Tajemství sněženky
Jiří Patočka
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), rostlina z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae), je naší nejznámější jarní kvetoucí rostlinou. Tato 10 - 20 cm vysoká, vytrvalá cibulovitá rostlina se objevuje na zahrádkách často ještě ve zbytcích sněhu a nezadržitelně se dere vstříc ke slunci. V cibulce rostliny bylo nalezeno asi 20 různých alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je galantamin, terciární amin, který je reverzibilním inhibitorem acetylcholinesterázy. Galantamin, který se dnes vyrábí synteticky, je nejnovějším a zatím nejúspěšnějším léčivem Alzheimerovy nemoci.
Alzheimerova nemoc, poprvé popsaná v roce 1907, byla do té doby neznámá. Ještě v polovině minulého století patřila mezi vzácné a neobvyklé choroby a znalo ji jen několik specialistů. Dnes postihuje asi 6 procent lidí starších 65 let a téměř 30 procent lidí starších 85 let a počty pacientů na celém světě se stále zvyšují. Je spojována se ze zvyšující se střední délkou života vyspělých společností a je proto právem považována za civilizační chorobu. Jedná se o progresivní neurodegenerativní poruchou mozku dosud neznámé etiologie s řadou rizikových faktorů, z nichž nejvýznamnějším je stáří. Progresivní charakter nemoci znamená, že její příznaky se s postupujícím časem stále zhoršují. Nemoc se již dostala na třetí místo jako příčina smrti a je na prvém místě jako příčina demence. Pro demenci je charakteristický úbytek až ztráta schopnosti myšlení, paměti a logického uvažování. Jedná se o postižení kognitivních a adaptačních schopností člověka, které jsou nezbytné pro jeho úspěšný osobní, společenský a pracovní život. Nemoc zbavuje mozek normálně fungovat a odsuzuje člověka do závislosti na ošetřovatelské péči. Choroba se v současné době považuje za nevyléčitelnou, ale je možné zpomalit její rozvoj a zmírňovat po určitou dobu některé její příznaky. Koncem minulého století byly objeveny léky, které mohou vývoj Alzheimerovy choroby zpomalit nebo na dva i více let dočasně zastavit. Převládají ty, které potlačují aktivitu enzymu acetylcholinesterázy, který odbourává neuronový přenašeč cholinergního nervového systému - acetylcholin. Acetylcholin zajišťuje v neuronech naše kognitivní funkce a při Alzheimerově nomoci je ho v mozku nedostatek. Strategie léčby spočívá v podávání léků inhibujících mozkovou acetylcholinesterázu. Podáváním inhibitorů tohoto enzymu se zvyšuje množství acetylcholinu v mozkových synapsích a zlepšují kognitivní funkce.
Jedním z nejnovějších léčiv Alzheimerovy nemoci je právě galantamin. Na rozdíl od jiných podobných látek galantamin působí nejen jako reverzibilní inhibitor acetylcholinesterázy, ale současně také jako modulátor acetylcholinových receptorů nikotinového typu. Jeho dualistický účinek potencuje schopnost galantaminu působit jako kognitivum, tedy jako léčivo zlepšující paměť. Galantamin se stal novou nadějí pro miliony lidí trpících touto civilizační chorobou. Nemoc je sice stále nevyléčitelná, ale její průběh se dá podáváním galantaminu zpomalit až o dva roky.
Literatura
Krejčová G., Ševelová L.: Současné poznatky o galantaminu, reverzibilním inhibitoru acetylcholinesterázy. Voj Zdrav Listy 72(1): 37-44, 2003.
Patočka J, Strunecká A.: Sněženka, posel dobrých zpráv. Vesmír
Švestka J. Galantamin – dualistické kognitivum. Psychiatrie, 2001; 4: 2065–2074
Trost BM, Tang W, Toste FD.: Divergent Enantioselective Synthesis of (-)-Galanthamine and (-)-Morphine. J Am Chem Soc 127(42): 14785 – 14803, 2005. DOI: 10.1021/ja054449+
