Obsahové látky vilínů
Mgr. Zdeňka
Navrátilová
Vilíny (Hamamelis L.) jsou střední až vysoké keře z čeledi vilínovitých (Hamamelidaceae). Kvetou v zimě vonnými kvítky se čtyřmi úzkými a pokroucenými korunními lístky, které jsou uskupeny v řídkých chomáčcích. Vilíny se pěstují jako okrasné keře, a to zejména vilín japonský a vilín měkký a jejich kříženci a kultivary. Vilín viržinský pochází ze Severní Ameriky a má drobnější květy; jeho listy a kůra se používají k léčebným účelům (Hurych, 2003; Williamson, 2003).
Obsahové látky
Naprostá většina studií je zaměřena na vilín viržinský. Listy vilínu obsahují velké množství tříslovin (5-10 %), zastoupeny jsou kondenzované (oligomery z katechinových či gallokatechinových jednotek) i hydrolyzovatelné tanniny (gallotaniny, hamamelitannin). Dále listy obsahují flavonoidy (kaempferol, kvercetin, kvercitrin, isokvercitrin, myricetin), fenolické kyseliny (kys. kávová a gallová) a silici složenou z alifatických uhlovodíků, monoterpenů, seskviterpenů, aldehydů a ketonů) (ESCOP, 2003). Kůra vilínů obsahuje třísloviny (1-7 %), zejména α-, β- a γ-hamamelitanniny, dále kondenzované třísloviny (gallokatechin, epigallokatechin, epikatechin). Zastoupeny jsou také saponiny, flavonoidy a silice (ESCOP, 2003; Williamson, 2003).
Léčivé účinky Jako léčivá rostlina se používá vilín viržinský, jehož listy (Hamamelidis folium) a kůra (Hamamelidis cortex) vykazují mnoho léčivých účinků. Tanniny a další polyfenoly mají protizánětlivý a antioxidační účinek. Vilín má také cytotoxický a antimutagenní účinek; díky antivirovému účinku proti herpetickým virům se používá jakou součást přípravků určených k léčbě oparu. Příznivě působí i na růst a stav vlasů a používá se jako součást šamponů. Díky adstringentnímu a hemostatickému účinku se vilín používá také k léčbě kožních onemocnění, hemoroidů a křečových žil (Williamson, 2003; Barnes et al., 2007; Sánchez et al., 2012; Wolff a Kieser, 2007). Třísloviny obsažené v kůře vilínu jsou účinnými antivirotiky. U viru chřipky a papillomaviru inhibují vysokomolekulární taniny (polymerní kondenzované taniny) vazbu viru na receptory a inhibují neuraminidázu, zatímco nízkomolekulární taniny (kyselina gallová, epigallocatechin kyseliny gallové nebo hamamelitanin) inhibují neuraminidázu, ale nikoliv hemaglutinaci (Theisen et al., 2014). Extrakty z kůry jsou účinnější než samostatně testované látky, což je významným zjištěním pro další rozvoj a zlepšení antivirotik na rostlinné bázi.
LiteraturaBarnes J, Anderson LA, Phillipson JD. Herbal Medicines 3rd ed. Pharmaceutical Press 2007. 710 p.
ESCOP (European Scientific Cooperative on Phytotherapy). The ESCOP Monographs 2. ed 2003. 556 p.
Hurych V. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Květ Praha 2003. 203 p.
Sánchez-Tena S, Fernández-Cachón ML, Carreras A, Mateos-Martín ML, Costoya N, Moyer MP, Nuñez MJ, Torres JL, Cascante M. Hamamelitannin from witch hazel (Hamamelis virginiana) displays specific cytotoxic activity against colon cancer cells. J Nat Prod. 2012; 75(1): 26-33.
Theisen LL, Erdelmeier CA, Spoden GA, Boukhallouk F, Sausy A, Florin L, Muller CP. Tannins from Hamamelis virginiana bark extract: characterization and improvement of the antiviral efficacy against influenza A virus and human papillomavirus. PLoS One. 2014; 9(1): e88062.
Williamson EM. Potter´s Herbal Cyclopaedia. The autoritative reference work on plants with a known medicinal use. Saffron Walden, The C. W. Daniel Company Limited 2003. 503 p.
Wolff HH, Kieser M. Hamamelis in children with skin disorders and skin injuries: results of an observational study. Eur J Pediatr. 2007; 166(9): 943-948.
