Rudý, jedovatý strom
Publikováno: Středa, 19.11. 2014 - 08:16:51
Téma: prof Patočka


Rudý, jedovatý strom

Jiří Patočka, Josef Frynta

     Každý podzim jsme svědky úchvatné hry barev listí, která je vyvolána změnami v látkové výměně rostlin chystajících se na zimu. Před začátkem mrazivého období se barva listí začíná měnit. Chlorofyl se odbourává a původně zelená se mění na celou paletu odstínů žluté, oranžové a červené. Žlutou a oranžovou mají na svědomí karotenoidy, červenou antocyaniny a řada dalších látek. Mezi rostliny s výrazným podzimním zbarvením patří i keř na připojeném obrázku. Je to škumpa orobincová nebo také ocetná (Rhus typhina) z rodu Toxicodendron, rozložitý vícekmenný opadavý keř se vzdušnou stavbou koruny, s chlupatými větvemi a složenými velkými listy, který dorůstá výšky až 4 metry. Kvete v létě mohutnými vzpřímenými zelenobílými latami na koncích větví, které se na podzim zbarví purpurově a přetrvávají až do jara.



     Škumpa je původem ze Severní Ameriky, ale u nás se často vysazuje jako okrasná dřevina do zahrad a městských parků. Když unikne do přírody, stává se z ní invazní rostlina (Frynta 2008). Celá rostlina je jedovatá, ale otravy nejsou příliš časté a závažné (Ippen 1983). Na rozdíl od severoamerického kontinentu, kde jsou rostliny rodu Toxicodendron zastoupeny třemi druhy – Toxicodendron radicans (poison ivy), Toxicodendron diversilobum (Poison oak) a Toxicodendron vernix (Poison sumac), jsou otravy na denním pořádku. Každoročně se s toxickým účinkem těchto dřevin setkají miliony lidí, zejména v podobě dermatitid, přestože vědomosti o jejich nebezpečnosti jsou dobře známy (Froberg et al. 2004) a učí se o nich všechny děti již ve škole.
       Stromy a keře rodu Toxicodendron při poranění roní latex, olejovitou mízu zvanou urushiol, která může být  pro člověka velmi nebezpečná. Zejména vnímaví jedinci jsou při styku nechráněné kůže s různými částmi těchto rostlin ve velkém nebezpečí. Urushiol vyvolává kontaktní dermatitidu (Kalish 1991), která může mít mnoho klinických projevů: od zarudnutí kůže až po mokvavé a špatně se hojící puchýře, ne nepodobné těm, jaké způsobuje bojová otravná látka yperit (Patočka a Frynta, 2008). Velmi nebezpečné je vdechnutí par nebo kapiček urushiolu, stejně jako rozžvýkání listů rostlin, které urushiol produkují (Epstein 1994). Po chemické stránce je urushiol komplikovanou směsí mnoha organických látek, z nichž toxikologicky nejvýznamnější jsou 3-alkyl-pyrokatecholy, zvané urushioly. Je jich známo několik a liší se délkou a charakterem alkylu v poloze 3. Mechanismus toxického účinku urushiolů spočívá v jejich chemické vazbě na proteiny, které poté mění své imunologické vlastnosti a organismus je rozpoznává jako cizorodé bílkoviny (Liberato et al. 1981). Ty jsou potom likvidovány T-lymfocyty. Je tedy velmi podobný mechanismu, který se uplatňuje také při toxicitě yperitů (Patočka et al., 2004). Urushioly jsou také cytotoxické a vyvolávají apopotózu přes signalizační dráhu p53 (Kim et al., 2013) a působí rovněž jako nesppecifické inhibitory SIRT (Ryckewaert et al., 2014).

Literatura
Epstein WL. Occupational poison ivy and oak dermatitis. Dermatol Clin. 1994; 12: 511-516.
Froberg B, Ibrahim D, Furbee R. Plant poisoning. Emerg Med Clin North Amer 2004; 25: 375-433.
Frynta J. (2008). Škumpa orobincová. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1115
Ippen H. Contact allergy to Anacardiaceae. A review and case reports of poison ivy
allergy in central Europe. [Article in German] Derm Beruf Umwelt 1983; 31: 140-148.
Kalish RS. Recent developments in the pathogenesis of allergic contact dermatitis. Arch Dermatol 1991; 127: 1558-1563.
Kim S, Kim DH, Lee SH, Kim MJ, Yoon JH, Chung HY, Na CS, Kim ND. Urushiol
Induces Apoptosis via a p53-dependent Pathway in Human Gastric Cancer Cells. J Cancer Prev. 2013; 18(2): 169-176.
Liberato DJ, Byers VS, Dennick RG, Castagnoli N, Jr.  Regiospecific attack of nitrogen and sulfur nucleophiles on quinones derived from poison oak/ivy catechols (urushiols) and analogues as models for urushiol-protein conjugate formation. J Med Chem 1981; 24: 28-33.
Patočka J a kol. Vojenská toxikologie. Grada Publishing, Praha 2004, 180 s.
Patočka J, Frynta J. Urushiol – yperit z přírody. Server TOXICOLOGY, 6.10.2008. (http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=192).
Ryckewaert L, Sacconnay L, Carrupt PA, Nurisso A, Simões-Pires C. Non-specific SIRT inhibition as a mechanism for the cytotoxicity of ginkgolic acids and urushiols. Toxicol Lett. 2014; 229(2): 374-380.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=711