Léčivý sukulent Kalanchoe
pinnata
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Kalanchoe pinnata (Lam.) Pers. (syn. Bryophyllum pinnatum, B. calycinum, česky kolopejka madagaskarská) je vytrvalá sukulentní bylina z čeledi Crassulaceae (tlusticovité). Rostliny mají vzpřímené lodyhy 0,6-1 m vysoké, vztřícné, zprvu jednoduché, později lichozpeřené listy 7-13 cm dlouhé, na jejichž okrajích se mohou tvořit dceřiné rostlinky (viviparie). Květy jsou bělavě červené. Rostlina pochází z Madagaskaru, v současné době je rozšířena v teplejších oblastech celého světa (Afrika, Asie, Amerika, Austrálie) (Jacobsen, 1954; Sajeva a Constanzo, 2000) a nachází využití v ayurvédské a čínské medicíně (Mahata et al., 2012).
Obsahové látky
V rostlinách byla zjištěna řada biologicky aktivních látek: flavonoidy (kvercetin, kvercitrin, kaempferol, isorhamnetin), glykosidy, steroidy, kardioaktivní glykosidy (bufadienolidy - bryophylliny), terpenoidy, organické kyseliny, sacharidy a mastné kyseliny (Almeida et al., 2000; Muzitano , 2006; El Abdellaoui et al., 2010; Mahata et al., 2012).
Tradiční medicína
Rostlina se tradičně využívá k léčbě zánětů, bakteriálních, virových i houbových infekcí, kašle, astmatu, ledvinových kamenů, vředů a poranění. Důležité postavení má v ayurvédské a čínské medicíně (El Abdellaoui et al., 2010; Mahata et al., 2012).
Léčivé účinky
Rostlina vykazuje řadu léčivých účinků: protizánětlivý, hepatoprotektivní, choleretický, antidiabetický, antinociceptivní, cytotoxický, imunomodulační a protialergický, protinádorový, antimikrobiální, antivirotický a protivředový (Cruz et al., 2008; El Abdellaoui et al., 2010; Cruz et al., 2012; Mahata et al., 2012).
Předmětem zájmu je však zejména účinek rostliny proti parazitickým prvokům rodu Leishmania, původcům leishmaniózy. Vzhledem k níže uvedeným faktům je tento účinek velmi perspektivní.
Leishmanióza je závažné parazitární onemocnění rozšířené zejména v tropických a subtropických oblastech. K nákaze dochází štípnutím nakaženým komárem rodu Phlebotomus. Velké problémy způsobuje zejména v rozvojových zemích. Leishmanióza se projevuje ve dvou formách: kožní nebo viscerální. Častější je kožní forma leishmaniózy, způsobují ji zejména Leishmania tropica a L. major; L. brasiliensis pak způsobuje kožně-slizniční (mukokutánní) formu leishmaniózy . Nejzávažnější je viscerální forma leishmaniózy zvaná kala-azar (černá nemoc), kterou způsobují Leishmania donovani a L. infantum (syn. L. chagasi). Obě formy leishmaniózy mohou být smrtelné, zejména ale viscerální forma. Léčba leishmaniózy je problematická, léky jsou pro obyvatele rozvojových zemí často příliš drahé, častá je také rezistence parazitů vůči používaným léčivům. Problémem je také jejich vysoká toxicita (Bednář et al., 1994; Muzitano et al., 2006b).
Flavonoidy obsažené v Kalanchoe pinnata mají anti-leishmaniový účinek, zejména kvercitrin (kvercetin 3-O-α-L-rhamnopyranosid). I některé další, méně obvyklé flavonoidy vykazují účinek proti leishmaniím (Muzitano et al., 2006a,b).
V experimentech na myších byl zvířatům p.o. podáván extrakt z listů K. pinnata v dávce 400 mg/kg denně, efekt byl srovnáván s Pentostamem. Extrakt účinkoval proti viscerální formě leishmaniózy a signifikantně snižoval množství parazitů v játrech a slezině. Následně došlo ke snížení hladiny IgG specifických protilátek; účinek byl srovnatelný s Pentostamem (Gomes et al., 2010). Extrakt účinkoval i proti kožní formě leishmaniózy. Výhodou je jeho nízká toxicita (Muzitano et al., 2009).
Literatura
Almeida AP, Da Silva SA, Souza ML, Lima LM, Rossi-Bergmann B, de Moraes VL, Costa SS. Isolation and chemical analysis of a fatty acid fraction of Kalanchoe pinnata with a potent lymphocyte suppressive activity. Planta Med. 2000; 66(2): 134-137.
Bednář M, Souček A, Vávra J. Lékařská speciální mikrobiologie a parazitologie. Triton Praha 1994. 226 p.
Cruz EA, Da-Silva SA, Muzitano MF, Silva PM, Costa SS, Rossi-Bergmann B. Immunomodulatory pretreatment with Kalanchoe pinnata extract and its quercitrin flavonoid effectively protects mice against fatal anaphylactic shock. Int Immunopharmacol. 2008; 8(12): 1616-1621.
Cruz EA, Reuter S, Martin H, Dehzad N, Muzitano MF, Costa SS, Rossi-Bergmann B, Buhl R, Stassen M, Taube C. Kalanchoe pinnata inhibits mast cell activation and prevents allergic airway disease. Phytomedicine. 2012; 19(2): 115-121.
El Abdellaoui S, Destandau E, Toribio A, Elfakir C, Lafosse M, Renimel I, André P, Cancellieri P, Landemarre L. Bioactive molecules in Kalanchoe pinnata leaves: extraction, purification, and identification. Anal Bioanal Chem. 2010; 398(3): 1329-1338.
Gomes DC, Muzitano MF, Costa SS, Rossi-Bergmann B. Effectiveness of the immunomodulatory extract of Kalanchoe pinnata against murine visceral leishmaniasis. Parasitology. 2010; 137(4): 613-618.
Jacobsen H. Handbuch der sukkulenten Pflanzen. Beschreibung und Kultur der Sukkulenten mit Ausnahme der Cactaceae. Band II. Fockea bis Zygophyllum. Veb Gustav Fischer Verlag Jena 1954. 1124 p.
Mahata S, Maru S, Shukla S, Pandey A, Mugesh G, Das BC, Bharti AC. Anticancer property of Bryophyllum pinnata (Lam.) Oken. leaf on human cervical cancer cells. BMC Complement Altern Med. 2012; 12: 15.
Muzitano MF, Cruz EA, de Almeida AP, Da Silva SA, Kaiser CR, Guette C, Rossi-Bergmann B, Costa SS. Quercitrin: an antileishmanial flavonoid glycoside from Kalanchoe pinnata. Planta Med. 2006a; 72(1): 81-83.
Muzitano MF, Tinoco LW, Guette C, Kaiser CR, Rossi-Bergmann B, Costa SS. The antileishmanial activity assessment of unusual flavonoids from Kalanchoe pinnata. Phytochemistry. 2006b; 67(18): 2071-2077.
Muzitano MF, Falcão CA, Cruz EA, Bergonzi MC, Bilia AR, Vincieri FF, Rossi-Bergmann B, Costa SS. Oral metabolism and efficacy of Kalanchoe pinnata flavonoids in a murine model of cutaneous leishmaniasis. Planta Med. 2009; 75(4): 307-311.
Sajeva M, Constanzo M. Succulents II: The New Illustrated Dictionary. Timber Press Portland, Cambridge 2000. 234 p.
