Vitaminy jsou látky nezbytné pro zdraví člověka. Bez nich by tělo nemohlo řádně fungovat a díky jejich nedostatku by podlehlo různým nemocem. Už ve 4. století před Kristem věděli lékaři, že určitá strava je vhodnou prevencí různých nemocí. Například nedostatek vitaminů C může vyvolat kurděje. Jediné dva vitaminy, jejichž výhradním zdrojem není potrava, jsou vitaminy D a K, které si tělo samo vytváří.(1)
OBJEVENÍ VITAMINŮ Teprve ve 20. století izolovali vědci úspěšně vitaminy z potravy a identifikovali jejich strukturu. Dnes máme informace o 13 těchto organických látkách a všechny se nacházejí v potravě či nápojích.(1)
Při objevení bylo každému vitaminu přiděleno písmeno A nebo B atd. Poté, co byla definována jejich chemická struktura, dostaly i svůj specifický název. Vitamin A proto známe i pod názvem retinol a vitamin C pod názvem kyselina askorbová. Nicméně, jako u všech věcí, je i zde pár výjimek. Například vitamin B není pouze jeden, ale je to celá skupina vitaminů, a zatímco většina vitaminů ze skupiny B má svůj vlastní název a číslo, některé, jako například kyselina listová, jsou známy pouze pod svým názvem.(2)
Vitaminy jsou rozděleny do dvou kategorií. Ty, které patří do první kategorie, potřebuje tělo pravidelně. Jsou
rozpustné ve vodě a tělo je rychle ztrácí močí. Vitamin C a vitaminy skupiny B patří do skupiny ve vodě rozpustných. Zbývající vitaminy A, D, E, K jsou rozpustné v tucích a patří do druhé skupiny. Díky tomu, že se rozpouštějí v tucích, mohou zůstat v tukových zásobách těla měsíce až roky.(1)
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POTŘEBU VITAMINŮ Denní potřeba jednotlivých vitaminů je závislá na celé řadě fyziologických a především patologických situací, na celkovém aktuálním zdravotním stavu konkrétního jednotlivce, na způsobu stravování a také na životním a pracovním prostředí, ve kterém člověk žije. Mezi základní fyziologické faktory, ovlivňující potřebu vitaminů můžeme zařadit:
1) Věk – u kojenců a batolat je zvýšená potřeba vitaminu A, C, D, B1, B2. U mladistvých je nutno zvyšovat příjem vitaminů B komplexu, C, D, A. Ve stáří vzhledem k omezené konzumaci ovoce a zeleniny je nutno doplňovat vitamin C, A a vitaminy B komplexu. (3)
2) Pohlaví – u žen je zvýšená potřeba všech vitaminů v období těhotenství a kojení. V těhotenství se mohou manifestovat příznaky hyposaturace, především kyseliny listové. (3)
3) Pracovní zatížení – práce duševní zvyšuje nároky na příjem vitaminu C a vitaminu skupiny B - udržování pozornosti, mentální svěžesti, podpora a zlepšení psychického výkonu. Zvýšený příjem vitaminu A – zraková náročnost, zraková ostrost. U práce fyzicky náročné je vhodné zvýšit příjem vitaminu B1, B2. (3)
4) Životní styl – u kuřáků je nutno zvýšit příjem vitaminu C v závislosti na množství vykouřených cigaret. Dále u popáleninových stavů je nutné zvýšit příjem vitaminů C, E, podpora hojení ran – vitamin A, C. (3)
VITAMINY ROZPUSTNÉ V TUCÍCHVITAMIN AVitamin A neboli retinol je lipofilní substance, která není rozpustná ve vodním prostředí, plazmě, cytosolu. (4) Tělo potřebuje vitamin A k výrobě radopsinu, barviva, které nám umožňuje vidět za tmy. Dále je nezbytný k tomu, aby byly okraje úst a plic stále vlhké, k přirozenému růstu tělesných tkání a také udržuje zdravou kůži. Hraje také roli v imunitních reakcích těla, protože pomáhá bránit se bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím. (1)
Mezi nejlepší zdroje vitaminu A patří vaječný žloutek, margarin, máslo, telecí játra, sleď, makrela. Denní doporučená dávka pro dospělé podle DACH 2000 je 1 mg ekvivalentů retinolu. (5) Vitamin A je ukládán v tukových buňkách těla, nadbytečné množství se hromadí a může být toxické. Dávky 300 mg u dospělých a 100 mg u dětí jsou škodlivé, vyvolávají vypadávání vlasů, zvracení, bolesti hlavy, dvojité vidění nebo poškozují kosti a játra. (1)
Také se doporučuje vyhýbat se kombinacím zdrojů vitaminu A například multivitaminy a olej z tresčích jater. Těhotné ženy by neměly doplňky užívat vůbec, neboť dávky 3300 mikrogramů denně mohou u plodu vyvolat vrozené vývojové vady.(1)
VITAMIN D
Vitamín D (kalciferol) patří mezi skupinu vitamínů rozpustných v tucích. Označení vitamín D ovšem neslouží jen pro jednu látku, ale pojmenovává se tak skupina příbuzných látek. Mezi vitamíny D patří hlavně vitamín D2 a D3. (6) Obecně je tento vitamín potřebný zejména při stavbě a mineralizaci kostí a zubů. Dále podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě. Užívá se i při hojení zlomenin. (1)
Vitamín D, na rozdíl od většiny ostatních vitamínů, se vytváří v těle. Vitamín se v těle vytváří působením ultrafialovému záření ze slunečního světla. Můžeme tedy zjednodušeně říci, že získáváme vitamín ze slunce. Náš organismus si dokáže ze slunce získat až 80 % potřebné denní dávky vitamínu D. Dále se vitamín D vyskytuje v potravinách. Mezi zdroje vitamínu patří ryby (např. losos, tuňák, sardinky), játra, vejce, mléko. (1)
K deficitu vitamínu D dochází hlavně u lidí, kteří nemají dostatečný přístup ke slunečnímu záření (např. dlouhodobě nemocní lidé) a také u osob, které nedbají na pestrou stravu. Pokud nemáme dostatek vitamínu D, tělo nedokáže tolik vstřebávat vápník z potravy a začne si ho odebírat z kostí, odtud putuje do krve, aby se zde pokrylo chybějící množství. Tento stav pak vede ke ztrátě kostní hmoty, dochází k demineralizaci kostí. Užíváte-li tedy na kosti vápník, je potřeba přijímat i vitamín D. Nedostatek vitamínu D může vést k zvýšenému riziku osteoporózy nebo k oslabení kostí. (6)
VITAMIN EVitamin E (tokoferol) je nejdůležitější antioxidant, a proto se na něj díváme jako na důležitý ochranný faktor proti obávané oxidaci lipidů. Chrání především nenasycené mastné kyseliny v buněčných membránách před útokem volných radikálů, protože je může včas zachytit a přerušit řetězové reakce radikálů hned po jejich vzniku. (7)
Naše zásobování vitaminem E závisí na tělu vlastní schopnosti přijímat tuky z potravy. Vitamin E se vstřebává v tenkém střevě a přes lymfatický systém se dostává do krve. Tam se nachází hlavní podíl vitaminu E v lipoproteinech malé tloušťky, v tzv. LDL. Obecně se musí přísun vitaminu E zvýšit o desetinásobek, pokud se má jeho koncentrace v krvi zdvojnásobit. (7)
Vitamin E se v různých orgánech a tkáních těla vyskytuje ve velmi různých koncentracích. Uvnitř buněk se nacházejí nejvyšší koncentrace v buněčných frakcích bohatých na membrány, např. v mitochondriích, elektrárnách buněk. (7)
Nejvyšší nabídku vitaminu E představují rostlinné oleje (sójový nejvíce), ořechy, slunečnicová jádra, pšeničné klíčky. Potřeba vitaminu E u zdravých dospělých může podléhat výkyvům podle životního stylu a stravovacích zvyklostí. Přitom hraje svou roli i složení tělesných tkání, zejména s ohledem na podíl nenasycených mastných kyselin, který je zase závislý na individuálních stravovacích zvyklostech. (7)
Na rozdíl od jiných vitamínů, které jsou rozpustné v tucích, není u vitamínu E prokázána toxicita. Vitamíny rozpustné v tucích se hromadí v organismu a při jejich nadměrné konzumaci může dojít k toxické reakci. Vitamín E je však v tomto unikátní, jelikož je celkově málo toxický. (7)
U citlivých jedinců se může předávkování projevit vyrážkou, nechutenstvím nebo únavou. Dávky nad 3 g (tedy 300 krát vyšší dávka než je doporučená) mohou vyvolat bolesti hlavy, nevolnost, průjem a mohou oslabit imunitní systém. (7)
VITAMIN KVitamin K (fitochinon) je posledním vitaminem ze skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Jedná se vlastně o soubor tří derivátů naftochinonu – vitamínu K1, K2 a K3. Vitamín K1 (fylochinon) se nachází především v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) je produkovaný bakteriemi a vitamín K3 (menadion) je vyráběn synteticky.(vit. A prevence) Vitamín K je nepostradatelný zejména v problematice krvácivosti, jelikož snižuje riziko vnitřního krvácení, chrání organismus proti nadměrnému krvácení a díky tomu je často lékaři předepisován v před a pooperační péči. Jeho používání je i zcela preventivní a využívá se i když organismus neprojevuje známky nedostatku vitamínu K. (1)
Vitamín K, nebo lépe řečeno jeho podjednotka K2, je syntetizována ve střevech střevní mikroflórou. Organismus si tak Vitamín K sám vyrábí a pokud není poškozené vstřebávání živin z trávicího traktu, množství vitamínu K přijatého potravou a syntetizovaného střevní mikroflórou plně pokryje spotřebu vitamínu v organismu. (1)
Vitamín K můžeme tělu dodat spoustou potravin, především zelenými částmi rostlin listové zeleniny jako je kapusta, květák, zelí, špenát, zelené fazolky, hrách a kadeřávek nebo růžičková kapusta a brokolice. Dále se vitamín K nachází v mase, játrech, rostlinných olejích a pistáciových oříšcích. (2)
Nedostatek vitamínu K je v našich zeměpisných šířkách velmi vzácný. Zdravý jedinec pokryje spotřebu vitamínu K z bakteriální produkce střevní mikroflóry, jelikož si tělo vyrobí tolik vitamínu K, kolik jej v dané chvíli potřebuje. (4)
