K čemu je či není dobrý citronan isopropylnatý
Publikováno: Pondělí, 07.03. 2016 - 08:54:24
Téma: prof Patočka


K čemu je či není dobrý citronan isopropylnatý

Jiří Patočka

    Citronan isopropylnatý (isopropyl citrát) je bezbarvá voskovitá látka, která se vyrábí esterifikací kyseliny citronové isopropanolem. Je to látka bez výrazné chuti a vůně, která se používá v kosmetice a potravinářském průmyslu pod označením E384 jako regulátor kyselosti, sekvestrant a antioxidant. Citronan isopropylnatý funguje tak, že váže volné ionty kovů, čímž zlepšuje kvalitu a stabilitu potravinářských výrobků (Calbert et al., 1951). Používá se např. v rostlinných olejích a margarínech, kde brání procesu žluknutí a prodlužuje dobu jejich použitelnosti (Ushiyama et al., 1987).



     Přestože citronan isopropylnatý není považován za nebezpečnou látku, která by mohla mít nepříznivý účinek na lidské zdraví (Deuel et al., 1951; Fiume et al., 2014), je v celé EU jeho užívání zakázáno. V USA a některých dalších zemích je však jeho používání povoleno a výrobky z této oblasti se mohou dostat i na náš trh.  
    Riziko představuje zejména citrusové ovoce, které někteří výrobci „vylepšují“ podobně jako maso a masné výrobky tím, že do něj přidávají vodu a různé chemikálie (soli, polyfosfáty), a jednou z nich je i citronan isopropylnatý. Tento proces se označuje jako „křehčení“. Deklarovaným smyslem této úpravy je zlepšení kvality výrobku a praktickým smyslem je snížit výrobní náklady na kilogram výsledného masového či jiného produktu, protože voda, sůl i fosfáty jsou podstatně levnější než maso samotné. Obohacování masa o vodu a soli je tradičním postupem změkčování tuhých mas, kde je skutečně hlavním smyslem výrobek změkčit a zlepšit tak jeho organoleptické vlastnosti. Při křehčení měkkých mas, jako jsou kuřecí prsa, nebo masa mletá, jde však především o zisk prodejce. Není tajemstvím, že křehčením se váha drahého masa, které se nastaví levnou vodou, zvýší i o více než 20 %.
    Stále vyšší poptávka zákazníka po nízkých cenách způsobila, že byly vypracovány metody, které umožňují křehčit nejen maso, ale i ovoce nebo zeleninu. Dokonce je to mnohem jednodušší. Ovoce i zelenina jsou vlastně z velké části tvořeny vodou a bez větších problémů se její obsah dá zvýšit až o 30 %. Na zvýšený obsah vody v citronu by nás mělo upozornit, že citron se již nejmenuje citron, ale „ovocná potravina – citron“.

Literatura

Calbert UE, Greenberg SM, Kryder G, Deuel HJ. (1951). The digestibility of stearyl alkohol, isopropyl citrates, and steraryl citrates, and the effect of these materials on the rate and degrese of absorption of margarine fat. J Food Sci. 1951; 16(1‐6): 294-304.
Deuel HJ Jr, Greenberg SM, Calbert CE, Baker R, Fisher HR. Toxicological studies on isopropyl and stearyl citrates. Food Res. 1951; 16(3): 258-280.
Fiume MM, Heldreth BA, Bergfeld WF, Belsito DV, Hill RA, Klaassen CD, Liebler DC, Marks JG Jr, Shank RC, Slaga TJ, Snyder PW, Andersen FA. Safety Assessment of Citric Acid, Inorganic Citrate Salts, and Alkyl Citrate Esters as Used in Cosmetics. Int J Toxicol. 2014; 33(2 suppl): 16S-46S. [Epub ahead of print]
Ushiyama H, Nishijima M, Yasuda K, Kamimura H, Tabata S, Nishima T. Determination of isopropyl citrate in edible oil. J Food Hygienic Society of Japan (Japan).1987; 28(3): 200-204. Japanese.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=867