Calliactin, pigment mořské sasanky Calliactis parasitica
Publikováno: Pondělí, 04.12. 2017 - 11:06:15
Téma: prof Patočka


Calliactin, pigment mořské sasanky Calliactis parasitica

 Jiří Patočka

     Parasitická mořská sasanka Calliactis parasitica je známým mořským živočichem na evropském pobřeží Atlantického oceánu, kde okupuje schránky plžů zvaných surmovka vlnitá  (Buccinum undatum) a krunýře krabů poustevníků (Paguriadea). Můžeme se s ní však setkat také ve Středozemním moří, kde žije v symbióze s poustevníčkem severským (Pagurus betnhardus) a poustevníčkem  Pagurus policaris. Sasanka C. parasitica je známá tvorbou jedu ve svých žahavých buňkách, neurotoxického lineárního peptidu o 46 amino-kyselinách, zvaného calitoxin (Ile-Glu-Cys-Lys-Cys-Glu-Gly-Asp-Ala-Pro-Asp-Leu-Ser-His-Met-Thr-Gly-Thr-Val-Tyr-Phe-Ser-Cys-Lys-Gly-Gly-Asp-Gly-Ser-Trp-Ser-Lys-Cys-Asn-Thr-Tyr-Thr-Ala-Val-Ala-Asp-Cys-Cys-His-Glu-Ala) (Cariello et al., 1989).



     Z mořské sasanky C. parasitica byl však také izolován fialový pigment nazvaný calliactin (Lederer et al., 1940), jehož struktura jej řadí mezi pyridinakridinové alkaloidy (Barbier, 1982; Cimino et al., 1987; Voloshina et al., 2004). Přirozeně se vyskytující calliactin má konfiguraci S (Estermeier, 2004).

 

     Objasnění struktury calliactinu nebylo vůbec jednoduché. Fialové barvivo z Calliactis parasitica (tehdy Sagartia parasitica) bylo známo of roku 1926, ale na objasnění jeho struktury začal pracovat Edgar Lederer se spolupracovníky o deset let později a výsledky svých výzkumů publikovali v roce 1940 (Lederer et al., 1940). V současné době uznávanou strukturu calliactinu publikoval až v roce 1982 francouzský chemik M. Barbier z Institute Chemie des Substances Naturelles v Gif sur Yvette, na základě studia hmotnostních spekter a NMR. O jeho struktuře však stále existují určité pochybnosti a nelze proto vyloučit, že časem bude jeho struktura ještě revidována (West, 1979).

Literatura

Barbier M. Calliactine, a paramagnetic violet pigment from the sea anemone Calliactis parasitica. Naturwissenschaften, 1982; 69(7): 341-342.

Cariello L, De Santis A, Fiore F, Picolli R, Spagnuolo A, Zanetti L, Parente A. Calitoxin, a neurotoxic peptide from the sea anemone Calliactis parasitica: Amino acid sequence and electrophysiological properties. Biochemistry 1989; 28(6): 2484-2489.

Cimino G, Crispino A, De Rosa S, De Stefano S, Gavagnin M, Sodano G. Studies on the structure of calliactine, the zoochrome of the sea anemone calliactis parasitica. Tetrahedron, 1987; 43(17): 4023-4030.

Estermeier M. Isolierung, Strukturaufklärung und Synthese von Pyrido [2, 3, 4-kl] acridin-Alkaloiden aus der Seeanemone Calliactis parasitica (Actiniaria) (Doctoral dissertation). Ludwig-Maximilians-Universität München, 2004; 1-155.

Lederer E, Teissier G, Huttrer C. The isolation and chemical composition of calliactine, pigment of the sea anemone “Sagartia parasitica”(Calliactis effoeta). Bull Soc Chim Fr. 1940; 7, 608-615.

Voloshina E, Raabe G, Estermeier M, Steffan B, Fleischhauer J. Determination of the absolute configuration of calliactine by quantum chemical calculations. Int J Quant Chem. 2004; 100(6): 1104-1113.

West HH. Pigmentation in the sea anemone Corynactis californica. Comparative Biochemistry and Physiology, Part B. Biochemistry and Molecular Biology Bind 1979; 64B: 195-200.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1025