Moringa olejodárná a její bioaktivní látky
Publikováno: Středa, 07.12. 2016 - 09:06:21
Téma: prof Patočka


Moringa olejodárná a její bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Moringa olejodárná (Moringa oleifera) je nejznámějším druhem moringy, užitkové rostliny z čeledi moringovitých (Moringaceae). Moringa se vyskytuje asi v 13 druzích v Indii, Arabském poloostrově, Madagaskaru a v některých tropických a subtropických oblastech kontinentální Afriky. Pro svůj zdárný růst potřebuje hodně slunce a tepla, ale dobře snáší dlouhá období sucha, ve kterých prožívá období vegetačního klidu. Nejznámějším druhem je stromovitá moringa olejodárná, původem z podhůří Himaláje, jejíž pěstování se kvůli vysoké užitkovosti rozšířilo téměř do celého tropického a subtropického pásma (Arora et al., 2013).



     Pro obyvatelstvo tropických a subtropických oblastí třetího světa má druh moringa olejodárná velký význam. Všechny části rostliny se dají zužitkovat, ale pěstuje se zejména pro své listy a plody. Listy, syrové i vařené, jsou velmi vydatnou stravou (Ramachandran et al., 1980). Sušené jsou dobrou zásobárnou makronutrientů i mikronutrientů pro období nedostatku potravy. Obsahují velká množství vitamínů, minerálů i proteinů. Listy se proto suší, drtí na prášek a podávají jako výživný doplněk stravy dětem nebo sportovcům. Stejně oblíbené a výživné jsou také dozrávající plody ve tvaru zelených lusků. Jí se vařené, stejně jako květy (Fuglie, 1999) Semena z dozrálých plodů mají velký obsah oleje, který se z nich získává lisováním. Olej je požíván v kuchyni, kosmetice i k mazání jemných strojních součástek. Existují důkazy o tom, že jako kosmeticky přípravek byl využíván již ve starém Egyptě a současná věda v něm objevila vynikající prostředek na vyživování, zvláčňování a hydrataci kůže (Khawaja et al., 2010). Pražená semena moringy jsou pochoutkou se zvláštní chutí. Kořeny rostliny sice obsahují toxický alkaloid, ale pro svou ostrou chuť se používají jako náhrada křenu (horseradish tree, sahijana). Z kůry stromů se získává hrubé vlákno pro výrobu rohoží a provazů. 
     O tom, jak užitečnou potravinou je moringa, můžeme si představit na základě informací publikovaných nedávno Razisem a jeho spolupracovníky (2014). Moringa obsahuje 9krát více proteinů než jogurt, 10krát více vitaminu A než mrkev, 12krát více vitaminu C než pomeranč, 15krát více draslíku než banány, 17krát více vápníku než kravské mléko a 25krát více železa než špenát. 
     Široké uplatnění nachází moringa olejodárná po celá staletí a v mnoha kulturách po celém světě také  v lidovém léčitelství. Kořenů se používá při poruchách zažívání, proti střevním parazitům i jako lék tlumící bolest, semena působí protizánětlivě a snižují horečku, listy jsou účinné proti kurdějím nebo osteomalacii (Caceres  et al., 1992; Khawaja et al., 2010; Singh et al., 2012).
     V současné době je moringa ceněna jako důležitý nutriční zdroj proteinů, minerálů, vitamínů, aminokyselin, antioxidantů a omega-3 a omega-6 mastných kyselin (Fahey et al., 2005; Hsu Est al., 2006; Kasolo et al., 2010). Neméně ceněným faktem je, že biologicky aktivní látky moringy vykazují řadu farmakologických účinků. Za účinky protizánětlivé (Bennett et al., 2003; Fahey, 2005) jsou zodpovědné zejména fenolické kyseliny a flavonoly (Mbikay, 2012). Dosud ne zcela známé látky moringy jsou zodpovědné za jejich antiulcerozní a antifibrotické účinky, když chrání játra před vznikem toxické fibrózy (Hamza, 2010). Hypoglykemická a anti-hyperglykemická aktivita listů moringy (Babu a Chaunhuri, 2005) je pravděpodobně způsobena přítomností terpenoidů, které stimulují beta-buňky pankreatu k sekreci insulinu (Tende et al., 2011). Extrakty ze všech částí stromu vykazují antibakteriální účinky proti řadě patogenních bakterií a kvasinek (Arora et al., 2013; Onsare et al., 2013).      
     Z moringy bylo izolováno několik látek, které jsou protinádorově účinné (Guevara et al., 1999). Jsou to např. benzyl-isothiokyanát, 4-(4‘-O-acetyl-alfa-L-rhamnopyranosyloxy)benzyl-isothiokyanát (I), 4-(alfa-L-rhamnopyranosyloxy)benzyl-glukosinolat (II), pterygospermin nebo niazimicin (III), jejichž strukturní vzorce jsou na obrázku. 
Literatura
Arora DS, Onsare JM, Kuar H. Bioprospecting of Moringa Moringaceae): microbiological perspective. J Pharmacog Phytochem, 2013; 1: 193-215.
Babu R, Chaudhuri M. Home water treatment by direkt filtration with natural coagulant. J Water Health, 2005;  3: 27-30.
Bennett RN, Mellon FA, Foidl N, et al. Profiling glucosinolates and phenolics in vegetative and reproductive tissues of the multi-purpose trees Moringa oleifera L. (Horseradish Tree) and Moringa stenopetala L. J Agri Food Chem. 2003;  51: 3546-3553.
Caceres A, Saravia A, Rizzo S, Zabala L, De Leon E, Nave, F. (1992). Pharmacologie properties of Moringa oleifera. 2: Screening for antispasmodic, antiinflammatory and diuretic activity. J Ethnopharmacol. 1992; 36(3): 233-237.
Fahey, JW (2005). Moringa oleifera: A review of the medicinbal evidence for its nutritional, therapeutic, and prophylactic properties. Part 1. Trees Life J. 2005; 1: 5. 
Fuglie LJ. The Miracle Tree: Moringa oleifera: Natural Nutrition for the Tropics. Church World Service, Dakar. 1999; pp. 68; revised in 2001 and published as The Miracle Tree: The Multiple Attributes of Moringa, pp. 172.
Guevara AP, Vargas C, Sakurai H, et al. An antitumour promoter from Moringa oleifera Lam. Mutat Res. 1999;  440: 181-188.
Hamza AA. Ameliorative effects of Moringa oleifera Lam seed extract on liver fibrosis in rats. Food Chem Toxicol. 2010; 48: 345-55.
Hsu R, Midcap S, Arbainsyah DWL. Moringa oleifera: Medicinal and Socio-Economical Uses. Internationa Course on Economic Botany, National Herbarium Leiden, the Netherlands, 2006.
Kasolo JN, Bimenya GS, Ojok L, et al. (2010). Phytochemicals and uses of Moringa oleifera leaves in Ugandan rural communities. J Med Plants Res. 2010; 4: 753-7.
Khawaja TM, Tahira M, Ikram UK. Moringa oleifera: a natural gift - A review. J Pharm Sci Res. 2010; 2: 775-781.
Mbikay M, (2012). Therapeutic potential of Moringa oleifera leaves in chronichyperglycemia and dyslipidemia: a review. Front Pharmacol. 2012; 3: 1-12.
Onsare, JG, Kaur, H, Arora, DS. Antimicrobial aktivity of Moringa oleifera from different locations against some human pathogens. J Med Plants, 2013; 1: 80-91.
Ramachandran C, Peter KV, Gopalakrishnan PK. Drumstick (Moringa oleifera): a multipurpose Indian vegetable. Economic Botany, 1980; 34(3): 276-283.
Razis AFA, Ibrahim MD, Kntayya SB: Health benefits of Moringa oleifera. Asian Pac Cancer Prev. 2014; 15(2(): 8571-8576.
Singh GP, Sharma SK. Antimicrobial evaluation of leaf extract of Moringa oleifera Lam. Int Res J Pharm, 2012; 3: 1-4.
Tende JA, Ezekiel I, Dikko AAU (2011). Effect of ethanolic leaves extract of  Moringa oleifera on blood glucose levels of streptozocin-induced diabetics and normoglycemic Wistar rats. British J Pharmacol Toxicol. 2011;  2: 1-4.






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=929