Chrastice rákosovitá: všestranně použitelná rostlina

Zdeňka Navrátilová,  Jiří Patočka

     Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je statná vytrvalá bylina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Latinské jméno Phalaris pochází z řeckého slova falaros = lesklý, podle lesklých obilek. Tato vytrvalá tráva s mohutnými, až 3 m vysokými lesklými přímými stébly je původní druh v Evropě, v Asii a v Severní Americe; zavlečena byla do mnoha dalších částí světa, kde se může invazně šířit. Invazně se šíří i v Severní Americe, tedy v části původního areálu, na čemž se zřejmě podílejí genotypy zavlečené z Evropy. Roste hojně okolo vodních toků a nádrží, na zamokřených loukách, v lužních lesích a v mělkých vodách od nížin do hor. Stébla vyrůstají z mohutného, hlubokého kořenového systému s dlouhými, podpovrchově plazivými šupinatými oddenky. Plodná stébla jsou zakončena 10 až 20 cm dlouhou jednostrannou podlouhlou bledě zelenou nebo načervenalou latou, která se skládá z jednokvětých 5 mm dlouhých klásků, nahloučených na koncích větví. Chrastice kvete v červnu a červenci, opylení zajišťuje vítr a její pyl může vyvolávat alergické reakce. Lesklá obilka je barvy hnědé až žlutohnědé, délky 1,7 mm a šířky 1,2 mm. Jeden gram obsahuje asi 1300 ks obilek. Jako okrasná rostlina se pěstuje P. arundinacea var. picta s podélně bíle pruhovanými listy, která může místy zplaňovat.

     Chrastice rákosovitá obsahuje indolové a β-karbolinové alkaloidy a protoalkaloid hordenin. Z indolových alkaloidů jsou zastoupeny tryptaminy, zejména halucinogenní N,N-dimethyltryptamin (DMT) a 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT). Obsahuje však také vysoce toxický gramin. Existuje řada chemotypů a kultivarů, které se zastoupením obsahových látek výrazně liší.

     Kultivary s nízkým obsahem alkaloidů se používají jako píce pro dobytek, semena je možné použít jako krmivo pro ptáky. Vysazuje se také spolu s rákosem do kořenových čističek odpadních vod. Chrastice se používá i na zpevňování břehů a půd jako ochrana proti erozi. Na základě rozsáhlého hodnocení byla chrastice rákosovitá v Evropě i v Severní Americe zařazena mezi nejperspektivnější energetické plodiny. Roční výnos se pohybuje mezi 3,5 a 12 t/ha (nejčastěji 6-9 t/ha), a to s minimálními náklady na pěstování. Ze sklizené masy je možné vyrábět pelety nebo ji využít při výrobě bioplynu. Vzhledem k vysokému obsahu celulózy může sloužit také k výrobě buničiny.

     V posledních několika letech je chrastice rákosovitá předmětem zájmu narkomanů. Je tomu tak díky obsahu halucinogenních triptaminů. Díky přítomnosti DMT se chrastice rákosovitá dostala nařízením vlády č. 455/2009 Sb. od 1. 1. 2010 v trestním zákoníku do skupiny rostlin, jejichž pěstování je trestné (více než 5 rostlin). Protože se rostlina vyskytuje běžně na většině území ČR a připravuje se pěstování ve velkém pro energetické účely, byla aplikace této legislativy v praxi velmi problematická. Proto bylo původní ustanovení nařízením vlády č. 3/2012 Sb. s účinností od 5. 1. 2012 novelizováno a pěstování chrastice rákosovité není dále omezeno.

     Chrastice rákosovitá je jednou z potenciálních rostlin pro průmyslové využití. Buď jako zdroj pro výrobu buničiny nebo zdroj tepelné energie. Spalné teplo sušiny nadzemní části je v průměru 17,5 MJ/kg, tedy na úrovni dřevěných pelet (17,0 MJ/kg).  Hoří při nižší teplotě než dřevo a je z ní více popele. Hektarový výnos je kolem 10 t/ha), dobře snáší rozmary počasí a již od prvého roku pěstování je téměř jistá pravidelná sklizeň. Sklízí-li se ke konci zimního období, kdy obsahuje nejméně vlhkosti (jen asi 20 %), takže se nemusí dosušovat a může se ihned lisovat do briket či pelet. Přes zimu dochází k přesunům živin z listů a lodyh zpět do kořenů, takže z pole se neúčelně neodčerpávají živiny. Jistým problémem je, že chrastice rákosovitá je halucinogenní droga.