Aromatické plody se používají pro přípravu džemů a sirupů a původní obyvatelé z nich připravovali alkoholický nápoj, ještě dávno před příchodem Španělů (Muñoz et al., 1981; Wilhelm de Mosbach, 1999). Listy rostliny mají protizánětlivé účinky a používají se v lidové medicíně (Montenegro, 2000).
Ethanolické a ethylacetátové extrakty z listů mají lokální protizánětlivé a analgetické účinky, stejně jako intraperitoneální analgetickou aktivitu. Za významný protizánětlivý a analgetický účinek jsou zodpovědné pentacyklické triterpenové kyseliny: betulinová (1), alphitolová (2), maslinová (3), oleanolová (4), corosolová (5), madecassová (6), asiatová (7) a ursolová (8) (Chemické vzorce převzaty z Arancibia-Radich et al., 2016). Protizánětlivé účinky těchto pentacyklických triterpenpidních kyselin jsou známy již delší dobu (Aguirre et al., 2006; Delporte et al., 2007; Goity et al., 2013).
Několik studií prokázalo, že v bobulích a listech U. molinae jsou přítomny různé druhy fenolických sloučenin s antioxidační aktivitou, jako je například kyselina p-kumarová, gallová a kávová, quercetin, quercitrin, rutin, luteolin, kaempferol či myricetin a jejich četné glykosidy (Rubilar et al., 2006, 2011; Arancibia-Avila et al., 2011; Avello et al., 2014; Junqueira-Gonçalves et al., 2015). V laborartorních testech vedla infuze extraktů z listů murtilly ke zvýšení plazmatické antioxidační kapacity (Avello a Pastene, 2005). Látky obsažené v listech mají také antimikrobiální aktivitu (Avello et al, 2009; Shene et al. 2012) a inhibiční účinek na enzymy, které se podílí na kontrole glykémie, jako je alfa-amyláza a α-glukosidáza (Rubilar et al., 2011).
Vzhledem k rostoucímu zájmu o chilskou myrtu, vyhlásil Národní výzkumný institut agrokultury (Instituto Nacional de Investigaciones Agropecuarias) se sídlem v Carillanca, Temuco, dlouhodobý výzkumný program, jehož cílem je provést agronomické hodnocení plodů a vybrat vhodné genotypy pro umělé kultury (Seguel et al., 2000; Ramos et al., 2012). Součástí tohoto programu je také posoudit rozdíly v kvalitativním i kvantitativním složení triterpenoidů a celkový obsah fenolových látek a jejich protizánětlivou aktivitu u deseti vybraných genotypů (Arancibia-Radich et al., 2016).
Literatura
Aguirre MC., Delporte C, Backhouse N, Erazo S, Letelier ME, Cassels BK, Silva X, Alegría S, Negrete R. Topical anti-inflammatory activity of 2-α-hydroxy pentacyclic triterpene acids from the leaves of Ugni molinae. Bioorg Med Chem 2006; 14: 5673 - 5677.
Arancibia-Avila P, Toledo F, Werner E, Suhaj M, Leontowicz H, Leontowicz M, Martinez- Ayala AL, Paśko P, Gorinstein S, Partial characterization of a new kind of Chilean murtilla-like berries. Food Res Int. 2011; 44: 2054 - 2062.
Arancibia-Radich J, Peña-Cerda M, Jara D, Valenzuela-Bustamante P, Goity L, Valenzuela-Barra G, Silva X, Garrido G, Delporte C, Seguel I. Comparative study of anti-inflammatory activity andqualitative-quantitative composition of triterpenoids from ten genotypes of Ugni molinae Bol Latinoamericano Caribe Plantas Med Aromat. 2016; 15(5): 274 - 287.
Avello M, Pastene E. Actividad antioxidante de infusos de Ugni molinae Turcz (murtilla). Bol Latinoam Caribe Plant Med Aromat. 2005; 2: 33 - 39.
Avello M, Pastene E, Barriga A, Bittner M, Ruiz E, Becerra J. Chemical properties and assessment of antioxidant capacity of leaf extracts from populations of Ugni molinae growing in continental Chile and in Juan Fernández Archipelago. Int J Pharmacogn Phytochem Res. 2014; 6: 746 - 752.
Avello M, Valdivia R, Mondaca M, Ordoñez J, Bittner M, Becerra J. 2009. Actividad de Ugni molinae frente a microorganismos de importancia clínica. Bol Latinoam Caribe Plant Med Aromat. 2009; 2: 141 - 144.
Delporte C, Backhouse N, Inostroza V, Aguirre MC, Peredo N, Silva X, Negrete R, Miranda HF. Analgesic activity of Ugni molinae (murtilla) in mice models of acute pain. J Ethnopharmacol. 2007; 112: 162 - 165.
Goity LE, Queupil MJ, Jara D, Alegría S, Peña M, Barriga A, Aguirre MC, Delporte C. An HPLC-UV and HPLC-ESI-MS based method for identification of antiinflammatory triterpenoids from the extracts of Ugni molinae. Bol Latinoam Caribe Plant Med Aromat. 2013; 12: 108 - 116.
Junqueira-Gonçalves MP, Yañez L, Morales C, Navarro M, Contreras RA, Zúñiga GE. 2015. Isolation and characterization of phenolic compounds and anthocyanins from Murta (Ugni molinae Turcz.) fruits. Assessment of antioxidant and antibacterial activity.Molecules 2015; 20: 5698 - 5713.
Montenegro G. Chile nuestra flora útil. Guía de plantas de uso apícola, en medicina folclórica artesanal y ornamental. Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile, 2000.
Muñoz M, Barrera E, Meza I. El uso medicinal y alimenticio de plantas nativas y naturalizadas en Chile. Museo de Historia Natural. Publicación ocasional 33, Santiago, Chile, 1981.
Ramos R, Ravest G, Mendez MA, Hinrichsen P. 2012. Highly polymorphic microsatellite markers for Ugni molinae Turcz. Mol Ecol Resour 2012; 12: 185 - 189.
Rubilar M, Jara C, Poo Y, Acevedo F, Gutierrez C, Sineiro J. Extracts of maqui (Aristotelia chilensis) and murta (Ugni molinae Turcz.): Sources of antioxidant compounds and α-glucosidase/α-amylase inhibitors. J Agri Food Chem. 2011; 59: 1630 - 1637.
Rubilar M, Pinelo, M, Ihl M, Scheuermann E, Sineiro J, Nuñez M. Murta leaves (Ugni molinae Turcz.) as a source of antioxidant polyphenols. J Agric Food Chem. 2006; 54: 59 - 64.
Seguel I, Peñaloza E, Gaete N, Montenegro A, Torres A. Collecting and molecular characterization of murta (Ugni molinae Turcz.). Agrosur 2000; 28: 32 - 41
Shene C, Canquil N, Jorquera M, Pinelo M, Rubilar M, Acevedo F, Vergara C, von Baer D, Mardones C. 2012. In vitro activity on human gut bacteria of murta leaf extracts (Ugni molinae Turcz.), a native plant from southern Chile. J Food Sci. 2012; 77: 323 - 329.
Wilhelm de Mosbach E. Botánica indígena de Chile. Ed. Andrés Bello, Santiago, Chile, 1999.
