Jak je to s jedovatostí avokáda?
Publikováno: Středa, 26.09. 2012 - 11:37:36
Téma: prof Patočka


Jak je to s jedovatostí avokáda?

Jiří Patočka

     Avokádo (Persea americana) známe všichni jako chutné exotické ovoce, které pochází z oblasti Střední Ameriky. Jeho pěstování se postupně rozšířilo do dalších teplých oblastí celého světa. V Evropě ho najdeme např. ve Španělsku nebo Řecku. Toto ovoce má řadu odrůd s různým zbarvením slupky, od zelené až po temně hnědou, ale rozdíly v chuti jsou jen nepatrné. Dietologové doporučují avokádo jako důležitou složkou potravy, zejména pro vegetariány, sportovce a pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou konzumovat živočišné tuky. Obsahuje totiž až 20% tuku, který je z valné části zastoupen ve formě zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin.



     Na druhé straně existuje množství informací o tom, že avokádo je jedovaté pro některé živočichy, zejména ptáky jako jsou andulky nebo kanáři (Hargis et al., 1989). V avokádu byly nalezeny v tucích rozpustné látky s biologickou aktivitou, které vykazují antifungální aktivitu a některé další biologické účinky (Carman a Handley, 1999; Kim et al., 2000).
     Rozhodně však žádný z těch, kdo avokádo doporučuje nebo je sám konzumuje, nepovažuje toto ovoce za jedovaté či jinak zdraví škodlivé. Co je to tedy za toxin, který byl v avokádu objeven, pro koho je jedovatý a jaké zdravotní problémy způsobuje?
     Hned na začátek mohu čtenáře uklidnit, že člověku tento toxin žádné problémy nezpůsobuje a v množstvích, které odpovídají běžně konzumovaným dávkám avokáda, je pro člověka nejedovatý. Nebezpečné látky jsou navíc obsažení spíše v listech rostliny nebo v jádře plodu, nikoliv však v dužnině, kterou jíme (Sneh a Gross, 1981). Ze zemědělské praxe je ale známo, že u dobytka, který okusuje listy avokáda, může se v době laktace vyvinout neinfekční mastitida a agalakcie. Nekrotickými změnami mohou být postiženy nejen mléčné žlázy, ale také srdce (Oelrichs et  al., 1995). Za kardiotoxicitu avokáda by mohly být zodpovědné acetogeniny, ale experimenty prováděné na izolovaném srdci pouze s extraktem obohaceným acetogeniny, neumožnují dělat validní závěry (Silva-Platas et al., 2012). Otravy avokádem byly ale popsány také u koz, ovcí a koní a snad i u psů (Buoro et al., 1994).
          Testy akutní a subakutní toxicity na laboratorních potkanech ukázaly, že u zvířat, kterým byl podáván vodný extrakt semen avokáda, nebylo možno prokázat projevy toxicity až do dávky 10 g extraktu/kg. U zvířat také nebyly nalezeny biochemické nebo hematologické změny, které by svědčily pro otravu (Ozolua et al., 2009). Naproti tomu u mladých potkanů, kteří byli po 4 týdny krmeni stravou s 10 % avokádového oleje, byl pozorován zpomalený růst, tučnění jater a zvýšení jaterních enzymů (Werman et al., 1989).
     Brazilští autoři (Leite et al., 2009) nedávno zjistili, že extrakty z avokáda (hexan nebo methanol) jsou toxické v testu se žábronožkou solnou (Artemia salina) - LC50 16,7 mg/mL pro hexanový extrakt a 8,87 mg/mL pro methanolový extrakt z avokádových semen. Larvicidní účinek u komára Aedes aegypti byl charakterizován hodnotami  LC50 16,7 mg/mL pro hexanový extrakt a 8,87 mg/mL pro methanolový extrakt ze semen.
     Z acetogeninů avokáda byly izolovány a charakterizovány dvě substance – persin a persenon A (Carman a Handley, 1999; Kim et al., 2000). Jedná se o látky rozpustné v tucích, strukturně podobné mastným kyselinám. Persin vykazuje protiplísňovou aktivitu, ve vysokých dávkách je toxický pro savce a byl testován jako látka s možným využitím v terapii rakoviny prsu (Brooke et al., 2011). Jeho cytotoxický účinek je podobný tamoxifenu a mezi oběma látkami je synergistický účinek, takže doplnění terapie tamoxifenem o persin vede ke snížení jeho terapeutických dávek a snížení nežádoucích účinků (Robert set al., 2007). Persenon A brzdí expresi inducibilní formy syntázy NO a cyklooxygenázy v makrocytech a tvorbu peroxidu vodíku (Kim et al., 2000).

Literatura
Brooke DG, Shelley EJ, Roberts CG, Denny WA, Sutherland RL, Butt AJ. Synthesis and in vitro evaluation of analogues of avocado-produced toxin (+)-(R)-persin in human breast cancer cells. Bioorg Med Chem. 2011; 19(23): 7033-7043.
Buoro IB, Nyamwange SB, Chai D, Munyua SM. Putative avocado toxicity in two dogs. Onderstepoort J Vet Res. 1994; 61(1): 107-109.
Carman RM, Handley PN. Antifungal diene in leaves of various avocado cultivars. Phytochemistry 1999; 50(8): 1329-1331.
Hargis AM, Stauber E, Casteel S, Eitner D. Avocado (Persea americana) intoxication in caged birds. J Am Vet Med Assoc. 1989; 194(1): 64-66.
Kim OK, Murakami A, Takahashi D, Nakamura Y, Torikai K, Kim HW, Ohigashi H. An avocado constituent, persenone A, suppresses expression of inducible forms of  nitric oxide synthase and cyclooxygenase in macrophages, and hydrogen peroxide generation in mouse skin. Biosci Biotechnol Biochem. 2000; 64(11): 2504-2507.
Leite JJ, Brito EH, Cordeiro RA, Brilhante RS, Sidrim JJ, Bertini LM, Morais SM, Rocha MF. Chemical composition, toxicity and larvicidal and antifungal activities of Persea americana (avocado) seed extracts. Rev Soc Bras Med Trop. 2009; 42(2): 110-113.
Oelrichs PB, Ng JC, Seawright AA, Ward A, Schäffeler L, MacLeod JK. Isolation and identification of a compound from avocado (Persea americana) leaves which causes necrosis of the acinar epithelium of the lactating mammary gland and the myocardium. Nat. Toxins 1995; 3(5): 344–349.
Ozolua RI, Anaka ON, Okpo SO, Idogun SE. Acute and sub-acute toxicological assessment of the aqueous seed extract of Persea americana mill (Lauraceae) in rats. Afr J Tradit Complement Altern Med. 2009; 6(4): 573-578.
Roberts CG, Gurisik E, Biden TJ, Sutherland RL, Butt AJ (October 2007). Synergistic cytotoxicity between tamoxifen and the plant toxin persin in human breast cancer cells is dependent on Bim expression and mediated by modulation of ceramide metabolism. Mol. Cancer Ther. 6(10): 2777–2785.
Silva-Platas C, García N, Fernández-Sada E, Dávila D, Hernández-Brenes C, Rodríguez D, García-Rivas G. Cardiotoxicity of acetogenins from Persea americana occurs through the mitochondrial permeability transition pore and caspase-dependent apoptosis pathways. J Bioenerg Biomembr. 2012; 44(4): 461-471.
Sneh B, Gross S. Toxicity of Avocado leaves (Persea americana) to young larvae of Spodoptera littoralis Boisd. (Lep., Noctuidae). J Appl Entomol 1981; 92(1-5): 420-422.
Werman MJ, Mokady S, Neeman I, Auslaender L, Zeidler A. The effect of avocado oils on some liver characteristics in growing rats. Food Chem Toxicol. 1989; 27(5): 279-282.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=512