Helosis ruficeps
Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová
Helosis ruficeps (Ridl.) Eberwein je vzácná parazitická rostlina z čeledi Balanophoraceae (Kuijt a Hansen, 2015), rostoucí jako endemit v severozápadní části Malajského poloostrova. Byla nalezena v roce 2007 skupinou pozorovatelů ptáků a jeden z nich, Kayev Choong, pořídil fotografii, určil GPS a místo nálezu označil na mapě. O měsíc později poslal fotografii svým přátelům s dotazem na název této rostliny. Ti však rostlinu neznali, a tak se obrátili na Dr. Chan Ah Laka z Taipingu, který byl ale stejně bezradný a fotografii poslal kolegům na Universitě Kebangsaan Malaysia. Díky zmatkům v e-mailových adresách se materiály dostaly do správných rukou až v dubnu 2008.
Foto: José Nutz
Poté se ukázalo, že rostlina byla popsána H. N. Ridleym již v roce 1914 pod jménem Rhopalocnemis ruficeps, později byla přeřazena do rodu Exorhopala. Typová položka je uložena v Singapurském herbáři. Po konzultacích s mnoha dalšími odborníky bylo nakonec rozhodnuto, že tento vzácný kořenový endoparazit z Malajsie ve skutečnosti patří do jihoamerického rodu Helosis, o kterém se až dosud vědělo, že se vyskytuje pouze v Mexiku, Ekvádoru, Peru, Kostarice a Belize. Tak bylo zjištěno, že rod Helosis se neomezuje jen na Latinskou Ameriku (Eberwein a Weber, 2004).
Helosis ruficeps je jednodomá rostlina, která patří do čeledi Balanophoraceae. Hlíza této rostliny roste vodorovně a měří nejméně 15 cm na délku a v průměru m 0,5–1 cm. Listy jsou šupinovité a květenství jsou sytě růžově červená a vysoká 2,75 až 10 cm. Květy jsou zasazeny do husté vrstvy nektariferních chlupů. Samčí květy jsou dlouhé asi 2,5 mm a jsou seskupeny do párů, zatímco samičí květy jsou dlouhé asi 2–3 mm a nemají květní obal. Tato rostlina je úzce vázána na poloostrovní Malajsii, kde se vyskytuje na dvou lokalitách v horských lesích v nadmořské výšce mezi 1 000 až 1 300 m. Rostlina je na Červeném seznamu Malajsie (Yong et al., 2021). Stav ochrany tohoto druhu je nejistý, protože se jedná o narušenou lokalitu (Kiew, 2010).
O obsahových látkách Helosis ruficeps není dosud nic známo. U jiných zástupců čeledi Balanophoraceae však byla zjištěna řada bioaktivních látek, např. fenolické kyseliny, fenylpropanoidy, taniny, flavonoidy, kumariny, terpenoidy, steroly a laktony (Wang et al., 2012). Biochemický a farmakologický průzkum si proto zaslouží i tato zajímavá parazitická rostlina.
Literatura
Eberwein RK, Weber A. Exorhopala ruficeps (Balanophoraceae): morphology and transfer to Helosis. Botanical J Linnean Society, 2004; 146(4):513-517.
Kiew R, Chung RCK, Saw LG, Soepadmo E, Boyce PC. Flora of Peninsular Malaysia, Series II: Seed Plants, Volume 1. Forest Research Institute Malaysia (FRIM), Malaysia. 2010; pp. 329.
Kuijt J, Hansen B. (2015). Balanophoraceae. In: Flowering Plants. Eudicots (pp. 193-208). Springer, 2015.
Wang X, Liu Z, Qiao W, Cheng R, Liu B, She G. Phytochemicals and biological studies of plants from the genus Balanophora. Chem Cent J. 2012;6(1):79.
Yong WSY, Chua LSL, Lau KH, Siti-Nur Fatinah K, Cheah YH, Yao TL, Rafidah AR, Lim CL, Syahida-Emiza S, Ummul Nazrah AR, Nor-Ezzawanis AT, Chew MY, Siti Munirah MY, Julius A, Phoon SN, Sam YY, Nadiah I, Ong PT, Sarah Nabila R, Suhaida M, Muhammad-Alif Azyraf A, Siti Eryani S, Yap JW, Jutta M, Azeman S, Salleh N, Kiew R, Chung RCK. Malaysia Red List: Plants of Peninsular Malaysia, Volume 1, Issue/No. 2. Forest Research Institute Malaysia (FRIM), Malaysia, 2021; pp. 753.
