Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Magnosalin a magnoshinin: protizánětlivé lignany šácholánu vrbolistého

Magnosalin a magnoshinin: protizánětlivé lignany šácholánu vrbolistého

Jiří Patočka

Šácholan vrbolistý (Magnolia salicifolia), známý též pod názvem magnólie vrbolistá, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Byl popsán v roce 1846 jako Buergeria salicifolia a do rodu Magnolia byl přeřazen v roce 1872. Patří k šácholánům kvetoucím před olistěním, pochází z Japonska a v Evropě, včetně ČR, je občas pěstován jako okrasná dřevina (Jisaburo, 1965). Šácholan vrbolistý je opadavý strom dorůstající výšky až 15 metrů, ale v ČR roste většinou jen jako velký keř (Koblížek, 2006). Má široce kopinaté až vejčitě podlouhlé listy, rostoucí na tenkých letorostech. Šest až dvanáct cm dlouhé listy jsou na líci lysé, na rubu bělavě chlupaté. Květy jsou bílé, 7 až 10 cm široké. Okvětí je složeno z 6 až 12 bílých vnitřních okvětních plátků a ze 3 vnějších kopinatých 2 až 3 cm dlouhých plátků nahrazujících kalich. Kvete v dubnu a květnu a květy záhy opadávají. Souplodí zvané šách je válcovité, vzpřímené, růžové až tmavě červené, 5 až 7 cm dlouhé.

Šácholány jsou rostliny hojně využívané v tradiční východní medicíně (Patočka et al., 2002; 2008), s bohatým obsahem biologicky účinných látek (Patočka et al., 2006). Květ šácholánu vrbolistého (Flos magnoliae) je v tradiční čínsko-japonské medicíně znám jako „bushi“ nebo „shin-i“. Z rostliny byla izolována řada biologicky aktivních substancí jako např. tetrahydroisochinolinové alkaloidy (Kimura et al., 1989), lipidy, lignany a neolignany s anti-alergickým a protizánětlivým účinkem. Anti-alergický účinek je vázán zejména na neolignan magnosalicin, který inhibuje uvolňování histaminu z mastocytů (Tsuruga et al., 1991).
Protizánětlivý účinek je vázán na neolignany magnosalin a magnoshinin, které při zánětech selektivně inhibují tvorbu granulomatosní tkáně (Kimura et al., 1985; 1990; 1991). Oba neolignany také účinně blokují progresivní fázi buněčné proliferace (Kimura et al., 1992) a angiogenézi ve vaskulárních endoteliálmích buňkách (Kobayashi et al., 1996). Syntetický derivát magnosalinu TAS-202, 4-(3,4,5-trimethoxyphenyl)-6-(2,4,5-trimethoxyphenyl)-2-diethylaminopyrimidin, inhibuje proliferaci vaskulárních endoteliálních buněk účinněji než přírodní magnosalin a podán orálně myším, inhibuje angiogenézu indukovanou fibroblastovým růstovým faktorem (b-FGF) a arthritidu indukovanou kolagenem (Tanaka et al., 2002). TAS-202 je tedy kandidátem v terapii revmatoidní artritidy a vyplňuje tak naději, že magnólie najdou uplatnění i v moderní medicíně (Patočka, 2008).

Literatura
Jisaburo OHWI. Flora of Japan. Washington, Smithsonian Institution, 1965.
Kimura I, Chui LH, Fujitani K, Kikuchi T, Kimura M. Inotropic effects of (+/-)-higenamine and its chemically related components, (+)-R-coclaurine and (+)-S-reticuline, contained in the traditional sino-Japanese medicines "bushi" and "shin-i" in isolated guinea pig papillary muscle. Jpn J Pharmacol. 1989; 50(1): 75-78.
Kimura I, Nagaura T, Kobayashi S, Kimura M. Inhibitory effects of magnoshinin and magnosalin, compounds from "Shin-i" (Flos magnoliae), on the competence and progression phases in proliferation of subcultured rat aortic endothelial cells. Jpn J Pharmacol. 1992; 60(1): 59-62.
Kimura M, Kobayashi S, Luo B, Kimura I. Selective inhibition by magnosalin and magnoshinin, compounds from 'shin-i' (Flosmagnoliae), of adjuvant-induced angiogenesis and granuloma formation in the mouse pouch. Int Arch Allergy Appl Immunol. 1990; 93(4):365-370.
Kimura M, Kobayashi S, Luo B, Kimura I. Selective inhibition by magnosalin and magnoshinin, compounds from "Shin-i" (Flosmagnoliae), of adjuvant-induced angiogenesis and granuloma formation in the mouse pouch. Agents Actions Suppl. 1991;32:197-201.
Kimura M, Suzuki J, Yamada T, Yoshizaki M, Kikuchi T, Kadota S, Matsuda S. Anti Inflammatory Effect of Neolignans Newly Isolated from the Crude Drug "Shin-i" (Flos Magnoliae). Planta Med. 1985; 51(4): 291-293.
Kobayashi S, Kimura I, Kimura M. Inhibitory effect of magnosalin derived from Flos magnoliae on tube formation of rat vascular endothelial cells during the angiogenic process. Biol Pharm Bull. 1996; 19(10): 1304-1306.
Koblížek, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov, Sursum, 2006.
Patočka J, Jakl J, Strunecká A. Expectations of biologically active compounds of the genus Magnolia in biomedicine. J Appl Biomed 2006; 4: 171-178.
Patočka J, Jakl J, Strunecká A. Magnólie v zahradě i v lékárně. Vesmír 2008; 87: 108-109.
Patočka J. Najdou magnólie uplatnění v moderní medicíně? Kontakt 2008; 10: 226-228.
Patočka J, Strunecká A, Jakl J. Magnolie mohou být nejen krásné, ale i užitečné. Psychiatrie 2002; 6(4): 247-251.
Tanaka K, Konno Y, Kuraishi Y, Kimura I, Suzuki T, Kiniwa M. Synthesis of a magnosalin derivative, 4-(3,4,5-trimethoxyphenyl)-6-(2,4,5-trimethoxyphenyl)-2-diethylaminopyrimidine, and the anti-angiogenic and anti-rheumatic effect on mice by oral administration. Bioorg Med Chem Lett. 2002; 12(4): 623-627.
Tsuruga T, Ebizuka Y, Nakajima J, Chun YT, Noguchi H, Iitaka Y, Sankawa U. Biologically active constituents of Magnolia salicifolia: inhibitors of induced histamine release from rat mast cells. Chem Pharm Bull (Tokyo). 1991; 39(12): 3265-3271.