V současné době je metamfetamin  zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga, která stimuluje centrální nervovou soustavu, která účinně potlačuje únavu a potřebu spánku a zrychluje psychomotorické tempo. Vyvolává rovněž euforii a zvyšuje sebedůvěru. Čistá látka má formu mikrokrystalického bílého prášku hořké chuti. Podomácku vyráběný metamfetamin je prášek žluté, hnědé až fialové barvy, protože obsahuje zbytky surovin a meziproduktů (Kalina et al., 2003). Na černém trhu se objevuje ve formě soli hydrochloridu (UNODC, 2006).
Při výrobě v ilegálních laboratořích je výchozí surovinou relativně snadno dostupný efedrin nebo pseudoefedrin, které se redukují  pomocí kyseliny jodovodíkové a červeného fosforu (Skinner, 1990). Je to stejný postup, jakým byl metamfetamin poprvé připraven japonskými chemiky.
     Metamfetamin jako droga se může aplikovat buď orálně ve formě tablety či prášku, nazálně tzv. šňupnutím, intravenózně pomocí injekce nebo může být také vykouřen. Při intravenózním a inhalačním podání se dostavují účinky téměř okamžitě na rozdíl od šňupání, kdy se účinky začnou projevovat nejméně po pěti minutách s menší intenzitou. Nejdelší dobu nástupu účinku představuje podání pervitinu per os, jelikož trvá delší dobu, než gastrointestinální trakt vstřebá tuto látku (Ali et al., 2006). Metamfetamin se distribuuje ve všech orgánech, ale jeho nejvyšší koncentrace je v mozku. Metabolizuje se v játrech kde podléhá N-dealkylaci a oxidativní deaminaci. Při klasickém pH moči je zhruba 30 % látky podané orálně vyloučeno v nezměněné podobě. Doba exkrece drogy je závislá na pH moči. Alkalizace moči prodlouží poločas látky z 8-12 hodin až téměř na 35 hodin (Melega et al., 1999).
     Metamfetamin je nepřímo působící sympatomimetická droga, která zvyšuje účinek serotoninu, dopaminu a noradrenalinu v CNS a zvyšuje účinek noradrenalinu v periferním nervovém systému. Blokuje zpětné vstřebávání dopaminu, noradrenalinu a zároveň způsobuje vylučování noradrenalinu. Po vyprchání účinků těchto neuromediátorů dochází k pocitům nepříjemných stavů. Změny nálad spojené s užitím metamfetaminu jsou důsledkem působení na dopaminergní neurony, se stejným účinkem na mesokortikální dopaminergní neurony, které zprostředkovávají působení metamfetaminu na soudnost i nadhled (Cruickshank a Dyer, 2009). Aplikace metamfetaminu vede k euforii a nabuzení organismu. Způsobuje také nechutenství, snižuje únavu, navozuje stereotypní chování a vyvolává psychózy (Hides et al., 2015). Zvyšuje výkonnost celého organismu, uvolňuje zásoby energie a způsobuje psychomotorický neklid. Zvýšením tlaku krve, tepové a dechové frekvence zvyšuje riziko křečí. Dále zvyšuje pozornost, soustředěnost, urychluje tok myšlenek, odstraňuje zábrany. Nastává pocit euforie a sebejistoty. Po vypršení účinků je jedinec hluboce vyčerpán a dostavuje se fáze deprese. Při dlouhodobém užívání se dostavuje sešlost, bolest kloubů způsobená podvýživou, hemorhagie v plicích a játrech, poškození myokardu. Chronická intoxikace je často doprovázena silnou demencí (Panenka et al., 2013).