Důvodem proč má klobouk muchomůrky červené (Amanita muscaria) tak krásnou červenou barvu, je přítomnost pigmentu zvaného muscarufin. Ten byl z muchomůrky izolován v roce 1930 německými chemiky Köglem a Erxlebenem. Jedná se o karboxylovou kyselinu, derivát p-benzochinonu. Pigment je přítomen pouze v pokožce klobouku a podílí se hlavní měrou na jeho zbarvení (Li a Oberlies 2005).
Z muchomůrky červené byla izolována řada chemických látek a u mnoha byla prokázána biologická aktivita. Z těch nejvýznamnějších to jsou isoxazolové deriváty s psychotropními účinky, zejména kyselina ibotenová a muscimol (Michelot a Melendez-Howell 2003). Zajímavou látkou je také organokovová sloučenina vanadu zvaná amavadin (Patočka 2010). Pokud jde o muscarufin, (2E,4E)-5-[3,6-dioxo-2,5-di(2-karboxyfenyl)-4-hydroxy-1,4-cyklohexadien-1-yl]-2,4-pentadienovou kyselinu, pravděpodobně nemá žádnou významnou biologickou aktivitu, ale zato dělá z muchomůrky jednu z našich nejkrásnější hub (Patočka, Frynta 2010). I když to není jediný pigment, který se na barvě klobouku muchomůrky červené podílí, je to pigment nejdůležitější.
Literatura Li C, Oberlies NH. The most widely recognized mushroom: Chemistry of the genus Amanita. Life Sci 2005; 78(5): 532-538. Michelot D, Melendez-Howell LM. Amanita muscaria: chemistry, biology, toxicology, and ethnomycology. Mycol Res. 2003; 107(Pt 2):131-146. Patočka J. Amavadin – organokovová sloučenina vanadu v muchomůrce červené. Vesmír 2010; 89(11): 654. Patočka J., Frynta J. Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů. Vesmír 2010; 89(1): 2.
Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc http://toxicology.cz
