Problematika objektů nesplňujících podmínku zákona o prevenci závažných havárií
Publikováno: Neděle, 25.02. 2007 - 09:23:48
Téma: Krizová radiobiologie a toxikologie


PROBLEMATIKA OBJEKTŮ NESPLŇUJÍCÍCH PODMÍNKU ZÁKONA
O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ V ČR

Bc. Lenka MARYŠKOVÁ

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice

V poslední době bylo možné zaznamenat několik případů úniku amoniaku na zimních stadionech. S těmito případy vyvstává i otázka možných důsledků těchto havárií. Alarmujícím faktem zůstává, že tyto objekty v ČR nemají ze zákona žádné povinnosti v oblasti prevence závažných havárií.



U objektů provozujících nebezpečné škodliviny, a to v jakémkoliv množství, nelze nikdy vyloučit určitá rizika. Rizika mohou vyplývat například z chemických, fyzikálních a biologických vlastností látek představujících především jejich toxicitu, výbušnost, hořlavost, leptavé a korozívní účinky, ale mohou vyplývat i ze selhání lidského faktoru při manipulaci s těmito látkami. U rizika vyplývajícího z použitého zařízení a manipulace lze příkladem uvést použití elektrického, chladícího či topného zařízení, práci s přetlakem a manipulaci s tlakovými nádobami.
Havárie s únikem nebezpečné chemické látky může mít různé příčiny. Řadíme mezi ně především havárie způsobené činností člověka, technické závady, skryté závady způsobené únavou materiálu, odchylky od normálního provozu, nehody ve výrobě, při skladování nebo při přepravě. Z uvedeného vyplývá, že hlavní roli při těchto nehodách hraje selhání lidského faktoru nebo vyplývající organizační nedostatky (2).
Nelze opomíjet ani ostatní možné příčiny vzniku havárie, jimiž mohou být přírodní vlivy. V našich zeměpisných podmínkách se jedná zejména o vlivy povodní, silných náporů větru nebo sesuvů půdy. Otevřená možnost zůstává i u příčin ovlivněných záměrným poškozením, synergickými účinky jiných mimořádných událostí, teroristickými útoky či následky válečných operací (2).
Pro objekty provozující nebezpečné škodliviny je v současné době závazný zákon číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Těmto objektům pak zákon přesně stanoví systém prevence závažných havárií s ohledem na další prováděcí předpisy, kterými se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a některé podrobnosti systému prevence závažných havárií.
Sečteme-li konečnou sumu objektů spadajících pod zákon 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, získáme hodnotu v řádu několika stovek. Nepředpokládáme-li výrazný rozvoj a rozšíření některých odvětvových činností, je tato hodnota víceméně stagnující. Pokud se budeme soustředit na objekty nespadající pod tento zákon, ale přesto nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky provozující, dospějeme k celkové sumě i odhadově několikanásobně vyšší. Tento odhad potvrzuje fakt, že zástupce těchto objektů najdeme téměř ve většině měst a obcí na území České republiky.
Fakt, že některé objekty provozující nebezpečné chemické látky nebo přípravky v množství menším než jsou hodnoty odpovídající zákonu o prevenci závažných havárií, není v žádném případě zárukou bezpečnosti těchto provozů. Vezmeme-li v úvahu, že převážná část těchto objektů se nachází v obytných zónách obcí, měla by být snaha o vybudování preventivních opatření a zdokonalování ochrany o to významnější.
Mezi objekty nespadající pod zákon číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií řadíme například čerpací stanice, kde hrozí únik pohonných hmot nebo plynu s nebezpečím následného požáru, výbuchu a vznik s tímto spojených rozsáhlých škod a možná ekologická havárie. Další možné ohrožení vyplývá z použití amoniaku v rozsáhlých chladících zařízeních používaných na zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování a skladování masa, mlékárnách, pivovarech, tukových závodech, ve výrobnách zmrzliny, v čokoládovém průmyslu, ve skladech ovoce, květin a dalších. Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky se nevyhýbají ani dalšímu potravinářskému průmyslu a jejich využití najdeme příkladem v cukrovarnickém průmyslu, drožďárnách, lihovarech a průmyslu mouky. V mlýnech na zpracování mouky nelze opomíjet velké riziko výbuchu jemných prachových částic. Neopomenutelné je i využití chlóru na plaveckých stadionech, ve vodárnách a chlorovacích stanicích a jiných. U velké části nemocnic se nachází vlastní úpravny vody a rozšířené jsou i zásobníky kyslíku. Malé chemické provozy využívají specifické chemické látky nebo chemické přípravky dle zaměření. Stejně jako řada dalších podobných objektů využívajících nebezpečných látek ke své činnosti.
Řešením této problematiky by byla především změna v legislativě. Nelze však předpokládat změny v nejbližší době, což dokazuje i novela zákona 353/1999 S., jíž je právě zákon 59/2006 Sb., která nepřinesla výrazné změny. Přestože objekty provozující nebezpečné chemické látky a chemické přípravky nesplňující podmínku zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a nemají z tohoto zákona vyplývající povinnost zpracovávat vnitřní havarijní plány, je možné tuto situaci řešit individuálně spoluprácí těchto objektů s jednotlivými Odděleními krizového řízení pro dané územní oblasti. Vzájemná spolupráce se tak stává stěžejním bodem při vytváření preventivních opatření minimalizujících vznik a rozsah škod havárií s únikem nebezpečných škodlivin v mezích možného ohrožení. Není předpokladem, že by výsledné dokumenty rozsahově odpovídaly havarijním plánům zpracovaným podle příslušné vyhlášky, ale jednotlivé obsahové části havarijních plánů nebo pokyny této vyhlášky mohou sloužit jako vodítko při jejich zpracování.
Vzájemná spolupráce, sběr dat a jejich jednoduché a přehledné zpracování může být velkým přínosem pro zasahující jednotky, Oddělení krizového řízení, ale i objekty samotné v případě úniku nebo havárie s únikem spojené. Při zpracování nejsou stanoveny žádné podmínky, ale lze čerpat ze zkušeností odborníků z oblasti krizového řízení. Důležité údaje lze přibližně shrnout do několika bodů.
1, Údaje identifikující objekt
Uvádí se adresa objektu a telefonní spojení. Je možné uvést i jména hlavních kontaktních osob, provozovatelů, a telefonní spojení na tyto osoby pro případ, že k havárii dojde mimo provozní dobu objektu. Podstatnou informací je zdroj nebezpečí, tedy nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, jeho množství, umístění v objektu a název technického zařízení, je-li jeho součástí. Doplňujícím údajem je evidenční číslo karty.
2, Údaje o možném druhu havárie
Zde může být uvedena případná porucha technického zařízení a její charakteristika. Údaje se mohou týkat možného úniku nebezpečných látek, popřípadě požáru nebo výbuchu.
3, Základní údaje o nebezpečné látce
Uvádí se základní charakteristika látky a její vlastnosti, souhrn důležitých fyzikálně chemických a toxikologických údajů, které látka vykazuje. Do těchto údajů zahrnujeme například chemické označení, označení vyjádřené UN-kódem a Kemlerovým kódem, výchozí fyzikální stav, hustotu látky, bod vznícení a vzplanutí, skupinu a meze výbušnosti, teplotní třídu, rozpustnost ve vodě, mžitkový odpar, teplotu unikající látky, koncentrace zraňující a smrtelné a další. Pokud se v objektu nachází více druhů nebezpečných chemických látek nebo přípravků mohou se uvést možné interakce společně se seznamem těchto látek.
4, Údaje o ohrožení okolí
Přehled významných objektů a komunikací v okolí, které by mohly být zasaženy a ohroženy. U ohrožených objektů v okolí stručný přehled kontaktů pro vyrozumění.
5, Údaje o pravděpodobném postižení osob
Popis vzniku možných poranění závislých na druhu havárie. Například u požáru a výbuchu předpokládat charakteristická zranění. U toxických látek příznaky postižení.
6, Okamžitá opatření a činnost obsluhy
Zejména pokyny týkající se odstavení technických zařízení a zabránění dalšímu úniku nebezpečné látky, pokud je možno i případné pokyny pro zahájení likvidace havárie. Uveden přehled ochranných prostředků dostupných obsluze a přehled technického vybavení, pokud objekt takovými prostředky disponuje, určeného na likvidaci havárie. Dále uveden přehled a telefonické spojení na složky a orgány, kterým je nutno havárii oznámit.
7, První pomoc
Základní zásady první pomoci, specifika první pomoci při zasažení nebezpečnými chemickými látkami.
8, Činnost jednotek
V této části mohou být uvedeny činnosti složek integrovaného záchranného systému, tedy jednotek Hasičského záchranného sboru, Policie a Zdravotnické záchranné služby.
9, Parametry účinku
Uvedeny například tabulky parametrů účinků toxických koncentrací nebezpečných látek za různých meteorologických podmínek, či tabulky výbuchu v zónách tlakové vlny.
10, Mapový podklad
Mapa okolí objektu, výřez znázorňující situování objektu s vyznačením ohrožených zón a legendou. Na plánku objektu se mohou vyznačit výpusti, nádrže, napojení kanalizace na hlavní síť či únikové cesty. (1)
Při vzájemné spolupráci a zájmu ze strany objektů na bezpečnosti provozu je možné doporučit i investice do různých bezpečnostních prvků a spolupráci při vzdělávání a informování obyvatelstva.
Zejména vzdělávání obyvatelstva v této problematice lze považovat za klíčové při snaze minimalizovat újmy na zdraví či životě obyvatel v případě havárie. Každý jednotlivec by měl mít povědomí o nebezpečí plynoucím z věcí, které jsou pro něj každodenní samozřejmostí a povědomí o ochraně vlastního života a zdraví.

LITERATURA
(1) Havarijní karty Masokombinát s.r.o. Písek, Čerpací stanice Shell Písek, Městský úřad Písek, Oddělení krizového řízení
(2) Kroupa, M.: Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2004. 46 s. ISBN 80-86640-23-X
(3) Martínek, B. a kol.: Ochrana člověka za mimořádných událostí. 2. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 118 s. ISBN 80-86640-08-6
(4) Vyhláška MŽP č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií
(5) Vyhláška MV č. 383/2000 Sb., o stanovení zásad pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
(6) Výroční zpráva České inspekce životního prostředí za rok 2003
(7) Výroční zpráva České inspekce životního prostředí za rok 2005
(8) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (platný od 1. května 2006)
(9) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=83