Coriarin – toxický terpen kožařky japonské (Coriaria
japonica)
Jiří Patočka
Kožařka (Coriaria) je jediný rod čeledi kožařkovité (Coriariaceae), vyšších dvouděložných rostlin rozšířených porůznu v jižní Evropě, Asii, na Novém Zélandu a v horách tropické Ameriky. Kožařky jsou keře se vstřícnými jednoduchými listy a drobnými květy, které jsou často pěstovány jako okrasné rostliny. Kožařka japonská (Coriaria japonica) je mrazuvzdorná a vzácně je pěstována i v ČR (Koblížek, 2006). Japonští autoři (Kinoshita et al., 2005) z tohoto jedovatého keře izolovali seskviterpenický lakton, který nazvali coriarin. Coriarin spolu s coriamyrtinem jsou hlavními toxickými principy kožařek a jsou zodpovědné za jedovatost těchto rostlin (de Haro et al., 2005).
CORIARIN
Také ostatní druhy kožařek jsou jedovaté. Např. u kožařky myrtolisté (Coriaria myrtifolia), která jako jediný evropský zástupce kožařek roste přirozeně v západním Středomoří od Portugalska po severní Itálii a Řecko (Zelený, 2005), byly zaznamenány i otravy u lidí (Alonso Castell et al., 1997; Skalli et al., 2002; de Haro et al., 2005). Otrava je charakterizována zažívacími problémy (nevolnost, zvracení, bolesti břicha) a neurologickými potížemi (křeče, koma, apnoe). Intoxikovaný člověk má problémy s dýcháním, které je krátké a povrchové. Ke smrti dochází v důsledku zástavy dechu (Skalli et al., 2002). Léčba je jen symptomatická.
Rozborem otrav kožařkami se zabývá práce de Haro et al. (2005), v níž autoři analyzovali celkem 83 případů, které nalezli v odborné literatuře. Jednalo se o otravy zaznamenané ve třech zemích: Španělsko, Francie a Maroko. Prvé příznaky otravy se objevovaly 150 minut po požití rostliny, nejčastěji plodů, které jsou podobné ostružinám a lákají tak k jídlu. Nejčastějšími příznaky otravy těmito plody byly neurologické poruchy. Jedenáct pacientů zemřelo (6 dětí, 5 dospělých). Na příkladu 8-letého chlapce z Katalánska autoři demonstrovali užitečnost benzodiazepinů podávaných jako antidotum. Otravy kožařkou myrtolistou jsou poměrně časté a nebezpečné (Gastaldo et al., 1987).
Literatura
Alonso Castell P, Moreno Galdó A, Sospedra Martínez E, Roqueta Mas J, Hidalgo Albert E, Iglesias Berengué J. [Serious intoxication by Coriaria myrtifolia: a case study]. An Esp Pediatr. 1997; 46(1): 81-82. Spanish.
de Haro L, Pommier P, Tichadou L, Hayek-Lanthois M, Arditti J. Poisoning by Coriaria myrtifolia Linnaeus: a new case report and review of the literature. Toxicon 2005; 46(6): 600-603.
Gastaldo P, Profumo P, Tosi B, Bruni A. Pharmacognostic study of Coriaria myrtifolia, a toxic adulterant of senna powder. Pharmaceutical Biology, 1987; 25(3), 161-170.
Kinoshita T, Itaki N, Hikita M, Aoyagi Y, Hitotsuyanagi Y, Takeya K. The isolation and structure elucidation of a new sesquiterpene lactone from the poisonous plant Coriaria japonica (Coriariaceae). Chem Pharm Bull (Tokyo). 2005; 53(8): 1040-1042.
Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov, Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
Skalli S, David JM, Benkirane R, Zaid A, Soulaymani R. [Acute intoxication by redoul (Coriaria myrtifolia L.). Three observations]. Presse Med. 2002; 31(33): 1554-1556. French.
Zelený V. Rostliny Středozemí. Praha, Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.
