Cibarová kyselina: nenasycená mastná kyselina v
plodnicích lišky obecné a nálevkovité
Jiří Patočka
Houby nepatří mezi významné zdroje tuků a pokud se jedná o jedlé druhy, jsou řazeny mezi dietní potraviny. To ale neznamená, že v houbách žádné tuky nejsou (Phan et al., 2013). Lipidy a lipidické sloučeniny v houbách naopak představují docela zajímavou skupinu přírodních látek (Cateni et al., 2012). Mezi nejvíce prozkoumané patří mastné kyseliny hub (např. Marekov et al., 2012; Doğan a Akbaş, 2013; Günç Ergönül et al., 2013) z nichž mnohé se svou chemickou strukturou poněkud vymykají běžným představám o mastných kyselinách jakou součástech tuků.
Mezi takové mastné kyseliny patří i kyselina cibarová, která byla spolu s kyselinou 10-hydroxy-8-decenovou nalezena v plodnicích lišky obecné (Cantharellus cibarius) a lišky nálevkovité (Cantharellus tubaeformis) (Anke et al., 1996). Tato mastná kyselina má 18 uhlíků, tři dvojné vazby, dvě hydroxylové skupiny a jednu ketoskupinu. Patří tedy do zajímavé skupiny biologicky aktivních oxygenovaných nenasycených mastných kyselin (Tolstikov a Tolstikov, 1996).
Úloha těchto dvou mastných kyselin v houbách není známa. Obě mají slabé antimikrobiální účinky a nízkou cytotoxickou aktivitu (Santoyo et al., 2009). Protože se v houbě objevují jako reakce na poranění (Pang a Sterner, 1991), lze předpokládat, že se jedná o obranné látky, které mají houbu chránit před predátory (Stadler a Sterner, 1998). Tomu by odpovídal i nález nematocidní aktivity kyseliny cibarové, který by mohl chránit houbu před parazitickými háďátky (Anke a Sterner, 1997; Ghisalberti, 2002).
Kyslina cibarová je látka termolabilní, takže při kuchyňském zpracování lišky obecné či nálevkovité (obě jsou jedlé), se během tepelné úpravy rozloží (Pang a Sterner, 1991). Liška obecná patří celosvětově mezi nejoblíbenější druhy jedlých hub (Danell, 1999). Liška nálevkovitá je také jedlá, ale méně známá a hlavně, poměrně vzácná.
Literatura
Anke H, Morales P, Sterner O. Assays of the biological activities of two fatty acid derivatives formed in the edible mushrooms cantharellus cibarius and C. tubaeformis as a response to injury. Planta Med. 1996; 62(2): 181-183.
Anke H, Sterner O. Nematicidal metabolites from higher fungi. Current Org Chem. 1997; 1(4): 361-374.
Cateni F, Zacchigna M, Doljak B, Anderluh M, Procida G, Piltaver A. Bioactive lipids metabolites in Amanita virosa. Nat Prod Commun. 2012; 7(11): 1495-1498.
Danell E. Cantharellus. In Ectomycorrhizal Fungi Key Genera in Profile (pp. 253-267). Springer Berlin Heidelberg, 1999.
Doğan HH, Akbaş G. Biological activity and fatty acid composition of Caesar's mushroom. Pharm Biol. 2013; 51(7): 863-871.
Ghisalberti EL. Secondary metabolites with antinematodal activity. Studies Natural Products Chemistry 2002; 26: 425-506.
Marekov I, Momchilova S, Grung B, Nikolova-Damyanova B. Fatty acid composition of wild mushroom species of order Agaricales--examination by gas chromatography-mass spectrometry and chemometrics. J Chromatogr B Analyt Technol Biomed Life Sci. 2012; 910: 54-60.
Pang Z, Sterner O. Cibaric acid, a new fatty acid derivative formed enzymically in damaged fruit bodies of Cantharellus cibarius (Chanterelle). J Org Chem. 1991; 56(3): 1233-1235.
Phan CW, Lee GS, Macreadie IG, Malek SN, Pamela D, Sabaratnam V. Lipid constituents of the edible mushroom, Pleurotus giganteus demonstrate anti-Candida activity. Nat Prod Commun. 2013 ;8(12): 1763-1765.
Santoyo S, Ramírez-Anguiano AC, Reglero G, oler-Rivas C. Improvement of the antimicrobial activity of edible mushroom extracts by inhibition of oxidative enzymes. Int J Food Sci Technol. 2009; 44(5): 1057-1064.
Stadler M, Sterner O. Production of bioactive secondary metabolites in the fruit bodies of macrofungi as a response to injury. Phytochemistry, 1998; 49(4): 1013-1019.
Tolstikov AG, Tolstikov GA. (1996). Natural aliphatic oxygenated unsaturated acids. Synthesis and biological activity. Russian Chem Rev. 65(5): 441-459.
