V rostlinách
čeledi Annonaceae (láhevníkovité) lze
nalézt početnou sbírku vysoce biologicky aktivních metabolitů C35 – C37 mastných
kyselin. Jedná se o velkou skupinu strukturně velmi rozličných přírodních
látek, jejichž původ lze najít v acetátu (acetylkoenzym A) a ujal se pro ně
název acetogeniny. Mnohé z nich mají schopnost vyvolat depleci ATP přes
inhibici komplexu I (NADH ubichinon-oxidoreduktáza) v mitochodriích hmyzu a
savců a inhibovat NADH-oxidázu plasmatických membrán rakovinných buněk. Takovou
látkou s extrémně silným cytotoxickým účinkem na lidské rakovinné buňky je také
gigantecin, acetogenin izolovaný poprvé z etanolického extraktu kůry Goniothalamus giganteus (Alkofahi et al.
1990). Jeho bohatým zdrojem je Annona coriacea,
strom původem z Brazílie.
Gigantecin má několik chirálních center a existuje v mnoha stereoisomerech, z nichž biologicky účinný je stereoisomer (+)-gigantecin (Yu et al. 1994), který již byl také připraven synteticky (Crimmins a She 2004; Spurr a Brown 2010).
Literatura Alkofahi A, Rupprecht JK, Liu YM, Chang CJ, Smith DL, McLaughlin JL. Gigantecin: A novel antimitotic and cytotoxic acetogenin, with nonadjacent tetrahydrofuran rings, from Goniothalamus giganteus (Annonaceae). Cell Mol Life Sci 1990; 46: 539-541. Crimmins MT, She J. Enantioselective synthesis of (+)-gigantecin: Exploiting the asymmetric glycolate aldol reaction. J Am Chem Soc 2004; 126: 12790-12791. Spurr IB, Brown RC. Total synthesis of annonaceous acetogenins belonging to the non-adjacent bis-THF and non-adjacent THF-THP sub-classes. Molecules. 2010; 15: 460-501. Yu JC, Hu XE, Ho DK, Bean MF, Stephens RE, Cassady JM, Brinen LS, Clardy J. Absolute stereochemistry of (+)-gigantecin from Annona coriacea (Annonaceae). J Org Chem 1994; 59: 1598-1599.
Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc http://toxicology.cz
