 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 6359 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY


Foto: Milada Mičánková
|
|
|
|
|
|
|
 |
Aktualita: Otrava jídlem, nebo něco jiného?
Kamil Kuča Kanadská veřejnoprávní televize CBC zveřejnila 20. listopadu výsledky pátrání svých investigativních pořadů TheFifthEstate a Enquête. Týkají se smrti čtyřiadvacetileté absolventky medicíny z Montrealu Bérengère Deveaux-Cattino, která zemřela 17. června 2025 v Istanbulu, kam přijela oslavit konec studia. Turecká pitva uzavřela případ jako otravu jídlem. Rodině to nedávalo smysl. Ani quebecká koronerka tuto příčinu potvrdit nedokázala, protože ve střevě chyběly obvyklé známky podráždění. Novináři pak zjistili, že krátce před jejím příjezdem bydlel ve vedlejším pokoji host, kterého podle jeho vlastní recenze pokousaly štěnice. Okna obou pokojů vedou proti sobě. Turecká soudní lékařka ªebnem Korur Fincancı po přečtení pitevní zprávy usoudila, že šlo o otravu pesticidem. Reportérům se navíc podařilo zdokumentovat téměř 30 podobných otrav v Turecku od roku 2023, z toho tucet úmrtí [1]. Případ navazuje na tragédii, o které v listopadu 2025 psala média po celé Evropě. V istanbulském hotelu tehdy zemřela čtyřčlenná turecko-německá rodina Böcekových z Hamburku. Úřady nejprve hovořily také o otravě jídlem, rozbory však v hotelu prokázaly fosfin, který pocházel z ošetření sousedního prostoru proti štěnicím [1]. V červnu 2026 turecký soud odsoudil majitele deratizační firmy, jejího zaměstnance a majitele hotelu k trestům od 12 do 18 let vězení [2]. Kanada mezitím doplnila do cestovních informací pro Turecko varování před otravami pesticidy v turistickém ubytování [3]. Pro toxikologa z obou případů vyplývá jednoduchá otázka: jak je možné, že se otrava plynem tak dlouho vydávala za otravu jídlem? 
Obr. 1: Otrava jídlem, nebo plynem? První příznaky se překrývají; dole tři signály, kdy myslet i na fosfin. Ilustrace: ServierMedical Art (CC BY 4.0).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Leucettamol A – neobvyklý mořský sfingolipid s biologickou aktivitou a pot
|
 |
 |
Leucettamol A – neobvyklý
mořský sfingolipid s biologickou aktivitou a potenciálem ovlivňovat buněčnou
signalizaci
Jiří Patočka,
Kamil Kuča Leucettamol A je neobvyklý přírodní lipid izolovaný z mořských vápenatých hub rodu Leucetta. Chemicky patří mezi α,ω-bifunkcionalizované sfingoidní lipidy, označované také jako dimerní sfingolipidy (dimeric sphingolipids) nebo „dvouhlavé“ sfingolipidy (two-headed sphingolipids). Na rozdíl od běžných sfingolipidů obsahujících jednu polární sfingoidní oblast má leucettamol A dvě koncové aminolalkoholové skupiny propojené dlouhým nenasyceným uhlíkovým řetězcem. Tato neobvyklá struktura jej řadí mezi vzácné přírodní lipidy mořských bezobratlých (Kong a Faulkner, 1993; Dalisay et al., 2009). Leucettamol A je zajímavý především svou schopností ovlivňovat interakci proteinů Ubc13 a Uev1A, které se účastní ubikvitinace, a modulovat aktivitu iontových kanálů TRPA1 a TRPM8. Tyto vlastnosti z něj činí zajímavou výchozí molekulu pro výzkum regulace buněčné signalizace, zánětlivých procesů a mechanismů spojených s vnímáním bolesti. Dosavadní poznatky však pocházejí převážně z biochemických a buněčných experimentů a nepředstavují důkaz terapeutické účinnosti u člověka (Tsukamoto et al., 2008; Chianese et al., 2012). Původ a izolace Leucettamol A byl poprvé popsán v roce 1993 v práci Fanhuy Kong a Johna Faulknera, kteří jej spolu s leucettamolem B izolovali z vápenaté mořské houby Leucetta microraphis pocházející z Palau. Autoři charakterizovali obě látky jako neobvyklé lipidové metabolity. Jejich struktury představovaly nový typ dlouhořetězcových bifunkcionalizovaných lipidů (Kong a Faulkner, 1993). Další významné poznatky přinesla studie Crews et al. (2003), která se zabývala chemickou variabilitou devíti indo-pacifických sběrů vápenatých hub rodu Leucetta. Leucettamol A byl nalezen v šesti zkoumaných vzorcích, zatímco ve zbývajících třech byly identifikovány především imidazolové alkaloidy. Tyto dvě skupiny látek se v jednotlivých zkoumaných vzorcích vzájemně nevyskytovaly. Výsledky upozornily na značnou chemickou variabilitu hub tohoto rodu a na význam chemotaxonomického studia mořských hub (Crews et al., 2003). V roce 2008 byl leucettamol A znovu izolován z houby Leucetta aff. microrhaphis, pocházející z indonéských vod. Tsukamoto et al. (2008) jej identifikovali jako látku schopnou inhibovat interakci proteinů Ubc13 a Uev1A. Tato práce přinesla první významné poznatky o jeho biologické aktivitě. Chemická struktura a stereochemie Leucettamol A je acyklický, dlouhořetězcový lipid. Jeho uhlíková kostra obsahuje 30 atomů uhlíku a šest dvojných vazeb. Na obou koncích řetězce se nacházejí aminolalkoholové skupiny, každá tvořená jednou aminoskupinou a jednou hydroxylovou skupinou. Molekula tedy obsahuje celkem dvě aminoskupiny a dvě hydroxylové skupiny. Její struktura je mimořádně flexibilní a současně obsahuje několik nenasycených úseků (Dalisay et al., 2009). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Fusaproliferin – makrocyklický mykotoxin rodu Fusarium s cytotoxickými a e
|
 |
 |
Fusaproliferin – makrocyklický
mykotoxin rodu Fusarium s
cytotoxickými a embryotoxickými účinky
Jiří Patočka,
Matěj Malík Fusaproliferin je sekundární metabolit vláknitých mikroskopických hub rodu Fusarium, který patří mezi biologicky zajímavé, méně známé mykotoxiny. Byl objeven v souvislosti se studiem toxických metabolitů produkovaných fytopatogenními druhy rodu Fusarium. Z hlediska chemické struktury se řadí mezi neobvyklé makrocyklické trichothecenům nepříbuzné mykotoxiny. Producenty fusaproliferinu jsou především některé kmeny druhů Fusarium proliferatum a Fusarium subglutinans. Tyto houby mohou kolonizovat různé zemědělské plodiny, zejména kukuřici, a jejich sekundární metabolity proto představují potenciální problém z hlediska bezpečnosti potravin a krmiv. Fusaproliferin je zajímavý zejména tím, že jeho biologické účinky zahrnují cytotoxicitu a vývojovou toxicitu. Experimentální výsledky upozornily na možnost poškození buněk a narušení embryonálního vývoje, což je důvodem, proč je tato látka předmětem zájmu mykotoxikologie. Chemická struktura a vlastnosti Fusaproliferin (FUP) je pentacyklický sesterterpenoid s molekulovým vzorcem C₂₇H₄₀O₅ a relativní molekulovou hmotností 444,61. Jeho uhlíkatá kostra obsahuje 27 uhlíků, což odpovídá sesterterpenoidnímu původu, a vyznačuje se neobvyklým kruhovým uspořádáním.  Fusaproliferin
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Voclosporin – moderní inhibitor kalcineurinu v léčbě lupusové nefritidy
|
 |
 |
Voclosporin – moderní
inhibitor kalcineurinu v léčbě lupusové nefritidy
Jiří Patočka, Anna Strunecká, Kamil
Kuča Voclosporin je syntetická imunosupresivní látka ze skupiny inhibitorů kalcineurinu, která představuje významný pokrok v léčbě lupusové nefritidy, závažné renální komplikace systémového lupus erythematodes (SLE). Jeho terapeutický význam spočívá především v kombinaci imunosupresivního působení s relativně rychlým účinkem na proteinurii, tedy na jeden z hlavních ukazatelů poškození ledvin. V klinické praxi se používá společně s mykofenolát mofetilem a glukokortikoidy, nikoliv jako samostatná léčba. Léčivo je dostupné pod obchodním názvem Lupkynis. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jej schválil v roce 2021 pro léčbu dospělých pacientů s aktivní lupusovou nefritidou. Evropská léková agentura (EMA) rovněž udělila přípravku registraci pro tuto indikaci (EMA, 2022; FDA, 2024). Chemická charakteristika a mechanismus účinku Voclosporin je strukturálně příbuzný cyklosporinu A a patří mezi cyklické peptidové imunosupresivní látky. Jeho molekula je polosyntetickým derivátem cyklosporinu, přičemž specifická modifikace struktury ovlivňuje jeho farmakologické a farmakokinetické vlastnosti. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Jamy a dehydroepiandrosteron
Anna Strunecká Dehydroepiandrosteron (DHEA) je výchozí látkou, ze které vznikají všechny steroidní hormony. DHEA se tvoří v mozku, kůži, nadledvinách, ve vaječnících a varlatech z cholesterolu. Na trhu se nabízejí výtažky z hlíz tropické rostliny Dioscorea batata, divokého jamu jako „přírodní DHEA“. Ty jsou populární jako zelenina v Latinské Americe a v Karibiku. Hlízy jamu rostou hluboko pod zemí. Rostliny obsahují diosgenin, ze kterého se DHEA vyrábí v laboratoři, ale tělo tuto přeměnu samo neudělá. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Isomorellin – přírodní klecový xanton s cytotoxickými a protinádorovými úč
|
 |
 |
Isomorellin – přírodní klecový
xanton s cytotoxickými a protinádorovými účinky
Jiří Patočka Isomorellin je přírodní sekundární metabolit rostlinného původu, který patří do strukturálně neobvyklé skupiny tzv. klecových xantonů (caged xanthones). Byl izolován z tropického stromu Garcinia hanburyi (Clusiaceae), známého také jako zdroj pryskyřice gummi gutti. Gummi gutti, zvaná též gamboge, je přírodní žlutá pryskyřice získávaná z různých druhů tropických stromů rodu Garcinia, které rostou zejména v oblasti Siamu (dnešního Thajska) a Kambodže. Získává se naříznutím kůry, z níž vytéká žlutá mléčná šťáva. Ta se následně suší a zpracovává do podoby pevných kousků nebo prášku. Pryskyřice se vyznačuje výraznou zlatožlutou barvou a v minulosti se hojně využívala jako přírodní pigment. V 19. století byla oblíbená zejména mezi malíři akvarelů. Ve směsi s indigovou nebo pruskou modří vytvářela zelený odstín známý jako Hookerova zeleň. Používala se také k barvení laků a nátěrových hmot na alkoholové bázi. Vzhledem ke své toxicitě je dnes její použití omezeno a výrobky z gamboge jsou určeny především profesionálním uživatelům. Z farmakologického hlediska je gamboge zajímavá především obsahem biologicky aktivních látek s cytotoxickými účinky. Výzkum se zaměřuje zejména na jejich schopnost ovlivňovat buněčný cyklus, vyvolávat apoptózu a zasahovat do signálních drah regulujících růst a přežívání nádorových buněk. Zvláštní pozornost je věnována možnému působení proti cholangiokarcinomu, tedy zhoubnému nádoru žlučových cest. 
Garcinia hanburyi
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Pedunculagin – přírodní ellagitanin s antioxidačními, protizánětlivými a p
|
 |
 |
Pedunculagin – přírodní
ellagitanin s antioxidačními, protizánětlivými a potenciálně protinádorovými
účinky
Jiří Patočka, Zdeňka
Navrátilová Pedunculagin je přírodní polyfenol ze skupiny hydrolyzovatelných tříslovin, konkrétně ellagitaninů (ellagitannins). Patří mezi strukturálně zajímavé rostlinné sekundární metabolity, které se vyznačují vysokým obsahem fenolických hydroxylových skupin a schopností interagovat s různými biologickými makromolekulami. Chemická struktura je tvořena molekulou glukózy, na kterou jsou navázány dvě hexahydroxydifenylové (HHDP) skupiny. Ty vznikají oxidativním spojením galloylových zbytků. Pedunculagin tak představuje významný strukturní základ pro vznik dalších, složitějších ellagitaninů.  Pedunculagin
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Etoperidon – atypické antidepresivum ze skupiny fenylpiperazinů
|
 |
 |
Etoperidon – atypické
antidepresivum ze skupiny fenylpiperazinů
Jiří Patočka Etoperidon (etoperidone) je syntetická psychofarmakologicky aktivní látka, která patří mezi atypická antidepresiva ze skupiny fenylpiperazinů. Byl vyvinut italskou farmaceutickou společností Angelini a v Evropě byl představen v roce 1977. Chemicky se jedná o derivát 1,2,4-triazol-3-onu obsahující fenylpiperazinovou skupinu. Jeho molekulární vzorec je C₁₉H₂₈ClN₅O a strukturně je příbuzný známějšímu antidepresivu trazodonu (Alegre et al., 2025). V posledních letech zájem o etoperidon znovu narůstá, především díky novým poznatkům o jeho farmakologii, receptorovém profilu a aktivním metabolitu meta-chlorfenylpiperazinu (mCPP). Tyto poznatky naznačují, že tato molekula by mohla nalézt nové využití v moderní neuropsychofarmakologii (Alegre et al., 2025). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Ningpoensines – Unusual Zwitterionic Alkaloids from the Roots of Scrophula
|
 |
 |
Ningpoensines – Unusual
Zwitterionic Alkaloids from the Roots of Scrophularia ningpoensis
Jiří
Patočka, Matěj Malík, Zdeňka Navrátilová Ningpoensines are an intriguing group of nitrogen-containing natural secondary metabolites discovered in the roots of Scrophularia ningpoensis Hemsl. (Chinese figwort), a perennial medicinal herb belonging to the family Scrophulariaceae. The species is native to China (Ren et al., 2021). In traditional Chinese medicine, it is known as Xuan Shen and has been one of the important medicinal herbs used for more than 2,000 years (Yang et al., 2011). The discovery of ningpoensines has expanded our knowledge of the chemical diversity of the genus Scrophularia, whose members are important sources of iridoid glycosides, phenylpropanoid glycosides and other biologically active natural products. A less well-known product associated with S. ningpoensis is honey produced by bees from the nectar of this traditional Chinese medicinal plant. Recently, it has attracted attention because of its potential antibacterial properties. One particularly important research target is Klebsiella pneumoniae, a significant human pathogen capable of causing wound infections, postoperative infections, and skin and soft-tissue infections, including those following traumatic injuries. However, current knowledge of this honey remains limited, particularly with regard to its chemical composition and activity against this bacterium. In a comparison with seven other types of honey, honey derived from S. ningpoensis exhibited pronounced antibacterial activity against K. pneumoniae (Yu et al., 2025). Research has suggested that various metabolic components and their interactions may contribute to its antibacterial effects. The metabolic pathways investigated included, among others, the biosynthesis of the amino acids valine, leucine and isoleucine, as well as pantothenate and coenzyme A biosynthesis. A more detailed chemical analysis, involving sequential extraction with solvents of different polarities followed by UPLC–MS/MS analysis, resulted in the identification of 157 metabolites. Among these, chlorogenic acid and chrysin, naturally occurring phenolic compounds belonging to the plant secondary metabolites, were identified as potential major contributors to the antibacterial activity against K. pneumoniae (Yu et al., 2025). The study thus provided the first systematic characterisation of the physicochemical properties and chemical composition of this relatively little-known honey and highlighted its potential antibacterial applications. However, the findings should currently be regarded as an experimental basis for further investigation; they do not, in themselves, demonstrate that this honey is effective in treating human infections.  Chinese figwort (Scrophularia ningpoensis)
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Romidepsin: přírodní depsipeptid a inhibitor histondeacetyláz s protinádorovým ú
|
 |
 |
Romidepsin: přírodní
depsipeptid a inhibitor histondeacetyláz s protinádorovým účinkem
Jiří Patočka Romidepsin je biologicky aktivní přírodní látka ze skupiny cyklických depsipeptidů, která se stala významnou součástí vývoje epigeneticky zaměřené protinádorové léčby. Je známá také pod označeními FK228 nebo FR901228 a obchodní název přípravku obsahujícího tuto účinnou látku je znám pod jménem Istodax. Romidepsin působí jako inhibitor histondeacetyláz (HDAC, histone deacetylases), tedy enzymů, které regulují acetylaci histonů a dalších buněčných proteinů, a tím ovlivňují expresi genů. Jeho význam spočívá v tom, že zasahuje do epigenetické regulace nádorových buněk, aniž by jeho primárním mechanismem účinku bylo přímé poškozování DNA. Klinický vývoj romidepsinu patří mezi důležité příklady převodu přírodního sekundárního metabolitu do cílené protinádorové farmakoterapie (1, 2). Romidepsin byl původně izolován z kultury bakterie Chromobacterium violaceum, později označované v souvislosti s objevem této látky jako zdroj kmene produkujícího FR901228. Objev souvisel s hledáním mikrobiálních metabolitů, které by mohly vykazovat protinádorovou aktivitu. Následné studie prokázaly, že látka významně ovlivňuje aktivitu histondeacetyláz, čímž se zařadila mezi první klinicky významné inhibitory tohoto enzymového systému. Z chemického hlediska jde o bicyklický depsipeptid, jehož molekula obsahuje peptidové vazby i esterovou vazbu a dva atomy síry. Důležitým strukturálním rysem je přítomnost disulfidového můstku, který se podílí na biologické aktivitě látky. Redukcí této vazby vzniká reaktivní dithiolová forma schopná koordinovat zinek v katalytickém místě histondeacetyláz, což je podstatné pro inhibici těchto enzymů (2, 3). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
2331 článků (234 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Neděle, 15.11. | | · | Aspirochlorin – struktura, biosyntéza, biologické účinky a toxikologický v |
| · | Mimosin – přírodní aminokyselina s antinutričními, cytotoxickými a dalšími |
| Sobota, 14.11. | | · | Conmaculatin – méně známý toxický piperidinový alkaloid bolehlavu plamatéh |
| · | Fusicoccin A – houbový sekundární metabolit ovlivňující buněčnou signaliza |
| Pátek, 13.11. | | · | Bzučivka obecná (Calliphora vicina) – biologie, ekologie, forenzní význam |
| · | Atractylenolidy – přírodní seskviterpenoidy s protizánětlivými, gastroprot |
| Čtvrtek, 12.11. | | · | Aspergillusenes – Natural Secondary Metabolites of Microscopic Fungi of th |
| · | Methyleurotinon – přírodní anthrachinonový metabolit hub s antibakteriální |
| Středa, 11.11. | | · | Důsledky havárie ropného vrtu Deepwater Horizon |
| · | Gulmireciny – makrolidová antibiotika z dravých bakterií |
| Úterý, 10.11. | | · | Pyridazocidin a jeho vliv na fotosyntézu: přírodní mikrobiální fytotoxin zasahuj |
| · | Asperfuran – přírodní antifungální dihydrobenzofuranový metabolit hub |
| Pondělí, 09.11. | | · | Antimikrobiální účinky bisvertinolonu |
| Neděle, 08.11. | | · | Perangustoly – azaphilonové metabolity mořské mikroskopické houby |
| Sobota, 07.11. | | · | Maltoryzin – málo známý toxický polyketidový metabolit hub rodu Aspergillu |
| · | 11,12-Didehydro-13-oxo-plakortid Q – perspektivní antiparazitární metaboli |
| Pátek, 06.11. | | · | Bunaeopsis arabella (Aurivillius, 1893): An African Emperor Moth and the Biologi |
| · | Sydowioly – chemická struktura, biologická aktivita a farmakologický poten |
| Čtvrtek, 05.11. | | · | Sinensetin – polymethoxylovaný flavon citrusových rostlin s biologicky výz |
| · | Aspergillusene B – A Natural Sesquiterpenoid from the Marine Fungus Asperg |
| Středa, 04.11. | | · | Rakicidin F: nový cyklický depsipeptid s antibakteriální aktivitou z mořských ak |
| Úterý, 03.11. | | · | Tripchlorolid – chlorovaný diterpenoid z léčivé rostliny Tripterygium wilf |
| Pondělí, 02.11. | | · | Kyselina cyklopiazonová: mykotoxin inhibující transport vápenatých iontů a jeho |
| · | Aspernigriny – chemie, biologická aktivita a farmakologický potenciál houb |
| Neděle, 01.11. | | · | Versiol – přírodní houbový polyketid s neobvyklým dekalinovým skeletem |
| · | 2-Fenylethanol nejen voní: aromatická molekula s antimikrobiálními a ekologickým |
| Sobota, 31.10. | | · | Suramin – minulost a současnost utajovaného léčiva |
| · | Pinocembrin: přírodní flavanon s neuroprotektivními, protizánětlivými a antioxid |
| Pátek, 30.10. | | · | Totální syntéza narciklasinu |
| · | Erythrina abyssinica Lam. ex DC. – Botany, Phytochemistry, Traditional Med |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|