Hlíva
ústřičná
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka, Hana Juříčková
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.
Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.
Lupeny jsou nízké a husté a sbíhají na třeň, kde jsou často vidličnatě větvené. V mládí jsou zbarveny bíle, ve stáří šedě. Třeň je velmi krátký, 1–4 cm dlouhý a 1–3 cm tlustý. Vyrůstá mimo střed, často až u okraje klobouku. Je velmi tuhý, bílý, později šedavý. Dužnina je velmi pružná a šťavnatá, a své bílé zbarvení na řezu nemění
Chuť je nasládlá, vůně silně příjemně houbová. Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a hladké, velké 8–12 x 3–4 mikrometru. Hlívě ústřičné se podobá chuťově výborná hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.) s 5 – 13 cm šedým či světle žlutohnědým kloboukem. Od předchozího druhu se liší subtilnějším habitem a dobou růstu – od května do října.
Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.
Hlíva ústřičná je široce rozšířená houba rostoucí po celém světě. V našich podmínkách roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě se často objevuje i na jaře. Roste na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů: na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Počátkem 20. století byly zahájeny pokusy s jejím pěstováním v umělých podmínkách a dnes pochází naprostá většina hlívy z umělých pěstíren. Pěstuje se jak ve velkém průmyslově tak i v domácích podmínkách. Největšími producenty jsou USA, Čína, Filipíny, Thajsko, Pákistán a Nigérie. V ČR se začala pěstovat průmyslově v roce 1965. Hlíva ústřičná je po žampionech a šiitake, třetí nejdůležitější pěstovanou houbou. Ročně se jí na celém světě vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.
Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím kuchyni. Je vhodná jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo k sušení. Je to také vynikající surovina pro přípravu polévek a omáček. Hlíva ústřičná je oblíbená také pro své pozitivní účinky na lidské zdraví (Waktola a Temesgen, 2020). Obsahuje širokou škálu látek, které citelně ovlivňují organismus a zvyšuje imunitu (Holubová, 2007). Hlíva upevňuje zdraví, dodává vitalitu a svěžest (Opletal, 1993). Je proto často označována jako elixír věčného mládí (Wolff et al., 2008; Baraza et al., 2016; Grabarczyk et al., 2020).
V houbě přítomný β-glukan, zvaný pleuran, příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, a funguje také jako lék proti zánětlivým onemocněním a proti virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám (Majtan, 2012). Hlíva obsahuje také terpeny, zejména cytotoxický pleurotin (Al-Temimay et al., 2015), který je látkou s antibiotickým a antitrombotickým účinem (Venturini et al., 2008).
Literatura
Al-Temimay IA, AL-Jibouri MH, Hassan AA, Mohammad FI. Test the cytotoxicity of Pleurotin extracted from an edible mushroom Pleurotus osteratus against three human carcinoma cell line. Iraqi J. Sci 2015; 56: 2773-2781.
Baraza LD, Neser W, Jackson KC, Fredrick JB, Dennis O, Wairimu KR, Keya AO, Heydenreich M. Antimicrobial Coumarins from the Oyster Culinary-Medicinal Mushroom, Pleurotus ostreatus (Agaricomycetes), from Kenya. Int J Med Mushrooms. 2016;18(10):905-913.
doi: 10.1615/intjmedmushrooms.v18.i10.60. Grabarczyk M, M±czka W, Wiñska K, ¯arowska B, Maciejewska G, Gêbarowska E, Jerzy Pietr S. Antimicrobial chloro-hydroxylactones derived from the biotransformation of bicyclic halolactones by cultures of Pleurotus ostreatus. Bioorg Chem. 2020;104:104250.
doi: 10.1016/j.bioorg.2020.104250. Holubová J. Biologicky aktivní látky Hlívy ústřičné. Bakalářská práce, Baťova univerzita Zlín. 2007; 62 stran.
Majtan J. Pleuran (β-glucan from Pleurotus ostreatus ): an effective nutritional supplement against upper respiratory tract infections? Med Sport Sci. 2012 59: 57-61.
doi: 10.1159/000341967.Opletal L. Fytoterapeutické aspekty onemocnění oběhového systému, 2. Hlíva ústřičná a možnosti jejího využití. Čs Farm 1993; 42(4): 160-165.
Venturini ME, Rivera CS, Gonzalez C, Blanco D. Antimicrobial activity of extracts of edible wild and cultivated mushrooms against foodborne bacterial strains. J Food Prot. 2008; 71(8): 1701-1706.
Waktola G, Temesgen T. Pharmacological activities of Oyster mushroom (Pleurotus ostreatus). Microbiol J. 2020; 4(2): 688-695.
Wolff ER, Wisbeck E, Silveira ML, Gern RM, Pinho MS, Furlan SA. Antimicrobial and antineoplasic activity of Pleurotus ostreatus. Appl Biochem Biotechnol. 2008;151(2-3):402-12.
doi: 10.1007/s12010-008-8208-1.
