Černohlávek obecný – obsahové látky a léčivé účinky
Publikováno: Středa, 17.12. 2014 - 00:00:00
Téma: prof Patočka


Černohlávek obecný – obsahové látky a léčivé účinky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Botanická charakteristika
Černohlávek obecný (Prunella vulgaris L.) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Rostliny mají horizontální nebo šikmý oddenek šedé barvy, čtyřhrannou vystoupavou lodyhu, vejčité listy a modrofialové květy uspořádané v květenstvích. Plodem jsou 4 tvrdky. Černohlávek obecný roste na sečených loukách, pastvinách a mezích, v zahradách, parcích, ve světlých lesích a na březích vod. U nás je rozšířen hojně na celém území; celkové rozšíření zahrnuje Evropu, Kanárské ostrovy, Madeiru, Island, západní a střední Sibiř a severozápadní Afriku. Zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky, východní Asie, Austrálie a na Nový Zéland (Hrouda, 2000).



Obsahové látky
Černohlávek obecný obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek různých chemických struktur. Zjištěny byly triterpenoidy (kys. ursolová, oleanolová a betulinová), flavonoidy (rutin, kvercetin, kaempferol), anthokyany, fenolické kyseliny (kys. rozmarýnová a kávová), kumariny, alkaloidy, tanniny, polysacharidy (prunellin) a silice (Rasool et al., 2010; Chen et al., 2012a; 2012b; Gu et al., 2013).

Léčivé účinky
Černohlávek obecný patří mezi tradiční léčivé byliny. V lidové medicíně se odvar nebo čerstvá bylina používají k léčbě bolesti v krku, horečky, průjmu, zažívacích potíží, bolesti hlavy a při hojení ran a vředů. K léčbě řady onemocnění se používá i v tradiční čínské medicíně. Mladé lístky je možné použít k jídlu (Kresánek a Krejča, 1982; Williamson, 2003).
V současné době probíhá řada studií, které ověřují farmakologické účinky černohlávku. Výsledky vzbuzují naděje na jeho možné využití v medicíně. Zjištěny byly účinky imunomodulační, protinádorové, antimikrobiální, antioxidační, protizánětlivé a antidiabetické (Williamson, 2003).

Protinádorový účinek
Protinádorový účinek byl testován na buněčných kulturách různých typů lidských nádorových buněk: karcinom plic, karcinom jater, leukémie a lymfom. Obsahové látky černohlávku vykazují protinádorový účinek a vyvolávají apoptózu nádorových buněk. Kyselina rozmarýnová snižuje tvorbu metastáz. Na protinádorovém účinku se podílejí i polysacharidy s imunomodulačním účinkem (Feng et al., 2010; Fu et al., 2012; Kim et al., 2012).

Antivirový a antibakteriální účinek
Extrakt z černohlávku působí proti řadě druhů patogenních bakterií, např. Salmonella typhi, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Mycobacterium tuberculosis. Zajímavý je také protivirový účinek - zjištěn byl účinek proti viru HIV-1 a herpetickým virům HSV-1 a HSV-2. Zaznamenán byl i účinek proti fytopatogenním houbám. Na celkovém antimikrobiálním účinku se podílí i imunostimulační účinek, extrakt z černohlávku zvyšuje aktivitu některých  imunitních buněk a produkci cytokinů (Oh et al., 2011; Xu et al., 1999; Huang et al., 2013; Yoon et al., 2010; Rasool a Ganai, 2013).

Protizánětlivý, protialergický a antioxidační účinek  
Triterpenické látky a kyselina rozmarýnová mají protizánětlivý a antioxidační účinek. V experimentu na myších a potkanech bylo zjištěno, že extrakt z černohlávku tlumí IgE-zprostředkovanou alergickou reakci, inhibuje degranulaci žírných buněk a uvolňování histaminu (Kim et al., 2007; Hwang et al., 2012).

Antidiabetický účinek
V experimentu na potkanech s diabetem snižovaly triterpenické kyseliny izolované z černohlávku hladinu glukózy v krvi a zvyšovaly aktivitu antioxidačních enzymů, které se podílejí na odstraňování volných radikálů. Působily rovněž ochranně na β-buňky slinivky břišní, které vyrábějí hormon inzulin (Zhou et al., 2013). V experimentu na myších snižoval extrakt z černohlávku hladinu glukózy, celkového cholesterolu a LDL cholesterolu v krvi a také krevní tlak. V dalším experimentu na myších zesiloval černohlávek antidiabetický účinek glibenclamidu, léčiva běžně používaného k léčbě diabetu, snižoval hladinu glukózy a zvyšoval hladinu inzulinu v krvi (Zheng et al., 2007).

Literatura
Feng L, Jia XB, Jiang J, Zhu MM, Chen Y, Tan XB, Shi F. 15. Combination of active components enhances the efficacy of Prunella in prevention and treatment of lung cancer. Molecules. 2010; 15(11): 7893-7906.
Fu XR, Sun ZC, Zhang MZ. Experimental study of extract from Prunella vulgaris inducing B, T lymphoma cell apoptosis. Zhong Yao Cai. 2012; 35(3): 433-438. [ article in Chinese]
Gu X, Li Y, Mu J, Zhang Y. Chemical constituents of Prunella vulgaris. J Environ Sci (China). 2013; 25 Suppl 1: S161-S163.
Hrouda L. Prunella L. In: Slavík B (ed.): Květena ČR 6. Academia Praha 2000. 770 p.
Huang R, Zhao M, Yang X, Huang J, Yang Y, Chen B, Tan J, Huang J, Li Z, Lv Y, Ji G. Effects of Prunella vulgaris on the mice immune function. PLoS One. 2013; 8(10): e77355.
Chen Y, Guo Q, Zhu Z, Zhang L. Changes in bioactive components related to the harvest time from the spicas of Prunella vulgaris. Pharm Biol. 2012; 50(9): 1118-1122.
Chen Y, Zhu Z, Guo Q, Zhang L, Zhang X. Variation in concentrations of major bioactive compounds in Prunella vulgaris L. related to plant parts and phenological stages. Biol Res. 2012a; 45(2): 171-175.
Kim SY, Kim SH, Shin HY, Lim JP, Chae BS, Park JS, Hong SG, Kim SH, Huang CY, Tsai CY, Lu SY, Chiu CC, Fang K. The aqueous extract of Prunella vulgaris suppresses cell invasion and migration in human liver cancer cells by attenuating matrix metalloproteinases. Am J Chin Med. 2012; 40(3): 643-656.
Kresánek J, Krejča J. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. Osveta Martin 1982. 766 p.
Oh C, Price J, Brindley MA, Widrlechner MP, Qu L, McCoy JA, Murphy P, Hauck C, Maury W. Inhibition of HIV-1 infection by aqueous extracts of Prunella vulgaris L. Virol J. 2011; 8: 188.
Rasool R, Ganai BA, Akbar S, Kamili AN, Masood A. Phytochemical screening of Prunella vulgaris l. - an important medicinal plant of Kashmir. Pak J Pharm Sci. 2010; 23(4): 399-402.
Rasool R, Ganai BA. Prunella vulgaris: a literature review on its therapeutic potentials. Pharmacologia 2013; 4(6): 441-448.
Williamson EM. Potter´s Herbal Cyclopaedia. The autoritative reference work on plants with a known medicinal use. Saffron Walden, The C. W. Daniel Company Limited 2003. 503 p.
Xu HX, Lee SH, Lee SF, White RL, Blay J. Isolation and characterization of an anti-HSV polysaccharide from Prunella vulgaris. Antiviral Res. 1999; 44(1): 43-54.
Yoon MY, Choi GJ, Choi YH, Jang KS, Park MS, Cha B, Kim JC. Effect of polyacetylenic acids from Prunella vulgaris on various plant pathogens. Lett Appl Microbiol. 2010; 51(5): 511-517.
Zheng J, He J, Ji B, Li Y, Zhang X. Antihyperglycemic activity of Prunella vulgaris L. in streptozotocin-induced diabetic mice. Asia Pac J Clin Nutr. 2007; 16 Suppl 1: 427-431.
Zhou QX, Liu F, Zhang JS, Lu JG, Gu ZL, Gu GX. Effects of triterpenic acid from Prunella vulgaris L. on glycemia and pancreas in rat model of streptozotozin diabetes. Chin Med J (Engl). 2013; 126(9): 1647-1653.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=719