Betulinany – bioaktivní benzochinony stopkovýtrusné
houby lupeníku březového
Jiří Patočka
Lupeník březový (Lenzites betulina (L.) Fr. je nejedlá stopkovýtrusná houba čeledi Polyporaceae, která roste celoročně na odumřelých kmenech, větvích a pařezech listnáčů (bříz, dubů, buků a habrů), kde způsobuje bílou hnilobu dřeva, a méně často i na živých dřevinách. Její jednoletá vějířovitá plodnice, která vytrvává přes zimu, je bokem přirostlá k podkladu a často vyrůstá ve skupinách umístěných střechovitě nad sebou. Plochý a zprohýbaný klobouk je 3-10 cm dlouhý a 1-5 cm široký. Má světle hnědou až žlutohnědou barvu a jeho povrch je sametově plstnatý a soustředně pásovaný, s ostrým okrajem. Dužnina je korkovitá, tuhá, bez vůně a zápachu. Tento choroš se při pohledu shora podobá outkovce.
Hlavními bioaktivními látkami lupeníku březového jsou deriváty p-benzochinonu zvané betulinany (Lee et al., 1996), které lze z houby extrahovat methanolem. Betulinany fungují jako vychytavače volných radikálů a inhibují peroxidaci lipidů (Lee et al., 1996) a jsou to take inhibitory fosfodiesterasy-4B (El-Elimat et al., 2013). Betulinany vykazují rovněž antimikrobiální aktivitu proti Staphylococcus aureus a protinádorový účinek u několika buněčných linií lidské rakoviny (El-Elimat et al., 2013). Vychytavače volných radikálů nacházejí v medicíně stále širší uplatnění, protože reaktivní formy kyslíku a dusíku se podílí na různých patologických procesech, a to zejména na patogenezi onemocnění, jako je infarkt a cerebrální ischemie, ateroskleróza, diabetes, revmatoidní arthritida, rakovina nebo procesy stárnutí (Štípek et al., 2000).
Přírodní látky vždy hrály v historii medicíny a hledání nových léků významnou úlohu, která nic neztratila na svém významu. V letech 1981 až 2010 se ve světě objevilo 1355 nových léků, z nichž přibližně polovina byla inspirována přírodními produkty (Newman a Cragg, 2012). Jen v letech 2005 až 2007 bylo jen v USA uvedeno na trh třináct zcela nových léčiv, jejichž vznik byl inspirován přírodními látkami (Harvey, 2008). Dosud málo využívaným zdrojem biologicky aktivních látek jsou houby, přestože jejich potenciál je je v tomto směru obrovský. V roce 1991 byl celkový počet druhů hub odhadován na 1,5 milionu (Hawksworth, 1991), ale současné odhady hovoří o více než 5,1 milionů druhů (Blackwell, 2011). Přitom taxonomicky jich bylo prozkoumáno necelých 100 tisíc a pokud jde výzkum jejich biologicky aktivních sekundárních metabolitů, je jejich počet zcela nedostatečný (Blackwell, 2011).
Literatura
Blackwell M. The fungi: 1, 2, 3 ... 5.1 million species? Am J Bot. 2011; 98(3): 426-438.
El-Elimat T, Figueroa M, Raja HA, Graf TN, Adcock AF, Kroll DJ, Day CS, Wani MC, Pearce CJ, Oberlies NH. Benzoquinones and terphenyl compounds as phosphodiesterase-4B inhibitors from a fungus of the order Chaetothyriales (MSX 47445). J Nat Prod. 2013 Mar 22;76(3):382-7.
Harvey AL. Natural products in drug discovery. Drug Discov Today. 2008; 13(19-20): 894-901.
Hawksworth DL. The fungal dimension of biodiversity: magnitude, significance, and conservation. Mycol Res. 1991; 95 :641–655.
