Houba roste v mykorhize s různými druhy jehličnanů a je rozšířena v Severní Americe v Asii i Evropě (Ricken, 1915; Abraham, 1993; Bessette et al., 2013). Plodnice rostou rozptýleně nebo ve skupinách na zemi. V ČR roste čirůvka oranžová v pahorkatinách a v podhůří. Nejčastěji na okrajích smrkových lesů, na vápencovém podkladu. Roste pouze roztroušeně a nikde není hojná. Je to houba končícího léta a začínajícího podzimu. První plodnice se objevují koncem srpna, poslední v polovině listopadu. Z houby bylo až dosud izolováno několik sekundárních metabolitů.
     Jasně oranžovo-červená barva (http://burle.blog.cz/1605/ciruvka-oranzova-tricholoma-aurantium-cirovka-cirovnica-oranzova)

je způsobena přítomností benzotropolonového pigmentu zvaného aurantricholon (I) (Gruber, 2002), který je v houbě přítomen ve formě vápenaté soli. V menším množství jsou přítomny i dva žlutě zbarvené deriváty 2H-furo[3,2-b]benzopyran-2-onu, aurantricholid A(II) a aurantricholid B (III) (Klostermeyer et al., 2000; Velíšek a Cejpek, 2011). Aurantricholidy vykazují silnou fluorescenci zelené barvy. Přírodní aurantricholid A je nestabilní, ale jeho syntetický derivát označovaný kódem FLU4 je stabilní fluorescenční barvivo, použitelné jako buněčný marker v biotechnologiích (Pereira, 2014).  
    Z methanolového extraktu plodnic byly izolovány tři diterpeny, tricholomalidy A− C (IV – VI) (Wang et al., 2009), které vykazují neurotrofní aktivitu a již v koncentraci 100 µM signifikantně indukují růst neuritů v buňkách krysích feochromocytů PC-12 (Tsukamoto et al., 2003). Další skupinu sekundárních metabolitů tvoří diterpenické laktony se skeletem neodolastanu, zvané trichoaurantianolidy (Benevelli et al.,1995; Invernizzi et al., 1995). Zatím jsou známy čtyři trichoaurantianolidy – A (VII), B (VIII), C (IX) a D (X) (Shen et al., 2009). Z triterpenoidů byly v čirůvce oranžové nalezeny trichomyciny A (XI) a B (XII) s antibakteriálním účinkem (Ovenden et al., 2005; Nikolovska-Nedelkoska et al., 2013).