Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 9193 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Hlíva ústřičná
Publikováno: Středa, 01.12. 2021 - 14:20:04 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Hlíva ústřičná

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Hana Juříčková

     Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.

Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.



     Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.
     Lupeny jsou nízké a husté a sbíhají na třeň, kde jsou často vidličnatě větvené. V mládí jsou zbarveny bíle, ve stáří šedě. Třeň je velmi krátký, 1–4 cm dlouhý a 1–3 cm tlustý. Vyrůstá mimo střed, často až u okraje klobouku. Je velmi tuhý, bílý, později šedavý. Dužnina je velmi pružná a šťavnatá, a své bílé zbarvení na řezu nemění
Chuť je nasládlá, vůně silně příjemně houbová. Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a hladké, velké 8–12 x 3–4 mikrometru. Hlívě ústřičné se podobá chuťově výborná hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.) s 5 – 13 cm šedým či světle žlutohnědým kloboukem. Od předchozího druhu se liší subtilnějším habitem a dobou růstu – od května do října.
Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.
     Hlíva ústřičná je široce rozšířená houba rostoucí po celém světě. V našich podmínkách roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě se často objevuje i na jaře. Roste na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů: na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Počátkem 20. století byly zahájeny pokusy s jejím pěstováním v umělých podmínkách a dnes pochází naprostá většina hlívy z umělých pěstíren. Pěstuje se jak ve velkém průmyslově tak i v domácích podmínkách. Největšími producenty jsou USA, Čína, Filipíny, Thajsko,  Pákistán a Nigérie. V ČR se začala pěstovat průmyslově v roce 1965. Hlíva ústřičná je po žampionech a šiitake, třetí nejdůležitější pěstovanou houbou. Ročně se jí na celém světě vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.
     Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím kuchyni. Je vhodná jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo k sušení. Je to také vynikající surovina pro přípravu polévek a omáček. Hlíva ústřičná je oblíbená také pro své pozitivní účinky na lidské zdraví (Waktola a Temesgen, 2020). Obsahuje širokou škálu látek, které citelně ovlivňují organismus a zvyšuje imunitu (Holubová, 2007). Hlíva upevňuje zdraví, dodává vitalitu a svěžest (Opletal, 1993). Je proto často označována jako elixír věčného mládí (Wolff  et al., 2008; Baraza et al., 2016; Grabarczyk et al., 2020).
     V houbě přítomný β-glukan, zvaný pleuran, příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, a funguje také jako lék proti zánětlivým onemocněním a proti virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám (Majtan, 2012). Hlíva obsahuje také terpeny, zejména cytotoxický pleurotin (Al-Temimay et al., 2015), který je látkou s antibiotickým a antitrombotickým účinem (Venturini et al., 2008).  
Literatura
Al-Temimay IA, AL-Jibouri MH, Hassan AA, Mohammad FI. Test the cytotoxicity of Pleurotin extracted from an edible mushroom Pleurotus osteratus against three human carcinoma cell line. Iraqi J. Sci 2015; 56: 2773-2781.
Baraza LD, Neser W, Jackson KC, Fredrick JB, Dennis O, Wairimu KR, Keya AO, Heydenreich M. Antimicrobial Coumarins from the Oyster Culinary-Medicinal Mushroom, Pleurotus ostreatus (Agaricomycetes), from Kenya. Int J Med Mushrooms. 2016;18(10):905-913. doi: 10.1615/intjmedmushrooms.v18.i10.60. 
Grabarczyk M, M±czka W, Wiñska K, ¯arowska B, Maciejewska G, Gêbarowska E, Jerzy Pietr S. Antimicrobial chloro-hydroxylactones derived from the biotransformation of bicyclic halolactones by cultures of Pleurotus ostreatus. Bioorg Chem. 2020;104:104250. doi: 10.1016/j.bioorg.2020.104250. 
Holubová J. Biologicky aktivní látky Hlívy ústřičné. Bakalářská práce, Baťova univerzita Zlín. 2007; 62 stran.
Majtan J. Pleuran (β-glucan from Pleurotus ostreatus ): an effective nutritional supplement against upper respiratory tract infections? Med Sport Sci. 2012 59: 57-61. doi: 10.1159/000341967.
Opletal L. Fytoterapeutické aspekty onemocnění oběhového systému, 2. Hlíva ústřičná a možnosti jejího využití. Čs Farm 1993; 42(4): 160-165.
Venturini ME, Rivera CS, Gonzalez C, Blanco D. Antimicrobial activity of extracts of edible wild and cultivated mushrooms against foodborne bacterial strains. J Food Prot. 2008; 71(8): 1701-1706.
Waktola G, Temesgen T. Pharmacological activities of Oyster mushroom (Pleurotus ostreatus). Microbiol J. 2020; 4(2): 688-695.
Wolff  ER, Wisbeck E, Silveira ML, Gern RM, Pinho MS, Furlan SA. Antimicrobial and antineoplasic activity of Pleurotus ostreatus. Appl Biochem Biotechnol. 2008;151(2-3):402-12. doi: 10.1007/s12010-008-8208-1.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 15

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace