Pařezník pozdní alias mukitake
Publikováno: Čtvrtek, 06.09. 2012 - 20:09:40
Téma: prof Patočka


Pařezník pozdní alias mukitake, houba známá spíše v Japonsku než v Česku

Jiří Patočka, Václav Burle

      Pařezník pozdní (Panellus serotinus) je jedlá, nikoliv však příliš chutná a navíc poměrně vzácná lupenatá houba. Protože roste až pozdě na podzim, kdy do lesa už příliš mnoho houbařů nechodí, málokdo jej zná. Pařezník roste na listnatých stromech, jak na živých, tak odumřelých. Zejména na buku, javoru, vrbě nebo olši. Vzácně i na smrku a borovici. Vyznačuje se širokou a variabilní škálou barev a je vděčným objektem mykologů-fotografů.



      Vzbudil však také zájem chemiků, kteří v jeho plodnicích hledali zajímavé a biologicky účinné substance. Japonští výzkumníci z Farmaceutické univerzity v Sendai, objevili v houbě řadu sterolů a triterpenoidů, z nichž mnohé se nikde jinde nevyskytují (Yaoita et al., 2001) a dva nové ceramidy (Yaoita et al., 2002): (2S,3R,4E,8E)-N-hexadekanoyl-2-amino-9-methyl-4,8-oktadekadien-1,3-diol (1) a (2S,3R,4E,8E,99Z,129Z)-N-9',12'-oktadekadienoyl-2-amino-9-methyl-4,8-oktadekadien-1,3-diol (2). Ceramidy jsou důležitou součástí buněčných membrán a v poslední době jsou využívány zejména v kosmetice jako součást hydratačních a regeneračních krémů.
     V Japonsku je pařezník pozdní znám pod jménem "mukitake" a je používán v lidové medicíně v léčbě civilizačních nemocí. Nedávný farmakologický výzkum prokázal, že pařezník je účinným lékem v terapii steatózy (ztučnění nebo ztukovatění) jater (Nagao et al., 2010), která patří mezi velmi častá onemocnění ve vyspělých zemích. Mezi nejčastější příčiny jaterní steatózy se řadí alkoholismus, zvýšený přívod živin spojený s obezitou a cukrovka. V civilizovaných zemích je hlavní příčinou této metabolické poruchy nadměrný přísun potravy. Japonští autoři zjistili, že přídavek houby "mukitake" do potravy myší vedl ke sníženému ukládání viscerálního tuku a celkovému zlepšení markerů poškození jater u zvířat krmených tučnou dietou (Inafuku et al., 2012).

Literatura
Inafuku M, Nagao K, Nomura S, Shirouchi B, Inoue N, Nagamori N, Nakayama H, Toda  T, Yanagita T. Protective effects of fractional extracts from Panellus serotinus on non-alcoholic fatty liver disease in obese, diabetic db/db mice. Br J Nutr. 2012; 107(5): 639-646.
Nagao K, Inoue N, Inafuku M, Shirouchi B, Morooka T, Nomura S, Nagamori N, Yanagita T. Mukitake mushroom (Panellus serotinus) alleviates nonalcoholic fatty liver disease through the suppression of monocyte chemoattractant protein 1 production  in db/db mice. J Nutr Biochem. 2010; 21(5): 418-423.
Yaoita Y, Kohata R, Kakuda R, Machida K, Kikuchi M. Ceramide constituents from five mushrooms. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2002; 50(5): 681-684.
Yaoita Y, Matsuki K, Iijima T, Nakano S, Kakuda R, Machida K, Kikuchi M. New sterols and triterpenoids from four edible mushrooms. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2001; 49(5): 589-594.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=507