, na jejichž konci je uvolňován neurotransmiter glutamát. Glutamát vytváří pomocí otevírání iontových kanálů v neuronech akční potenciál, jehož signál je přes axon přenesen do čichového centra mozku (bulbus olfactorius), kde je rozpoznán a informace o něm je uložena do paměti (Patel a Pinto, 2020). Lidský mozek si vůně velmi dobře pamatuje. 



     Lidé rozlišují příjemné a nepříjemné pachy. Pro pachy příjemné se v češtině používá označení vůně, pro ty nepříjemné se používají výrazy zápach, puch nebo smrad. V brněnském hantecu rychna. Není nutné zdůrazňovat, že to, co někomu voní, jinému může páchnout. Vůně mají výrazný vliv na lidskou psychiku i výběr partnera a vzájemnou lidskou interakci (Sandri et al., 2021). Vůně jsou často využívány k navození určité atmosféry (kostely bývají vykuřovány kadidlem, na Vánoce se pálí františek nebo purpura, k provonění místností se užívají svíčky nebo vonné tyčinky) (Soudry et al., 2011). Léčebné metody, které využívají působení vůní, se obecně označují jako aromaterapie (Farrar a Farrar, 2020). Nedávno byly některé éterické oleje navrženy jako symptomatická léčba COVID-19 (Valussi et al., 2021).
     Nejčastějším zdrojem příjemných pachů jsou květiny. Jejich vůně, spolu s barvami, má za úkol přilákat k rostlině opylovače, ale svou vůní a krásou lákají i člověka. Rostliny jsou také nejčastější surovinou pro výrobu parfémů. Rostliny mají své specifické vůně, na nichž se podílí řada esenciálních olejů a aromatických látek (Cimino et al., 2021). Některé vůně jsou natolik typické, že okamžitě identifikujeme jejich zdroj – růže, fialky, mátu peprnou a podobně. Chemické substance, které jsou za vůně odpovědné, tvoří pestrou směs organických sloučenin. Nacházíme mezi nimi acyklické i cyklické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony, ethery a estery, terpeny a mnoho dalších substancí. Je to zajímavá skupina bioaktivních látek. Pojďme si přestavit vstavač trojzubý jako zajímavou orchidej a pojďme se podívat, jaké látky se podílejí na její specifické vůni.
     Vstavač trojzubý (Neotinea tridentata, syn. Orchis tridentata) je vytrvalá bylina řazená původně do rozsáhlého rodu vstavač (Orchis), ale na základě výsledků fylogenetických studií byla přeřazena z rodu Orchis do rodu Neotinea. Vstavač trojzubý roste v jižní, jihovýchodní a střední Evropě, u nás roste pouze na Moravě (http://www.sagittaria.cz/upload/tridentata.pdf) a patří k ohroženým druhům. Rostlina je vysoká kolem 25 cm, květy jsou světle zbarvené v odstínech růžové a nafialovělé a obsahují uvnitř rozeklaných květů nachové tečky. Vstavač trojzubý vyhledává světlé biotopy jako louky, okraje lesů nebo křovinaté stráně a kvete v květnu a červnu.
    Vůně, kterou vstavač trojzubý vydává, je výsledkem kombinace řady těkavých substancí, mezi nimiž převažují nasycené i nenasycené alifatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy a ketony, karboxylové kyseliny, alkylestery alifatických karboxylových kyselin, fenoly, deriváty furanu a velké množství terpenoidních sloučenin (Manzo et al., 2014).  Nejedná se ale o látky specifické pouze pro tuto orchidej. Naprostá většina obsahových látek vstavače trojzubého byla nalezena i v jiných přírodních zdrojích. 
Literatura 
Cimino C, Maurel OM, Musumeci T, Bonaccorso A, Drago F, Souto EMB, Pignatello R, Carbone C. Essential Oils: Pharmaceutical Applications and Encapsulation Strategies into Lipid-Based Delivery Systems. Pharmaceutics. 2021;13(3):327. doi: 10.3390/pharmaceutics13030327. 
D'auria M, Lorenz R, Mecca M, Racioppi R, Romano VA, Viggiani L. The scent of Neotinea orchids from Basilicata (Southern Italy). Nat Prod Res. 2021:1-3. doi: 10.1080/14786419.2020.1871343. Epub ahead of print. PMID: 33461336.
Farrar AJ, Farrar FC. Clinical Aromatherapy. Nurs Clin North Am. 2020;55(4):489-504. doi: 10.1016/j.cnur.2020.06.015.
Manzo  A, Panseri S, Vagge I, Giorgi A. Volatile Fingerprint of Italian Populations of Orchids Using Solid Phase Microextraction and Gas Chromatography Coupled with Mass Spectrometry. Molecules 2014;19:7913-7936. doi:10.3390/molecules19067913
Patel RM, Pinto JM. Olfaction: anatomy, physiology, and disease. Clin Anat. 2014;27(1):54-60. doi: 10.1002/ca.22338. 
Sandri A, Cecchini MP, Riello M, Zanini A, Nocini R, Fiorio M, Tinazzi M. Pain, Smell, and Taste in Adults: A Narrative Review of Multisensory Perception and Interaction. Pain Ther. 2021. doi: 10.1007/s40122-021-00247-y. 
Soudry Y, Lemogne C, Malinvaud D, Consoli SM, Bonfils P. Olfactory system and emotion: common substrates. Eur Ann Otorhinolaryngol Head Neck Dis. 2011;128(1):18-23. doi: 10.1016/j.anorl.2010.09.007. 
Valussi M, Antonelli M, Donelli D, Firenzuoli F. Appropriate use of essential oils and their components in the management of upper respiratory tract symptoms in patients with COVID-19. J Herbal Med 2021;28:100451. DOI: 10.1016 / j.hermed.2021.100451
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.83
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace