2-Methylundekanal
Publikováno: Úterý, 25.11. 2008 - 09:30:11
Téma: prof Patočka


2-Methylundekanal, tajemství Chanelu č 5.

Jiří Patočka

 

     Chanel č. 5, legenda mezi vůněmi, legenda stará téměř 90 let, je legendou stále živou. Když si v roce 1921 nechala Gabriela (Coco) Chanelová připravit parfém, který by svou vůní korespondoval s pojetím jejího módního salonu, netušila, že se tím nesmazatelným způsobem zapíše do historie.



      Coco Chanelová svými kostýmy, klobouky, šperky i bižuterií, kabelkami a parfémy ovlivnila statisíce lidí a její styl, elegantní a uznávaný i v dnešní době, z ní udělal legendu světa módy. Velkou zásluhu na tom měly i její parfémy, z nichž ten s č. 5 se stal určitě nejznámějším. Slavná herečka Marilyn Monroe kdysi prohlásila, že chodí spát oblečena pouze do Chanelu No 5. Není divu, že se parfém dostal i do Síně slávy FiFi (1) 

    Vůně chanelu č. 5 jsou namíchány z těch nejvzácnějších esencí. Najdeme v něm růžový olej, vetiver (2) , vanilku, jasmín, neroli (3)  , ylang-ylang  (4)  i santalové dřevo (5) . Svůdná vůně Chanelu č. 5, které podlehly milióny žen po celém světě, je podmíněna především přítomností 2-substituovaných alifatických aldehydů s 9 až 14 uhlíky v molekule. Nejvýznamnější složkou je pravděpodobně 2-methylundekanal. Jeho bylinno-pomerančovo-ambrová vůně spolu s ostatními esencemi vytváří z tohoto parfému naprosto ojedinělý fenomén, který si podmanil miliony žen na celém světě.

     Aldehydy jsou v přírodě velmi běžné. Často jsou součástí rostlinných silic a pro jejich příjemnou vůni jsou využívány ve voňavkářství. U mnoha druhů živočichů, zejména u hmyzu, slouží některé z nich jako tzv. feromony, chemické molekuly fungující jako komunikační prostředek mezi jedinci stejného druhu. Mnohé z nich fungují jako sexuální feromony. Chemická komunikace je v přírodě velmi rozšířena. Samičky hmyzu dokáží pomocí feromonů rozptylovaných do vzduchu přilákat samečky i na vzdálenost několika kilometrů. U lidí nehraje chemická komunikace tak zásadní roli, ale v řadě experimentů bylo prokázáno, že feromony na nás rozhodně působí, aniž bychom si to uvědomovali. Místem jejich působení je tzv. vomeronasální orgán v blízkosti nosní přepážky, který je zodpovědný za přenos informací nesených molekulami feromonů do mozku. V průběhu evoluce funkci "pachových molekul" jako nástrojů dorozumívání převzala u člověka řeč, ale úplně zapomenuty nebyly. Parfémy jsou toho dokladem.
-----------------------------------------------

 (1) Nadace FiFi (Fragrance Foundation) byla založena v roce 1949 jako nezisková organizace na podporu vzdělávacích programů v oblasti vonných esencí. Jejím posláním je propagovat používání vůní ve všech jejich formách a pozvednout význam parfémů v očích veřejnosti. Každoročně uděluje ceny FiFi, které jsou ve světě parfémů obdobou filmových Oscarů. Na rok 2008 bylo do "Voňavé síně slávy" v New Yorku nominováno 8 vůní (viz http://parfemy.idarek.cz/FiFi_2008_sin_slavy.php).
 (2) Silice z oddenků vetiverie ovsuchovité (Vetiveria zizanioides) z čeledi lipnicovitých. Tato více než 2 m vysoká tráva roste především v jihovýchodní Asii, ale pro účely kosmetiky a voňavkářství se pěstuje na plantážích i jinde v tropech. 
 (3) Silice z květů hořkého pomerančovníku (Citrus aurantinum ssp. amara). Podle pověsti dostala silice své jméno podle Anny Marie de la Tremoille, vévodkyně z Bracciana a princezny z Neroly, která žila v 17. století v Itálii a květy pomerančovníku přidávala do koupelí a truhel s oblečením.
 (4) Zdrojem silice jsou intenzivně vonící květy tropického stromu kanangy vonné (Cananga odorata). Tento až 20 m vysoký strom je původem z Madagaskaru.
 (5) Santalové stromy (Santalum spp.) rostou zejména v Indii a z jich voňavého dříví se odedávna vyráběly šperkovnice a vzácný nábytek. Santalová silice ze západoindického stromu Santal amyris (Amyris balsamifera) je součástí téměř všech orientálních vůní a má též významné postavení v aromaterapii.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=199