Miltefosin však může být užitečný také v terapii viscerální leishmaniózy. Toto parazitární onemocnění známé jako kala-azar, způsobuje infekcí sleziny, jater, kostní dřeně a retikuloendoteliálního systému. Onemocnění je způsobeno prvoky z rodu Leishmania, jejichž přenos na člověka probíhá štípnutím bodavého hmyzu rodu Phlebotomus a Lutzomyia, který žije především v lesnatých územích tropického a subtropického pásu (Kishore et al., 2006). Leishmanióza je významným zdravotním problémem v Asii, Jižní Americe a východní Africe. V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie. Největší rozšíření této nemoci je v Indii, Brazílii a Súdánu.
     Ke stávajícím možnostem léčby patří organické sloučeniny antimonu, amfotericin B a lipozomální amfotericin B (Jha et al., 2013). Žádný z těchto léků však není příliš vhodný pro rozvojový svět. Léky se musí podávat parenterálně, mají nízkou účinnost a vysoký výskyt nežádoucích účinků a jsou drahé. Nalezení účinného prostředku proti leishmanióze, který by mohl být podáván perorálně, by bylo významným krokem k snížení mortality z této výážné nemocí v rozvojovém světě. Takovým lékem by mohl být právě miltefosin, který je pod názvem Zentaris v současné době testován jalo lék leishmaniózy (Kaminsky, 2002). Lék je levnější než předchozí preparáty, podává se perorálně, ale problémem zůstává rezistence některých kmenů Leischmánií (Vanaerscho et al., 2014).