Carabrolaktony z byliny Carpesium abrotanoides

Jiří Patočka

     Rostliny rodu Carpesium, které se přirozeně vyskytují v Asii a Evropě, jsou již dlouho používány v tradiční čínské, korejské a japonské medicíně. Mají antipyretické, hemostatické, protizánětlivé a detoxikační vlastnosti a jsou používány při léčení mnoha chorob, jako je například zvýšená teplota, nachlazení, pohmožděniny, průjmy, zánět mléčné žlázy, příušnice, hepatitida, malárie apod.

    Jednou z nejpoužívanějších rostlin rodu Carpesium je C. abrotanoides, asi 1 m vysoká bylina domovem ve východní Asii, Číně, Taiwanu a Japonsku (Ohwi, 1965). Její listy jsou jedlé (Schultes, 1985). Odvar z listů se používá při léčení bronchitidy, angíny, vředů a hadího uštknutí. Šťáva ze stonku se používá jako prostředek ke zmírnění následků bodnutí hmyzem, ale také při bolestech v krku. Odvar z plodů je účinný u střevních parazitů a odvar ze semen je využíván jako projímadlo a diuretikum, podobně jako kořen (Duke a Ayensu, 1985).
     Z rostliny C. abrotanoides byla již izolována řada biologicky účinných látek, z nichž nejlépe jsou prozkoumány seskviterpenické laktony (Kariyone  et al., 1954; Konovalova et al., 1972), jejichž přítomnost je pro tuto čeleď rostlin charakteristická (Seaman et al., 1983). Jsou to např. carpesiolin, carabron, carabrol, telekin, ivalin nebo carabrolaktony A a B, které byly izolovány z nadzemních částí rostliny (Kariyone  et al., 1954; Wang et al., 2009). Byly též nalezeny  jejich zdvojené molekuly, dicarabrony A a B (Wu et al., 2015).