Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Vitaminy rozpustné ve vodě

Vitaminy rozpustné ve vodě

Bc. Monika Rosová

V úvodu práce bych chtěla uvést základní údaje a přiblížit celkovou problematiku o vitaminech, jejich zastoupení v lidském organismu a zmínit se krátce o historii. Lidé získávají pomocí potravy různé esenciální a organické prvky, které jsou nezbytné pro základní fungování lidského organismu. V potravě jsou zastoupeny v malém množství, čímž se liší od esenciálních aminokyselin a mastných kyselin.
V dnešní době známe celkem 13 vitaminu, které se dělí do následujících 2 skupin. První skupinou jsou vitaminy rozpustné v tucích (A,D,E,K) a do druhé skupiny patří B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12 a C, což jsou hydrofilní vitaminy rozpustné ve vodě a těmi se budu v mé práci zabývat (1).

CHCETE-LI OTEVŘÍT PREZENTACI, KLIKNĚTE ZDE

   Při běžném a přiměřeném stravování u většiny lidí nedochází k nedostatku některých z vitaminu, jejich příjem je plně pokryt. K nedostatku dochází především u lidí, kteří trpí např. poškozením střevní mikroflóry, špatným trávením nebo u alkoholiků či jiným způsobem oslabených lidí (diabetici). Nedostatek vitaminů se obecně uvádí pod pojmem hypovitaminóza. Jedná se o chorobný stav a lze také říci, že se jedná o lehčí formu avitaminózy. Tu lze popsat jako naprostý nedostatek určitého vitamínu. Opačným pojmem je hypervitaminóza. Také je popisována jako chorobný stav při němž dochází k předávkování až otravě vitamíny (2).
   Vitaminy jako takové byly objeveny a syntetizovány až ve 20. století. Prvním vůbec popsaným vitaminem byl vitamin B1 a za jeho objevitele je považován polský chemik židovského původu Kazimierz Funk (3).
   Do skupiny B-komplexu patří celá řada vitaminů. V mé seminární práci uvedu pouze některé a zmíním se i o vitaminu C. V prezentaci jsou pak stručně uvedeni všichni zástupci B–komplexu.

Vitamin B1 – Thiamin
   Tento vitamin je považován za klíčový ve skupině B-komplexu. Tento vitamin je nutný ke správné funkci nervového systému a udržení duševní rovnováhy. Tělo ho nedokáže dlouhodobě skladovat, tudíž je nutné ho přijímat ve vyšších dávkách než ostatní vitaminy skupiny B. Je důležitým zdrojem energie pro mozek, napomáhá štěpení glukózy a tím zajišťuje energii všem důležitým životním procesům.
   Thiamin je dostupný v běžně užívaných potravinách –neloupané obiloviny, maso, med, ořechy, brambory a jednou z největších zásobáren jsou pivovarské kvasnice. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je 0,8 – 1,1 mg denně.
   Dnes již není běžné, abychom se setkali s nedostatkem. K avitaminóze by mohlo dojít při vyloučení vepřového masa, obilovin nebo brambor z našeho jídelníčku. Projevy nedostatku jsou označovány jako nemoc Beri- Beri. Mezi hlavní příznaky se uvádí celková vyčerpanost, citlivost na hluk. U postižených jedinců dochází k parézám svalů, poklesu končetin a slabostem.
   Předávkování není příliš pozorováno, jelikož při vyšších dávkách dochází k vylučování vitaminu močí (1, 4).

Vitamin B2 – Riboflavin
   Riboflavin je tepelně stálý, ve vodě rozpustný. Tudíž je jeho vysoký obsah pozorován i v tepelně opracovaných surovinách. Dobrým zdrojem jsou vnitřnosti (játra, ledviny), hovězí, vepřové maso, vejce i mléčné výrobky. Vitamin B2 lze popsat jako univerzální vitamin a je prospěšný zejména při tvorbě nových buněk, napomáhá správnému vidění a správně ovlivňuje i srdeční systém.
   Doporučená denní dávka je 1,6 mg. Díky rozpustnosti ve vodě je nutné ho neustále dodávat, ovšem nadbytečné množství je z těla vyloučeno močí.
   Při nedostatku tohoto vitaminu pozorujeme kožní problémy. Závažnější problémy se projevují jako zánět hlasivek nebo zánět spojivek. Rizikovou skupinou lidí, kteří potřebují vyšší dávky jsou lidé léčeni antibiotiky, diabetici, lidé s onemocněním štítné žlázy nebo kteří trpí celiakií.
   Vážné komplikace při nadbytku riboflavinu nejsou a nebyly pozorovány (2).

Vitamin B5 – kyselina D-pantothenová
   Vitamin B55 se vyskytuje ve všech tělesných tkáních a je tedy nepostradatelný jako většina vitaminu B-komplexu. Jeho úkolem je tvorba protilátek v těle, dále napomáhá hojení ran a jizev a bývá aplikován lidem po operacích a při hojení popálenin. Dále je vnímán jeho pozitivní účinek proti stresu.
   Nejčastější výskyt vitaminu B5 je ve vnitřnostech, mase, celozrnném pečivu, obilovinách a většině druhů zeleniny.
   Doporučená denní dávka je 6 mg. Je důležité nezapomínat, že vitaminy B-komplexu by se neměly přijímat jednotlivě, ale společně. Jsou totiž společně funkčně propojeny.
   Jako prvotní nedostatek se projevuje zvýšenou potřebou spánku, zácpou, zvýšenou chutí k jídlu, později naopak žaludečními potížemi. Ovšem nedostatek je pouze velmi vzácný a je popisován jako tzv. Burning foot syndrom, který byl pozorován v historii např. u válečných zajatců. Popisovanými příznaky byly křeče v nohách, nechutenstvím, deprese, nespavost a snížená imunita.
   Vyšší dávky nejsou pro organismus toxické a přebytky jsou vylučovány močí (5).

Vitamin B7 – Biotin
   Také je pod jiným názvem znám jako vitamin H. Hraje důležitou roli při metabolismu aminokyselin a mastných kyselin. Biotin řadíme do skupiny látek nazývaných vitageny. Tyto látky jsou pro lidský organismus zdrojem energie, štěpí cukry, tuky a bílkoviny. Biotin se také používá k léčbě svalových bolestí nebo při vrozených poruchách metabolismu.
   Doporučená denní dávka není úplně přesně stanovena, ale všeobecně se udává 10–35 μg. Nejvíce biotinu se nachází v arašídech, jedlých kaštanech, luštěninách, vaječném žloutku nebo ve vnitřnostech.
   Nedostatek vitaminu B7 se projevuje poruchou trávení, oslabenou střevní mikroflórou a také fyziologicky jako ospalost, letargie nebo až depresí. Ovšem v našich podmínkách takové stavy nehrozí.
   Nadbytek nebo toxická otrava nejsou známy ani při vysokých dávkách. Přebytek je vylučován močí, stejně jako u všech ostatních vitaminu rozpustných ve vodě (5).

Vitamin B9 – kyselina listová
   Spolu s vitaminem B12 je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA, účastní se na přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá pro buněčné dělení a pro tkáně s vysokou mitotickou aktivitou.
   Jako doporučená denní dávka se uvádí 400 μg. Ovšem při plánovaném otěhotnění a v těhotenství je vhodné dávku zvýšit a to na 600 μg jako prevence kongenitálních malformací a jiných neurologických poruch.
   Vzhledem ke své schopnosti řídit tvorbu a spotřebu homocysteinu, což je specifická aminokyselina kardiovaskulárního systému, napomáhá kyselina listová proti srdečním a cévním onemocněním. Dále také může odvracet nebezpečí rakoviny plic, děložního hrdla, tlustého střeva nebo konečníku.
   Kyselina listová je především obsažena v listové zelenině jak už její pojmenování napovídá. Tudíž dobrým zdrojem je špenát, zelí, kapusta, brokolice. Velice dobrým zdrojem je také pivo a pivovarské kvasnice.
   Při akutním nedostatku kyseliny listové se projeví megablastická anémie a příznaky jsou průjem, u dětí nedostatečný růst. Onemocnění je způsobeno zvětšenými erytrocyty, které jsou navíc zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Nedostatek může mít až fatální následky hlavně na srdeční a cévní systém (6).

Vitamin C – kyselina L-askorbová
   Tento vitamin je patří mezi základní a nezbytný k lidskému životu. Je citlivý na oxidaci a teplo. Tudíž potraviny obsahující vitamin C je lepší konzumovat v syrovém stavu. je obsažen v citrusových plodech, šípku, rakytníku, bramborech anebo rajčatech.
   Jako doporučená denní dávka se uvádí 100 mg, u kuřáků je nutné zvýšit dávku alespoň na 150 mg a při nachlazení a v zimním období se dokonce dávka může navyšovat až na 600 mg. Tudíž předávkování stejně jako u všech ve vodě rozpustných vitaminu nehrozí, přebytek je vyloučen močí.
   Nedostatek se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, krvácením do kloubů a jejich deformacemi, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou nebo žaludečními problémy
   Extrémní nedostatek je nazýván jako onemocnění kurděje, čímž dříve trpěli např. mořeplavci nebo váleční zajatci. Projevuje se jako anémie, krvácivost, oteklými klouby, ztrátou zubů a křehkostí kostí.
   Nadbytek není příliš znám a aktuálním problémem, přebytek vitaminu C je vyloučen močí (7).

Zdroje
1.   HAVLÍK, Jaroslav a Milan MAROUNEK. Živiny a živinové potřeby člověka: učebnice pro studenty ČZU v Praze. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012, 131 s. ISBN 978-80-213-2269-1.
2.   KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2012, xiv, 498 s. ISBN 978-80-247-2977-0.
3.   URSELLOVÁ, Amanda. Vitamíny a minerály. Vyd. 1. Bratislava: NOXI, 2004, 128 s. ISBN 80-891-7900-2.
4.   Vitalion: Vitamín B1 [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://doplnky.vitalion.cz/vitamin-b1/
5.   STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie: pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství). 3., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2013, 2 sv. (201, 237 s.). ISBN 978-80-246-2135-7.
6.   Vitalion: Vitamin B9 [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://doplnky.vitalion.cz/vitamin-b9/
7.   Wikiskripta: Kyselina askorbová [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kyselina_askorbov%C3%A1