Botulotoxin – biologická zbraň vs. plastická chirurgie
Bc. Václava Žaludová
ZF JČU v Českých Budějovicích
1. ročník Zemědělské biotechnologie – magisterké studium
Žijeme v 21. století a mnohé z věcí, které byly ještě před pár lety brány jako fikce se stávají skutečností. Věda nám stále přináší nové poznatky jak léčit nemoci, jak efektivně využívat přírodní zdroje, jak být stále mladý a krásný, ale také to, jak lze mnoho věcí využít naprosto opačným směrem. Od útoku na USA 11. září 2001 začalo mnoho lidí skloňovat slovo terorismus ve všech pádech. Terorismus můžeme rozdělit na tři části: mechanický, chemický a biologický, ale pokud jde o účel, tak ten je vždy stejný mezinárodní spory, náboženství a v neposlední řadě také peníze (Mika, 2005). Tento článek je zaměřen na porovnání využití botulotoxinu jako bojové a léčebné látky.
Botulotoxin je bakteriální toxin produkovaný bakterií Clostridium botulinum. Tato
tyčinkovitá sporulující bakterie se rozmnožuje pouze v anaerobním
prostředí. To je také v mnoha případech důsledek toho, že tento toxin
můžeme nalézt v nedostatečně tepelně opracovaných zeleninových a
masových konzervách, a nebo také v masných výrobcích (spóry snesou i
nekolikahodinový var). Botulotoxin je proto také znám pod označením
,,klobásový jed´´. Botulinové toxiny tvoří skupinu sedmi imunologicky
odlišných proteinů, z nichž pro člověka jsou nebezpěčné zejména
botulotoxin A, B a E a pro zvířata C a D. Jsou složeny ze dvou
podjednotek, lehkého (L) a těžkého (H) peptidového řetězce, které jsou
navzájem propojeny disulfidickým můstkem (Patočka et al., 2004) .
Clostridium botulinum ,,Dáte si klobásku?
Tento
bakteriální toxin může vyhladit vrásky, a případně také část lidské
populace. ,,Botox´´se v medicíme používá především k vyhlazování
vrásek, léčbě migrény, poruch očních svalů a nadměrného pocení. Na
druhé straně je to také vhodný kandidát pro výrobu biologických zbraní.
Pokud se totiž tato látka dostane do krevního oběhu, ať už alimentární
nebo inhalační cestou,dochází u postiženého k rozostřenému vidění,
poruchám artikulace a špatnému polykání. Otrava probíhá obvykle bez
teplot, kdy se prvé příznaky objevují 18. – 36. hodin po intoxikaci. S
postupujícím průběhem dochází k obrnám kosterního svalstva symetricky
postupujícího od hlavy dolů a končící paralýzou dýchacího a srdečního
svalstva - udušení. Smrt nastává obvykle do 24 hodin po objevení se
prvních příznaků.
Diagnostika inhalační nebo alimentární formy má stejný klinický obraz.
Začátek potíží u alimentární a inhalační formy úzce souvisí s infekční
dávkou. Laboratorní nálezy bývají nespecifické. Zpravidla nedochází k
tvorbě protilátek, protože množství botulotoxinu, vyvolávající projevy
nemoci, není dostačujícím imunogenním podmětem. Je možno využít pokusu
na myších, který provádí některé specializované laboratoře. Pokud byla
cesta vstupu inhalační formou, může být botulotoxin také přítomný v
chřípí pacienta, který jej vdechl. V tomto případě jej lze prokázat do 24 hodin po expozici pomocí metody ELISA (Blazes et al., 2002).
Terapie
botulisu musí být především intenzivní, spočívá v podpůrné péči a
pasivní imunizaci pacienta antitoxinem. V současné době jsou k
dispozici dva druhy antitoxinových preparátů připravovaných z koňského
séra. Ústavy veřejného zdraví mají udělenou licenci na trivalentní
antitoxin proti botulotoxinům A, B, a E. Armáda USA má ještě pokusný
antitoxin proti všem typům. Prevence inhalační formy spočívá především
ve včasném podaní pasivních protilátek z koňského séra, nebo aktivně
nabytými pentavalantním toxoidem proti typům A až E.
Dekontaminace se provádí rychlým a účinným působením
vysoké teploty, která je příčinnou rozkladu toxinu. Exponovaný objekt
může být také dekontaminován omytím roztokem 0,5 % chlornanu sodného.
Již několik tisíciletí zná lidstvo toxiny jako příčinu onemocnění , ale
i jako lék - mohou se stát prokletím i požehnáním. V současnosti je
velmi pravděpodobné jejich nasazení jako biologické zbraně hromadného
ničení (Prymula, 2002). V přírodě využívají některé bakterie
toxiny ke své obraně i k agresi. Lidé se občas stanou jejich obětmi,
ale také těmi, kteří budou chtít znalost účinků obrátit ve svůj
prospěch. Rusko a USA byly a jsou jedny ze států, které pracovaly na
výzkumu biologických zbraní už od druhé světové války. Před a po
událostech z 11. září 2001 se také velmi významně zásobil tímto
prostředkem Irák, jehož tisíce litrů botulotoxinu by stačily k
vyhlazení všech lidí na světě (Středa, 2005). Proč je toto
biologické agens tak atraktivní? Snadná příprava, vysoká účinnost a
nanogramová množství dostačující k vyvolání otravy, to jsou aspekty,
které tuto látku stavějí na žebříček jedné z nejjedovatějších.
Statistika ukazuje, že botulotoxin A je 15000 – 100 000krát toxičtější
než sarin, smrtící dávka pro člověka je asi 1µg.
Jaké jsou možnosti příslušníků armády dostat se do styku s tímto agens:
vdechováním zamořeného vzduchu, proniknutí zárodků nemocí přes kůži a
sliznice, požití zamořené potravy a vody, napadení infikovaným hmyzem,
stykem se zamořenými předměty, poranění střepinami biologických zbraní
a stykem s dalšími nemocnými osobami. Úmrtnost neléčených osob se
pohybuje okolo 65 %, u těch co přežili dochází k úplnému vymizení
příznaků, až po 2 – 6 měsících. A proto vzdejme hold příslušníkům
Chemické, biologické a radiační obrany, kteří jsou nedílnou součástí
každé mise do válečných oblastí.
Chcete mít smyslné rty a vypadat mladě? Jste žena středního věku? Ano. Výborně, pak je tu facelifting také pro Vás. Facelifting
– kosmetický zákrok, při kterém se používají botulotoxinové injekce,
pomáhá k vyhlazení vrásek. V medicíně se botulotoxinových preperátů
používá také k léčbě migrén a očních svalů. Jak? Botulotoxin působí
přerušení nervového spojení zablokováním receptorů na úrovni
nervosvalové ploténky. Tím je nervu zabráněno dát svalu pokyn ke
smrštění a vráska se dále netvoří. Účinek botulotoxinu trvá do
regenerace nervosvalového spojení. Tato doba je v literatuře udávána
mezi 3-4 měsíci. Funkce svalu se obnoví nejdříve za 3 měsíce, každou
další aplikací se účinek prodlužuje.
Takže, která z nás dvou je princezna?
Před…… A potom……
Seznam literatury:
Blazes D.L., Lawler J.V., Lazaus A.A.(2002): When biotoxins are tools of terror. Postgrad.Med 112:89-96.
Mika J.O. ( 2005): Zbraně biologického ničení. Rescue report, s 14.
Patočka J. a kol. (2004): Vojenská toxikologie. Grada, s 180.
Prymula R.(2002): Historické aspekty zneužití biologických agens.Vojenské zdravotnické listy, s 1-35.
Středa L. (2005): Technické aspekty soudobého terorismu. Současné aspekty terorismu -Svazek 4.