Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4740 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová
Publikováno: Neděle, 03.11. 2019 - 10:43:30 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová

Jiří Patočka

    Garcinia indica, běžně známá jako kokum, je ovocný strom původem ze západní Indie, jehož plody mají kulinářské, farmaceutické a průmyslové využití (Asinelli et al., 2011). Vypadají jako jablka, ale obsahují velká olejnatá semena. Z ovoce se připravuje lahodný, růžový a sladce vonící nápoj (šrbet), který se nabízí jako uvítací nápoj hotelovým hostům, kteří tráví svou dovolenou na nekonečných písčitých plážích nejmenšího indického státu Goa. Ze šťávy kokumu se za přidání dalších ingrediencií připravuje také zvláštní kořenící přípravek agul a ze slupek koku sušených na slunci jiný kořenící přípravek zvaný aamsul. Ty dávají pokrmům zvláštní a nezaměnitelnou chuť a tmavě červenou barvu. Semena obsahují 23–26% tuku, který zůstává i při pokojové teplotě v tuhém stavu a používá se při přípravě čokolády a cukrovinek (Atha a Nasir, 2005). Své místo má také v kosmetickém průmyslu. 



     Plody garcinie obsahují látky, vykazující řadu bioaktivních látek. Významnou jsou  polyisoprenylované deriváty benzofenonu, zejména garcinol. Garcinol vykazuje silnou antioxidační aktivitu, srovnatelnou s kurkuminem (Pan et al., 2001) a řadu dalších farmakologických aktivit. Je to např. protizánětlivá, protivirová, antiulcerzní nebo protinádorová aktivita (Padhye et al., 2009). Plody této rostliny také obsahují velké množství kyseliny hydroxycitronové (Raju a Reni, 2001), která u savců hraje významnou úlohu v metabolismu lipidů (Li et al., 2019). Kyselina hydroxycitronová umí bojovat s obezitou a používá se proto jako součást různých přípravků na hubnutí (Lee et al., 2019). V nedávné době začala některá průmyslová odvětví extrahovat tuto organickou kyselinu ze slupky ovoce kokum. Tato důležitá látka s hypocholesterolemickým účinkem se tak stává relativně dostupnou pro potřeby medicíny a kosmetiky (Heymdfield et al., 1998).
    K čemu by tedy mohla být kyselina hydroxycitronová dobrá? Již delší dobu se ví, že kyselina hydroxycitronová je inhibitorem ATP-citrát lyázy (Lowenstein a Brunengraber, 1981), snižuje příjem potravy (Panksepp et al., 1977) a snižuje tělesnou hmotnost, procento tělesného tuku a velikost tukových buněk (Greenwood et al., 1981). Na základě znalosti, že kyselina hydroxycitronová vede k redukci nadváhy omezením chuti k jídlu, byla syntetizována kyseliny chlorcitronová, jejíž isomer (-)-threo-chlorcitronová kyselina je účinným anorektikem (Sullivan et al., 1981) a představuje nový typ přípravků na hubnutí (Triscari et al., 1981).
     Studií na lidech bylo zatím provedeno málo a většina byla navíc provedena na malých počtech lidí a hlavně v krátkodobém horizontu. Žádný z nich neprokázal, zda tyto účinky přetrvávají i po 12 týdnech intervence. Proto stále existuje jen málo důkazů, které by podpořily potenciální účinnost a dlouhodobé přínosy extraktů této rostliny (Heymsfield  et al., 1998; Márquez et al., 2012). Nelze také vyloučit vedlejší účinky jako je hepatotoxicita (Kothadia et al., 2018) nebo psychóza (Mguyen et al., 2019).
Literatura
Asinelli MEC, Souza MC, Mourao KSM. Fruit ontogeny of Garcinia gardneriana (Planch. & Triana) Zappi (Clusiaceae). Acta Botanica Brasilica. 2011; 25: 43–52.
Atha M, Nasir SM. Taxonomic perspective of plant species yielding vegetable oils used in cosmetics and skin care products, African J Biotechnol. 2011;4 (1): 36-44.
Greenwood MR, Cleary MP, Gruen R, Blase D, Stern JS, Triscari J, Sullivan AC.  Effect of  (-)-hydroxycitrate on development of obesity in the Zucker obese rat. Am J Physiol. 1981; 240(1): E72-E78.
Heymsfield SB, Allison DB, Vasselli JR, Pietrobelli A, Greenfield D, Nunez C. Garcinia cambogia (hydroxycitric acid) as a potential antiobesity agent: a randomized controlled trial. JAMA. 1998; 280(18): 1596-1600.
Kothadia JP, Kaminski M, Samant H, Olivera-Martinez M. Hepatotoxicity Associated with Use of the Weight Loss Supplement Garcinia cambogia: A Case Report and Review of the Literature. Case Reports Hepatol. 2018; 2018: 6483605.
Lee PS, Teng CY, Kalyanam N, Ho CT, Pan MH. Garcinol Reduces Obesity inHigh-Fat-Diet-Fed Mice by Modulating Gut Microbiota Composition. Mol Nutr Food Res. 2019; 63(2): e1800390.
Li S, Yang Z, Zhang H, Peng M, Ma H. (-)-Hydroxycitric Acid Influenced Fat Metabolism via Modulating of Glucose-6-phosphate Isomerase Expression in Chicken  Embryos. J Agric Food Chem. 2019; 67(26): 7336-7347.
Lowenstein JM, Brunengraber H. Hydroxycitrate. Methods Enzymol. 1981; 72: 486-497.
Márquez F, Babio N, Bulló M, Salas-Salvadó J. Evaluation of the safety and efficacy of hydroxycitric acid or Garcinia cambogia extracts in humans. Crit Rev  Food Sci Nutr. 2012; 52(7): 585-594.
Nguyen DC, Timmer TK, Davison BC, McGrane IR. Possible Garcinia cambogia-Induced Mania With Psychosis: A Case Report. J Pharm Pract. 2019; 32(1): 99-102.
Padhye S, Ahmad A, Oswal N, Sarkar FH. Emerging role of Garcinol, the antioxidant chalcone from Garcinia indica Choisy and its synthetic analogs. J Hematol Oncol. 2009; 2: 38.
Panksepp J, Pollack A, Meeker RB, Sullivan AC. (-)-Hydroxycitrate and conditioned aversions. Pharmacol Biochem Behav. 1977; 6(6): 683-687.
Pan MH, Chang WL, Lin-Shiau SY, Ho CT, Lin JK. Induction of apoptosis by garcinol and curcumin through cytochrome c release and activation of caspases in human leukemia HL-60 cells. J Agric Food Chem. 2001; 49(3): 1464-1474.
Raju VK, Reni M. In  Peter KV (Ed). Handbook of Herbs and Spices. Elsevier. 2091; s. 207–213. ISBN 978-1-85573-645-0.
Sullivan AC, Dairman W, Triscari J. (-)-threo-Chlorocitric acid: a novel anorectic agent. Pharmacol Biochem Behav. 1981; 15(2): 303-310. 
Triscari J, Sullivan AC. Studies on the mechanism of action of a novel anorectic agent, (-)-threo-chlorocitric acid. Pharmacol Biochem Behav. 1981; 15(2): 311-318.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 24

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace